Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Brazílie vstoupila do nové politické éry, kdy má ve svém čele poprvé ženu. Dilma Rousseff se ujala prezidentského postu 1. ledna 2011. Úspěch kandidátky Strany pracujících v prezidentských volbách byl dán skutečností, že si ji za svoji nástupkyni vybral úspěšný tehdejší prezident Lula da Silva, který svůj úřad opouštěl s více než 80-ti % podporou obyvatelstva. Hlavními rysy hospodářské politiky jsou silná přítomnost státu ve strategických odvětvích ekonomiky (zejména bankovní sektor, energetika a těžba ropy; tato přítomnost však nevylučuje účast soukromého sektoru) a nutnost daňové reformy.

Prezidentka prosazuje čtyři hlavní priority: redukce chudoby, zlepšení zdravotnické péče, udržení makroekonomické stability a nízké inflace. Jako prioritní úkol si stanovila snížení úrokových sazeb, které jsou v současnosti v Brazílii jedny z nejvyšších na světě. Má rovněž za cíl snížit výši státního dluhu ze současných 42 % HDP na 30 %. Toto bude vyžadovat snížení výše federálních výdajů, kde v posledních letech nárůst výdajů na platy ve veřejné sféře a důchody výrazně převyšoval inflaci. Úroveň inflace mohla tak být ovlivňována pouze výší základní úrokové sazby (tzv. SELIC - v květnu 2012 na úrovni 9,0 %).

Politika vlády prezidentky Dilmy navazuje na vlády předchozí (tři pilíře hospodářské politiky z minula zůstaly zachovány - závazný limit pro výši inflace, plovoucí kurz domácí měny a primární fiskální přebytek). Je však ve složitější situaci, kdy nelze očekávat pokračování příznivých vnějších podmínek. Jedním z problémů je vývoj zahraničního obchodu země. Během posledních let dochází k výraznému snižování brazilského obchodního přebytku, který se může v krátké budoucnosti stát deficitem. Úroveň stávajícího vývozu je sice podporována vysokými cenami komodit (ovšem vysoká závislost na vývozech komodit zejména do ČLR činí zemi zranitelnou), avšak dovozy rostou ještě rychleji díky vysoké domácí poptávce a silnému kurzu brazilské měny.  Začínají se proto objevovat obavy ze vrůstajícího protekcionismu. (Z hlediska EU jsou tyto aktuální v souvislosti s probíhajícími jednáními o zóně volného obchodu, kdy v pozici Brazílie, která ještě nedávno tyto jednání podporovala, jsou nyní patrny ochranářské tendence.)

Klíčovou metou bude snížení reálné úrokové sazby. Toto by odstranilo jednu z největších anomálií brazilské ekonomiky, kdy úrokové sazby jsou několikanásobně nad celosvětovou úrovní. Tendence posledního desetiletí v Brazílii jde již nicméně v tomto směru: reálná úroková míra klesla ze 16-ti % v r. 2002 na současných 6 %. Její další pokles až na úroveň 2 % by dále díky nižším platbám úroků umožnil naplnění dalšího z klíčových cílů nové vlády: snížení státního dluhu (konkrétně každé snížení o 1 % úrokové míry by přineslo roční úsporu při splátkách úroků státního dluhu o 9 mld. USD; v současnosti představují platby úroků státního dluhu cca 10 % rozpočtových výdajů federace). Z pohledu snižování základní úrokové míry je problematický paralelní cíl udržení inflace na přijatelné úrovni. Co se týče dalšího klíčového cíle, daňové reformy, bude zásadním úkolem zjednodušení a unifikace celého systému. Toto se týká hlavně daně z oběhu průmyslového zboží a služeb (ICMS - nejbližší brazilská alternativa pro VAT), která je rozdílná v každém státě federace.

Ekonomický tým vlády tvoří ministr financí Guido Mantega, prezident Centrální banky Alexandre Tombini a ministr průmyslu Fernando Pimentel. Z klíčových ekonomických představitelů byl Guido Mantega ministrem financí již v dosluhující Lulově vládě, během svého dosavadního působení v úřadu ministra podporoval vyšší podíl středních vrstev na ekonomické aktivitě. Během krizového roku 2009 přispěl svými opatřeními k zabránění poklesu spotřeby a růstu nezaměstnanosti. Svou prioritou označil snížení vládních výdajů. Pod jeho vedením bude hospodářská politika pokračovat ve svém charakteru zmírňování cyklických výkyvů, tj. státní výdaje porostou během poklesu ekonomiky a naopak. Výdaje státu budou sníženy v jak oblasti běžného provozu, tak zdrojů určených pro Národní banku pro hospodářský a sociální rozvoj. (Byl to Mantega, kdo v souvislosti s aktivitami vlád s cílem podhodnocování kurzů svých měn jako první použil termín měnová válka.)

Šéf centrální banky Alexandre Tombini je, stejně jako ministr financí Mantega, zastáncem zásahů státu do ekonomiky na úkor volného trhu. Působil v brazilské misi u MMF, poté jako člen bankovní rady byl zodpovědný za tvorbu ekonomických scénářů a inflačních výhledů. Skutečnost, že jeho dosavadní kariéra nebyla provázána s finančním trhem, je dle analytiků předpokladem, že pod jeho vedením si centrální banka udrží svou dosavadní nezávislou pozici. Jeho hlavní prioritou je ovšem udržení inflace v rámci stanoveného limitu. Dle jeho názoru je údajný rozpor mezi inflací a růstem ekonomiky v Brazílii překonán; nízká a kontrolovaná inflace je podmínkou růstu.

Ministr průmyslu Fernando Pimentel je dlouholetým spolupracovníkem Dilmy od dob společného militantního odporu proti vojenské diktatuře v 60-tých letech (kdy oba strávili několik let ve vazbě). Jeho poslední funkcí bylo místo prefekta v Belo Horizonte, ve které se zviditelnil zejména úspěšným urbanizačním projektem Vila Viva, který se stal největším projektem svého druhu v Brazílii a získal mu mezinárodní věhlas. Jeho hlavním úkolem je formulování politiky sektoru za situace, kdy domácí výrobci čelí zvýšené zahraniční konkurenci, způsobené zejména růstem kurzu domácí měny. Počátkem srpna 2011 vláda vyhlásila soubor opatření (Plano Brasil Maior) na podporu domácího průmyslu. Skládá se ze tří oblastí: přímá podpora ohroženým sektorům, tarifní a antidumpingová opatření a zvýhodněné úvěry. Plán je reakcí vlády na tlak podnikatelské sféry pro vyšší angažovanost při ochraně domácích výrobců, nástroje vládních opatření jsou však nedostatečné a nekonsistentní až protichůdné. Došlo nicméně k nové situaci, která znamená obrat od prosazování volného obchodu k protekcionismu a faktické uzavírání se před vnější konkurencí (reakce brazilské vlády na počátek krize v r. 2008 byla přesně opačná). Koncem března pak vláda přijala další balíček opatření na stimulaci ekonomiky, jeho hlavními body jsou daňové úlevy pro vybrané odvětví a levné úvěry prostřednictvím státní Banky národního rozvoje. Dle kritiků z podnikatelské sféry však balíček neřeší takové problémy, jakými jsou např. vysoké ceny energií či nízké státní investice do infrastruktury.

Od počátku 2012 došlo k výměnám v čele šesti rezortů, prezidentka tak téměř dokončila transformaci vlády ke svému obrazu. Od počátku funkčního období nové vlády do konce března 2012 tak došlo k výměně šestnácti členů kabinetu, přičemž většina ministrů byla odvolána kvůli podezření z korupce. Významným faktorem, který bude brazilskou vnitropolitickou scénu ovlivňovat v nadcházejícím období, jsou komunální volby, které proběhnou v říjnu2012, ana něž se již strany začaly připravovat. Na rozdíl od personální politiky vlády, kde se Dilmě daří prosazovat svoji vůli, prosazování reforem nutných k oživení ekonomiky a modernizaci země se dosud prezidentce nedaří realizovat, přesto jí podle posledních průzkumů nadále stoupají preference a na konci března jí podporovalo 77 % obyvatel.

V únoru 2012 brazilská vláda realizovala pronájem tři klíčových letišť v zemi, kde se v příštích třiceti letech předpokládá potřeba největších investic. Pronájem souvisí s nutností jejich modernizace vzhledem k blížícímu se konání MS v kopané 2014. Průběh tendru je ze strany brazilských sdělovacích prostředků hodnocen jako zásadní změna dosavadní politiky vládní strany PT a návrat k privatizacím státního sektoru konce devadesátých let minulého století. Nicméně se nejedná o čistou privatizaci, ale dlouhodobý pronájem, během kterého si stát stále ponechává podíl 49 %. Zvolené kritérium nejvyšší nabídnuté ceny je však odlišné od posledních koncesí např. dálniční sítě, kdy se naopak kladl důraz na nejnižší konečnou cenu spotřebiteli.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Principy brazilské zahraniční politiky se nemění: multilateralismus, nezasahování do vnitřních záležitostí, reforma OSN tak aby, odrážela současné ekonomické rozložení sil ve světě. Z hlediska teritoriálních priorit se jedná o rozvíjení vztahů Jih-Jih a posilování regionální integrace (zejména Mercosul a UNASUL). Důležité zůstávají vztahy s USA a Čínou. Ostatní regiony jsou postaveny na roveň. Pro Brazílii je ovšem základní prioritou vnitřní politika, zahraniční politika je až na nižším žebříčku zájmu.

Na mezinárodním poli Brazílie pokračuje v tažení proti vyspělým zemím v oblasti měnové, kdy rozvinuté země viní z nekontrolovaného uvolňování peněz, které si následně hledají cestu do Brazílie a posilují místní měnu na úroveň, kdy se zboží brazilské provenience stává nekonkurenceschopné. Prezidentka mluví o „měnovém tsunami“ a ministr financí o „měnové válce“. Snahou vlády je rétorikou, navyšováním devizových rezerv a intervencemi Centrální banky zmírnit kurz reálu vůči USD.

Jednou z nejdůležitějších stávajících priorit brazilské zahraniční politiky je organizace summitu Rio+20, který se uskuteční v brazilském Rio de Janeiro v červnu 2012. Brazílie zdůrazňuje, že je pouze hostitelskou zemí a nabízí své dobré služby pro OSN.

Z pohledu teritoriálních priorit je na prvním místě problematika Latinské Ameriky, která je charakteristická spíše ekonomickými než politickými problémy. Vztahy s Argentinou procházejí turbulentním obdobím, které se zejména dotýká brazilských vývozů do Argentiny. Nicméně se zdá, že Brazílie je ochotna vyjít vstříc požadavkům Argentiny a přispět k překonání dočasných hospodářských potíží svého největšího latinskoamerického partnera. Pokud srovnáme přístup brazilské administrativy s rokem 2011, kdy prezidentka Dilma velmi ostře reagovala na zavedení ochranářských opatření (NTB) ze strany Argentiny, je zřejmé, že Brazílie spíš dnes hledá snahu o kompromis než vyhrocení situace. Protekcionistický přístup Brazílie však dopadl plnou vahou na Mexiko, které bylo donuceno renegociovat velmi dobrou smlouvu o liberalizaci obchodu s automobily. Brazílie pohrozila vypovězením předchozího kontraktu, a tak Mexiko muselo během 14 dnů přistoupit na finanční omezení svého vývozu automobilů do Brazílie. Tímto opatřením Brazílie potvrdila, že k protekcionistickým opatřením současná vláda nebude mít nikdy daleko.

Čína je považována za důležitého partnera se kterým Brazílie nejen spolupracuje, ale i soutěží. S rostoucím významem ekonomické spolupráce rostou zároveň problémy a výzvy. Těmito jsou zejména nerovnováha ve struktuře obchodu (čínský export je z 90 % tvořen výrobky s přidanou hodnotou a z druhé strany do Číny míří 80 % surovin v rámci brazilského vývozu a struktura čínských investic v Brazílii, které jsou koncentrovány pouze do zemědělství (nákup půdy) a těžby surovin.

Vztah k USA se vyznačuje řadou vstřícných kroků ze strany americké administrativy. USA odstranily podporu výroby etanolu z kukuřice, což otevře přístup pro brazilský etanol na americký trh. USA dále výrazně zjednodušily a zejména zrychlily proces udělování víz, přijmou do roku 2015 až 40 000 brazilských vysokoškolských stipendistů.

Vztahy s EU jsou v současnosti poznamenány brazilským názorem, že ekonomickou krizi nelze řešit pouze fiskální restriktivní politikou, ale je třeba především myslet na ekonomický růst a zaměstnanost. Brazílie silně kritizuje uvolněnou měnovou politiku ECB a viní rozvinuté země z přesouvání krize do rozvíjejících se zemí včetně Brazílie

Vůči Africe se Brazílie snaží vystupovat jako alternativa ČLR a EU. Její rozsáhlé styky jak se subsaharskou, tak s arabskou Afrikou se odrážejí ve stále se zvyšujícím obchodním obratu. Jedním z brazilských cílů je ovšem získat podporu afrických států pro změnu současného mocenského uspořádání ve světě včetně reformy RB OSN.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Na základě mezivládní Dohody o hospodářské spolupráci (v platnosti od října 2009) proběhlo v Praze v květnu 2010 1. zasedání Smíšení komise, které mj. identifikovalo jako klíčové obory budoucí spolupráce, na které se prioritně soustředí:

• energetika
• agroprůmysl a lesnictví
• automobilový a letecký průmysl, výroba základních prostředků
• informační technologie
• technologie ochrany životního prostředí
• infrastruktura, dopravní systémy

Nové možnosti se otevírají také v sektoru obranného průmyslu poté, co byla v září 2010 v Praze podepsána Smlouva o spolupráci v oblasti obrany.  Píležitosti jsou rovněž v souvislosti s investicemi do infrastrukturních projektů spojených s pořádáním mistrovství světa v kopané r. 2014 (celkem 12 pořadatelských měst v rámci celé země) a LOH 2016 v Rio de Janeiro. České subjekty mají reálnou šanci participovat na těchto projektech coby subdodavatelé v rámci širších konsorcií. Investiční příležitosti jsou ovšem ve všech oblastech hospodářské spolupráce a často jsou předpokladem úspěšného působení zahraniční firmy v Brazílii (viz pobočka české firmy Centroprojekt do Brasil).

Vzhledem k výše uvedenému lze pro budoucnost předpokládat pokračování trendu minulých let, kdy vývoz ČR dosahoval významných přírůstků.

BFR patří mezi země, které jsou značně závislé na přílivu zahraničního kapitálu do mnoha odvětví národního hospodářství. Zahraniční kapitál také hraje hlavní roli ve stále probíhající privatizaci. Českým podnikům se za této situace naskýtá možnost podílet se na investičních akcích, ovšem reálně jako subdodavatelé velkých, kapitálově silných a v teritoriu dokonale etablovaných firem.

Existující možnosti ekonomické spolupráce byly popsány v předchozích kapitolách a jsou trvalého charakteru. Lze zdůraznit výrobu a užití biopaliv. BFR je díky úspěchu svého etanolového programu všeobecně považována za významnou mocnost v tomto oboru a disponuje mnoha desítkami let zkušeností, které chce uplatnit mj. i ve spolupráci se zahraničními partnery na trzích třetích zemí.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu