- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
|
|
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Vývoz z BaH |
2 703,1 |
3 108,7 |
3 521,8 |
2 817 |
3 730 |
4 310 |
|
Dovoz do BaH |
5 761,3 |
6 966,4 |
8 341.2 |
6 301 |
6 886 |
7 733,8 |
|
Obrat |
8 464,4 |
10 075,1 |
11 863 |
9 118 |
9 596 |
12 043,8 |
|
Saldo |
-3 058,2 |
-3 897,7 |
-4 819,4 |
-3 484 |
-3 070 |
-3 423,8 |
|
Pokrytí D/V v % |
46,9 |
44,6 |
42,2 |
44, 71 |
52,1 |
53,0 |
Údaje v mil. EUR
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
V teritoriální struktuře zahraničního obchodu Bosny a Hercegoviny v roce 2011 nedošlo k žádné podstatné změně. Podíl zemí EU na celkovém ZO obratu BaH činil cca 55 %, podíl zemí CEFTA 34 % a ostatní 11 %. Nejvýznamnějším partnerem ze zemí CEFTA je Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora a ze zemí EU Německo, Slovinsko a Itálie.
Postavení k EU:
V roce 2011 tvořily vývozy z BaH do zemí EU přes 56 % celkového vývozu země; dovozy ze zemí EU představovaly téměř 50 % veškerých importů do BaH. Vývoz do zemí CEFTA činil 34 % a dovoz 33 %. Zahraničně-obchodní obrat Bosny a Hercegoviny se členskými zeměmi Evropské unie tak v roce 2011 činil 55 % celkového ZO obratu země se světem. Největšími partnery jsou i nadále sousední země a EU. Přebytek obchodu zaznamenán z CEFTA u ČH, Albánie, Kosova a Moldavska, z EU zaznamenán přebytek pouze u Švédska a Litvy.
6.3. Komoditní struktura
V komoditní struktuře vývozu v roce 2011, dominovaly rudy kovů a výrobky z kovů, následovala skupina stroje, dřevo papír a nábytek a minerální paliva. Rozhodující dovozní komoditní skupinou byly strojírenství, elektrická zařízení a kotle, minerální paliva, zemědělství a potraviny a chemické a farmaceutické výrobky.
Komoditní struktura (podle celní nomenklatury) ZO BaH byla v roce 2011 následující (v mil. EUR):
BaH vývoz:
- rudy, kovy a kovové výrobky
- dřevo, papír a nábytek
- minerální paliva a el. energie
- strojírenství, kotle, el. zařízení
- kůže, textil a jejich výrobky
- chemické výrobky
Komodity s největším podílem na vývozu z BaH jsou rudy, kovy a jejich výrobky, dřevo, papír a nábytek a minerální paliva a oleje.
BaH dovoz:
- strojírenské výrobky a zařízení, kotle
- minerální paliva a el. energie
- zemědělské výrobky
- chemické výrobky
- kůže, kožešina, textil a jejich výrobky
Nejvýznamnějšími komoditami dováženými do BaH jsou strojírenské výrobky a ropné produkty.
Největšími vývozními položkami jsou v roce 2011 za prvních osm měsíců u vývozu: rudy, a ocelářské výrobky, kůže, textil, dřevo, papír, nábytek, chemické výrobky, farmaceutické výrobky, strojírenské výrobky jako kotle atd. U dovozu jsou to: minerální paliva, plyn, kůže, textil a textilní výrobky, rudy, ocelářské výrobky atd.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Vývoz a dovoz BaH a celý celní systém byly postupně přizpůsobeny konceptu a principům organizace WTO. Zákon o celních sazbách vešel v platnost v březnu roku 1998 a dosud je hlavním nástrojem obchodní politiky BaH. Výrobky jsou zahrnuty do nomenklatury SITC. Přestože BaH není dosud členem WTO, dodržuje politiku celní ochrany v souladu se stanovami této organizace. Zákon o zahraničně obchodní politice reguluje základní složky systému na ochranu celního prostoru BaH, práva a povinnosti všech účastníků celního řízení, celní teritoria, celní linie, celní pohraniční zóny, celní dohled, celní sklady a jiné pojmy.
Celní tarify jsou stanoveny v souladu se závazky podle mezinárodních smluv a pravidel WTO. Tarifní sazby se pohybují mezi 0 až 15 %.
Evropská Unie podepsala s Bosnou a Hercegovinou dne 16. června 2008 v Lucemburku Dohodu o stabilizaci a přidružení.
Aplikací Dohody od 1. 1. 2009 byla odstraněna cla na cca 95 % položek celního sazebníku na zboží původem z EU (zbývajících cca 5 % jsou položky převážně zemědělského a potravinářského charakteru).
6.5. Ochrana domácího trhu
Tam, kde se uplatňují restriktivní opatření z hlediska objemu dovozu a vývozu, mají být tato opatření postupně omezována a nahrazována celními kvótami, jakmile bude dosažen vládou BaH stanovený limit objemu nebo množství.
6.6. Zóny volného obchodu
Dne 19. 12. 2006 podepsali v Bukurešti zástupci 10 států jihovýchodní Evropy (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Černé Hory, Chorvatska, Kosova (UNMIK), Makedonie, Moldavska, Rumunska a Srbska) novou Smlouvu o vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Ta po příslušných ratifikačních procesech, které skončily k 1. 5. 2007, nahradila jak současnou CEFTA (za účasti HR, MK, RO a BL), tak i síť 31 bilaterálních dohod o volném obchodu uzavřených mezi státy regionu. BL a RO ovšem „novou“ CEFTA opustily již 1. 1. 2007, kdy se staly plnoprávnými členskými státy EU.
BaH vedle Srbska a Černé Hory patřila od počátku jednání o zmíněné Smlouvě ke státům, kterým na jejím uzavření záleželo nejvíce. Uplatňování bilaterálních smluv o volném obchodu v praxi totiž naráželo na nejvíce překážek právě ve vztazích mezi Chorvatskem na jedné straně a Srbskem, Černou Horou a BaH na straně druhé. Smlouva ruší veškeré technické bariéry pro dovoz a vývoz zboží a značně redukuje administrativu včetně procesu certifikace zboží. Pro případné spory o jejím uplatňování stanoví Smlouva obligatorní smírčí a posléze rozhodčí řízení, což bilaterální smlouvy o volném obchodu většinou postrádaly a negativně se to od jara 2005 projevovalo při četných sporech mezi BaH, RCH a (tehdejším) SČH. Smlouva znamená vznik trhu s téměř 30 miliony obyvatel (již bez BG a RO) a plnou liberalizaci nejméně 90 % sortimentu.
Bezcelní průmyslové zóny jsou součástí celního prostoru BaH, kde zboží do nich uložené se nepovažuje za dovezené, pokud není uvolněno do volného oběhu a nepodléhá jiným celním procedurám ani jiné manipulaci, než jaká je stanovena v příslušné celní legislativě. Bezcelní zóny se nacházejí v městských lokalitách Vogošča, Sarajevo, Visoko, Travnik, Lukavac a Mostar.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
