Bosna a Hercegovina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Sarajevo (Bosna a Hercegovina)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V BaH v současnosti existuje několik tisíc převážně malých obchodních firem, které se zabývají jak exportem a importem, tak domácím velkoprodejem i maloprodejem. Velkoprodej je však chápán v podstatně jiné rovině než v ČR, velké domácí obchodní řetězce v zásadě neexistují. Část těchto firem je pozůstatkem předválečných PZO nebo velkých výrobních podniků. Další část jsou soukromé firmy vzniklé v průběhu války a v neposlední řadě jsou zde dnes etablovány i filiálky zahraničních firem, převážně z Chorvatska a Slovinska (ve FBaH) nebo Srbska (v RS).

Zaměstnávání místních obchodních zástupců je rozšířené. Bohužel však není řídkým jevem, že jeden obchodní zástupce zastupuje současně několik firem, které si svým výrobním programem konkurují a je jen na zástupci, kterou z nich upřednostní. Zdejší obchodní zástupci většinou požadují generální zastoupení na dobu neomezenou.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Podmínky jsou rozdílné na úrovni entit a ve FBaH ještě i na úrovni kantonů (s většinovým chorvatským či bosenským obyvatelstvem). Všeobecně se doporučuje konzultovat případnou smlouvu s místním právníkem.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Postup při založení společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.) se zahraničním kapitálovým podílem je v obou entitách upraven samostatně.

Současně platný postup při založení společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.) ve Federaci Bosny a Hercegoviny je následující: (Před každou realizací však doporučujeme konzultovat aktuální situaci s místními právními kancelářemi). Informace k podmínkám založení společnosti v BaH lze nalézt na webových stránkách FIPA (Foreign Investment Promotion Agency) www.fipa.gov.ba.

Krok 1: 

Příprava a návrh zakládací listiny

Založení společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.) vyžaduje nejprve připravit zakládací listinu.

Spol. s r.o. může být založena buď zakládací smlouvou, nebo rozhodnutím o založení. Bude-li společnost zakládána jednou osobou, pak tak bude učiněno rozhodnutím o založení. Bude-li více zakladatelů, pak bude společnost založena zakládací smlouvou.

Zakladatelem s. r. o. může být fyzická osoba (občan BaH nebo cizinec) nebo právnická osoba (zahraniční společnost).

Zakládací listina musí obsahovat tyto náležitosti:

  • jméno a adresu zakladatelů (u fyzických osob) nebo jméno a sídlo (u právnických osob
  • jméno, sídlo a předmět činnosti nové společnosti
  • výši základního jmění
  • práva a povinnosti zakladatelů (řízení, dělbu zisku, atd.)
  • stanovení postupu pro případ, že některý ze zakladatelů nesplatí svůj podíl ve stanovené lhůtě a nebo nesplní některý ze svých závazků
  • způsob úhrady nákladů spojených se založením (zakladateli nebo novou společností)
  • řízení a zastupování společnosti (je nezbytné určit osoby oprávněné řídit a zastupovat společnost, jakož i předložit žádost s dokumentací a vykonat veškeré činnosti vyžadované k zapsání společnosti do soudního rejstříku)
  • postup pro případ neúspěšného založení
  • zvláštní ujednání pro případ založení společnosti na dobu neurčitou
  • ověřený podpis zakladatele nebo oprávněného zástupce pro zapsání společnosti v BaH. (podpis ve Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) může být ověřen orgány místní samosprávy
  • ověřenou zakládací listinu – městskou nebo místní samosprávou

Toto jsou pouze povinné náležitosti zakládací listiny. Zakladatelé mohou vložit jakákoliv ustanovení a úpravy, které považují za nutné a které jsou v souladu se Zákonem o společnostech.

Zakládací dokument většinou vyhotoví právní kancelář (notářské kanceláře v BaH dosud nepůsobí). Není povinnost zapojit právní kancelář. Náklady na založení firmy prostřednictvím právní kanceláře se pohybují v rozmezí cca 500–750 EUR.

Krok 2:

Registrace zahraniční investice na Ministerstvu zahraničního obchodu a hospodářských vztahů v Sarajevu

  • Ministerstvu se předkládají tyto doklady:
  • ověřená zakládací listina
  • žádost o registraci zahraniční investice na Ministerstvu zahraničního obchodu a hospodářských vztahů
  • doklad potvrzující totožnost zahraničního investora:

a) pro fyzické osoby:

  • přeložená a ověřená kopie pasu (ve 4 kopiích) – platnost ověření je 6 měsíců

b) pro právnické osoby:

  • přeložený a ověřený výpis ze soudního rejstříku země, kde je společnost zapsána, a který potvrzuje její právní existenci a formu nebo jiný podobný dokument dokazující totéž (ve 4 kopiích) – platnost ověření je 6 měsíců 
  • doklad potvrzující postavení oprávněného zástupce
  • poplatek za registraci zahraniční investice na ministerstvu (55 konvertibilních marek, tj. cca 28 EUR plus dalších 5 KM, tj. cca 2,5 EUR).

Lhůta pro registraci je 10 dní od data předání žádosti o registraci.

Krok 3: 

Registrace u příslušného kantonálního soudu (např. pro Zenicko-dobojský kanton je to soud v Zenici)

Poplatky za registraci činí 470 KM (z čehož 350 KM jsou soudní poplatky a150 KM za uveřejnění oznámení o registraci v „Úředním listu FBaH“).

Vyžadují se následující doklady:

  • žádost o soudní registraci (sada formulářů je k dispozici na soudu)
  • zakládací listina
  • ověřené prohlášení zakladatelů
  • důkaz, že základní jmění je složeno na dočasném bankovním účtu (minimální výše je 2 000 konvertibilních marek)
  • důkaz o zaplacení soudních poplatků

Rozhodnutí o registraci zahraniční investice na Ministerstvu zahraničního obchodu a hospodářských vztahů

  • potvrzení daňového úřadu, že všechny daňové povinnosti jsou uhrazeny (jakékoliv daňové závazky zakladatelů)
  • ověřený podpis osoby oprávněné zastupovat společnost v tuzemském i zahraničním styku (je to obvykle ředitel nebo jiný řídící pracovník společnosti). Podpis bude ověřen na místním/městském úřadě.
  • prohlášení řídícího pracovníka, že přijímá svou funkci (neexistují omezení pro cizince)
  • ověřená kopie osobního dokladu zakladatele a ředitele, který bude společnost zastupovat
  • důkaz, že byl uhrazen poplatek za uveřejnění oznámení o založení společnosti (v „Úředním listu FBaH“)

Lhůta pro registraci je 10–15 dní od data podání žádosti o registraci.

Krok 4:

Razítko společnosti

Žádost o zhotovení razítka musí obsahovat kopii rozhodnutí o zapsání společnosti v soudním rejstříku. Razítko musí obsahovat minimálně jméno a sídlo společnosti. Razítko bude zhotoveno k tomu oprávněnou firmou. Cena se pohybuje mezi20 a50 KMv závislosti na obsahu a velikosti razítka.

Krok 5:

Zápis do statistického rejstříku – přidělení registračního a identifikačního čísla

Zápis ve Statistickém úřadu FBaH bude proveden prostřednictvím příslušného kantonálního pracoviště tohoto úřadu v závislosti na sídle společnosti. Tento zápis se váže na zakoupení identifikačního čísla u příslušné daňové správy. Registrační (statistické) číslo (české IČO) je základním údajem, který se váže k činnosti společnosti. Toto identifikační číslo je důkazem o zapsání společnosti v rejstříku právnických osob u daňové správy. Musí být uvedeno v každé faktuře, kterou společnost vydá.

K zápisu jsou požadovány tyto doklady:

  • formulář PPL-1 (k dispozici ve Statistickém úřadu a na webové stránce www.fzs.ba)
  • kopie rozhodnutí o zapsání do soudního rejstříku
  • razítko společnosti
  • otevření běžného (žiro) účtu v obchodní bance

Krok 6:

Běžný účet v obchodní bance

K otevření běžného účtu v obchodní bance je nutno předložit ověřené kopie:

  • rozhodnutí o zápisu do soudního rejstříku
  • přidělení identifikačního čísla
  • potvrzení o registraci a celním čísle (potřebné jen pro zahraniční obchod)
  • doklady totožnosti (osobní průkaz, pas) osob, které budou oprávněny k otevření bankovního účtu
  • ověřené podpisy osob oprávněných k platebním transakcím

Krok 7:

Žádost o celní číslo

Celní číslo je nutné pouze v případě, že společnost je registrována pro zahraničně-obchodní činnost. K zapsání do celního rejstříku u Správy nepřímých daní v BaH (se sídlem v Banja Luce) musejí být předloženy následující dokumenty:

  • žádost o zápis (na hlavičkovém papíru společnosti)
  • ověřená kopie rozhodnutí o zápisu do soudního rejstříku
  • potvrzení o identifikačním čísle
  • potvrzení o uložení podpisů u banky
  • důkaz o úhradě poplatků za zápis ve výši15 KM
  • důkaz o úhradě správních poplatků (jeden ve výši5 KMa druhý ve výši15 KM)

Lhůta k registraci je 1–5 dnů.

Krok 8:

Registrace do evidence o zahraničním obchodu

Registrace do evidence o zahraničním obchodu je povinná pouze pro společnosti, které jsou registrovány k zahraničně-obchodní činnosti. Žádost se předkládá na Federální ministerstvo obchodu v Mostaru.

Žádost musí obsahovat následující doklady:

  • ověřená kopie o rozhodnutí o zápisu do soudního rejstříku
  • potvrzení o identifikačním čísle
  • vyjádření o bankovním účtu
  • důkaz o úhradě poplatku ve výši64 KM

Lhůta k registraci do evidence o zahraničním obchodě je cca 1 týden.

Krok 9:

Přihlášení společnosti a zaměstnanců k penzijnímu a nemocenskému pojištění

K zápisu společnosti by měly být předloženy originály nebo ověřené kopie následujících dokumentů:

  • rozhodnutí o zápisu společnosti do soudního rejstříku
  • potvrzení o identifikačním čísle
  • formulář R-19 (k dispozici na Správě penzijního pojištění)

K přihlášení zaměstnanců musejí být předloženy následující doklady:

  • zaměstnanecká knížka
  • pracovní smlouva každého zaměstnance
  • formulář R-19

Každá společnost má v závislosti na předmětu činnosti zákonnou povinnost přihlásit nejméně 2–3 zaměstnance.

Krok 10:

Rozhodnutí o pořízení a vhodnosti podnikatelských prostor

Společnost po svém zápisu do soudního rejstříku musí být (podle místa svého sídla) zaregistrována rovněž u místní samosprávy. K tomu jsou v originálu nebo jako ověřené kopie potřebné tyto doklady:

  • žádost (většinou je dispozici formulář)
  • kopie rozhodnutí o zápisu do soudního rejstříku
  • důkaz o disponibilitě podnikatelských prostor a zařízení (výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva, nájemní smlouva atd.)
  • souhlas s užíváním podnikatelských prostor vydaný v závislosti na objektu kantonální nebo místní správou (není-li předložen, musí být stanovena lhůta, v níž tak bude učiněno)
  • důkaz o sociálním pojištění řídícího pracovníka a o registraci zaměstnanců
  • důkaz o úhradě poplatku za činnost komise, která podnikatelské prostory zkontroluje
  • důkaz o úhradě správního poplatku
  • zplnomocnění o zastupování v tomto procesu

Současně platný postup při založení společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.) v Republice srbské v BA

Pro založení a registraci společnosti s ručením omezeným (srbsky d.o.o.) jsou nutné v Republice srbské v BA následující kroky:

  • Rozhodnutí od notáře o založení obchodní společnosti (spol. s r.o.)
  • Potvrzení od místního okresního soudu (Osnovni sud) pro všechny společníky o neexistenci dluhů z registru dlužníků RS
  • Potvrzení o otevření prozatímního účtu z banky pro založení společnosti
  • Potvrzení o registraci společnosti od krajského soudu (Okruzni privredni sud)
  • Zajištění výroby razítka společnosti (pouze od pověřené a autorizované firmy)
  • Potvrzení o předmětu podnikání (Republički závod za statistiku)
  • Potvrzení o registraci IČO (JIB – Jedinstveni Identifikačni Broj) od daňového úřadu (Poreska uprava RS)
  • Potvrzení o otevření stálého účtu společnosti z banky
  • Potvrzení o rozhodnutí o povolení podnikání (Administrativna služba grada)

Náklady se založením společnosti s ručením omezeným (spol.s r.o.-d.o.o.- društvo s ograničenom odgovornošću u RS) jsou následující:

  • Notářský zápis o založení společnosti: 712 KM
  • Potvrzení o neexistenci dluhu: 16,5 KM
  • Základní kapitál společnosti: 2 000 KM
  • Registrace u krajského soudu: 850 KM
  • Zápis do Služebního věstníku RS (Službeni glasnik RS): 50 KM
  • Razítko společnosti: 35 KM
  • Potvrzení o předmětu podnikání: 10 KM
  • Registrace u daňového úřadu (Poreska uprava RS): 0 KM
  • Ověření dokumentů pro banku: 6 KM
  • Potvrzení o registraci IČO – JIB včetně ověření dokladů: 104 KM
  • Komunální daň: 400 KM
  • Registr plátce daně DPH – PDV (Pores na dodatku vrijednost): 25 KM
  • Registr plátců cla: 25 KM
  • Registrační pokladna, montáž a servis: 900 KM
  • Fotokopie: 5 KM
  • Celkem 5140 KM (2 628 EUR)

Je třeba upozornit ještě na následující skutečnosti:

  • splacení minimálního základního kapitálu pro založení spol. s r.o. ve výši2 000 KM(1 022,60 EUR) se nevyžaduje najednou, ale je možno uhradit 50 % tj.1.000 KM(511,30 EUR) při založení a druhých 50 % je možno splatit do jednoho roku.
  • registrace u krajského soudu přijde, v případě, že společnost bude mít v předmětu podnikání rovněž zahraniční obchod, navíc o800 KM(409 EUR).
  • pro zpracování notářského zápisu notář od společníka/společníků bude požadovat předložení: názvu firmy s adresou, dohodu o pronájmu místností pro firmu (pokud společníci prostory nevlastní), osobní průkaz totožnosti, diplom zakladatele/zakladatelů společnosti
  • počet procedur a nutná délka administrativních úkonů pro založení firmy se podstatně liší ve Federaci BA a Republice srbské v BA, ale rovněž uvnitř Federace mezi jednotlivými městy např. počet procedur v Republice srbské v BA činí 10, ale ve Federaci 12, délka všech administrativních úkonů je v Republice srbské v BA pouze 21 dnů, ale v Sarajevu, kde je situace nejhorší, celých 50 dnů, v Mostaru už např. „jen“ 47 dnů. V porovnání se sousedními zeměmi v regionu je v tomto ohledu horší než BA jen Kosovo, kde počet administrativních úkonů činí sice jen 10, ale doba resp. počet dnů k založení firmy činí 58 dnů. Nejlépe dopadá Makedonie, kde počet procedur i dnů na založení činí pouhé 3 dny, těsně za Albánií, kde to trvá pouhých 5 dnů.
 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

V BaH probíhá propagace zboží v zásadě standardním evropským způsobem. Znamená to využívání velkoplošných billboardů, novinové inzerce, reklamních spotů v komerčních TV a rozhlasových stanicích, nabídka na Internetu, přímá nabídka zboží, podomní prodej, atd. Výrobky dovážené ze zahraničí jsou doprovázeny (přejatou) zahraniční reklamou. Poměrně slušnou (a též většinou vtipnou) úroveň mají (především rozhlasové) reklamy, které si dokážou dělat legraci z bh „tradicionalistického“ prostředí.

Mladá generace vyhledává značkové zboží (světové „brands“), za které je ochotna zaplatit i vysokou cenu. V mnohých případech jsou ale takové výrobky padělky, dovezené z Blízkého (většinou Turecko) nebo Dálného (většinou Čína, Vietnam) východu. V RS je propagace i reklama na nižší úrovni než ve FBaH. Zboží spotřebního charakteru a potraviny se v nemalém množství prodávají na nejrůznějších otevřených tržištích. O skutečném původu takového zboží lze s úspěchem pochybovat.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Autoři neuvádějí.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Při zadávání veřejných zakázek je rozhodující způsob financování.

Současná úprava stanoví, že pokud zakázku financuje stát – přímo či prostřednictvím některé své instituce (méně častý případ) – musí být vyhlášeno veřejné výběrové řízení. Při vyhodnocování nabídek se kromě výhodnosti upřednostňují domácí firmy, nebo pokud by se nezúčastnily, tak firmy zahraniční, zaměstnávající bh pracovníky.

V případě, že veřejnou zakázku financuje zahraniční donátor (častý případ), zasílá pozvání na výběrová řízení a vyhodnocuje je sám donátor nebo jím pověřená organizace. V tomto případě má donátor zájem, aby se nejvíce prostředků profinancovalo přes jeho firmy a jeho zaměstnance.

Na téměř všech státních institucích pracují tzv. PIU (Project Implementation Unit). Jsou to útvary, které vydávají dokumentaci k tendrům a dále kontrolují celý průběh tendrového řízení.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Místní trh vykazuje určitá specifika. Nelze počítat s tím, že obchodní jednání s partnerem z BaH bude možné realizovat prostřednictvím počítače (e-mailu). Nezbytné jsou časté návštěvy a zdlouhavá jednání. Věrohodnost garancí ze strany bh partnera je diskutabilní. Státní garance (na úrovni celostátní vlády, nebo centrální banky) se vystavují jen výjimečně, a to většinou na strategické zakázky. Garance komerčních bank je třeba prověřovat. Liberální zákon pro vznik i zánik firmy umožňuje fingované bankroty a nepřehledné finanční toky. Všudypřítomná je politicko-hospodářská provázanost, přežívají také silné rodinné vazby. Určitého projasnění situace by mohlo být dosaženo důsledně provedenou privatizací, ta však byla víceméně ukončena pouze u malých a středních podniků. Jakákoliv obchodní operace s BaH by měla být podložena pojištěním z české strany. U velkých zakázek je nutno pracovat s pojištěním zakázek v zahraničí, které poskytuje EGAP.  

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti práv duševního vlastnictví je BaH vázána všemi základními mezinárodními úmluvami na tomto poli (Revidovaná úmluva Bernská, Pařížská úmluva, Stockholmský závěrečný akt, Smlouva o patentové spolupráci - PCT, Madridská úmluva o obchodních známkách, Locarnská smlouva o průmyslových vzorech, Lisabonská úmluva o označeních původu), ke kterým přistoupila ihned po svém vzniku v roce 1992 nebo v následujících letech (do roku 1997). Vnitrostátní legislativa v těchto oblastech (pochází z let 2002–2003 a byla draftována buď přímo secondovanými experty ze států EU, nebo s jejich významnou účastí) je již těmto mezinárodně-smluvním závazkům přizpůsobena, jakož i aproximována příslušné legislativě EU. Internetové domény (koncovka .ba) jsou registrovány na jednoleté či dvouleté období s možností prodloužení, i opakovaného, vždy o stejné období.

Zodpovědným orgánem je Patentní úřad BaH, organizačně začleněný jakožto součást celostátního Institutu pro standardizaci, metrologii a patentovou ochranu při Radě ministrů BaH. ZÚ ze své činnosti zatím nezaznamenal žádné stížnosti českých subjektů na porušování jejich práv z duševního vlastnictví bh subjekty.   

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Zcela běžně a pravidelně je požadován odklad plateb, a to minimálně na tři až šest měsíců. Výjimkou je zvláště lukrativní a dobře prodejné zboží. Obchodníci v BaH (zvláště ve FBaH) jsou zvyklí na zahraniční donace nebo na dlouhodobé měkké kredity. Je dosti častým a nebezpečným jevem, že kredit zaměňují za donaci.

Platební morálka je obecně na nízké úrovni. Otevírání akreditivu se kvůli administrativě často protahuje. Je třeba znovu zdůraznit, že bez pojištění je jakákoliv obchodní operace vůči BaH značným rizikem. Výjimkou nejsou ani operace financované silným zahraničním donátorem.

Garance na platby ze strany vlády BaH, entitních vlád nebo Centrální banky BaH jsou poskytovány jen výjimečně, a to na strategické zakázky.  

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Podrobný přehled významných výstav a veletrhů, které se konají v roce 2010-2011 v Bosně a Hercegovině je uveden na webové stránce celostátní Zahraničně-obchodní komory BaH: www.komorabih.ba, prolink „sajmovi“.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter