Bulharsko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Sofie (Bulharsko)

Bulharsko je země s otevřenou tržní ekonomikou založenou do značné míry na průmyslové výrobě se středně rozvinutým soukromým sektorem a pořád ještě vysokým vlivem státu v řadě strategických podniků. Světovou bankou je Bulharsko hodnoceno jako země s vyššími středními příjmy. K nejdramatičtějšímu propadu bulharské ekonomiky došlo v první polovině devadesátých let dvacátého století v důsledku rozpadu RVHP a ztrát tradičních trhů zejména v zemích bývalého Sovětského svazu. Následně, kvůli velmi pomalým a nedostatečnýmekonomickým reformám, bulharská ekonomika v roce 1996 zkolabovala, čehož nejvýraznějším projevem byla více než 300% inflace a znehodnocení domácí měny. K postupné stabilizaci ekonomiky začalo docházet až v roce 1998 po zavedení režimu fixního kursu domácí měny k německé marce (později k euru), tj. po zavedení tzv. "currency board" odsouhlaseného Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. Rok 2000 znamenal rovněž stabilizaci fiskální politiky, přičemž se prakticky až do roku 2009 dařilo udržet přebytkový rozpočet. Vstup do EU přinesl Bulharsku výraznou liberalizaci v obchodu, na druhé straně však byla ekonomika země vystavena silnějšímu inflačnímu tlaku, což bylo jedinou příčinou dosavadního nenaplnění ambice připojení se k systému ERM-2 nezbytnému pro vstup do eurozóny. V kontextu současného zpřísňování podmínek pro budoucí členy eurozóny nelze s určitostí stanovit termín zavedení eura v Bulharsku.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Stabilizace a postupné oživení bulharské ekonomiky započaté ve 2. polovině 2010 pokračovalo i v 1. pololetí 2011. HDP v uvedeném období reálně vzrostl o 2,2 %, i když s klesající dynamikou růstu (1. čtvrtletí 3,4%, 2.čtvrtletí 1,9 %), přičemž jeho celková hodnota dosáhla více než 9 miliard eur. Největší podíl na růstu HDP mají zejména rostoucí vývozy. Na konci 1. pololetí 2011 byl na běžném účtu platební bilance zaznamenán přebytek 0,6 % HDP. Hlavním faktorem ovlivňujícím vytvoření přebytku na BÚPB ve sledovaném období se stala pozitivní bilance v obchodu a ve službách, a to jak v důsledku rostoucích vývozů, tak i díky zpomalení růstu dovozu. Vývoj přímých zahraničních investic za období leden-červenec 2011 výrazně klesl. Hodnota PZI za uvedené období dosáhla pouze necelých 100 milionů eur, což představuje 80% pokles ve srovnání se stejném obdobím předchozího roku. Deficit státního rozpočtu ke konci 1. pololetí 2011 představoval 0,9 % HDP, což je o 1,3 procentního bodu méně proti předchozímu roku, a to díky jak vyšším příjmům, tak i omezení celkových výdajů. Průměrná mzda na konci druhého čtvrtletí 2011 dosáhla 699 BGN (cca 350 EUR), což v nominálním srovnání znamenalo růst o 4,1 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 9,3 % meziročně. Zároveň poklesl počet zaměstnaných o 1 % meziročně.

Bulharsko se v rámci EU i nadále řadí mezi země s nejnižším daňovým zatížením, přičemž v roce 2011 se očekává pouze zvýšení pojistných odvodů o 1,8 % s cílem udržení stability v penzijním systému. V souvislosti s diskusemi ohledně možného oživení bulharské ekonomiky a jejího postupného vymaňování se z krize je značná pozornost věnována otázce podílu stínové ekonomiky na HDP země. V souladu s oficiálním vládním odhadem se stínový sektor na tvorbě HDP podílí přibližně z 10 až 12 %, což v absolutním vyjádření představuje zhruba 4 miliardy eur ročně.



 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 20072008200920101H2011
HDP v běžných cenách (mil. EUR)28 89833 89533 10036 0809 643
Reálný růst HDP (%)6,46,2-4,90,22,2
HDP na obyvatele v PPS (EUR)3 6894 3764 3674 876-
Index průmyslu (%)9,60,7-18,32,16,3
Inflace (průměrná, %)8,412,32,82,44,8
Nezaměstnanost (%)6,96,39,19,211,2
Vývoz, FOB (mil. EUR) 13 511,915 203,811699,315 561,29 638,6
Dovoz, FOB (mil. EUR)20 757,223 801,115872,818 324,810 279,9
Běžný účet platební bilance (mil. EUR)-7 755,2-8 182,5-3 116,2-475,8244,1
Finanční účet platební bilance (mil. EUR)13 676,411 473,21 190,0-174,4- 1016,0
PZI (mil. EUR)9 051,86 727,82 436,91 778,599,6
Směnné kursy (ke konci období)
BGN/EURCurrency board fixed rate 1,95583
BGN/USD1,491,331,391,361,47


Zdroj: Bulharská národní banka (www.bnb.bg)

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Ke konci července 2011 byl zaznamenán růst průmyslu o 6,2 % ve srovnání se stejném odobím předchozího roku. Největší růst je zaznamenán u těžebního průmyslu o 10,3 %, energetického průmyslu o 7,4 % а zpracovatelského průmyslu o 5,9 %.

Na tvorbě HDP se průmysl v současné době podílí přibližně z 25 % a je i nadále charakteristický poměrně nízkou přidanou hodnotou (20 %), přičemž za průměrem EU zaostává přibližně o 10 %. Za příčinu uvedeného stavu lze považovat značný podíl výroby ropných produktů, potravinářských, tabákových a metalurgických výrobků na celkové průmyslové výrobě. Nízká efektivita výroby v uvedených odvětvích je do značné míry provázána v Bulharsku obecně zakořeněnou nízkou produktivitou práce, vysokou energetickou náročností, nedostatečnými inovacemi a pomalým zaváděním moderních technologií. Do zpracovatelského průmyslu směřovalo dlouhodobě až do roku 2009 řádově pouze 10-15 % z celkového objemu přímých zahraničních investic, což vytváří poměrně slabý potenciál pro další rozvoj jeho konkurenceschopnosti. V roce 2010 podíl PZI do zpracovatelského průmyslu vrostl řádově na 30 %, to však jenom díky několikanásobnému poklesu celkového objemu přijatých PZI. V průběhu roku 2010 se začal projevovat mírný nárůst obratu jak v těžebním tak i ve zpracovatelském průmyslu. V rámci zpracovatelského průmyslu se předmětný růst nejvíce projevil v hutnictví primárních kovů, v oděvném průmyslu a v chemickém odvětví. Pokles byl i nadále zaznamenáván ve farmaceutickém a papírenském průmyslu a ve zpracování nekovových minerálních surovin.

Těžební průmysl 

Těžební průmysl představuje přibližně 5% podíl na celkovém HDP.  Téměř 40 % z celkové hodnoty produkce odvětví představuje těžba uhlí. V roce 2009 výroba v odvětví poklesla o 18 %, v roce 2010 byl zaznamenán nulový růst uvedeného odvětví. Současné zásoby uhlí v Bulharsku jsou odhadovány na 2 miliardy tun. Největším těžebním podnikem jsou doly "Mini Maritza Iztok" s roční těžbou řádově 25 milionů tun lignitu.  Zemní plyn se již prakticky netěží. V lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny, kterou na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované  Melrose Resources). Dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m3, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby plynu v Bulharsku. Držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost  „Proučvane i dobiv na neft i gaz“, která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě Bulharska. Existují zde rovněž zanedbatelná naleziště ropy. Koncese na těžbu ropy vlastní rovněž firma „Proučvane i dobiv na neft i gaz“, jedná se však o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik. Pokud jde o dovoz strategických surovin, Bulharsko je v současné době 100% závislé na jejich dovozu z Ruska, a to jak u plynu dováženého prostřednictvím společnosti Gazprom v objemu řádově 3,4 mld. m3 ročně, tak i u ropy, kde hlavním dodavatelem je LUKOIL (7 milionů tun ročně).

Hutnictví a metalurgie 

Hutnictví a metalurgie se na celkové průmyslové výrobě podílí 12 %. Toto odvětví je zde téměř výlučně závislé na dovážených surovinách (železná ruda, koksovatelné uhlí), přičemž zhruba 80 % výrobků ze železa a oceli ještě v roce 2008 směřovalo na vývoz. V současné době lze mezi hlavní fungující výrobce surového železa, ocele a válcovaných výrobků v Bulharsku zařadit podniky Stomana Industry (www.stomana.bg), Promet Steel (www.promet.bg), Sofia Metal (www.sofiametal.hit.bg), Helios Metalurg (www.helios-metalurg.com), IPO (www.ipo-bg.com), Bamex (www.bamex.bg), Zhiti (www.zhiti.com) a Intertrust Interpipe (interpipe-bg.com). 

V hutnictví neželezných kovů mají nejsilnější postavení podniky KCM (www.kcm.bg) a OCK (olovo, zinek, www.ock-bg.com). Největším výrobcem mědi je závod Aurubis Bulgaria (www.aurubis.com). Tento závod nesl až do počátku roku  2009 název Cumerio Med a byl součástí belgického holdingu Cumerio. V dnešní době patří německému koncernu Norddeutschen Affinerie AG. Opracováním barevných kovů se dále zabývají podniky Sofia Med (výrobky z mědi, www.sofiamed.bg), Alcomet (zpracování hliníku, www.alcomet-plc.com), SteelMet (hliníkové profily, www.steelmet.bg) a Precis Inter Holding (hliníková potrubí, www.precis-inter.com).

V roce 2010 byla zaznamenána stagnace prodeje hutních výrobků, přičemž v roce 2009 jejich prodej poklesl meziročně řádově o 40 % a tomu odpovídajícím způsobem poklesla i jejich výroba. Nejvíce se uvedený stav projevuje ve výrobě železa a oceli, a to zejména v důsledku útlumu v loďařském průmyslu, který byl největším odběratelem konstrukčních kovových profilů. V současné době největší ocelářský podnik Stomana Industry pracuje na polovinu výrobní kapacity, v čehož důsledku již v roce 2009 bylo propuštěno 400 zaměstnanců. Obdobná situace je v dalších dvou podnicích - Helios Metalurg a Promet Steel.

Od počátku roku 2009 se v důsledku úplného zastavení výroby v do té doby největším hutnickém kombinátu „Kremikovtzi“ již v Bulharsku prakticky nevyrábí surové železo (litina). Současná vláda nemá v úmyslu posledně zmíněnou zkrachovalou huť finančně podpořit za účelem zachování výroby. Nejpravděpodobněji zde proto dojde k úplné likvidaci podniku. Myšlenka přilákání nových investic do projektu za účelem vybudování technologického parku na jeho pozemcích zatím zůstává pouze v rovině teoretických úvah.

V hutnictví neželezných kovů se stagnace nejvíce projevuje ve výrobě zinku, a to již od posledního čtvrtletí 2008. V roce 2009 poklesla výroba uvedeného kovu o 30 %. Zmíněný výrobní segment představují v Bulharsku firmy KCM a OCK.

Aktuální informace o vývoji v odvětví lze získat na stránkách Bulharské asociace metalurgického průmyslu www.bcm-bg.com  a odborového svazu www.metalicy-bg.com.

Potravinářský průmysl

Bulharsko je zemí s příznivými klimatickými podmínkami a dlouholetou tradicí ve výrobě vín, sýrů, tabákových výrobků, rostlinných olejů apod. Mezi hlavní potravinářské obory lze zařadit zpracování masa, výrobu mléka, konzervárenský průmysl, cukrovarnictví, výrobu mouky, cukrovin, rostlinného oleje, vína, piva, zpracování ryb a tabáku. Mezi největší (zejména zahraniční a nadnárodní) výrobce potravin a nápojů v Bulharsku patří Nestlé Bulgaria, Chipita Bulgaria (sušenky), Danone Serdika (mléčné výrobky), United Milk Company (mléčné výrobky), Brezovo Ltd. (husí játra), Agrima (nápoje), Amylum Bulgaria (cereálie), Vitagrain, Coca Cola HBC Bulgaria, My Day (mléčné výrobky), Devin (minerálky), Sugar Plants (cukr), Meat Factory-Lovech (masné výrobky), Kaliakra-Dobrich (rafinované oleje a tuky), Sofia Mel (mlýny), Brezovo (masné výrobky), Delta Bulgaria (mrazírny), Day&Night (sušenky), Candy (nápoje), Meggle-MJ (mléčné výrobky), Slančevi Lači Bulgaria (rostlinné oleje), Tandem-V (masné výrobky).

V Bulharsku se vyrábí přibližně 30 značek piva. Mezi největší výrobce patří společnost Zagorka (Heineken), která se svými značkami  Heineken, Zagorka, Amstel, Murphys, Kaiser, Ariana a Stolično pokrývá více než 30 % domácího trhu. Pivovary Zagorka v roce 2009 vyrobily 1,9 milionů hl piva. Dále následuje Kamenitza (InBev, 1,7 mil. hl v r. 2009) se značkami Kamenica, Astika, Burgasko, Pleven, Slavena, Stella Artois, Beks a Staropramen. Třetím největším výrobcem piva v Bulharsku je Carlsberg (1,6 mil. hl) se značkami značky Šumensko, Pirinsko, Carlsberg a Tuborg. Aktuální informace o vývoji v pivovarnictví lze získat na www.bia-bg.com/bia/branch/brewers.htm a www.pivovari.com. V průběhu prvních šesti měsíců roku 2010 se v odvětví vyrobilo 2,4 milionu hektolitrů piva, což je o 4 % méně oproti stejnému období předchozího roku.

Dlouholetou tradici má zde výroba vína. Místní výrobci dodávají na trh ročně řádově 1,8 mil. hl tohoto nápoje, přičemž 80 % produkce jde na vývoz. Mezi největší výrobce patří Damyanitza, Domain Menada, Vinex Slaviantsi, Vinprom Ruse, Vinex Preslav, Belvedere Bulgaria, Černomorsko zlato, Vinprom Karnobat a další. V roce 2010 poklesl vývoz bulharského vína řádově o 50 %, přičemž pokles výroby představuje 30 %. Aktuální informace o uvedeném segmentu výroby lze získat na www.bulgarianwines.org a www.eavw.com.

V masném průmyslu pokračoval v roce 2010 (stejně jako v roce 2009) pokles výroby o 10 %. Obrat prodeje masných výrobků rovněž poklesl o 11 %.

Značná část převážně malých a středních domácích výrobců v potravinářství se nedokázala plně přizpůsobit vývoji na mezinárodním trhu a čelit tak tvrdé konkurenci v cenách, kvalitě, obalech, reklamě, marketingu a v neposlední míře i pokud jde o přísné hygienické normy EU. Paradoxně pro tuto zemi je v současnosti značným problémem místního potravinářského průmyslu rovněž nedostatečná surovinová základna. Agrární sektor je poměrně zaostalý a v zatím není schopen zajistit dostatečný přísun kvalitních surovin. Zejména kvůli nedostatku investičních zdrojů na technologické inovace a na uvádění nových výrobků na trh ustoupila dřívější dominance malých a středních podniků postupně  zahraničním (nadnárodním) výrobcům potravin a nápojů.

Nová pravidla EU o povinném označování potravin obsahujícím informace o energetické hodnotě a složení výrobku, množství tuku, soli a cukru by měla být plně implementována do bulharské legislativy do poloviny roku 2011. Na etiketách u výrobků z vepřového, jehněčího a kuřecího masa bude uváděna země původu, přičemž se zvažuje zavedení tohoto opatření i pro ostatní potravinářské výrobky. U čerstvého mléka a kysaných mléčných výrobků obsahujících kulturu lactobacillus bulgaricus byla doba trvanlivosti stanovena na maximálně 20 dnů.

Další aktuální informace o vývoji v potravinářském průmyslu lze získat na www.ambb.dir.bg (masné výrobky), www.bsda-bg.org (nealkoholické nápoje).

Textilní průmysl

Bulharský textilní průmysl je výrazně provázán zejména s evropskými výrobci a distributory oděvů a je více než z 95 % orientován na export, čímž dlouhodobě zajišťuje řádově 20 % devizových příjmů země. Třetina celkového bulharského vývozu textilních výrobků směřuje do EU. Odvětví až doposud výrazně těžilo z globalizace výrobních řetězců a tomu odpovídajícího přesouvání výrob ze zemí s vyššími (zejména mzdovými) náklady. Kvůli silné konkurenci Číny a Turecka se uvedený sektor postupně přeorientovává na menší, o to však složitější a kvalitnější zakázky se širšími modelovými řadami. Výraznou roli v procesu restrukturalizace a modernizace odvětví sehrávají  zahraniční investoři, mezi něž patří Rollmann-Partners (SRN), Demo Bulgaria (Řecko), Kalcedonia (Itálie), Can da Int. OHG (SRN), Kosmos Textile (Řecko), Miroglio (Itálie) a Alt Group (SRN). Mezi další nejznámější výrobce textilu a oděvů lze zařadit firmy Arda, Dekotex, Dimana, Katex, Markam-Obreškov, Mirolio Bulgaria, Nitex, Pirin-Tex, Rila-Styl, Ropotamo, Ruen a Janica. Textilní a oděvní fabriky jsou rozprostřeny téměř po celém Bulharsku, nicméně jejich nejvyšší koncentrace je v okolí Plovdivu, Ruse, Slivenu a v jihovýchodní části Bulharska.

Po předchozím dvouletém období stagnace došlo v roce 2010 k opětovnému nárůstu výroby v textilním průmyslu o 3 %, v čehož důsledku došlo i k zastavení poklesu vývozu textilních výrobků ze země.

Informace o aktuálním vývoji v odvětví textilního průmyslu lze získat na www.sfb.bia-bg.com.

Strojírenský průmysl

Výrobní struktura strojírenského průmyslu je poměrně výrazně zaměřena na subdodávky pro zahraniční firmy. Největším uskupením průmyslových podniků v Bulharsku je Industrial Holding Bulgaria, který ovládá investiční portfolio kromě jiného i v 17 strojírenských podnicích. Jedná se zejména o výrobce kovoobráběcích strojů (ZMI Sliven, Mašstroj Trojan a ZMI Nova Zagora), asynchronních a synchronních elektromotorů (Elprom ZEM) a výrobce kovových odlitků (Learmaš) apod.

Tyto převážně exportně orientované podniky byly kvůli odbytové stagnaci v průběhu roku 2010 nuceny optimalizovat výrobu, snižovat náklady a propouštět zaměstnance. Podle současných odhadů může k oživení strojírenského odvětví v Bulharsku dojít nejdříve v průběhu roku 2011.    

Mezi nejvýznamnější zahraniční investory v odvětví strojírenského průmyslu patří německá firma Liebher (výrobce chladniček), francouzská Montupet (náhradní díly pro automobilový průmysl), rakouská Palfinger (hydraulické nakladače, zvedáky apod.), nadnárodní M+S Hydraulic (hydraulické motory, brzdy a řídící jednotky), Sparky Group (elektrické průmyslové nářadí) apod. Relativně dobrou pozici na světových trzích si udržuje část podniků zbrojařského průmyslu jako např. firma ARCUS Co. (výrobce leteckých bomb, dělostřelecké a minometní munice, granátů, granátometů, pistolí apod.) a Arsenal Kazanlak (automatické zbraně, karabiny, lovecké zbraně).

Aktuální informace o vývoji ve strojírenském odvětví v Bulharsku a podrobné sektorové analýzy lze získat na stránkách Bulharské odvětvové strojírenské komory  www.bbcmb.dir.bg.

Elektrotechnický průmysl

Mezi hlavní výrobky bulharského elektrotechnického průmyslu patří elektrické motory, generátory, transformátory, izolované vodiče a kabely, ovládací panely, měřiče, akumulátory, baterie, osvětlovací technika, zářivky, žárovky apod. Elektrotechnický průmysl, díky svým možnostem participovat v subdodavatelských vztazích s většími zahraničními výrobci dokázal úspěšně přilákat řadu zahraničních investorů. Ze značné části je (i z důvodu dřívějšího přerozdělení výrobních činností v rámci RVHP) orientován na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Mezi největší výrobce odpovídajícího sortimentu v Bulharsku patří Monbat JSC (Sofia), Schneider Electric Bulgaria SPLTD (Sofia), Emka JSC (Savlievo), EPIQ Electronic Assemby (Botevgrad; elektronické systémy pro automobilový průmysl, spotřební elektrotechnické zboží), Gamacable JSC (Smolyan), Hyundai Heavy Industries Co. Bulgaria (Sofia), ELMA Plc. (Trojan; asynchronní motory), ELPROM-ZEM Plc. (Sofia; elektromotory), DINAMO-SI Plc. (Sliven; automobilové startéry), Arkomat Bulgaria (kabelové svazky pro Volkswagen Electrical Systems) a další výrobci elektromotorů, generátorů, signalizačních zařízení apod. Mezi další významné investory v odvětví patří ABB, Schneider, Michigan Magnetic, Pramet, Siemens, Sigma Delta, Videoton, Epiq, Liebher a Festo Production.

Úplný seznam podniků uvedeného odvětví je k dispozici na internetových stránkách Bulharské elektrotechnické a elektronické asociace www.bcee-bg.org.

Chemický a petrochemický průmysl

Chemický průmysl je především reprezentován několika gigantickými podniky se zahraniční majetkovou účastí. Jedná se zejména o Lukoil Neftochim Burgas jako největší petrochemický kombinát na Balkáně, který byl zprivatizován ruskou společností Lukoil v roce 1999. Mezi výrobci ropných olejů dominuje společnost Prista Oil, která je z 25 % vlastněna americkou společností TEXACO. Z dalších významných výrobců v uvedeném lze vyjmenovat podniky Megachim (ropné oleje), Lubria (petrochemický kombinát), Plama (biopaliva), Orgachim Ruse (výrobce syntetických barev, nátěrů a laků; patří konsorciu rumunských a amerických investičních fondů), Solvay-Sodi Devnia (anorganická chemie), Neochim  Dimitrovgrad (dusičnatá hnojiva), Neohimiki Bulgaria Sofia (výroba pesticidů a dalších agrochemických výrobků), Polimeri Devnia (výroba primárních polymerů), Mining Company Sofia (anorganické chemikálie), Sviloza-Yar Svishtov (chemická vlákna); Ekon-91 Ruse (barvy, laky, nátěry), Boro-Bogomil Dachev Sofia (lepidla a želatíny), Hayat Bulgaria Chemical Varna (čistící prostředky), Lackprom Svetovrachene (barvy, laky nátěry), Henkel – Ceresit (stavební materiály), Kauchuk New Industrial Company Pazardzhik (syntetický kaučuk a výrobky z kaučuku).

 

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V 1. polovině 2011 byl ve stavebnictví zaznamenán pokles o 5,6 %. V roce 2010 byl pouze v posledním čtvrtletí zaznamenán růst o 8,5 %, což napomohlo k udržení celoročního průměrného růstu tohoto odvětví o nepatrných 0,9%.

Po výrazném propadu v letech 2008 a 2009 došlo v průběhu roku 2010 k postupnému zastavení poklesu stavební výroby v Bulharsku. Celkový dosavadní útlum ve stavebnictví se nejvíce projevil v bytové výstavbě, nicméně oproti předchozímu roku, kdy propad představoval více než 20%, se pokles zmírnil na 10 % meziročně. V sektoru inženýrských a průmyslových staveb došlo k postupnému oživení stavebních činností, a to zejména ve druhé polovině roku, kdy zde byl zaznamenán růst o 5%. Uvedený vývoj jde ruku v ruce s postupným přeorientováváním velkých stavebních dodavatelů na činnosti související s výstavbou inženýrských sítí, silnic, čistíren odpadních vod, závodů na zpracování odpadů atp. V těchto činnostech lze s větší pravděpodobností očekávat financování zejména z prostředků operačních programů EU. V roce 2010 rovněž pokračovala dostavba dříve započatých obchodních a logistických center.

Světová finanční krize postihla zejména investory, kteří vložili své finanční prostředky do nemovitostí v Bulharsku. Zdejší trh s nemovitostmi zaznamenal již v roce 2008 propad o 20 % pokud jde o počet uzavřených transakcí, v roce 2009 se (zejména u obytných domů a bytů) téměř úplně zastavil. Investiční společnosti zmrazily nezahájené projekty a iniciovaly predaje nedokončených staveb.

Největší vlna stavebního boomu v Bulharsku vrcholila v roce 2004. Zvolnění tempa růstu v období následujících čtyř let se stalo určitým katalyzátorem kvality poskytovaných stavebních služeb, což ve svém důsledku přivedlo řadu stavebních firem ke krachu. Z tohoto pohledu se stavebnictví stalo v současné době nejrizikovějším sektorem ekonomiky. Od počátku roku 2008 existuje v Bulharsku Centrální profesní rejstřík stavitelů, jehož činnost je upravena zákonem o komoře stavitelů v Bulharsku. Všechny bulharské a zahraniční firmy vykonávající stavební činnost na území Bulharska musí být v uvedeném rejstříku registrovány. Rejstřík je dostupný na http://register.ksb.bg/.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

V zemědělství byl v 1. čtvrtletí 2011 zaznamenán růst o 8,8% meziročně.V roce 2010 růst zemědělské výroby představoval 6 %.

Zemědělství se celoročně na celkovém HDP podílí zhruba 10 %. Bulharsko má díky dobrým klimatickým podmínkám a dostatku úrodné půdy dlouholetou tradici v pěstování zemědělských kultur, zejména obilovin, zeleniny a vinné révy. V důsledku zaostávání ve strukturálních změnách a přizpůsobování se tržním a kvalitativním podmínkám a požadavkům světových trhů byl však zemědělský sektor v Bulharsku již od počátku 90. let minulého století zatažen do vleklé krize. V sektoru převládají malá neefektivní hospodářství zápasící s nedostatkem finančních zdrojů a v posledních letech i s přísnými kvalitativními požadavky ze strany EU, čehož negativní důsledky se projevily zejména po vstupu Bulharska do EU v roce 2007.

Zemědělství se řadí mezi nejvíce dotovaná odvětví, nicméně dosavadní efekt z nalévání evropských peněz do uvedeného odvětví je zatím zanedbatelný a projevuje se pouze pomalým růstem podílu plochy zemědělsky obhospodařované půdy, sjednocováním zemědělských parcel a růstem podílu větších zemědělských podniků na celkové výrobní základně zemědělského sektoru. Nicméně nedostatečné plánování, neefektivní řízení a absence střednědobé či dlouhodobé vize rozvoje zemědělství doprovázená nízkou rentabilitou výroby jsou hlavními příčinami velmi pomalého a z hlediska celkového objemu zanedbatelného rozvoje uvedeného odvětví. V důsledku uvedeného se prohlubují disproporce mezi zemědělskými výrobci a ve struktuře výroby.

Bulharští zemědělci začínají postupně reagovat na zvýšený zájem o technické plodiny, využívané zejména k výrobě biopaliv. Rušení dosavadních daňových úlev pro zemědělské výrobce v roce 2010 však situaci v uvedeném sektoru poměrně zkomplikovala. Jedná se především o dosavadní zvýhodněnou spotřební daň na pohonné hmoty, osvobození zemědělských výrobců od daně z příjmů, sníženou daň ze zisku a dotované pojistné sazby.

Statistické údaje charakterizující zemědělský sektor jsou k dispozici na www.nsi.bg.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb vytváří řádově 60% HDP. Nejvýrazněji se na něm podílí turistické služby. Bulharsko má velmi dobrý potenciál pro rozvoj turistického ruchu, zejména díky příznivým přírodním podmínkám (pláže černomořského pobřeží; hory; střediska zimních sportů) a značnému množství historických a kulturních objektů. Přesto zde neexistuje kompaktní strategie rozvoje tohoto sektoru ekonomiky. V průběhu posledních pěti let se černomořské pobřeží Bulharska zaplnilo stovkami nových hotelů a penzionů. Mezi turistickými agenturami a hoteliéry, příp. dalšími poskytovateli služeb, však chybí efektivní komunikace a koordinace, což se projevuje nízkou cenovou flexibilitou a absencí kvalitních doprovodních služeb.

Zatím na nedostatečné úrovni se nachází infrastruktura hotelových komplexů, penzionů a kempů, přičemž za nejvýraznější nedostatek lze považovat indiferentní vztah výše uvedených subjektů a municipalit k ochraně životního prostředí, a to jak v pásmu černomořského pobřeží, tak i v horských středicích. Za přetrvávající problém lze považovat často se vyskytující projevy nezdvořilosti obsluhujícího personálu, což svědčí o nedostatečném vzdělávání a tréninku personálu (v převážné většině případů se jedná o sezónní pracovníky; dobře vyškolený a kvalitní personál se uplatňuje většinou v zahraničí). Doposud se nepodařilo plně vymýtit podvody ve směnárnách, často spojené s projevy „solidarity" ze strany policejních orgánů spíše vůči směnárníkům, než vůči poškozeným turistům.

V roce 2010 došlo k růstu tržeb z turistického ruchu 6 2,6 %. Příliv zahraničních turistů vzrostl o 5,4 %, přičemž četnost ubytování v turistických zařízeních se celkově zvýšila o 11,1%.

Očekává se přijetí nového zákona o turistickém ruchu. Základní změny by se měly týkat turistické daně, které by oproti dosavadnímu stavu měla být ponechána obcím a měla by být výhradně využívána pro účely rozvoje cestovního ruchu. Zvažuje se vytvoření samostatného miánisterstva cestovního ruchu, a to s ohledem na význam turistiky jako prioritního sektoru ekonomiky, který i v období krize vykazuje ziskovost.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

V nákladní dopravě vzrostl v 1. čtvrtletí 2011 objem pozemních přeprav o 34,2 % meziročně. K růstu dochází jak ve vnitrostátní, tak i v mezinárdní dopravě, a to o 31,3 % и 40,5 %. Naproti tomu vodní doprava zaznamenala ve sledovaném období pokles o 10,3 % meziročně, a to zejména v důsledku poklesu přeprav v námořní dopravě.

Bulharská dopravní infrastruktura je relativně dobře rozvinutá, její stav však odpovídá nízkému objemu prostředků alokovaných do její údržby a modernizace. Silniční síť sestává z více než 37 tis. km silnic, z toho 500 km dálnic. Železnice obhospodařuje 6,5 tisíce km tratí (z toho cca 4,3 tis. km představují hlavní tratě), z nichž je více než 64 % elektrifikováno. V současné době probíhaji projekty rehabilitace a modernizace železničních tratí Plovdiv-Burgas, Septemvri-Plovdiv a Dimitrovgrad-Svilengrad. Hlavními bulharskými přístavy jsou Burgas a Varna, letecké dopravě slouží 5 mezinárodních letišť – Sofia, Varna, Burgas, Plovdiv a Gorna Orjachovica.

V silniční dopravě je hlavní prioritou dostavba dálnic Trakia, Ljulin, Marica, Struma a Černo more. Jejich výstavba je financována ze státního rozpočtu, kohezních fondů EU (operační program Doprava). Probíhá finální fáze výstavby dálnice "Trakia" spojující hl.m. Sofii s Burgasem (poslední úsek Stará Zagora-Karnobat). V květnu 2011 byla dokončena dálnice "Liulin" zajišťující propojení západní části Sofie s dálnicí Struma směrem na Řecko. Byla rovněž zahájena výstavba dalších úseků dálnice Marica směrem na Istambul (1.lot Orizovo-Dimitrovgrad, 2.lot Dimitrovgrad-Harmanli). Probíhají další výběrová řízení na výstavbu dálnice Struma (Sofie - GR hranice), a to v úsecích Dolna Dikanija-Dupnica a Sandanski-Kulata. V souladu se změnami a doplňky v siničním zákonu byla yvtvořena státní společnsot Strategické infrastrukturní projekty, která by měla být výhradně zaměřena na projektování, výstavbu, údržbu a opravy dálnic Struma, Hemus a Černo more.

Další prioritou je rekonstrukce a výstavba silničních úseků podél transevropských dopravních koridorů, což bude obnáší  výstavbu nových silnic, obnovu úseků současné silniční sítě a výstavbu městských obchvatů. Další investice putují do zlepšení a homogenizace dopravních operačních indikátorů současné silniční sítě cestou jejich rekonstrukce a obnovy, což bude obnáší výstavbu, obnovu a opravy silnic druhé a třetí třídy a rovněž tranzitních tahů s financováním z prostředků Operačního programu „Regionální rozvoj“, jehož realizace bude pokračovat do r. 2013. V železniční dopravě byly započaty projekty modernizace evropských dopravních koridorů (IV, VIII, IX a X), což obnáší modernizaci železničních tratí Vidin-Sofia, Sofia-Plovdiv-Burgas, zdvojení tratí Plovdiv-Svilengrad, Svilengrad-TR hranice, výstavbu tratí Mezdra-Gorna Orjachovica, Radomir-Botevgrad a Sofie-Radomir, zlepšení projekčních parametrů tratí Plovdiv-Zimnica, obnovu úseků tratě Plovdiv - Burgas, modernizaci tratě Sofie - Dragoman a zlepšení projekčních parametrů tratě Ruse - Gorna Orjachovica.

Dopravní sektor se potýká s řadou problémů. Potíže se nejvýrazněji projevují na železnici – osobní doprava je ve ztrátě a pro ziskové nákladní přepravy chybí vagony. Bulharské státní železnice (BDŽ) mají na vnitrostátním trhu řadu pohledávek (největším dlužníkem je ocelárna Kremikovci, která až do svého zastavení koncem r. 2008 využívala 30 % služeb BDŽ) a kvůli nedostatku volných finančních prostředků nejsou schopny plně pokrýt svoje závazky vůči zahraničním železničním přepravcům, v čehož důsledku je omezováno využití jejich vagónů na území Bulharska. Kvůli nevyhovující železniční infrastruktuře BDŽ nemohou poskytnout rychlejší a kvalitnější dopravní služby klientům. V letecké dopravě roste podíl nízkonákladových dopravců.

Národní strategie integrovaného rozvoje Infrastruktury Bulharska vyjmenovává řadu investičních aktivit zejména pokud jde o rozvoj dopravního sektoru. Největší investice se postupně soustřeďují do následujících oblastí (podrobněji na www.mt.government.bg):

Operační program EU „Doprava“, jehož realizace v Bulharsku byla reálně započata v roce 2008, se začíná v roce 2010 dostávat do značného skluzu s čerpáním finančních prostředků poskytnutých na jeho naplňování. Z celkově přidělené částky 2 miliardy eur, využilo Bulharsko zatím pouze necelých 10 %, přičemž hodnota dalších smluvně zajištěných (zatím však nezrealizovaných) projektů v rámci uvedeného operačního programu představuje řádově 35 % z celku. Do konce roku 2011 se musí vyčerpat dalších necelých 300 milionů eur z fondů předvstupní pomoci. V opačném případě již nebude možné tyto prostředky využít a možnost jejich přesunu na jiné operační programy nebyla zatím projednána. Za hlavní příčiny uvedeného stavu lze považovat administrativní prodlevy při vyplňování, posuzování a schvalování odpovídajících formulářů, stejně jako nedůslednost při přípravě dílčích projektů ze strany státních a municipálních institucí.

Logistický sektor

Logistický sektor, který jakožto indikátor procesů v reálné ekonomice byl na podzim 2008 jako první zasažen světovou hospodářskou krizí, začíná od poloviny roku 2010 zaznamenávat tendenci postupného oživování, což v praxi znamená, že pokud v roce 2009 jeho celkový obrat poklesl přibližně o 23 až 25 %, tak za první tři čtvrtletí 2010 již lze hovořit o jeho růstu ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 o zhruba 10 až 15 %.

Základním důvodem vzestupné tendence je rostoucí vývoz zboží, jehož hodnota se v prvním pololetí 2010 navýšila o téměř jednu třetinu ve srovnání se stejným obdobím roku 2009. Ve druhém čtvrtletí 2010 byl navíc konečně zaznamenán celkový nepatrný růst ekonomiky o 0,5 % ve srovnání s prvním čtvrtletím, což signalizuje pozitivní zvrat ekonomického vývoje v Bulharsku obecně. 

Na druhé straně však nelze opomenout skutečnost, že růst obratu logistických operací jde mnohdy na úkor zisků firem zabývajících se uvedeným byznysem. Jak již bylo zmíněno, obrat logistických firem v průběhu prvních devíti měsíců roku 2010 v Bulharsku vzrostl v průměru řádově o 10–15 %, přičemž několik významných logistických operátorů zaznamenalo až 30% zvýšení obratu. Bohužel převážná část firem v tomto velmi dynamickém konkurenčním prostředí v dnešní době pracuje se ztrátou, což je v současné době jediný způsob udržení se na trhu. Tato situace vyvolává tlak na přesouvání předmětných podnikatelských aktivit do šedé ekonomiky.

Další „trhlinou“ v rozvoji logistického byznysu v Bulharsku je stále výraznější tendence poklesu dovozu zboží do Bulharska, což vyvolává značnou nevyváženost vytíženosti zejména v kamionové dopravě. V tomto směru se až do konce roku 2011 nedá očekávat nějaké výraznější zlepšení. Pokud jde o samotný export, zde je pozorovatelná tendence výraznějšího růstu vývozu hodnoty nad vývozem objemu, což může být kromě jiného i důsledkem zvýšeného zájmu o softwarové produkty vyvíjené v Bulharsku. Jejich vývoz nevyvolává poptávku po logistických službách.          

Pokud jde o vyhodnocení poptávky po jednotlivých druzích komodit, největší růst přepravních a logistických operací se očekává u rychloobrátkového zboží, farmaceutických výrobků a v obchodování s oblečením a módními doplňky. Sezónně se projevila zvýšená poptávka po přepravě obilnin, což souvisí s poměrně dobrou úrodou v Bulharsku oproti jiným zemím. Tato skutečnost vyvolala přechodný nárůst cen nákladní přepravy o řádově 10–15 %, .

Předpověď vývoje v daném sektoru v roce 2011 není jednoznačná. Pozitivně může být situace ovlivněna postupným oživením evropského trhu. Na druhé straně zde hrozí negativní dopad řady nevyřešených problémů v Bulharsku samotném. Patrná je zde tendence zpomalení řady infrastrukturních projektů řízených státem, doprovázená rovněž rostoucí zadlužeností zejména státních podniků a institucí vůči soukromým podnikatelským subjektům (což se projevuje i v mezinárodním měřítku) a v neposlední řadě problémy při refundaci daně z přidané hodnoty.

Telekomunikace

V roce 2009 byla zahájena procedura digitalizace televizního a rozhlasového vysílání. Digitalizace proběhne ve dvou etapách, přičemž výběrové řízení na výstavbu tří multiplexů v rámci první etapy digitalizace vyhrála slovenská společnost Towercom.

Hlavním telefonním operátorem (pevné linky) v Bulharsku je Bulharská telekomunikační společnost ("BTK EAD"), která spravuje více než 2,9 milionu pevných telefonních linek. Její podíl na trhu představuje 90 %. Největším mobilním operátorem je MobilTel (v partnerství s Vodafone), jehož podíl na trhu mobilních operátorů představuje řádově 50 %. Další dva velcí mobilní operátoři jsou Globul a VivaCom (100% vlastněn telekomunikační společností BTK). Kvůli rostoucí konkurenci na telekomunikačním trhu začali telefonní operátoři rozšiřovat portfolia svých služeb – BTK o mobilní komunikaci, MobilTel o pevné telefonní linky a Globul o technologie, zajišťující propojení mobilních telefonů a pevných linek. Objevují se nové segmenty trhu a řada firem investuje do moderních a výkonných technologií. Licence na vybudování WiMax síti mají  společnosti Nexcom, Max Telekom, Transtelecom a MobilTel. Očekává se, že v dalších letech se budou výrazněji rozvíjet další služby – televizní, přenosy dat a video signálu apod.

Energetika

Energetické zdroje

a. Domácí surovinové zdroje

- zemní plyn: netěží se; v lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny; na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované Melrose Resources); dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m3, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby v BG; držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost „Proučvane i dobiv na neft i gaz", která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě BG; břidličný plyn: připravuje se průzkum a studie proveditelnosti těžby z ložisek břidličného plynu v severozápadní části BG (oblast kolem měst Razgrad, Silistra, Dobruč, Šumen a Varna); povolení k průzkumu má americká společnost Chevron; předběžné odhady zásob břidličného plynu v BG počítají s více než 300 mld. m³.
- ropa: zanedbatelná naleziště; koncese na těžbu vlastní soukromá společnost „Proučvane i dobiv na neft i gaz"; jedná se o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik;
- uhlí: zejména těžba lignitu; největším těžebním závodem je podnik „Mini Maritza Iztok"; roční těžba řádově 20-25 mil. t;

b. Import energetických surovin

- zemní plyn: 100% závislost na RF (Gazprom); řádově 3,4 mld. m3 ročně;
- ropa: 100% závislost na dovozu; hlavní dodavatel LUKOIL; 7 mil. t ročně;

Energetická infrastruktura

a. Aktuální situace

- elektrárny: celkový instalovaný výkon 12 072 MW, z toho TE 6 451 MW (lignit 3 979 MW, hnědé a černé uhlí 1 678 MW, plyn 794 MW), JE 2000 MW, vodní elektrárny 3 108 MW, fotovoltaické elektrárny 25 MW, větrné elektrárny 488 MW (bližší informace na www.tso.bg);
- rafinerie: hlavním zpracovatelem ropy je „LUKOIL Neftochim Burgas" (největší na Balkáně); ročně zpracovává řádově 7 mil. t ropy, z níž vyprodukuje více než 5,5 mil. t tekutých paliv;
- ropovody: územím BG nevedou tranzitní ropovody;
- plynovody: 945 km tranzitního plynovodu přepravujícího ročně cca 17 mld. m3 ruského zemního plynu z Rumunska odpovídajícími větvemi do Turecka (14 mld. m3), Řecka (3 mld. m3) a Makedonie (0,1 mld m3) vč. 6 kompresorových stanic s celkovým příkonem 214 MW; přenosová soustava s hlavním potrubím o délce 1700 km, třemi kompresorovými stanicemi s celkovým příkonem 49 MW, sedmdesáti stanicemi redukce tlaku a osmi měřícími stanicemi; blíže viz na http://www.bulgartransgaz.bg/en/index.php?page=2&sid=3 ,
- zásobník zemního plynu: jediný zásobník se nachází v Čirenu, ročně je v rámci regulace výkyvů v odběru do něj vtlačeno a zpětně vyčerpáno řádově 300 mil. m3 zemního plynu;

b. Plánovaný rozvoj infrastruktury

- elektrárny: výstavba nové JE Belene (2x1000 MW, hlavním dodavatelem je ruský Atomstrojexport, BG vláda hledá strategického investora; je ve sporu s ruským dodavatelem );
- ropovody: potenciální účast ve společném rusko-bulharsko-řeckém projektu výstavby ropovodu Burgas (BG) - Alexandroupolis (GR) za účelem přepravy ruské a kaspické ropy mimo průlivy Bospor a Dardanely (pozn.:projekt však naráží na environmentální problémy);
- plynovody: potenciální účast ve dvou mezinárodních (alternativních a do jisté míry konkurenčních) projektech South Stream (ruský plyn dnem Černého moře, severní částí Bulharska a následně dvěmi větvemi do Rakouska a do Itálie) a Nabucco (Turecko-Rakousko). Připravuje se (se spolufinancováním z fondů EU) výstavba plynovodního interkonektoru s GR (uvedení do provozu v r. 2013), RO (dokončení výstavby do konce r. 2012), SRB (začátek projektování a výstavby v polovině r. 2013) a TR (očekávána lhůta realizace projektu - 2014); BG a TR jednají o rekonstrukci plynovodního spojení, která umožní tok i z TR do BG (dosud jen z BG do TR), není však jasný vztah tohoto záměru s projektem Nabucco;
- zásobníky zemního plynu: rozšíření kapacity úschovy a těžby zemního plynu ve stávajícím zásobníku v Čirenu (Bulgartransgas); konverze vytěženého ložiska plynu Galata, na místě vyčerpaného ložiska se připravuje projekt na budování zásobníku plynu (Melrose Resources) o kapacitě přes 1 mld m3;.

Vlastnická struktura

a. Plyn

- transport: státní společnost Bulgartransgaz (www.bulgartransgaz.bg), která je součástí Bulharského energetického holdingu - BEH (www.bgenh.bg);
- zásobník Čiren: Bulgartransgaz;

b. Elektroenergetika

- výroba: JE Kozloduj (www.kznpp.org, instalovaný výkon 2x1000 MW, vlastní státní společnost NEK, součást Bulharského energetického holdingu - BEH); TE Maritza Iztok 2 (www.tpp2.com, instalovaný výkon 1556 MW, 8 bloků, součást státem vlastněného BEH); TE Varna (www.cez.bg, 1260 MW, tj. 6x210 MW, 100% vlastníkem je ČEZ a.s.), Enel Maritza Iztok 3 (www.enel.bg, 840 MW, vlastníkem je italská společnost Enel); TE Galabovo (předtím Maritza Iztok 1), 2x335 MW, vlastníkem je americká společnost AES; elektrárna uvedena do provozu v r. 2011;
- přenosové sítě jsou ve vlastnictví státu; vlastnická práva a správu vykonává Národní energetická společnost NEK (www.nek.bg);
- distribuce: „ČEZ Razpredelenie Bulgaria" (západní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní ČEZ a.s., zbytek BG stát); „EVN Elektrorazpredelenie Bulgaria" (jihovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní rakouská EVN, zbytek BG stát); „EON Bulgaria Mreži" (severovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní německá E.ON, zbytek BG stát); lokální privátní distribuční společnost „ERP Zlatni Pjasci" je ve vlastnictví BG fyzických osob.

c. Ropa

- rafinerie „LUKOIL Neftochim Burgas" je 100% vlastněná ruskou společností LUKOIL.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Bulharsko jakožto člen EU není příjemcem rozvojové pomoci. Mezi hlavní donory Bulharska (ne však v kontextu rozvojové pomoci) patřila do konce roku 2006 EU. Finanční dotace ze strany EU byly poskytovány prostřednictvím tří základních programů předvstupní pomoci - PHARE, ISPA a SAPARD.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne