- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Zatím nejvýznamnější událostí roku 2009 se staly červencové parlamentní volby, v nichž s podporou 40 % voličů zvítězila politická strana Občané za evropský rozvoj Bulharska – GERB. Menšinová jednobarevná vláda (GERB) v čele s premiérem Borisovem si zjednodušeně řečeno vytyčila tři hlavní cíle: 1) očistit pošramocenou pověst Bulharska zejména před evropskými institucemi, ato hlavně v důsledku dřívějších korupčních afér, které byly příčinou zastavení dotačních programů předvstupní pomoci EU, b) udržet hospodaření státu ve vyrovnané bilanci, c) zjednodušit podmínky pro podnikání, což by mělo být hlavním nástrojem překonávání důsledků hospodářské recese.
Vláda proto ve velmi krátké době po svém nástupu představila balíček protikrizových opatření, jehož principy lze shrnout do následujících bodů:
- revize výdajů státního rozpočtu s cílem udržet do konce roku 2009 alespoň vyrovnanou bilanci. Podle výsledků roku 2009 skončil státní rozpočet s deficitem v přepočtu téměř 265 milionů eur (0,8 % HDP)
- vytvoření procedur umožňujících rychlejší vracení DPH podnikatelům (maximálně do jednoho měsíce)
- postupné snižování souhrnné sazby sociálních odvodů, a to o 2 % v r. 2010, následně po 1 % ročně až do r. 2013 (tj. do konce volebního mandátu současné vlády.
- propojení informačních systémů státní celní správy a finančního úřadu (souvisí s efektivnějším výběrem daní).
- transformace státních společností sdružených v Bulharském energetickém holdingu (BEH) na veřejné akciové společnosti a prodej 10% podílů prostřednictvím burzy; hlavním účelem je především zajistit transparentnost a efektivnost finančního hospodaření společností sdružených v BEH; obdobě chce vláda prodat minoritní státní podíly v státní podíly
- zjednodušení a zpřehlednění pravidel pro veřejné zakázky scílem odstranění protiřečení a netransparentnosti tržních procedur; posílení role a pravomocí Agentury pro veřejné zakázky
- analýza ekonomické výhodnosti výstavby JE Belene
- soustředění většinových a menšinových podílů státu v holdingových strukturách s profesionálním a průzračným řízením
- snížení počtu licenčních režimů o 30 %.
- snížení minimálního základního jmění společností s ručením omezeným na 1 euro, což se povedlo ke konci roku 2009.
Ulehčení procedur pro zahraniční investory prostřednictvím zavedení systému one stop shop v pravomoci agentury pro investice Invest Bulgaria. Posílení pravomocí agentury za účelem aktivnější koordinace s jednotlivými rezorty. Snížení dolní hranice registrovaných investic pro účely využívání státní podpory.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Pokud jde o vývoj v Bulharsku od vstupu této země do EU, zde se dá konstatovat, že zejména první dva roky členství přinesly této zemi velmi dynamický nárůst přímých zahraničních investic, což značně napomohlo celkovému oživení domácí ekonomiky. V kontextu hodnocení čerpání evropských předvstupních fondů a nastartování finanční podpory z operačních programů je nutno konstatovat, že se Bulharsko ani v roce 2008, ani v 1. polovině roku 2009 nechovalo dostatečně zodpovědně. Jak je známo, tato země se stala členem EU i přes některé nedostatky, konstatované Evropskou komisí, a proto byla následně podřízena do současné doby bezprecedentnímu monitorovacímu režimu, tzv. mechanizmu spolupráce a ověřování (CVM) pro sledování pokroku v oblasti justice a vnitra, v jehož rámci musí Evropské komisi (EK) předkládat pravidelné zprávy o pokroku. Nová vláda získala od Evropské komise určitý "kredit důvěry", což se v praxi projevilo uvolněním značné části dříve zmrazených finančních prostředků na dokončení programů z předvtstupní pomoci (PHARE, SAPARD, ISPA).
Rozhýbání podnikatelských aktivit zejména na úrovni malých a středních podniků má kromě jiného napomoci i nedávná legislativní změna týkající se zakládání společností s ručením omezeným pokud jde o výši zaregistrovaného základního jmění. Jeho dosavadní výše 5000 leva (přibližně 2500 eur) byla po schválení navržené novely obchodního zákoníku v parlamentu snížena na 2 leva (1 euro). Součástí zavedených změn je rovněž ulehčení procedury nejenom registrace, ale i likvidace obchodních společností. Dřívější procedura založení společnosti s ručením omezeným trvala přibližně jeden měsíc, přičemž alespoň 70 % z výše zmíněného původního minimálního základního jmění (tj. přibližně 1750 eur) muselo být v okamžiku zahájení registrační procedury složeno na bankovním účtu. Další registrační náklady představovaly řádově 200 eur.
Postupné ulehčení podmínek pro podnikání je představiteli obchodně průmyslových komor a podnikatelských svazů vnímáno vesměs pozitivně, zároveň se však má za to, že některá opatření nejsou pro ulehčení podnikání dostačující. Poukazuje se především na potřebu zmírnění, příp. odstranění řady regulatorních režimů, které jsou dle většiny bulharských podnikatelů pouze zdrojem korupce a tím i brzdou rozvoje podnikání. V souvislosti se změnami v proceduře registrace společnosti s ručením omezeným se poukazuje ještě na skutečnost, která souvisí s dřívějším zavedením jednotného obchodního rejstříku a jeho zpřístupněním na internetu od roku 2008 (www.brra.bg; viz článek na www.businessinfo.cz z 25.4.2008) a na to navazujícím přechodným obdobím pro likvidaci formálně existujících, avšak reálně nefungujících obchodních společností. Do konce roku 2010 bude dokončena generální revize funkčnosti dříve zaregistrovaných subjektů, což podle některých expertních odhadů již teď může znamenat vymazání až jednoho milionu podnikatelskou činnost neprovozujících firem z bulharského obchodního rejstříku.
Současná vláda klade největší důraz na zpřehlednění procedur veřejných zakázek kromě jiného zejména při využívání peněz z evropských fondů a ve značné míře rovněž usiluje o vytvoření transparentních finančních mechanizmů při řízení strategických projektů, z nichž nejvýznamnějším je výstavba dvou 1000 MW bloků jaderné elektrárny Belene.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost již zmiňovaným infrastrukturním projektům, zejména v dopravě, energetice, telekomunikacích a municipální oblasti. Zde může být pro české výrobce a dodavatele zajímavé využití zkušeností z obdobných procesů, kterými ČR prošla před a po vstupu do EU před několika lety. S ohledem na výše uvedené, Velvyslanectví České republiky v Sofii zrealizovalo v říjnu 2009 konferenci a doprovodnou prezentaci českých firem pod názvem „Český telematický podzim v Bulharsku“ zaměřenou na prezentaci potenciálu českého telematického průmyslu a rozvoj spolupráce při modernizaci zejména dopravní infrastruktury v Bulharsku.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)