Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Relevantní dohody v oblasti obchodní a ekonomické spolupráce:

1. Základní dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Brazilské federativní republiky (Brasília, 2. července 1985).
2. Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol (Brasília, 26. srpna 1986, č. 200/1991 Sb.).
3. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci (Praha, 12. dubna 2008; v platnosti od 8.10. 2009).

Na úrovni EU je dosud relevantním dokumentem Rámcová dohoda o spolupráci mezi Evropskými hospodářskými společenstvími a Brazilskou federativní republikou z 29. června 1992 (v platnosti od 30. října 1995); nově se pak obchodních a ekonomických vztahů mezi ČR a BFR bude bezprostředně týkat Meziregionální asociační dohoda mezi EU a MERCOSUL.

Obnovení rozhovorů EU-Mercosul o této dohodě bylo vyhlášeno na summitu EU-LAC v květnu 2010. Rozhovory mohly být obnoveny poté, co byly dohodnuty ústupky obou stran od stanovisek r. 2004, kdy došlo k jejich přerušení. Ze strany Mercosul to bylo zahrnutí automobilového sektoru (jak vozidel, tak i jejich součástek) a připravenost uzavřít dohodu o vládních zakázkách (tyto zakázky představovaly pouze v minulém roce hodnotu USD 30 mld.; v následujících letech se očekává jejich významný růst).

Brazilci na pokračování jednání EU-Mercosul mají zájem; nezastírají odpor ze strany některých průmyslových odvětví, ale jsou si vědomi skutečnosti, že nezdar by znamenal mnohaletý odklad. Za situace, kdy jednání WTO jsou náležitě zablokovaná, a kdy se všeobecně přistupuje k bilaterálním jednání, panují v Brazílii obavy z ocitnutí se na vedlejší koleji. Ze strany průmyslových kruhů se ovšem ozývají stížnosti na probíhající dezindustrializaci, stejně jako na přetrvávající vysoký kurz domácí měny. Nejvíce ohroženy se cítí automobilový sektor a chemický průmysl. Přesto však převládá názor, že uzavření trhu by řešení nepřineslo. V případě zemědělství je situace odlišná: po neúspěchu jednání  r. 2004 se brazilští exportéři přeorientovali na jiné trhy (Čína, Rusko, Irán), které však na rozdíl od EU nejsou dostatečně spolehlivé. Proto jsou ochotni přistoupit na ústupky.

Další průběh jednání bude ovlivněn zejména posledními událostmi v Argentině. Přístup Brazílie nelze srovnávat s přístupem Argentiny; Brazilci na rozdíl od Argentiny nikdy nekladli požadavky ultimativního charakteru. Mercosul je však pro Brazílii klíčový, nemůže proto pozici Argentiny ignorovat, ani se uchýlit k bilaterálním jednáním. Co se pak týče Uruguaje i Paraguaje, tyto členové Mercosur mohou dohodu podepsat okamžitě. Nyní lze očekávat, že Brazílie se bude snažit během svého předsednictví Mercosul ve 2. polovině r. 2012 rozpory vyplývající z pozice Argentiny překonat.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní vztahy bývalého Československa s Brazílií mají bohatou historii. Jejich začátek spadá do období krátce po vzniku ČSR v roce 1918. Značky Škoda, ČKD, Jawa apod. měly na brazilském trhu výborný zvuk již v meziválečném období a významně napomáhaly pronikání dalších našich výrobců na místní trh v pozdějších letech.

Brazílie je stěžejním, hospodářsky nejdůležitějším partnerem ČR v rámci Latinské Ameriky. Její rozsáhlý a nenasycený trh představoval i v minulosti vždy významného odběratele zejména strojírenských výrobků (včetně investičních celků – v Brazílii je v provozu 9 elektráren a 15 cementáren vybavených zařízením české provenience). Na druhé straně je Brazílie dodavatelem surovin, potravin a krmiv.

Vzájemný obchod ČR - Brazílie 2006 - 2011 (česká statistika)
Rok (mil. USD)	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Vývoz ČR	180.762	225.694	314.631	278.353	387.132	439.394
Dovoz ČR	183.907	293.881	377.044	267.112	256.390	352.781
Obrat	364.669	519.575	691.675	545.465	643.522	792.175
Bilance (saldo ČR)	- 3.145	- 68.187	- 62.413	11.241	130.742	86.613

Zdroj: ČSÚ

Vzájemný obchod ČR - Brazílie 2006 – 2011 (brazilská statistika)
Rok (mil. USD)	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Vývoz ČR	237.486	274.655	378.370	330.600	472.385	547.772
Dovoz ČR	48.965	60.388	67.276	43.204	47.964	63.382
Obrat	286.451	335.043	445.646	373.804	520.349	611.154
Bilance (saldo ČR)	188.520	214.266	311.093	287.396	424.421	484.390

Zdroj: Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior, Brasil

Vzájemný obchod ČR - Brazílie 2006 – 2011 (kombinovaná statistika)
Rok (mil. USD)	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Vývoz ČR	237.486	274.655	378.370	330.600	472.385	547.772
Dovoz ČR	183.907	293.881	377.044	267.112	256.390	352.781
Obrat	421.393	568.536	755.414	597.712	727.775	900.553
Bilance (saldo ČR)	53.579	- 19.266	1.326	63.488	215.995	194.991

Pozn.:  vývoz ČR dle brazilské statistiky, dovoz ČR dle české statistiky

Rozdíly mezi brazilskou a českou statistikou jsou způsobeny vykazováním reexportů a časovými posuny. Reexporty se projevují v čs. dovozu přes evropské konsignační sklady. Z tohoto důvodu je používána v hodnocení skutečné výše obchodu kombinovaná metoda, používající data z dvou různých zdrojů. Kombinovaná statistika dává objektivnější pohled na vzájemnou obchodní výměnu, protože zahrnuje dovozy zboží podle země původu, což eliminuje vliv reexportů přes třetí země. Statistický rozdíl v dovozu není specifikem ČR, je patrný u statistik řady dalších zemí.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Položky českého vývozu do BFR 2011 

Položky českého dovozu z BFR 2011

 

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

ČR je v Brazílii vnímána jako rovnoprávný člen klubu EU, což je příznivé východisko pro navázání nových kontaktů mezi podnikateli obou zemí. Pozitivní vliv lze očekávat od případného uzavření asociační dohody mezi EU a sdružením MERCOSUL;  v červenci r. 2010 došlo k obnovení jednání, která byly přerušena od r. 2004 (viz. 7.1.).

Pomoci v navazování kontaktů s obchodními partnery by měla přispět Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci, která byla podepsána během oficiální návštěvy brazilského prezidenta Lula da Silva v ČR v dubnu 2008 a vstoupila v platnost v říjnu 2009. Možnosti skýtají subdodávky pro silné dodavatele zařízení pro investiční celky, a to zejména pokud jde o oblast energetiky včetně transmisních sítí, dopravní infrastruktury, odpadového hospodářství a další.

Dle Dohody mezi vládou ČR a BFR budou strany podporovat hospodářskou spolupráci v následujících oblastech:

a)         Energetický sektor
b)         Agroprůmysl a lesnictví
c)         Výrobní prostředky, automobilový a letecký průmysl
d)         Informační technologie
e)         Technologie pro ochranu životního prostředí
f)          Dopravní systémy
g)         Technické normy, certifikace a metrologie

Kromě výšeuvedeného se aktuálně projevuje poptávka po řadě komodit, z nichž mnohé mohou být zajímavé i z hlediska českých exportérů, např.:

• elektromateriál pro stavební průmysl
• zařízení pro výrobu elektrické energie (včetně malých vodních elektráren)
• elektrické stroje a zařízení
• pístové motory, turbíny
• komponenty pro letecký průmysl
• telekomunikační zařízení
• železniční vagóny, materiál pro stavbu železnic a její opravy
• výpočetní technika a měřící stroje a přístroje
• léčiva
• hnojiva
• chemikálie
• díly a doplňky osobních automobilů
• produktovody, trubky a spojovací materiál

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

PRAGOTEC Ltda. (dříve PSP América Ltda.)
Av. Domingos Ferreira, 2391, Empresarial San Marino, Boa Viagem, 51020-031, Recife (PE);
obchodní firma vlastněná českým občanem; specializuje se na dovoz zařízení a technologií pro průmysl stavebních hmot (cementárny, vápenky, keramičky)

CENTROPROJEKT DO BRASIL Ltda.
Av. das Nações Unidas, 22351 - 4º e 5º andares, 04795-100 - São Paulo (SP);
majoritním vlastníkem je Centroprojekt Zlín; hlavními aktivitami jsou komplexní dodávky staveb a technologických zařízení v oblasti čištění odpadních vod a úpravy vod v Brazílii

SEKO BRAZIL
Av. Engenheiro João Fernandes Gimenes Molina nº 17453213-080, Jundiaí -São Paulo (SP);
v roce 2008 se etablující česká majetková účast v Brazílii, zahrnuje partnerství firmy SEKO (CZ), Siemens (BR) a Manuita (BR); pobočka ve městě Jundiaí nedaleko Sao Paula se zaměřuje, stejně jako domovský lounský závod, na výrobu pro energetický průmysl - průtočné části parních turbín

JABLONEX DO BRASIL, Ltda.
Rua Jose Getulio, 579, Aclimacao/Liberdade, 01509–001, São Paulo (SP);
dovoz korálků

ZKL ROLAMENTOS DO BRASIL, Ltda.
Rua Achiles Orlando Curtolo, 467/499 Area 1, Barra Funda, 01144-010  São Paulo (SP);
dovoz ložisek

AVIA DO BRASIL Ltda.
Avenida Rio Branco 123, 17° andar, sala 1701, 20040-005 Rio de Janeiro (RJ);
dovoz hutních a strojírenských výrobků

PANAMBRA Industrial e Técnica S.A.
Av. do Estado 5588, 01516-000, São Paulo (SP);
dovoz obráběcích strojů

TEAM BRASIL
Aeroporto de Jacerepaguá - Av. Ayrton Senna, 2541
Rua D2 Hangar 05 - Barra da Tijuca
CEP 22775-000, Rio de Janeiro (RJ);
zástupce Aircraft Industries (Let Kunovice)

EXOBRAZ Ltda.
Rua Dr. Moisés Kahan 191, 01139-040 São Paulo (SP);
dovoz stavebního skla

GRUPO INDUSTRIAL JOÃO SANTOS
Av. Marquês de Olinda, 11, 50030-010, Recife (PE);
nákup technologií pro cementárny

MÁQUINAS KEHL Ltda.
Rua 1 de março 2349, 93320-010, Novo Hamburgo (RS);
dovoz obuvnických strojů

FÁBRICA E CONSERTOS DE APARELHOS DE RAIOS-X E RADIOTERAPIA KEILL & CIA. Ltda.
Rua Divinópolis 527, 04158-000, São Paulo (SP);
dovoz lékařských přístrojů

VYBORNY REPRESENTAÇÕES Ltda.
Av. Ipiranga 1100, 15./Cjs.152/153, 01040-904, São Paulo (SP),
dovoz součástek a řetězů pro jízdní kola

JARVA Ltda.
Rua Mateus Leme 5648, 82130-000, Curitiba (PR);
dovoz gumových hadic, pásů a klínových řemenů od firem

INDÚSTRIA QUÍMICA VOZES BRASILEIRAS Ltda.
Rua Libero Badaró 182, 2° andar, 01008-000 São Paulo (SP);
dovoz základních surovin pro výrobu léků, chemických látek pro gumárenský průmysl, kondomů

 

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Kancelář CzechTrade v São Paulo zaznamenala v roce 2011 na 100 poptávek od brazilských podnikatelských subjektů. Poptávky se nejčastěji týkaly strojírenských výrobků a zařízení, výrobních prostředků, infrastruktury a dopravních prostředků, gumárenských výrobků, chemických produktů a surovin, českého skla, piva a pivovarnictví.

V roce 2011 se české firmy zúčastnily veletrhů LADD (obranný průmysl), Feimafe (strojírenství), Hospitalar (zdravotnická technika) a FIMAI (životní prostředí). Pro rok 2012 se počítá s účastí českých firem na veletrzích Mecanica (strojírenství), Expo Aero (letecký průmysl), Sial (potravinářství), ForMóbile (nábytkářství), FIMAI (životní prostředí) a Negócios nos trilhos (železniční průmysl).

Na ZÚ Brasília jsou ze strany českých subjektů většinou směřovány dotazy v souvislosti s celním režimem Brazílie, podmínkách dovozu a tranzitu zboží. Dotazy od brazilských žadatelů se pak kromě nabídek vývozu týkají obecných obchodně ekonomických informací, souvisejících se vztahy mezi ČR a Brazílií, i ojediněle konkrétních poptávek na dodavatele z ČR.

Vhodnými zdroji informací při hledání partnerů na brazilské straně jsou internetové stránky http://www.brasilglobalnet.gov.br/frmPrincipal.aspx , www.imexgoods.com.br .

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR neposkytuje v bilaterální rovině Brazílii žádnou formu rozvojové pomoci. Zprostředkovaně se ČR podílí na rozvojové pomoci poskytované EU, která by v letech 2007-2013 měla na základě Country Strategy Paper (CSP) pro toto období dosáhnout celkové výše 61 mil. EUR.

V září 2009 ČR poskytla humanitární pomoc ve výši 20.000 Euro na obnovu území poškozených letními záplavami ve státě Amazonas.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb mezi ČR a BFR (mil. Kč)

Rok	Příjmy	Výdaje	Saldo ČR
2007	201,1	332,2	- 131,1
2008	300,7	367,8	- 67,1
2009	167,5	317,3	- 149,8
2010	220,3	318,4	- 98,1
2011	221,2	360,1	- 138,9

Zdroj: ČNB

ČR zaznamenává po roce 2000 až na výjimku v roce 2006 záporné saldo vzájemné výměny služeb s BFR. V roce 2011 měla největší podíl na tomto výsledku oblast silniční dopravy, jejíž záporné saldo představovalo 144 mil Kč (záporné saldo má ČR rovněž v oblasti železniční dopravy, kladné naopak u dopravy letecké. Cestovní ruch vykázal v r. 2011 záporné saldo - 32 mil. Kč).

Pokud jde české firmy, které se účastní vzájemné výměny služeb s BFR, jedná se především o subjekty podnikající v oblasti dopravy a cestovního ruchu a dále o finanční a bankovní instituce. ZÚ Brasília zaznamenává sporadický zájem o BFR ze strany cestovních a překladatelských agentur a společností provozujících kulturní aktivity. Byl zaznamenán zájem také od subjektů zaměřených na engineering, pořádání výstav a veletrhů a IT služby.

Z brazilské strany je rovněž zájem o české poskytovatele služeb spíše sporadický. V drtivé většině se jedná o žádosti o doporučení ubytovacích zařízení a služeb překladatelů a tlumočníků.

Pokud jde o možné překážky bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na brazilský trh, jedná se vesměs o překážky společné pro všechny zahraniční zájemce. BFR uplatňuje restriktivní opatření, týkající se účasti zahraničního kapitálu na tzv. strategických službách (těžba ropy, energetika, vnitrostátní doprava, některé oblasti telekomunikací apod.).

Nejperspektivnější oblastí služeb, ve které by mohl být v příštích letech zaznamenán dynamický rozvoj, je bezesporu cestovní ruch. Brazílie je pro Českou republiku největším incomingovým trhem ze zemí Latinské Ameriky. V roce 2010 navštívilo Českou republiku 37 000 brazilských turistů. Hlavní destinací brazilských turistů je Praha. Čestí turisté (v r. 2010 navštívilo Brazílii 5.700 čekých turistů) směřují na pláže na Severovýchodě země; oblíbenost této destinace však oproti minulým rokům klesá, což je zapřičiněno vysokým kurzem domácí měny a z toho vyplývající drahotou služeb. Častým cílem je rovněž Rio de Janeiro.

 

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR je možné, pokud český státní příslušník obdrží od brazilského Ministerstva práce Ministério de Trabalho e Emprego, viz: http://www.mte.gov.br/trab_estrang_ing/procedure_guide.pdf (procedure_guide.pdf, ), přechodné nebo trvalé pracovní povolení, které je zároveň podmínkou pro udělení přechodného nebo trvalého víza. K obstarání takového povolení je vhodné využít služeb místního agenta (despachante), který vyřídí veškeré potřebné dokumenty. Veškeré dokumenty, které brazilská strana bude k takovému řízení požadovat a které byly vydány v zemi původu pracovníka, musí být legalizovány brazilským zastupitelským úřadem v dané zemi.

Pro doplňující informace je možno kontaktovat Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v Praze: www.brazil.cz

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu