- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Podle hodnocení Evropské komise (EK) z července 2011 pro Konvergenční program 2011-2014 a Národní plán reforem 2012-2015 se ekonomické prostředí v Bulharsku celkově příliš nezlepšilo. Za nejvážnější nedostatky jsou považovány problémy v administrativním sektoru, vzdělávání a penzijním systému. Není dostatečně efektivní ani boj s korupcí v prostředí regulačních orgánů a institucí spojených s ochranou konkurence. To má negativní vliv jak na celkový ekonomický a sociální rozvoj v zemi, tak i na uvolňování prostředků z evropských fondů. Na pozadí neefektivního soudního systému nemají důležité kontrolní orgány dostatečnou kompetenci a tudíž ani možnost provádět efektivní kontrolu. Jako konkrétní případy EK uvádí Agenturu pro státní finanční inspekci a Agenturu pro veřejné zakázky. V těchto podmínkách bulharská ekonomika nevytváří zrovna nejlepší prostředí pro investory, a to nehledě na nízké daňové zatížení. Administrativní poplatky vybírané institucemi zůstávají vysoké a schvalovací procedury jsou složité. I nadále existují problémy spojené s vyhlašováním a realizací veřejných zakázek, což vyvolává potřebu změn v odpovídající legislativní bázi, počátkem června 2011 vláda schvalila projekt Zákona o změnách a doplňcích v Zákonu o veřejných zákazkách v souladu s Koncepcí změn legislativy veřejných zakázek v roce 2011. Cílem toho procesu je zjednodušení legislativy v daném sektoru, ulehčení procesu vyhlašování veřejných zakázek v zemi a zdokonalení průběžného dohledu nad procedurami vyhlašování zakázek financovaných z evropských fondů.
V roce 2010 a v první polovině r. 2011 v Bulharsku nedošlo k výraznějšímu zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání. Existuje řada nedostatků souvisejících s existencí administrativních bariér v podnikání a nedostatků systému přístupu k informacím o firmách prostřednictvím obchodního rejstříku. Nevýraznou zůstává politika podpory investic, zejména formou budování kvalitní infrastruktury pro investory. S pozitivním hodnocením se lze setkat v oblasti fiskální politiky a s tím souvisejícího hodnocení úvěrové pozice země.
Administrativní bariéry v podnikání
Podle klasifikace Mezinárodní finanční korporace a Světové banky zveřejněné v jejich společné zprávě „Doing Business 2011: Making a Difference for Enterpreneurs" si Bulharsko z hlediska hodnocení svobody podnikání i nadále ponechává 51. místo mezi 183 ekonomikami světa. Podle uvedené studie dosáhlo Bulharsko jistého pokroku pouze ve dvou rovinách, a to v daňové oblasti díky zjednodušení procedur a snížení odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění zaměstnanců a rovněž co se týče podnikatelského startu prostřednictvím minimalizace povinného jmění při zakládání společnosti s ručením omezeným z původních 5000 leva (2500 eur) na 2 leva (1 euro). Naproti tomu, například pokud jde o vydávání stavebních povolení, Bulharsko i nadále zaostává za řadou jiných zemí.
Podle hodnocení Světové banky zaměřeného zejména na regulatorní politiku je současný bulharský daňový model zdrojem nadměrného procedurálního a finančního zatížení zdejších firem, přičemž zastaralý normativní rámec, slabá institucionální struktura a absence vládní politiky správy a výběru daní jsou v konečném důsledku příčinou nekontrolovatelného růstu počtu a tím i celkového objemu daňových odvodů.
Problémem zůstává časová náročnost při vyřizování administrativních povinností vůči státu, kde podnikatelé ztrácejí více než desetinu svého disponibilního času, přičemž zdrojem další zátěže je taktéž dublování administrativních úkonů různými státními institucemi a orgány místní samosprávy. Komplikace podnikatelům způsobuje rovněž neexistence veřejných registrů a možnosti elektronického podávání dokumentů a rovněž vysoké místní daně a odvody.
Investiční politika
Praxe posledních několika let ukazuje, že převážná část investorů dává přednost realizaci svých projektů v již existujících průmyslových zónách. Šetří tím čas a námahu spojenou s vyřizováním nezbytných administrativních formalit. Důležitým subjektem pro vytváření podmínek ke vstupu investorů na bulharský trh prostřednictvím průmyslových zón je státní společnost Průmyslové zóny, jejíž činnost by měla být v současné době soustředěna do realizace pěti klíčových projektů průmyslových zón o celkové ploše téměř 6 milionů m².
Jednou z priorit je výstavba technologického parku v obci Božurište nedaleko hlavního města Sofie, kde se předpokládá, že se budou koncentrovat společnosti zaměřené zejména na informační technologie, robotiku, nanotechnologie a vývoj nových materiálů pro energetiku, vědu a běžné užití. Uvedená průmyslová zóna o ploše přibližně 2 miliony m² by měla být komplexně vybavena potřebnou infrastrukturou včetně plynofikace. V uvedené zóně zatím působí pouze několik logistických center.
Stát v současné době deklaruje záměr vybudovat průmyslové zóny v Burgasu, nedaleko Varny (obce Suvorovo a Petrin), v Plevenu a v Karlovu. Hlavním cílem je přilákání zejména exportně orientovaných firem. Očekává se, že budou nabídnuty k prodeji již existující průmyslové parky, a to v Ruse, Vidinu a Svilengradu. Obecně však převládá názor, že bez agresivnější podpory ze strany státu za účelem přilákání investorů do vyjmenovaných odvětví bude jenom stěží možno zmíněné cíle v oblasti rozvoje průmyslových zón realizovat.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A" a „B" stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.
Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směrech sever-jih tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákovou i pokud se jedná o investice do turistického ruchu a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. Proces přípravy a následné členství v EU zajišťoval a zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic. Klíčovým faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla makroekonomická stabilita v zemi a zejména fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % v regionech s vysokou nezaměstnaností.
Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria: www.investbg.government.bg.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V 1. pololetí 2011 dosáhla hodnota PZI do Bulharska 99,6 milionu eur, což představuje výrazný pokles o 80 % ve srovnání se stejném obdobím předchozího roku, kdy hodnota PZI činila přes 390 milionů eur a v 2009 teméř 1 miliardu eur. Mezi největší zahraniční investoři v Bulharsku v 1. ploletí 2011 patřilo Nizozemsko, Kypr a Rusko.
V roce 2010 přiteklo do ekonomiky Bulharska dalších více než 1,6 miliardy eur přímých zahraničních investic. Celkově tak kumulovaná výše PZI do bulharské ekonomiky dosáhla 36,5 miliard eur. V rámci kumulované hodnoty PZI si největší podíl i nadále udržují finanční sektor (20 %), investice do realit (20 %) a do zpracovatelského průmyslu 18 %. Podíl posledně zmíněného odvětví oproti předchozím obdobím vzrostl téměř dvojnásobně, což je ale způsobeno zejména poklesem celkové hodnoty PZI, které byly v dřívějších obdobích poháněny zejména nemovitostmi a finančním sektorem. Mezi největší zahraniční investory v Bulharsku patří Nizozemsko (38 %), Rakousko (13 %), Německo (10 %), Francie (8 %), Velká Britanie (8,2 %), Rusko (5 %) a Kypr. Největší příliv byl zaznamenán v období let 2006 - 2009, kdy do bulharské ekonomiky bylo vloženo 25 miliard eur přímých zahraničních investic.
9.3. České investice v teritoriu
ČR je z hlediska ohodnocení PZI rovněž významným zahraničním investorem v Bulharsku, přičemž do roku 2007 se nacházela na hranici první desítky největších investorů, a to zejména díky rozsáhlému privatizačně investičnímu vstupu společnosti ČEZ do energetických distribučních společností v západní části země a do tepelné elektrárny ve Varně.
Podle bulharských statistických údajů dosáhly celkové kumulované investice českých firem v Bulharsku do konce roku 2010 hodnoty řádově 550 milionů eur.
Největším českým investorem je společnost ČEZ, která zprivatizovala v roce 2004 tři regionální distribuční společnosti elektrické energie (Sofia, Sofia-oblast a Pleven) a v roce 2006 uspěla ve výběrovém řízení na privatizaci TE Varna. Společnost KORADO Bulgaria je výrobcem a exportérem plochých radiátorů. Společnost Energo Pro Svitavy je v současné době největším soukromým investorem v oblasti hydroenergetiky s objemem investic 60 milionů EUR. Poslední významnou investicí bylo zakoupení majoritních podílů dvou největších výrobců ovocných destilátů v Bulharsku, lihovarů Vinprom Trojan a Destila Teteven, českou společností Rudolf Jelínek.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- IT a telekomunikace
- dopravní infrastruktura - silniční, železniční, integrované systémy městské dopravy
- infrastruktura životního prostředí - čistírny odpadních vod
- automobilové součásti
- chemický průmysl
- elektrotechnický průmysl
- elektronika
- potravinářství
- obnovitelné zdroje energie
Podrobné sektorové analýzy jednotlivých odvětví z hlediska investiční přitažlivosti lze získat na www.investbg.government.bg, příp. na www.sfb.bia-bg.com.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Jistá rizika mohou nastat v případě větších investic do již existujících podniků zejména v souvislosti s následnou restrukturalizací a zefektivňováním výrobních procesů a z toho vyplývajícím propouštěním zaměstnanců. Zde zahraniční investoři mnohdy narážejí na odpor odborových organizací podněcujících stávkové pohotovosti zaměstnanců a využívajících mediálních prostředků k nátlakovým akcím. Problémem nadále zůstává nedostatečná praktická implementace legislativy EU, nižší kvalita infrastruktury, pomalé soudnictví, byrokracie a s tím spojená korupce.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
