- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Česko-bulharské obchodní vztahy mají dlouholetou tradici, a to zejména díky široké škále českých strojírenských a elektrotechnických výrobků po několik desetiletí dovážených do Bulharska. Po období útlumu ve vzájemné obchodní výměně v devadesátých letech minulého století začalo její postupné oživování, přižemž značný nárůst obchodu (zejména českého vývozu) lze zaznamenat počínaje rokem 2005, což do značné míry souvisí s přípravou Bulharska na vstup do Evropské unie. Tendence dynamického růstu vzájemné obchodní výměny pokračovala až do roku 2008. Důsledky světové finanční krize měly za následek útlum dvoustranného obchodu v roce 2009, i když ve srovnání s poklesem celkové obchodní výměny Bulharska s ostatními zeměmi na tom Česká republika není zdaleka nejhůře. V roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu česko-bulharského obchodu. V českém vývozu zmíněný nárůst představoval necelých 5%, přičemž v dovozu byla dynamika růstu mnohem výraznější (nárůst o téměř 30 %). Nadále však zůstává zachován značný nepoměr mezi dovozem a vývozem, kdy český vývoz do Bulharska představuje více než trojnásobek dovozu z této země.
V 1. pololetí 2011 došlo k dalšímu nárůstu česko-bulharského vzájemného obchodu. Vývoz z ČR do Bulharska se zvýšil o 2,5 %, přičemž dovoz z Bulharska do ČR vzrostl až o 60,2 %.
7.1. Smluvní základna
Vzájemný obchod mezi ČR a BR od 1. 1. 2007 podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU. Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti hospodářské spolupráce, jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a BR, která byla podepsána 6. dubna 1992. K dalším - pro rozvoj hospodářských vztahů významným - dokumentům patří Dohoda mezi vládou ČR a vládou BR o vzájemné podpoře a ochraně investic a Smlouva mezi ČR a BR o zamezení dvojího zdanění.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (tis. EUR):
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Vývoz z ČR | 298 848 | 391 700 | 483 312 | 371 131 | 389 456 |
| Dovoz do ČR | 83 143 | 107356 | 118 246 | 102 542 | 133 301 |
| Obrat | 381 991 | 499 056 | 601 558 | 473 673 | 522 757 |
| Saldo | 215 704 | 284 343 | 365 066 | 268 589 | 256 155 |
Údaje za 1. pololetí 2011 ve srovnání s 1. pololetím 2010:
| 1H 2010 | 1H 2011 | |
| Vývoz z ČR | 214 679 | 226 098 |
| Dovoz do ČR | 67 509 | 104 393 |
| Obrat | 282 188 | 330 491 |
| Saldo | 147 170 | 121 705 |
Zdroj – ČSÚ
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Podle třídění SITC-1 jsou procentuální podíly jednotlivých skupin zboží ve vývozu a dovozu v letech 2009 a 2010 následující:
| Název | Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||
| 2009 | 2010 | 2009 | 2010 | ||
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 3,7 | 4,7 | 7,5 | 8,5 |
| 1 | Nápoje a tabák | 0,0 | 1,4 | 4,0 | 3,7 |
| 2 | Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv | 3,1 | 5,2 | 8,3 | 3,4 |
| 3 | Min. paliva, maziva a příbuzné materiály | 0,8 | 2,0 | 0,0 | 0,0 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 0,0 | 0,0 | 0,2 | 0,6 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. | 13,0 | 13,4 | 4,0 | 4,0 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu | 18,8 | 17,5 | 21,8 | 28,3 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 50,3 | 45,3 | 24,0 | 22,5 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 10,3 | 10,5 | 31,0 | 29,0 |
Hlavní vývozní položky z ČR: osobní automobily, léčiva, tiskařské a knihařské stroje, česaná vlna, elektrické spínače, paměťové jednotky a zařízení k automatickému zpracování dat, mléko, smetana a mléčné výrobky, polyetylen, prostředky k rozvodu elektrické energie, plastové trubky a hadice, telekomunikační zařízení, monitory a projektory, měřící přístroje, čistící a leštící přípravky.
Hlavní dovozní položky z BG: měď, elektroinstalace pro motorová vozidla, elektrické spínače, hliník, skleněné zboží pro domácnost, sušenky a suchary, oděvy, obuv, ploché válcované výrobky ze železa, měřící přístroje alkoholické nápoje, čerstvá a mrazená zelenina, zbraně a munice.
Údaje za 1. pololetí 2011 ve srovnání s 1. pololetím 2010:
| Název | Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||
| 1H 2010 | 1H 2011 | 1H 2010 | 1H 2011 | ||
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 4,5 | 6,2 | 8,4 | 6,5 |
| 1 | Nápoje a tabák | 1,9 | 1,1 | 4,1 | 2,3 |
| 2 | Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv | 4,1 | 9,7 | 3,6 | 4,6 |
| 3 | Min. paliva, maziva a příbuzné materiály | 0,9 | 2,3 | 0,0 | 0,0 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 0,0 | 0,0 | 0,2 | 0,8 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. | 13,7 | 11,9 | 3,8 | 4,7 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu | 16,6 | 16,1 | 28,7 | 27,9 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 49,5 | 42,5 | 20,9 | 26,5 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 8,8 | 10,2 | 30,3 | 26,7 |
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Je zřejmé, že potenciál vzájemného obchodu obou zemí je mnohem větší než odpovídá současné realitě. Důležitým faktorem ovlivňujícím další rozvoj vzájemného obchodu a určujícím tempo jeho růstu je úroveň kupní síly obyvatelstva a poptávky průmyslu v kontextu dalšího modernizace jeho výrobní základny. Pokud jde o výši příjmu obyvatelstva, Bulharsko se v rámci EU řadí na poslední místo. Pro ilustraci: Dle údajů za rok 2011 je průměrný plat v Bulharsku 350 eur, přičemž minimální mzda je stanovena na 135 eur. Dopad světové hospodářské krize se bohužel projevil v poklesu poptávky po spotřebním a investičním zboží. Ve snaze oživit ekonomiku, se vládní výdaje nyní více zaměřují na rozvoj dopravní, energetické a městské infrastruktury s využitím financování z evropských fondů.
Další rozvoj českého vývozu je rovněž ovlivněn silným konkurenčním prostředím. Z jedné strany se české firmy v Bulharsku střetávají u složitých technologických zakázek s renomovanými zahraničními společnostmi a na druhé straně musí řada z nich zejména u spotřebního zboží čelit levnější produkci ze sousedního Turecka či Dálného východu.
Téměř polovina položek vyvážených z ČR do Bulharska spadá do odvětví strojírenského průmyslu. Z hlediska budoucího vývoje lze za další perspektivní odvětví považovat chemický průmysl. Česká republika je v Bulharsku dlouhodobě známá kvalitními a cenově příznivými výrobky s vyšší přidanou hodnotou a tento fakt je stěžejním důvodem vysokého zájmu o české zboží. S přihlédnutím k očekávanému vývoji, zejména pokud jde o nastartovanou modernizaci dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury využívající obdobně jako v ostatních zemích EU moderní technologie telematického průmyslu, lze očekávat zejména růst poptávky po uvedených technologiích, přičemž Česká republika má v daném odvětví značný výrobní potenciál. Podle nejnovějšího trendu v růstu poptávky po některých strojírenských výrobcích lze předpokládat další zvýšení vývozu tiskařských a knihařských strojů, zemědělských strojů a traktorů. Očekávaný nárůst vývozu u dvou posledně zmíněných položek úzce souvisí s avizovanou modernizací primární výrobní základny v zemědělství. Mezi slibné směry a odvětví výroby a obchodní spolupráce lze zařadit elektrotechnický a telematický průmysl, energetiku, ekologii, potravinářskýprůmysl, IT a telekomunikace.
Výraznější nárůst vývozu mléka, smetany v prášku apod. do značné míry souvisí se současnou nízkou výrobní kapacitou domácí živočišné výroby, která by splňovala normy EU, což lze vnímat jako důsledek nedostatečné modernizace výrobní základny. Jednou z příčin uvedeného stavu je zatím poměrně malé využití dotačních programů EU pro tyto účely. Současný pokles produkce syrového mléka lze proto považovat za přechodný, přičemž v kontextu celoplošného růstu cen v rámci EÚ nelze předpokládat dlouhodobější nárůst českého importu u této položky.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Nemalá část českých firem vstupujících na bulharský trh se zajímá o účast v projektech rozvoje a modernizace infrastruktury Bulharska, a to zejména infrastruktury životního prostředí a dopravní infrastruktury. Za účelem prosadit zájmy českých firem v posledně jmenovaném oboru se Velvyslanectví ČR v Bulharsku v uplynulých letech kromě jiného zabývalo i systematickou prezentací potenciálu českého telematického průmyslu prostřednictvím specializovaných konferencí a prezentací organizovaných ve spolupráci se Sdružením pro dopravní telematiku ČR (www.sdt.cz). V kontextu výše uvedeného byla v září 2007 v Sofii uskutečněna konference a prezentace českých firem pod názvem „ITS Sofia – Czech Days´07“ (www.itssofia.eu) a v září 2008 druhý ročník uvedené prezentační akce, tentokrát pod názvem „Český telematický podzim v Bulharsku 2008“ (www.czech-team.eu). Třetí ročník této oborové prezentace se konal v říjnu 2009 rovněž v Sofii.
Aktivizuje se účast českých firem v projektech výstavby čističek odpadních vod a malých vodních elektráren. Česká firma GESS-CZ za tímto účelem založila v Bulharsku dceřinou společnost. Firma Environment Commerce již realizovala několik projektů výstavby čistíren odpadních vod na klíč zejména v bulharských černomořských letoviscích a společnost Vítkovice Power Engineering zajistila v roce 2010 dodávku technologie pro výstavbu ČOV v bulharském městě Sopot. Bulharská strana má zájem o předávání zkušeností a zpracování projektů využití alternativních zdrojů energie (biomasa, větrné elektrárny, termální zdroje, solární energie).
Na potvrzení smysluplnosti spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury lze vyjmenovat několik konkrétních příkladů investičních a dodavatelských aktivit českých firem:
- AŽD Praha založila v říjnu 2006 v Sofii dceřinou společnost – závod na výrobu zabezpečovacích zařízení pro železniční dopravu.
- Projektová, konzultační a inženýrská firma SUDOP Praha otevřela v květnu 2008 v Sofii svou pobočku. Tato společnost se od roku 2007 společně s bulharskými partnery kromě jiného podílí na modernizaci železničních tratí Mezdra – Gorna orjachovica a Plovdiv – Burgas.
- Firma Mikroelektronika ukončila v říjnu 2008 dodávku nového elektronického systému jízdného pro Dopravní podnik města Sofie.
- Společnost Inekon Group a.s. dodala do hlavního města Sofie v letech 2008-2009 celkem osmnáct zmodernizovaných tramvají. Modernizace představovala vestavění prostředních nízkopodlažních dílů do původních vozů, novou elektrickou výzbroj a bezpečnostní prvky včetně brzd, vnějšího a vnitřního osvětlení, vytápění vozidla, kabiny řidiče aj. Financování projektu zajišťuje formou úvěru EBRD.
- Firma TEDOM Třebíč dodala do měst Sofie, Burgas a Varna více než 30 městských autobusů s pohonem na zemní plyn. Příležitosti pro obnovu dopravního parku v městské hromadné a meziměstské dopravě se skýtají i pro jiné české firmy.
- Aktivní zájem o oblast dopravní infrastruktury se projevil formou úspěšné účasti firmy OHL ŽS v tendru na rekonstrukci úseku železniční tratě Plovdiv – Svilengrad
- Další zájem o účast v projektech výstavby a modernizace dopravní infrastruktury mají firmy Elektrizace železnic Praha (dodavatel trakčních vedení železničních drah), ŽPSV (výrobce železničních pražců, který vlastní výrobní závod ve Varně) a KPM Consult (dopravní inženýrství)
- Firma ŠKODA ELECTRIC uspěla v roce 2010 v tendru na dodávku 30 trolejbusů pro hl. m. Sofii. Celková hodnota kontraktu představovala řádově 14 milionů eur, projekt byl financován z úvěru EBRD. Plnění kontraktu bylo zahájeno srpnu a ukončeno v prosinci 2010.
- Společnost Bioveta dodala do Bulharska na základě výběrových řízení vyhlášených Ministerstvem zemědělství v letech 2009 - 2010 vakcíny proti vzteklině lišek za více než 1 mil. eur.
- Firma Metroprojekt vyhrála v roce 2011 tendr na vypracování předprojektové studie výstavby 3. trasy metra v hl.m. Sofii.
Z dlaších subjektů, které zaznamenaly v posledním období úspěch ve veřejných zakázkách v Bulharsku, lze vzpomenout českou firmu Dekonta, která u Ministerstva životního prostředí vyhrála výběrové řízení na realizaci komplexního průzkumu vlivu pěti skládek komunálního odpadu na půdní systémy, povrchové a podzemní vody apod.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Z rozboru dotazů, se kterými se bulharští podnikatelé nejčastěji obraceli na Velvyslanectví ČR a CzechTrade v první polovině r. 2011 a v roce 2010 vyplývá největší zájem o strojírenské výrobky (kovoobráběcí stroje, náhradní díly na stroje a zařízení, auta aj.) a dopravní zařízení (motorová vozidla, požární vozidla, lesnické a zemědělské stroje vč. náhradních dílů), dále o stroje, nástroje, zařízení a materiály pro průmysl (technologické linky zejména pro potravinářství, stroje pro vakuové balení, pekařské linky, balící pásky, obaly a obalové materiály, lahve, stroje na výrobu okenních rámů a dveří), zařízení na výrobu tepla (kotle na tuhá paliva), zdravotnickou techniku, potraviny (mléčné výrobky, sýry, konzervované ovoce, sušenky) a příměsi do potravin (droždí, enzymy pro pekárny, potravinářská barviva), nápoje (pivo, džusy, minerální vody), obalové materiály (HDPE fólie a HDPE pro vyfukování), polyetylenové trubky, bezešvé ocelové trubky, tlakové láhve, oblečení (spodní prádlo, ponožky, punčochy, plavky), kosmetika, spotřební zboží a skleněné výrobky (tvrzené sklo, zrcadla) a jiné spotřební zboží.
Zájem bulharských partnerů se v řadě případů ubírá cestou nabídek ke spolupráci a vytváření společných podniků, což samo o sobě může být efektivní a zajímavou možností vstupu na bulharský trh, na druhé straně je zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti při výběru partnerů, smluvního zajištění společného podnikání, statutu společnosti, pravomocí managementu i studiu místních podmínek. V těchto případech se doporučuje využití služeb spolehlivých poradenských a právnických firem.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Neposkytuje se. Bulharsko jako člen EU není subjektem rozvojové pomoci.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilance vzájemné výměny služeb – běžný účet platební bilance s uvedením rozhodujících skupin služeb (v mil. Kč)
Zdroj - ČSÚ
| Služby celkem | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Příjmy | 917,5 | 999,8 | 385,1 | 846,9 |
| Výdaje | 1 345,6 | 3 132,6 | 1 052,6 | 1 247,2 |
| Saldo | -428,1 | -2 132,8 | -667,5 | -400,3 |
| Obrat | 2 263,1 | 4 132,4 | 1 437,7 | 2 094,1 |
| z toho: | ||||
| Cestovní ruch | ||||
| Příjmy | 358,1 | 346,4 | 122,4 | 306,4 |
| Výdaje | 1 008,6 | 2 624,6 | 771,6 | 867,0 |
| Saldo | -650,5 | -2 278,2 | -649,2 | -560,6 |
| Obrat | 1 366,7 | 2 971,0 | 894 | 1 173,4 |
| Doprava | ||||
| Příjmy | 320,7 | 279,5 | 103,3 | 416,1 |
| Výdaje | 71,8 | 25,4 | 75,9 | 113,8 |
| Saldo | 249,0 | 254,1 | 27,4 | 302,3 |
| Obrat | 392,5 | 304,9 | 179,2 | 529,9 |
| Ostatní služby (spoje, stavebnictví, finance a pojišťovnictví, obchodní služby) | ||||
| Příjmy | 238,6 | 373,9 | 159,4 | 124,4 |
| Výdaje | 265,3 | 482,6 | 205,1 | 266,4 |
| Saldo | -26,6 | -109 | -45,7 | -142,0 |
| Obrat | 503,9 | 856,5 | 364,5 | 390,8 |
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Od 1. 1. 2007 je umožněn volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě vysílání pracovníků mateřské (české) firmy do Bulharska je potřeba tuto skutečnost notifikovat u Národní agentury pro zaměstnanost - www.az.government.bg/eng a v případech kdy doba vyslání přesáhne 183 dní i u Národní agentury pro příjmy (finanční úřad) - www.nap.bg. Pro notifikaci u Národní agentury pro příjmy se používají formuláře E 101 a E 102 (k dispozici na http://www.nap.bg/ospage?id=184). V případě, že občan ČR začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do místního systému sociálního zabezpečení a získá tudíž právo na veškeré výhody ze systému vyplývající (viz kapitola 8.2).
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
