- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
V průběhu roku 2010 se podařilo udržet stabilitu ve fiskální správě a v bankovním sektoru, i když stát zakončil svoje hospodaření s rozpočtovým deficitem ve výši 3,9% HDP, přičemž příjmy státního rozpočtu poklesly oproti roku 2009 o 4,5% a oproti roku 2008 až o 12%. V důsledku dynamičtějšího růstu vývozu oproti dovozu se snížil deficit běžného účtu platební bilance z 8,9 % HDP v roce 2009 na 1 % HDP v roce 2010. V uvedeném roce se průměrná hodnota devizových rezerv pohybovala na úrovni 12,4 miliardy eur, což bylo o 200 milionů eur více než v roce 2009. Vrostl objem peněz v oběhu, přičemž ekvivalent zakoupených devizových prostředků u centrální banky vzrostl ze 17 milionů eur v roce 2009 na 22 milionů eur v roce 2010.
Došlo rovněž ke zlepšení hlavních ukazatelů bankovního sektoru. Celková hodnota bankovních aktiv dosáhla ekvivalentu 37 miliard eur, což je o 4 % více než v roce 2009. Rostoucí důvěra v bankovní systém se projevila růstem depozitů obyvatelstva. Krize se však podepsala na poklesu zisků zhruba o 23 % a na stagnaci v úvěrové činnosti bank. Podíl klasifikovaných úvěrů dosáhl ke konci roku 11 %. Kapitálová přiměřenost se pohybovala na úrovni 18 %.
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1Q 2011 | ||
| Příjmy | mil. BGN | 24 063,0 | 27 313,2 | 25 040,9 | 23 932,6 | 5 529,8 |
| % HDP | 40,0 | 39,4 | 36,7 | 34,0 | 7,3 | |
| Výdaje | mil. BGN | 22 103,4 | 25 323,4 | 25 666,9 | 26 755,4 | 6 272,3 |
| % HDP | 36,7 | 36,5 | 37,6 | 38,0 | 8,2 | |
| Saldo | mil. BGN | 1 959,6 | 1 989,8 | -626,1 | -2 822,8 | -742,5 |
| % HDP | 3,3 | 2,9 | -0,9 | -4,0 | -1,0 |
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1H 2011 | ||
| Běžný účet | mil. EUR | -7 755,2 | -8 162,4 | -3 117,8 | -356,2 | 541,8 |
| % HDP | -25,2 | -23,0 | -8,9 | -1,0 | 1,4 | |
| Bilance zahr. obchodu | mil. EUR | -7 245,3 | -8 597,3 | -4 173,6 | -2 412,5 | -488,2 |
| % HDP | -23,5 | -24,3 | -11,9 | -6,7 | -1,3 | |
| Kapitál. a finanční účet | mil. EUR | 13 089,0 | 11 750,6 | 1 667,2 | 289,9 | -1 247,4 |
| % HDP | 42,5 | 33,2 | 4,8 | 0,8 | -3,2 | |
| Přímé zahr. investice | mil. EUR | 9 051,8 | 6 727,8 | 2 412,2 | 1 778,5 | 99,6 |
| % HDP | 29,4 | 19,0 | 6,9 | 4,5 | 0,0 | |
| PZI / Deficit běž. účtu | % | 116,7 | 82,2 | 78,2 | 374,0 | - |
| Portfoliové investice aktiva | mil. EUR | -289,4 | -252,7 | -574,8 | -574,8 | -126,6 |
| % HDP | -0,4 | -0,7 | -1,6 | -1,6 | -0,3 | |
| Portfoliové investice pasiva | mil. EUR | -389,1 | -447,9 | 4,5 | -86,3 | -135,2 |
| % HDP | -1,3 | -1,3 | 0,0 | -0,2 | -0,3 | |
| Další investice - aktiva | mil. EUR | 552,2 | 131,5 | -627,7 | 365,5 | -882,9 |
| % HDP | 1,8 | 0,4 | -1,8 | 1,0 | -2,3 | |
| Další investice - pasiva | mil. EUR | 4 865,5 | 5 903,6 | -91,3 | -1 142,6 | -123,0 |
| % HDP | 15,8 | 16,7 | -0,3 | -3,2 | -0,3 | |
Zdroj: Bulharská národní banka (www.bnb.bg)
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1H 2011 | ||
| Hrubý zahraniční dluh (HZD) | mil. EUR | 29 016,8 | 37 157,2 | 37 724,5 | 36 679,5 | 36 207,2 |
| %exportu | 158,8 | 180,6 | 227,0 | 175,7 | - | |
| % HDP | 94,3 | 104,9 | 108,0 | 101,8 | 93,1 | |
| Z toho: | ||||||
| Veřejný sektor | mil. EUR | 4 092,3 | 3 915,8 | 4 178,7 | 4 287,5 | 4 173,4 |
| % HDP | 13,3 | 11,1 | 12,0 | 11,9 | 10,7 | |
| Soukromý sektor | mil. EUR | 24 924,5 | 33 241,4 | 33 545,8 | 32 392,0 | 32 033,8 |
| % HDP | 81,0 | 93,8 | 96,0 | 89,9 | 82,4 | |
| Čistý zahraniční dluh | mil. EUR | 11 990,7 | 19 491,9 | 19 495,9 | 18 114,8 | - |
| % HDP | 39,0 | 55,0 | 55,6 | 50,7 | - | |
| Krátkodobé zadlužení | % HDP | 30,5 | 37,1 | 35,3 | 31,9 | 27,9 |
| Krátkodobé zadlužení / HZD, % | 32,3 | 35,4 | 32,7 | 31,4 | 30,0 | |
Zdroj: Bulharská národní banka (www.bnb.bg)
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Převážná část bank působících na bulharském trhu je kapitálově propojena s velkými zahraničními bankovními skupinami. Banky Bulbank, Biochim a Hebros Bank, které již v r. 2006 vlastnila italská UniCredit Group se v průběhu roku 2007 sloučily do jediného subjektu pod názvem UniCredit Bulbank (www.bulbank.bg), čímž se vytvořilo největší bankovní uskupení na bulharském bankovním trhu.
Mezi další největší bankovní domy patří Banka DSK (www.dskbank.bg), Obedinena Bulgarska Banka (www.ubb.bg), Eurobank EFG Bulgaria (www.postbank.bg, vznikla sloučením Postbank a DZI Bank), Raiffeisenbank Bulgaria (www.raiffeisen.bg), Societe Generale Expressbank (www.sgexpressbank.bg), Piraeus Bank Bulgaria (www.piraeusbank.bg), Allianz Bulgaria Commercial Bank (www.bank.allianz.bg) a další (plný seznam k dispozici na www.bnb.bg).
V roce 2010 došlo ke zlepšení hlavních ukazatelů bankovního sektoru. Celková hodnota bankovních aktiv dosáhla ekvivalentu 37 miliard eur, což je o 4 % více než v roce 2009. Rostoucí důvěra v bankovní systém se projevila růstem depozitů obyvatelstva. Krize se však podepsala na poklesu zisků zhruba o 23 % a na stagnaci v úvěrové činnosti bank. Podíl klasifikovaných úvěrů dosáhl ke konci roku 11 %. Kapitálová přiměřenost se pohybovala na úrovni 18 %.
5.5. Daňový systém
Daňový systém je tvořen dvěmi základními skupinami daní, a to celorepublikovými, kam spadají nepřímé daně (DPH a spotřební daň) a přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a místními daněmi, kam patří daň z nemovitostí, dědická daň, darovací daň, daň z dopravních prostředků a silniční daň.
Daň z přidané hodnoty - povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25 tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 7% sazba je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a jiné služby zvlášť jmenované zákonem.
Spotřební daň se vztahuje na vybrané domácí či dovozové zboží jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení či určitá motorová vozidla. Správcem spotřební daně je Státní celní správa. Sazebník spotřební daně na jednotlivé druhy zboží je zveřejněn na www.customs.bg.
Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act - CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 % počínaje 1.1.2007
Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act - PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10%. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.
Ačkoli pobočky zahraničních společností nejsou samostatnými právnickými osobami, jsou povinny sestavovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a podléhají daňové povinnosti. Výše daňového základu se určuje ze zisku vykázaného ve výsledovce. Pobočka musí samozřejmě platit také další daně jako místní daň, DPH, apod. Kanceláře zahraničních firem (nevyvíjející podnikatelskou činnost) nepodléhají zdanění právnických osob.
Kapitálové zisky jsou součástí výkazu zisků a ztrát a podléhají sazbě daně z příjmu právnických osob. Dividendy placené místními společnostmi bulharským fyzickým osobám a některým charitativním společnostem podle CITA jsou zdaňovány 15% srážkovou daní. Dividendy placené bulharskými společnostmi zahraničním akcionářům daní stát toutéž sazbou. Akciové dividendy nejsou předmětem zdanění. Aktuální informace o sazbách jednotlivých daní jsou na www.minfin.government.bg.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
