- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Dovoz a prodej zboží může uskutečňovat jakýkoliv subjekt, který je zaregistrován jako dovozní organizace. Dle povahy obchodního případu lze užívat různé metody průniku na trh – zprostředkovatelskou službu, dovozní organizaci či přímý prodej konečnému uživateli. Podmínky pro vedení prodejních zástupců na brazilském trhu upravuje zákon č. 4886 z r. 1965 a jeho úprava, zákon č. 8420 z r. 1992. Zákony právně upravují vztah mezi výrobcem a prodejcem a jsou specifické pro místní prostředí.
Velice rozšířenou formou průniku na trh zejména u zboží, které má větší počet zákazníků, je spolupráce s místním zástupcem. Brazilské podniky (zejména státní) zpravidla vyžadují, aby měl dodavatel místního zástupce, se kterým pak komunikují. Jednacím jazykem je pak výhradně portugalština. Požadavek na místního zástupce se objevuje pravidelně v soutěžních podmínkách, v nabídce musí být doloženo jeho jmenování a oprávnění jednat za dodavatele. Činnost zástupce znalého místních podmínek je velmi důležitá pro doplnění informací o potřebném technickém vybavení, přizpůsobení výrobků brazilským normám a homologačnímu procesu a vysvětlení řady právních, obchodních a technických požadavků vypsaných tendrů. Vzhledem ke komplexnosti a nepřehlednosti legislativy je místní zástupce v některých případech téměř nezbytností pro úspěšné absolvování celního řízení a výpočtu daní souvisejících s dovozem, potažmo konečné prodejní ceny. Mimo to je přítomnost kvalitního zástupce v teritoriu jedním z předpokladů pro získání kvalitních informací o trhu, včetně udržování stálého kontaktu se zákazníky.
V souvislosti s uzavřením smlouvy s místním zástupcem je nutné vzít v úvahu místní zvyklosti, podle kterých není žádná dohoda závazná v následujících případech:
- jestliže nejsou definovány přesné podmínky
- když není vymezena lhůta pro trvání zastoupení
- když dodavatel ukončí smlouvu se zástupcem a do šesti měsíců uzavře smlouvu novou
- když dodavatel ukončí smlouvu v případě možnosti uzavření smlouvy pro něj výhodnější (snaha o ochranu místních zástupců)
Mezi faktory, které výrazně ovlivňují úspěšnost prodeje, patří kromě ceny, jakosti, obalu a serióznosti zejména osobní přítomnost při úvodních jednáních a schopnost vést jednání v portugalštině. Dalšími faktory, které ovlivňují úspěch na brazilském trhu, jsou účasti na výstavních akcích, vhodná forma propagace a především trvalá přítomnost na trhu.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání cizinců je možné, pokud cizí státní příslušník obdrží od Ministerstva práce přechodné nebo trvalé pracovní povolení, které je zároveň podmínkou pro udělení přechodného nebo trvalého víza. K obstarání takového povolení je vhodné využít služeb místního agenta (despachante), který vyřídí veškeré potřebné dokumenty. Veškeré dokumenty, které brazilská strana bude k takovému řízení požadovat a které byly vydány v zemi původu pracovníka, musí být legalizovány brazilským zastupitelským úřadem v dané zemi. Podrobný proces udělování pracovních víz viz : http://www.mte.gov.br/trab_estrang_ing/procedure_guide.pdf (procedure_guide.pdf, )
Zaměstnávání místních sil se řídí federální ústavou a dále pak Pracovním právem (Consolidação das Leis do Trabalho) č. 5452 z roku 1943. Pracovní právo je velmi komplikované a zastaralé. Platy pracovníků jsou značně daňově zatíženy. Obecně zaměstnavatel platí 13 platů, 33 % příplatku při čerpání dovolené zaměstnance, 26,8 - 30,8 % sociálního pojištění z hrubé mzdy pracovníka, 9 % příspěvek garančnímu fondu (v případě propuštění zaměstnance nebo odchodu do důchodu jej stát uvolní pro jeho potřebu), stravenky, poukazy na městskou hromadnou dopravu a případně další výhody podle kolektivních smluv odborových svazů. Tyto kolektivní smlouvy také stanovují roční nárůst mezd, přičemž postavení odborových svazů je velmi pevné. Minimální měsíční mzda pro r. 2011 je stanovena na 545 BRL (cca 330 USD).
Propouštění zaměstnance je pro zaměstnavatele velice zdlouhavou, nákladnou a někdy i nedůstojnou záležitostí. Pokud dojde až na soudní jednání, kterému se dá jen velmi těžko předcházet, vyzní zpravidla výsledek ve prospěch zaměstnance.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Zřizování kanceláří, reprezentací a společných podniků se řídí brazilským právem pro zahraniční investice (zákony č. 4131 z r. 1962, č. 55762 z r. 1965 a č. 8383 z r. 1991. V Obchodním zákoníku je definováno několik forem společných podniků a smíšených společností, ve kterých může účast zahraničního kapitálu dosáhnout výše 100 %. Omezení v tomto případě zákon prakticky nezná, ale ve skutečnosti je každý takový záměr velmi pečlivě sledován a při plánované rozsáhlejší investici je vhodné projednat projekt s vedením více států federace, které jsou vždy připraveny nabídnout značné úlevy v rámci podpory investice ve svém teritoriu.
Při zřizování společného podniku se jedná nejčastěji o založení: společnosti s ručením omezeným (Limitada - Ltda.), akciové společnosti (Sociedade Anônima – S.A.) nebo méně využívané veřejné obchodní společnosti (Sociedade em Nome Coletivo), komanditní společnosti (Sociedade em Conta de Participação) či konsorcia (Consórcio). V každém z těchto případů se doporučuje použít k založení společnosti služeb místních právních kanceláří nebo samostatných právníků.
Kvalitními zdroji informací jsou publikace:
- Doing Business 2012, Country profile for Brazil, World Bank, 2012: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/brazil
- Legal Guide for Foreign Investors, Brazil Global Net 2007: http://www.brasilglobalnet.gov.br/ARQUIVOS/Publicacoes/Manuais/PUBGuiaLegalI.pdf (PUBGuiaLegalI.pdf, )
- Foreign National in Brazil - Legislation and Comments, Brazil Global Net 2009: http://www.brasilglobalnet.gov.br/ARQUIVOS/Publicacoes/Estudos/PUBEstrangeiroBrasilI.pdf (PUBEstrangeiroBrasilI.pdf, )
- How to Export to Brazil, Brazil Global Net 2007: http://www.brasilglobalnet.gov.br/ARQUIVOS/Publicacoes/Manuais/PUBCEXBrasilI.pdf (PUBCEXBrasilI.pdf, )
- Brazil, solid macroeconomical fundamentals and social inclusion, Brazil Global Net 2009: http://www.brasilglobalnet.gov.br/ARQUIVOS/Publicacoes/Estudos/PUBBrasilExteriorI.pdf (PUBBrasilExteriorI.pdf, )
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Marketingové požadavky odpovídají stavu ve vyspělé průmyslové zemi. BFR bezesporu patří mezi státy s vysokými náklady na jakoukoliv propagační činnost. Mezi základní podmínky úspěchu při podnikání v BFR patří účast na veletrzích a výstavách, prezentační katalogy s úvodní částí věnovanou historii společnosti a závěrečnou pasáží věnovanou mezinárodním referencím. Katalogy se doporučuje vypracovat pokud možno v portugalštině, případně v angličtině. Španělština není doporučována z toho důvodu, že u brazilských partnerů vyvolává dojem neexkluzivity a zaměnitelnosti s ostatními trhy Latinské Ameriky.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Zákon o státní arbitráži z r. 1992 reguluje způsob urovnávání obchodních sporů a současně vysvětluje přístup soudu k právním rozhodnutím o arbitráži vydaným v zahraničí. Domácí arbitrážní spory se navíc ještě řídí Občanským zákoníkem. Přesto není zvykem k tomuto způsobu narovnání používat brazilské soudy, a to zejména proto, že arbitrážní rozhodnutí se týká pouze prokázaných škod a druhá strana nemá možnost reklamovat např. nedodržení závazků. Doporučuje se proto zahrnout do obchodní smlouvy ustanovení o řešení případného sporu u mezinárodních soudních dvorů, nebo u soudní instance v třetí zemi.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Ústava v článku 37, odstavec XXI, řeší režim zadávání veřejných zakázek ustanovením, podle kterého veškeré práce, služby, nákupy a prodeje státu, jeho institucí a jejich poboček (na federální, státní nebo místní úrovni) musí být provedeny formou veřejné soutěže za podmínek, které budou pro všechny přihlášené strany rovnocenné. Každý kontrakt musí také obsahovat způsob platby v takové formě, jak to bylo v návrhu přihlášené strany uvedeno. K provádění tohoto ustanovení ústavy byl r. 1993 schválen federální zákon č. 8666 o provádění veřejných soutěží, který dále rozvádí všeobecné podmínky soutěží, jejich kategorie, vedení, rozhodování a uzavření kontraktu s vítězem soutěže. Pro přihlášení se do soutěže je vhodné využívat místních zástupců, kteří mají o podmínkách soutěží detailní znalost.
Podmínky k registraci společností, které mají zájem se zúčastnit konkurzů pravidelně vyhlašovaných městy a státy federace, jsou uváděny v oficiálních denících těchto států. Tendrů se mohou často účastnit pouze brazilské právní subjekty. Z pohledu ČR tuto podmínku splňují společnosti Pragotec, Centroprojekt do Brasil a Seko Brasil (viz 7.5.).
Tendry vypisované státními podniky a institucemi bývají z obchodního hlediska velice atraktivní, jedná se o dodávky zboží jak pro civilní sektor, tak pro záchranné, represivní a ochranné složky měst nebo jednotlivých států.
Veřejné zakázky jsou publikovány na webových stránkách vlád jednotlivých států (např. stát Rio de Janeiro www.governo.rj.gov.br , stát São Paulo www.sp.gov.br apod.), či federálních ministerstev (např. ministerstvo dopravy www.transportes.gov.br , ministerstvo zemědělství www.agricultura.gov.br apod.); stejně jako v případě příslušných státních institucích (např. ANEEL - národní agentura pro elektrickou energii www.aneel.gov.br ). Informace jsou zpravidla v subkapitolách licitações - soutěže, popř. obras públicas - veřejné práce.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Kromě obvyklých rizik je třeba vzít v úvahu specifické podmínky BFR, zejména její rozlohu a rozdílnou úroveň industrializace jednotlivých států federace. Vyplatí se počítat se značným úrokovým zatížením, je třeba také sledovat pohyb směnného kursu domácí měny. Z pohledu zahraničního podnikatelského subjektu je jedním z největších problémů množství, komplexnost a nepřehlednost legislativy upravující dílčí problematiky. Stav nezaměstnanosti, úroveň vzdělání, odbornost pracovníků a schopnost komunikace převážně pouze v portugalštině jsou další významné, často limitující faktory.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
BFR je členem WIPO, signatářem dohody TRIPS a její systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Stejně tak je ale v této oblasti standardním úkazem porušování domácí legislativy i mezinárodních závazků země. Nejrozšířenějším je prodej a užívání nelegálního software a nelegální prodej hudebních nahrávek a filmů, jejichž nabídka bývá na všech větších tržištích nebývale široká.
V souvislosti s ochranou práv duševního vlastnictví nebyly v posledních letech zaznamenány žádné oficiální stížnosti českých subjektů, které by odrážely poškození jejich zájmů. Nicméně vzhledem k tomu, že v BFR jsou poměrně populární do portugalštiny lokalizované softwarové programy české provenience (antiviry), je nanejvýš pravděpodobné, že se mohutně rozšířené pirátství dotýká i výrobců software z ČR.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Dlouhé platební lhůty, postupné splátky a trvalý dohled Centrální banky, která dohlíží na mnohé operace, patří mezi faktory, které mnohým exportérům a importérům ztěžují přístup na brazilský trh. Vzhledem k časté neznalosti místního prostředí je doporučováno zajištění platby akreditivem, což je však mnohdy velmi nákladné, zvláště při dlouhých platebních lhůtách. Doporučuje se využívat služeb místního zástupce.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
K nejvýznamnějším mezinárodním výstavám a veletrhům v BFR patří s roční či dvouletou periodicitou následující akce:
Strojírenství
- MECÂNICA - Mezinárodní veletrh strojírenských výrobků
- TECHMEI - Mezinárodní veletrh strojírenského zařízení
Letecký průmysl
- EXPO AERO BRASIL
Železniční průmysl
- NEGÓCIOS NOS TRILHOS
Zemědělství
- VIV - AMERICA LATINA - Mezinárodní výstava chovu hospodářských zvířat
- FEIRA DO PARANÁ - Mezinárodní výstava zemědělských strojů a zařízení
Potraviny a nápoje
- FISPAL - Mezinárodní potravinářská výstava a obalové techniky
- FISPAL TECHNOLOGIA - Mezinárodní výstava balicích zařízení
- TECNOBEBIDA - Mezinárodní výstava nápojů a výrobní technologie
Automobilové díly a autopříslušenství
- SALÃO RIO MECPEÇAS - Mezinárodní veletrh náhradních dílů, doplňků a služeb pro automobilový průmysl
- TRANSTEC - Mezinárodní výstava technologií pro automobilový průmysl
- AUTOPARTS - Veletrh dílů, zařízení a služeb
Obranný průmysl
- LAAD - Veletrh vojenské techniky
Petrochemický průmysl
- RIO OIL & GAS
Životní prostředí
- FITMA AQUATECH - Mezinárodní výstava technologie pro životní prostředí
- FIMAI - Mezinárodní veletrh průmyslu životního prostředí a udržitelnosti
Hotelová a restaurační zařízení
- EQUIPOTEL - Mezinárodní výstava zařízení a služeb pro hotely a restaurace
Bižuterie
- GIFT FAIR - Mezinárodní salón bižutérie a doplňků do domácnosti
- BIJÓIAS RIO - Salón bižutérie a módy
- BRAZIL GEM SHOW - JOMINAS - Mezinárodní výstava drahých kamenů
Hračky
- ABRIN - Mezinárodní výstava hraček
- GIFT São Paulo - Mezinárodní výstava dárkových předmětů
- MERCOSUL HOUSEWARES GIFT FAIR - Výstava dekoračních předmětů, umělých květin, dárků a hraček
Stavební výroba
- FEHAB ANAMACO - Mezinárodní veletrh stavebních materiálů
- STONE SOUTH AMERICA - Mezinárodní veletrh ornamentální žuly a mramoru
Obuvnický průmysl
- FIMEC - Mezinárodní výstava obuvnických strojů a komponentů pro obuv
- FRANCAL - Mezinárodní výstava strojů a obuvi
- COUROMODA - Mezinárodní veletrh výrobků z kůže a obuvi
Elektropřístroje, výroba elektrické energie
- ELETRON SUL - Veletrh elektrotechnického průmyslu
- FIE ELÉTRICA - Mezinárodní výstava energetiky a automatizace výroby
Nemocniční zařízení
- HOSPITALAR - Mezinárodní výstava zdravotnických výrobků, zařízení a služeb
- FCE PHARMA - Mezinárodní výstava farmaceutického průmyslu
Telekomunikační technika
- COMMUNIC - Mezinárodní veletrh zařízení a služeb pro telekomunikace
- TELELINK - Veletrh digitálních zařízení
- INTEREXPO - Mezinárodní výstava zařízení pro komunikaci prostřednictvím internetu
Ostatní
- ÓTICA - Mezinárodní výstava optických výrobků
- ESCOLAR - Mezinárodní veletrh školních potřeb
- HOBBYART - Mezinárodní výstava zařízení pro domácí dílny, zahrady a ateliéry
- EXPOLUX - Mezinárodní výstava osvětlovacích zařízení
- BRICOLAGE - Mezinárodní veletrh předmětů pro hobby, dílny a zahrady
- FITMA AQUATECH - Mezinárodní výstava technologie pro životní prostředí
- GEOBRASIL - Mezinárodní výstava a kongres geologie
- FISP - Mezinárodní výstava výrobků pro bezpečnost a ochranu majetku
- UNILAR - Mezinárodní výstava nábytku, bytových doplňků a zařízení do kuchyně
- SALÃO INTERNACIONAL DO AUTOMÓVEL - Mezinárodní autosalon
Přehled o veletrzích a výstavách konaných v BFR včetně odkazů přímo na webové stránky pořádajících veletržních správ či samotných veletrhů lze získat na stránkách Svazu brazilských vystavovatelů - www.ubrafe.com.br.
ČR se v Brazílii v posledních letech zpravidla účastní každoročně na jedné až dvou veletržních akcích. V roce 2010 proběhla účast formou stánku Czechtrade na veletrhu Mechanica www.mecanica.com.br/. V roce 2011 proběhla oficiální účast ČR na veletrhu obranné techniky LAAD www.laadexpo.com, na veletrhu zdravotnické techniky Hospitalar www.hospitalar.com a strojírenském veletrhu FEIMAFE www.feimafe.com.br. V listopadu se ČR svým stánkem zúčastnila díky podpoře MZV veletrhu životního prostředí FIMAI www.fimai.com.br .
V roce 2012 opět dojde k oficiální účasti ČR na květnovém veletrhu Mecanica, dále je plánována účast na veletrhu dodavatelů železniční techniky Negócios nos trihos http://revistaferroviaria.com.br/nt2012/ .
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)