- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
V zájmu rozvoje domácí ekonomiky vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.
Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upravován podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r. 1965) a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. Všechny dále uvedené druhy transakcí zahraničního kapitálu musí být registrovány Centrální bankou, pokud mají sloužit, v důsledku vytvořeného zisku, jako podklad pro žádost o povolení převodu zahraniční měny z Brazílie:
- zahraniční kapitál, který vstoupil do země jako přímý majetek nebo jako nepřímý kapitál (půjčka)
- reinvestice hospodářského výsledku včetně zisku společnosti, která má sídlo v Brazílii a je součástí nebo afilací zahraniční společnosti nebo jednotlivce
- převod uskutečněný do jiných zemí z důvodů repatriací nebo návratu majetku jako zisku, dividend, úroků, amortizace, honorářů, plateb za technickou pomoc nebo jakékoliv jiné druhy plateb související s převodem jmění ze země
- změny související s úpravou hodnoty akcií společnosti
Pokud zahraniční společnost, která má sídlo mimo území BFR, neprovede registraci převodu zahraniční měny, bude Centrální banka považovat převod za investici provedenou v domácí měně a nebude dále garantovat této společnosti zpětný převod peněz do zahraničí. Jakákoliv zahraniční investice musí být registrována Centrální bankou do třiceti dní. Stejně tak jakákoliv reinvestice zisku společnosti má měsíční lhůtu k registraci od okamžiku, kdy se objeví v účetních knihách společnosti. Registrace zahraničního majetku je prováděna v měně státu jeho původu. V registraci se uvádí jak hodnota zahraniční měny, tak současná hodnota v BRL.
Brazilský Kongres schválil v roce 1995 ústavní dodatky zamezující dělení na zahraniční a domácí kapitál. Článek 171 brazilské federální ústavy rozlišoval mezi brazilskými společnostmi kontrolovanými brazilskými subjekty a firmami ovládanými cizinci. Kromě toho měl domácí kapitál přednost před zahraničním kapitálem v případě zakázek pro veřejnou správu. Tato preference byla odstraněna 6. ústavním dodatkem z 15. srpna. 1995, který zajišťuje rovné právní podmínky všem společnostem založeným podle brazilských zákonů, bez ohledu na původ jejich kapitálu. Privatizační zákon (článek 12 zákona č. 9491 z r. 1997) umožňuje cizincům získat celých 100 % privatizovaného majetku, není-li v konkrétních případech stanovena nižší procentní sazba. Další ústavní dodatky otevřely zahraničnímu kapitálu oblasti ropného a těžebního průmyslu, telekomunikací, energetiky a veřejné dopravy. Konkrétně jde o 9. dodatek z r. 1995, jenž umožnil státu najímat soukromé společnosti v oblasti těžby, průzkumu a zpracování ropy, ropných derivátů a zemního plynu, čímž byl ukončen 44 let trvající státní monopol. Některá omezení ovšem přetrvávají u vlastnictví pozemků a podniků v pohraničních oblastech.
Jakékoliv zařízení, které vstupuje na území BFR jako zahraniční kapitál, podléhá odhadu prováděnému institucí SECEX, a to v zájmu vyloučení nadhodnocení ceny vloženého zařízení a získání autorizace pro jeho vstup do země. Pro stanovení hodnoty odvodů ze zahraničních investic je vhodné seznámit se se seznamem států, se kterými má Brazílie uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění (ČR mezi tyto země patří).
Vysoká hodnota přímých zahraničních investic a aktivní zájem o fúze, případně skoupení kontrolního balíku akcí ze strany zahraničních investorů, svědčí o zájmu, kterému se brazilské hospodářství v zahraničí těší. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky.
V současnost láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která (i přes určitý pokles zejména v krizovém roku 2009) patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti 9,00 % (květen 2012).
Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda nabízí výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice za r. 2011 byly 66,7 mld. USD, což představuje nejvyšší hodnotu od zavedení evidence r. 1995. Největším investorem přitom byla ČLR. V dlouhodobém horizontu se v BFR dosud uplatňoval zejména americký kapitál, dále Lucembursko, Nizozemí, USA, Japonsko a Francie. Významná část investic přichází i z tzv. daňových rájů, jako např. Kajmanské ostrovy, Bermudy a Bahamy. Největší část investic směřuje do finančních, maloobchodních a poradenských služeb, v oblasti průmyslu se jedná zejména o metalurgii, potravinářství a petrochemii, v primárním sektoru pak o těžbu kovových nerostů.
Ke vstupu na brazilský trh bývají využívány různé strategie. V mnoha sektorech, včetně potravinářského a elektrotechnického, zakoupily zahraniční firmy místní provozovatele s existujícími značkami, což umožňuje okamžitý přístup k distribučním sítím a podílu na trhu. Jiné společnosti založily společné podniky s místními partnery, kteří mohou investorům nabídnout zejména dobrou znalost trhu. Na druhé straně v odvětvích bez místních společností (zejména v automobilovém průmyslu) museli investoři začínat "na zelené louce".
V poslední době je patrná snaha jednotlivých států federace předhánět se v nabídce co nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Fiskální výhody ale obyčejně nemohou zcela nahradit mnohdy chybějící kvalitní pracovní sílu, komunikační a distribuční síť, strategickou lokalizaci apod. Zároveň lze konstatovat, že opakovaná osobní jednání i v dnešní době globálních komunikačních technologií jsou při obchodování a investování v BFR nezbytnou podmínkou úspěchu.
9.3. České investice v teritoriu
Podle údajů Brazilské centrální banky představovaly české investice v letech 2003 až 2008 položku v řádu USD 300 tisíc ročně. V roce 2009 však investice z ČR dosáhly hodnoty USD 1,1 mil. (další údaje nejsou k dipozici). V letech 2006 - 2008 se v Brazílii ve spolupráci s místní pobočkou multinacionální společnosti Siemens etablovala česká firma SEKO Brazil, vyrábějící přesnou metalurgii.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- projekty spojené s pořadatelstvím MS v kopané 2014:
Brazílie se stane r. 2014 hostitelskou zemí MS v kopané. Šampionát se bude odehrávat v celkem 12-ti městech, odhady celkových investic se pohybují okolo 50 mld. BRL. Hlavními položky jsou rozšíření a modernizace letišť a rekonstrukce stadionů. Největší investice se budou týkat infrastrukturních projektů, počítá se ovšem i s dalšími oblastmi jako hotelový průmysl, zdravotnictví a bezpečnost, ale např. i telekomunikace (optické kabely) či systémy kompatibility kreditních karet. Financování proběhne jak ze státních, tak soukromých zdrojů. Realizace plánovaných projektů, které naváží na vládní program PAC, bude znamenat skokovou modernizaci infrastruktury země, jejíž realizace by byla za normálních okolností realizována v průběhu 30 - 40 let. Hlavní investice ve všech 12-ti vybraných městech budou směřovat do zlepšení dopravní situace. Projekty zahrnují příměstské vlaky, flexibilní autobusové dopravní systémy, moderní verze tramvajové dopravy (systémy Light Rail Vehicles - LRV), metro, vnější okruhy, letiště a přístavy. Téměř polovina veškerých investic Brazílie připadne na São Paulo. České firmy mají šanci podílet se na realizaci infrastrukturních projektů svou účastí v nadnárodních konsorciích. - projekty spojené s LOH 2016 v Rio de Janeiro:
Mezinárodní olympijský výbor zvolil pořadatelským městem LOH 2016 brazilské Rio de Janeiro. Celkové přímé investice v Rio de Janeiro mají dosáhnout 30 mld. BRL s tím, že nepřímé investice jsou odhadovány na násobek této částky. Podstatná část přímých investic směřuje do infrastruktury. V průběhu nadcházejících 18-ti let má být dále vytvořeno 2 miliony pracovních míst. Více než polovina projektů by se ovšem realizovala bez ohledu na LOH, ať již v rámci vládního programu urychlení růstu (PAC) či v souvislosti s mistrovstvím světa v kopané r. 2014, kde Rio de Janeiro je rovněž z 12-ti dalších brazilských pořadatelských měst. Odhaduje se, že díky LOH dojde k čistým investicím ve výši cca 8 mld. BRL. Projekty se kromě klíčové dopravy týkají zejména ochrany životního prostředí, bezpečnosti a výstavby hotelů. Stávající veřejný dopravní systém v Rio de Janeiro, které je vyhlášené svými každodenními zácpami, se sestává s dvou tras metra, příměstských vlakových tratí a autobusové dopravy. Jak v případě metra, tak příměstských vlakových tratí se počítá s dvojnásobením přepravní kapacity na 1 milion přepravených cestujících denně. Bude třeba vzájemně dopravně propojit čtyři hlavní olympijské zóny (Barra, Copacabana, Maracaná a Deodoro). Klíčová v tomto ohledu bude prodloužení trasy 1 městského metra z Copacabany do dosavadní luxusní čtvrti Barra da Tujica na východním kraji, kde bude umístěna olympijská vesnice. Rozsah plánovaných prací je enormní a skýtá příležitosti i pro české firmy, které mají šanci podílet se na realizaci infrastrukturních projektů svou účastí v nadnárodních konsorciích. - automobilový průmysl:
Brazilský automobilový průmysl zaznamenává již řadu let dynamický růst, ze kterého těží dodavatelé z celého světa. Třebaže obchod s automobilovými komponenty tvoří podstatnou část obchodní výměny mezi ČR a BFR, jedná se ve své většině o vnitrokoncernový obchod firmy Volkswagen. Ovšem podobně jako v případě automobilek působících v Evropě, i v Brazílii existuje stále velký prostor pro dodavatele součástek, náhradních dílů či doplňků. Jako nejvhodnější první krok pro eventuální zájemce o dodávky pro brazilský automobilový průmysl lze doporučit účast na některém specializovaném veletrhu, kterých je v Brazílii pořádána celá řada. - zpracování komunálního a průmyslového odpadu:
Tato problematika je již mnoho let v BFR široce diskutována, nicméně konkrétní celostátní program stále neexistuje. Jednotlivé projekty jsou na úrovni aglomerací či jednotlivých států, jejich realizace je však velice pomalá. Mimo vlastní třídičky odpadu, spalovny a úpravny jsou v požadavcích brazilské strany často uváděny i lokální čistírny vod (jak pitné tak odpadní). V současné době je v mnoha lokalitách zvažována možnost privatizace kanalizační sítě, což by ve svém důsledku znamenalo investice pro budování čističek odpadních vod. Obecně lze předpokládat, že v příštím období bude sílit poptávka po projektech v oblasti likvidace odpadů, sanace vodních toků a jejich ochrany před novým znečišťování. - subdodávky v rámci těžebních projektů (ropa, zemní plyn a minerály)petrochemický průmysl):
Vzhledem k brazilským nalezištěm plynu v pásu při pobřeží lze očekávat poptávku po potrubí, armaturách, čerpací a měřicí technice a dalších zařízeních. Podpora výroby elektrické spalováním zemního plynu je součástí dlouhodobého plánu diverzifikace zdrojů, který byl přijat po energetické krizi v letech 2001 – 2002. Velice zajímavou komoditou se tak staly turbíny spalující zemní plyn. - subdodávky v rámci energetických projektů (zařízení pro generaci a distribuci elektrické energie):
Probíhající privatizace a restrukturalizace podniků energetického sektoru poskytují mimořádné možnosti pro investory. Privatizace distribučních společností Escelsa, Light a Cerj přilákala řadu nových investorů, ke kterým patří společnosti EDF (Francie), Chilectra (Chile), Endesa (Španělsko), EDP (Portugalsko), Houston Industries Power, AES Corporation a Southern Company (všechny USA). Privatizace společností vyrábějících elektrickou energii začala již v r. 1997. V souvislosti se snahou diverzifikovat energetické zdroje a zbavit se tak přílišné závislosti na energii z vodních zdrojů je přehodnocována řada energetických projektů, přičemž se kromě tzv. alternativních zdrojů (solární energie, biomasa, malé vodní elektrárny) počítá také s rozšířením využití kamenného uhlí. Lze proto očekávat i příležitosti v oblasti dodávek důlních technologií a zařízení pro tepelné elektrárny. - letecký průmysl:
Třetí největší výrobce letadel na světě EMBRAER patří mezi první tři brazilské dovozce i vývozce. Nebrání se spolupráci s výrobci součástek a letecké techniky z celého světa, naopak takové formy kooperace vyhledává. Podmínkou pro získání statutu dodavatele je účast na projektu nového modelu letadla již od vývojového stadia a tím i participace na všech rizicích s projektem spojených. - elektronika, elektrotechnika, elektroinstalace a telekomunikace
- tvářecí a obráběcí stroje
- stroje a zařízení pro potravinářství (klimatizace a vzduchotechnika, míchací zařízení pro zpracování sypkých i kapalných potravinářských surovin)
- textilní stroje a příslušenství (šicí stroje, pletací stroje, barvící stroje)
- bezpečnostní a zabezpečovací technika
subdodávky v rámci projektů infrastruktury (letiště, železnice, přístavy, silniční síť)
9.5. Rizika investování v teritoriu
Investování v BFR podléhá podobným rizikům, jaká se vyskytují i u jiných tzv. emerging markets. Jedná se zejména o riziko fluktuace měnového kurzu, nízkou likviditu a nepředvídatelnou platební morálku (zde však dochází k zřetelnému zlepšení), rozdíly v užívaných účetních principech apod. Co se týče makroekonomické a politické situace, provádí vláda zodpovědnou politiku, což Brazílii v zahraničí zajišťuje pozitivní vnímání, odráženém příznivým hodnocením předních světových ratingových společností.
V současnosti sílí v BFR tlak veřejnosti a nevládních organizací s cílem zvýšení kontroly dodržování (popř. zpřísnění) předpisů v oblasti životního prostředí. To se týká zejména projektů na výstavbu silnic, vodních cest, hydroelektráren a s nimi spojených přehrad, jejichž schvalování se často neúměrně protahuje a nezřídka naráží na zamítavé stanovisko environmentálních institucí. Zvýšená pozornost se věnuje také zájmům původního indiánského obyvatelstva (soudy vydaly již několik nařízení, podle kterých jsou státní orgány a investoři zavázáni své projekty s indiánskými komunitami žijícími na dotčeném území konzultovat).
Přetrvávajícím problémem zůstává kriminalita, která je zejména ve velkých metropolích přes klesající trend stále na relativně vysoké úrovni. Federální vláda, vlády jednotlivých států a zejména prefektury se snaží tuto nepříznivou situaci zvrátit mnoha prostředky, které se v poslední době částečně setkávají s úspěchem.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
