Brazílie: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Brasília

Politika Brazílie odráží ve stále větší míře její postavení jako regionální velmoci. Vláda prezidentky Rousseff se zaměřuje na rozvoj vztahů s nově se rozvíjejícími se zeměmi, na zlepšení vztahů s USA a stabilizaci vztahů v jihoamerickém regionu. Vztahy s EU se soustřeďují zejména do ekonomické oblasti. Zahraniční politika Brazílie je v tomto ohledu konzistentní a její snahou je etablovat se jako jedno z center světové zahraniční politiky. Současně Brazílie usiluje o změnu organizačního uspořádání mezinárodního společenství, a to zejména s důrazem na reformu OSN a její Rady bezpečnosti. V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí se toto její úsilí rozšířilo i na reorganizaci světových finančních institucí (MMF a SB). Brazílie se snaží se dosáhnout  významnějšího postavení na mezinárodní politické (úsilí o získání stálého místa v Radě bezpečnosti OSN) a ekonomické scéně (v rámci jednání WTO prosazuje co největší liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty). Vůči americké administrativě si Brazílie vytyčila za úkol obnovit svůj statut nejspolehlivějšího partnera USA v Latinské Americe a tím posílit svoji pozici regionálního hegemona.  Ve vztahu k regionálním velmocím navazuje strategická partnerství ( Čína, Indie, Rusko, JAR). Vůči Africe se Brazílie snaží vystupovat jako další alternativa na místo ČLR a EU.

V říjnu 2011 se v Bruselu uskutečnil v pořadí pátý summit EU-Brazílie. Dvoudenního jednání se zúčastnili prezident Evropské komise José Barroso,  prezident Evropské rady Herman van Rompuy, HR/VP Ashton a komisař pro obchod de Gucht.  Z brazilské strany byli přítomni prezidentka Dilma Rousseff, ministr zahraničí Patriota, ministr průmyslu Pimentel, ministr vědy a techniky Mercadante, ministr spojů P. Bernardo a ministryně kultury Hollanda. Brazilské vládní představitele doprovázela početná podnikatelská delegace.

EU jako celek se podílí cca 22% na obchodním obratu Brazílie, přičemž Brazílie  je 4. největším příjemcem evropských investic (EU je po Číně druhým největším investorem v Brazílii). Jedním z důležitých brazilských cílů bylo posílit příliv investic a to zejména v sektoru telekomunikací a letecké přepravy. 

Hlavními body summitu byly světová ekonomická krize, krize eura a možnosti, jak je překonat.  Kromě uvedeného se diskutovaly otázky spojené s přípravou summitu G-20 ve Francii, problémy klimatických změn a příprava setkání Rio+20. Ze zahraničně politických otázek byly na pořadu Sýrie a vývoj v severní Africe. Cílem brazilské strany bylo rovněž zdůraznit spolupráci obou bloků při překonávání celosvětové finanční krize a tím potvrdit vzrůstající globální postavení Brazílie. Prezidentka v této souvislosti neopomněla zmínit krizi, která postihla Latinskou Ameriku v 80. letech minulého století a zdůraznila, že zkušenosti Brazílie z této doby naznačují, že extrémní fiskální škrty krizi nevyřeší, naopak ji prohloubí. Důležité jsou stimuly směřující ke stabilizaci makroekonomiky v kombinaci s příznivou sociální politikou.

Kromě přijetí Společné deklarace bylo výsledkem jednání i schválení kreditní linky ve výši500 mil. euro mezi Evropskou investiční bankou a BNDES na projekty v oblasti obnovitelné energie. Byly rovněž přijaty následující dokumenty:

1. Společná deklaraci o kultuře  mezi Evropskou komisí  a vládou Brazilské federativní republiky (2011-2014).
2. Dokument o záměru dialogu o vesmírné politice.
3. Dokument o spolupráci mezi Společným výzkumným centrem Evropské komise a ministerstvem vědy, technologie a inovací BFR.
4. Společné prohlášení mezi Ministerstvem turistiky BFR a p. Antonio Tajanim, vice-prezidentem Evropské komise plánu na posílení toku turistů mezi Brazílií a Evropou.
5.  Společný akční plán na léta 2012 – 2014 - důraz bude kladen na problematiku lidských práv, spolupráci v oblasti peacekeepingu a spolupráci v oblasti boje proti drogám.

 

           

 

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Brazílie je členem většiny významných celosvětových a regionálních mezinárodních organizací - OSN a jejích agencií (např. UNIDO, FAO, UNICEF, WHO aj.), Mezinárodní obchodní organizace WTO, Mezinárodního měnového fondu IMF, Světové banky WB, G77, Organizace amerických států OAS, regionálního uskupení MERCOSUL, Skupiny Rio, Meziamerické dohody o vzájemné pomoci TIAR, Amazonského paktu a dalších.

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

BFR je aktivní při utváření neformálních skupin zemí, s jejichž pomocí se snaží prosazovat své partikulární zájmy, např. G20+ (skupina rozvojových zemí, která usiluje o liberalizaci světového obchodu se zemědělskými výrobky), G3+1 (sdružuje Brazílii, Německo, Japonsko a Indii za účelem prosazení svého stálého členství v Radě bezpečnosti OSN), G3 (Brazílie, Indie a JAR se sdružují na základě svého postavení regionálních velmocí a příslušnosti k „emerging markets") aj.

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

  1. Zrušení legalizačních poplatků za konzulární ověření obchodních dokladů (Praha, 17. ledna 1967).
  2. Dohoda o vědecko-technické spolupráci (Brasília, 2. července 1985).
  3. Dohoda o kulturní spolupráci (Praha, 7. dubna 1989).
  4. Memorandum o ujednání - hospodářská a vědeckotechnická spolupráce (Praha, 2. října 1990).
  5. Protokol o záměrech - vědeckotechnická spolupráce (Praha, 2. října 1990).
  6. Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů (Brasília, 15. července 1991).
  7. Protokol o konzultacích mezi Ministerstvy zahraničních věcí (Brasília, 23. srpna 1993).
  8. Dohoda o zaměstnání rodinných příslušníků diplomatů a pracovníků diplomatických misí (v platnosti od října 1999).
  9. Dohoda mezi vládami ČR a BFR o sukcesi do dvoustranných smluv (2001).
  10. Dohoda o částečném zrušení vízové povinnosti (v platnosti od října 2005).
  11. Ujednání o spolupráci v oblasti vysokého školství a vědy (Brasília, 6. listopadu 2008).
  12. Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci (platná od 8.10. 2009).
  13. Dohoda o spolupráci v oblasti obrany (podepsána v Praze 13.9. 2010; probíhá ratifikace na brazilské straně).
  14. Memorandum o porozumění mezi MMR ČR a Ministerstvem cestovního ruchu BFR v oblasti cestovního ruchu (Brasília, 27. března 2012)
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter