Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

V roce 2011 dosáhl obrat zahraničního obchodu Brazílie rekordní hodnoty 482,3 mld. USD, což představuje nárůst o 25,7 % oproti roku 2010, kdy byl obrat 383,7 mld. USD (nízká úroveň roku 2009 byla důsledkem mezinárodní finanční krize, která vedla ke snížení světových cen nerostných a zemědělských komodit i k celkovému poklesu poptávky po zboží). Vývoz r. 2011 dosáhl 256,0 mld. USD a dovoz 226,2 mld. USD. Toto představuje zvýšení vývozu oproti roku 2010 o 27 % a dovozu o 25 %.

Jedním z hlavních rysů brazilského exportu v posledních letech je expanze prodejů na netradiční trhy. Kontinuálně dochází k významnému růstu vývozu do zemí východní Evropy i Afriky. Největším příjemcem brazilských vývozů je od r. 2009 Čína, kdy na této pozici vystřídala USA.

Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD)

Rok	Vývoz	Dovoz	Saldo
2006	137 471	91 394	46 077
2007	160 649	120 621	40 028
2008	197.942	173.197	24.745
2009	152.995	127.647	25.348
2010	201.915	181.649	20.267
2011	256.040	226.243	29.797

Zdroj:  SECEX (Secretaria de Comércio Exterior, institut Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu)

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší příjemci brazilských vývozů r. 2011

Země	Hodnota (mil. USD)	Podíl (%)	Změna 2011/2010 (%)
Čína	44.315	17,3	44,3
USA	25.805	10,1	33,7
Argentina	22.709	8,9	22,6
Nizozemsko	13.640	5,3	33,4
Japonsko	9.473	3,7	32,7
Německo	9.039	3,5	11,1
Itálie	5.441	2,1	28,5
Chile	5.418	2,1	27,2
Spojené království	5.230	2,0	12,8
Španělsko	4.706	1,8	20,9

Zdroj: SECEX

Výsledky zahraničního obchodu podle statistik SECEX je nutno brát s jistou rezervou, protože nezohledňují (a mnohdy ani nemohou) konečného příjemce zboží. Nizozemí je např. čtvrtým největším dovozcem po Číně, USA a Argentině, nicméně je tomu tak především proto, že velké množství zboží směřuje k evropským dovozcům přes nizozemské přístavy, případně nadnárodní firmy, které mají své sídlo právě v Nizozemí. Podobně je tomu i pokud jde o obchodní výměnu s ČR, kde se vyskytují obrovské rozdíly mezi čísly uváděnými v brazilských a českých statistikách (podrobněji viz 7.2.).

Vývoz  BFR dle hlavních ekonomických bloků r. 2011

Ekonomický blok	Hodnota (mil. USD)	Podíl (%)	Změna 2011/2010 (%)
Latinská Amerika a Karibik	57.146	22,4	19,1
- z toho Mercosul	27.853	10,9	23,2
EU	52.946	20,7	22,7
Asie	76.697	30,0	36,3
USA	25,942	10,1	33,3
Afrika	12.225	4,8	32,0
Střední východ	12.261	4,8	16,5
Východní Evropa	5.174	2,0	8,1

Zdroj: SECEX

Podíl jednotlivých států na vývozu BFR v roce 2011

Stát federace	Podíl na vývozu (%)	Stát	Podíl na vývozu (%)
Sao Paulo	23,40	Amazonas	0,55
Minas Gerais	16,17	Pernambuco	0,36
Rio de Janeiro	11,50	Alagoas	0,54
Rio Grande do Sul	7,59	Rondonia	0,19
Paraná	6,79	Amapá	0,24
Pará	7,16	Tocantins	0,19
Espírito Santo	5,92	Rio Grande do Norte	0,11
Bahia	4,30	Paraíba	0,09
Mato Grosso	4,34	Distrito Federal	0,07
Santa Catarina	3,54	Piauí	0,06
Goiás	2,19	Sergipe	0,05
Mato Grosso do Sul	1,53	Acre	0,01
Maranhao	1,19	Roraima	0,01
Ceará	0,55	CELKEM	100,00

Zdroj: SECEX

Největší vývozci do BRF r. 2011

Země	Hodnota (mil. USD)	Podíl (%)	Změna 2011/2010 (%)
USA	33.962	15,0	25,6
Čína	32.788	14,5	28,1
Argentina	16.906	7,5	17,1
Německo	15.213	6,7	21,2
Jižní Korea	10.097	4,5	19,9
Japonsko	7.872	3,5	12,7
Nigérie	8.386	3,7	41,5
Itálie	6.222	2,8	28,6
Francie	5.462	2,4	13,8
Indie	6.081	2,7	43,3

Zdroj: SECEX

Dovoz BFR dle hlavních ekonomických bloků 2011

Ekonomický blok	Hodnota (mil.  USD)	Podíl (%)	Změna 2011/2010 (%)
Asie	70.076	31,0	24,8
EU	46.416	20,5	18,6
Latinská Amerika a Karibik	337.810	16,7	22,3
- z toho  Mercosul	19.375	8,6	16,6
USA	34.225	15,1	25,6
Afrika	15.436	6,8	36,6
Střední východ	6.141	2,7	31,2
Východní Evropa	5.175	2,3	71,2

Zdroj: SECEX

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Vývoz BFR r. 2011

	Hodnota (mil. USD)	Změna 2011/2010 (%)	Podíl (%)
Suroviny	122.0457	36,1	47,8
Polotovary	36.027	27,7	14,1
Hotové výrobky	92.291	16,0	36,1
Celkem	256.040	26,8	100

Zdroj: SECEX

Zdroj: SECEX

Zdroj: SECEX

Zdroj: SECEX

 

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Brazilští dovozci dlouhodobě vyvíjejí úsilí o zjednodušení a urychlení celní deklarace v zemi. Celní procedura je v porovnání s ostatními zeměmi, kde se odbavení počítá na hodiny, kalkulována ve dnech a v případě přístavu to může být i 10 dnů. Přitom náklady na celní a přístavní poplatky jsou až o 50% vyšší, než je ve světě obvyklé a v případě kontejnerů jsou dokonce násobkem nákladů v evropských přístavech. Náklady na jiný druh přepravy zboží jsou však ještě vyšší, ať už se jedná o dopravu silniční či leteckou.

Dovozy podléhají celnímu režimu, který je dán celním sazebníkem MERCOSULu – Tarifa Externa Comum (TEC). Proklamovanou snahou administrativy je cla postupně snižovat, nicméně realitou zůstává existence značného celního rozpětí; některé druhy zboží podléhají poplatkům až 85 %. Například při dovozu strojírenských výrobků do státu São Paulo činí běžné dovozní clo 18 %, které se navyšuje o dalších 5 % daně z průmyslových výrobků. Pokud by se však jednalo o dovoz např. krátkých zbraní nebo loveckých pušek, je tato celní sazba 21,5% a navazující daň z průmyslových výrobků 45 %. V některých případech se tak zboží z dovozu vlivem cel, daní a dalších poplatků prodraží až čtyřnásobně v porovnání s cenou na bázi FOB.

Konstrukce dovozních cel a daní:

• II - dovozní clo podle celního sazebníku TEC; vypočítá se z hodnoty CIF;
• IPI - daň z průmyslových výrobků; vypočítá se z hodnoty (CIF + II);
• ICMS  - daň z oběhu zboží a služeb (obdoba DPH); liší se v jednotlivých státech federace (většinou 18 %); vypočítává se z hodnoty (CIF+II+IPI);
• Sociální příspěvky PIS/PASEP (1,65 %) a COFINS (7,6 %); vypočítávají se z hodnoty (CIF+II+IPI+ICMS)
• AFRMM - daň z námořního přepravného; 25% hodnoty přepravného;
• SISCOMEX - poplatek za používání počítačového systému pro uvolnění přepravních dokumentů; pohybuje se od 40 do 124 BRL při 15 položkách;
• Taxa Desconsolidação - daň za uvolnění přepravních dokumentů pro společnost zajišťující celní deklarace; pohybuje se od 60 do 80 BRL podle hodnoty zboží;
• Taxa Capatazias - daň za kapotizaci v přístavu; poplatky závisejí na způsobu přepravy; v případě kontejneru se podle přístavu pohybují od 120  BRL do 450 BRL;
• Taxa Tradução Manifesto - poplatek za ověřený překlad dokumentů;
• Taxa Sindicato dos Despachantes Aduaneiro (SDA) - poplatek za deklaranta, 0,65% CIF hodnoty zboží, minimálně 180,- BRL a maximálně  2.700,- BRL za jeden projednávaný případ;

Modelový příklad navýšení ceny při dovozu stroje v hodnotě 100 tis. USD ve 20-ti stopém kontejneru při použití lodní dopravy do přístavu Santos (stát São Paulo)

Cena výrobku na bázi FOB	100 000
Dopravné	2 400
Pojištění (1%)	1 000
Cena výrobku CIF	103 400
Dovozní clo (II): 18 % z ceny CIF	18 612
Daň z průmyslových výrobků (IPI): 10 % z ceny CIF + II	12 201
Daň z oběhu průmyslových výrobků a služeb (ICMS): 18% z ceny CIF + II + IPI	24 158
Příspěvek PIS/PASEP: 1,65 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS	2 613
Příspěvek COFINS: 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS	12 036
Daň z námořního přepravného (AFRMM): 25% z dopravného	600
Skladné: 0.65% z hodnoty CIF (min. 170 USD, max. 235 USD)	235
Další poplatky a dopravné v místě určení	1 000
Průměrné bankovní náklady: 2% z hodnoty FOB	2 000
Konečná cena	176 855

Zdroj: výpočet ZÚ Brasília

Charakteristika celních sazeb a hlavních daní při dovozu zboží do BFR

• II - Imposto de Importação

Jedná se o dovozní clo (federální daň), které se většinou pohybuje v rozmezí od 0 do 20 %; v roce 2005 činilo v průměru 4,35 %. Klasifikace zboží a celní tarify jsou uvedeny ve společném celním sazebníku zemí MERCOSULu – TEC (Tarifa Externa Comum). Aktuální verze celního sazebníku TEC v angličtině je k dispozici ke stažení na adrese:
http://www.desenvolvimento.gov.br/portalmdic/arquivos/dwnl_1301080898.xls případně v portugalštině na adrese:
http://www.desenvolvimento.gov.br/portalmdic/arquivos/dwnl_1301080850.xls

Hledání celní sazby na dovoz konkrétního typu zboží usnadní orientace podle čísla NCM (Nomenclatura Comum do Mercosul), které odpovídá číslu položky podle harmonizovanému systému celní klasifikace užívaného v EU (může se lišit v posledních dvou číslicích). V současné době existuje seznam výjimek z TEC; každá členská země MERCOSULu má možnost stanovit vlastní celní sazby až u 100 položek a každých 6 měsíců měnit sazby u 20% z nich. Seznam výjimek platných pro BFR je na adrese:
http://www.desenvolvimento.gov.br/portalmdic/arquivos/dwnl_1303147413.xls

Aktuální odkazy by měly být vždy k dispozici na stránce:
http://www.desenvolvimento.gov.br/sitio/interna/interna.php?area=5&menu=337.

• PI - Imposto sobre Produtos Industrializados

Jedná se o federální spotřební daň vybíranou z hodnoty výrobků z domácí produkce a za průmyslové výrobky dovážené nebo vyvážené nebo pocházející ze zóny volného obchodu. Její sazby nejsou pevné, diferenciace je odlišná podle důležitosti a potřeby výrobku na brazilském trhu. Běžná výše daně se pohybuje mezi 0 až 20 %. Některé typy  výrobků jsou zatíženy nulovou daní (např. potraviny), zatímco nejvyšší sazba je uvedena v současnosti u dovážených tabákových výrobků (330 %). Specifikace výrobků a odpovídající daně jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce zákona, který se týká spotřební daně (TIPI). Daňová povinnost se musí realizovat do 10 dnů od transferu výrobků nebo zboží.
Výši IPI pro jednotlivé položky celního sazebníku lze nalézt na adrese:
http://www.receita.fazenda.gov.br/Aliquotas/DownloadArqTIPI.htm(rozděleno na menší soubory podle kapitol celního sazebníku)

• ICMS - Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços

Jde o daň z oběhu průmyslového zboží a z poskytování služeb (týká se telekomunikací, meziměstské dopravy a dopravy mezi státy federace). Daň ve výši 7 – 18 % vybírají jednotlivé státy federace na základě federálního zákona, přičemž sazba se liší stát od státu.

Daň je aplikována na fyzické i právnické osoby, které:
- převezmou lodní náklad
- dovážejí zboží ze zahraničí
- pronajímají prostředky pro vnitrostátní nebo zahraniční dopravu

Nekomerční a státní organizace jsou rovněž touto daní zatíženy.

Dále se při tvorbě prodejních cen musí brát v úvahu tyto „sociální" příspěvky (daně):

• PIS/PASEP - Programa de Integração Social - 1,65 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS
• COFINS - Contribuição Financeira Social - 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS

Obě tyto položky se odepisují z příjmové daně. Výběr příspěvků směřuje ze zákona do oblasti zdravotnictví, poskytování sociální péče a služeb apod.

Dokumenty používané v celním řízení odpovídají mezinárodnímu standardu Jednotné celní deklarace (JCD). Způsob zpracování JCD je zaveden na PC, což při neúplném doložení dokladů ze strany dovozce vede ke zpoždění proclení zboží. V případě vstupu zboží přes přístavy dochází ke vzniku značných dodatečných nákladů. Propojení celní správy s celním deklarantem je uskutečněné počítačovou sítí.

Pro vývoz zboží prakticky neexistují žádná ochranná opatření nebo kontrola, mimo vývozu tvrdého tropického dřeva, zvířat a rostlin, což je spojeno s nutností obdržení příslušné licence. Vzácně je využívána exportní daň (Imposto de Exportação - IE), a to na výrobky, u nichž je zvláštní zájem na tom, aby byly obchodovány pouze na vnitřním trhu.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Ochrana domácího trhu je dána konstrukcí dovozních cel a daní, která je vybudována na federální úrovni a dále pak rozvinuta v každém státě unie dle specifických podmínek. Uplatňovány jsou i regionální (municipální) daně, ve většině případů ve výši okolo 5%.

Za ochranu domácího trhu lze dále považovat licenční politiku, nepříliš přehledný certifikační systém, vysoké náklady na dovozní řízení, povinnou registrace dovozní společnosti, kotaci a platby v domácí měně i dohled Centrální banky, která určuje maximální výši akontace a schvaluje způsob financování.

Velice používaným nástrojem ochrany domácího trhu se v posledních letech stala antidumpingová opatření. Mezi komoditami, na které se vztahují, dominují chemikálie, potraviny a ocelové výrobky. Nejvíce antidumpingových opatření postihuje výrobce původem v ČLR, existují však případy, kdy jsou takto omezovány dovozy z jednotlivých členských zemí EU i EU jako celku (sušené mléko, fenol). Aktuální seznam platných antidumpingových opatření je k dispozici na adrese: http://www.mdic.gov.br/sitio/interna/interna.php?area=5&menu=234

V souvislosti s podporou přílivu zahraničního kapitálu pokračuje zjednodušování dovozních předpisů zejména pro dovozy zařízení, technologií a strojů, které se v rámci MERCOSULu nevyrábějí.

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

V BFR je celkem osm zón volného obchodu. Nejvýznamnější z nich je Zona Franca de Manaus (ZFM), která se rozkládá na území států Amazonas, Acre, Roraima a Rondônia. Ostatní zóny volného obchodu leží v pohraničních oblastech Amazonie. Jsou jimi: Macapá - Santana ve státě Amapá, Tabatinga ve státě Amazonas u hranic s Peru, Guajará - Mirim ve státě Rondônia u hranic s Bolívií, Bonfim a Paracaíma ve státě Roraima, Brasiléia - Epitacilândia a Cruzeiro do Sul ve státě Acre.

ZFM, která se rozkládá na ploše o rozloze 10 tis. km², a z jejíž výhod profitují firmy a obyvatelé na čtvrtině rozlohy BFR, byla zřízena nejprve jen pro volný dovoz zboží do přístavu Manaus (zákon č. 3.173 z r. 1957) a teprve r. 1967 byla zákonem č. 288 komplexně ustavena pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. Spadá pod Ministerstvo plánování, rozpočtu a správy a je řízena federální vládní instituci SUFRAMA (www.suframa.gov.br). V ZFM nyní působí cca 500 podniků, které přímo zaměstnávají 90 tisíc lidí (a několikanásobně více nepřímo).

Podobná daňová politika jako v ZFM je uplatňována i v oblasti zvané Západní Amazonie, tj. rovněž zde nejsou vybírány dovozní cla a daně dovážené zboží, které se dále používá pro místní spotřebu nebo průmyslový rozvoj. Jedná se zejména o suroviny a díly strojů k výrobě finálního výrobku na místě realizovaného nebo vyvezeného na ostatní území federace, případně exportovaného do jiných zemí.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu