- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
V 1. pololetí 2011 dosáhla hodnota vývozu Bulharska 9,6 mld. eur, což představuje ve srovnání se stejným odbodím předchozího roku růst o 40,4 %. Dovoz do Bulharska za uvedené období činí 10,1 mld. eur, což je v obdobném srovnání o 23,5 % více.
Zdroj: Národní statistický institut (www.nsi.bg)
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1H 2011 | |
| Vývoz | 13 511,9 | 15 203,8 | 11 699,3 | 15 588,3 | 9 638,6 |
| Dovoz | 20 757,2 | 23 801,1 | 15 872,8 | 18 000,8 | 10 279,9 |
| Obrat | 34 269,1 | 39 004,9 | 27 572,1 | 33 589,1 | 19 918,5 |
| Saldo | -7 245,3 | -8 597,3 | -4 173,5 | -2 412,5 | -641,3 |
(mil. EUR)
Zdroj: Národní statistický institut (www.nsi.bg)
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
V roce 2010 dosáhl celkový bulharský vývoz hodnoty 15,5 miliardy eur, přičemž oproti předchozímu roku celkově vzrostl o 33,2 %. Vývoz do zemí EU měl nižší dynamiku a vzrostl pouze o 25%, přičemž jeho hodnota představovala 9,4 miliardy eur. Podíl EU na celkovénm bulharském vývozu tak oproti předchozímu roku poklesl z téměř 65 % na necelých 61 %. Mezi hlavní obchodní partnery z hlediska vývozu patří SRN, Itálie, Turecko, Rumunsko a Řecko, přičemž vývoz do uvedených zemí se na celkovém vývozu Bulharska do EU podílí 61,6 %. K nejvýraznějšímu růstu vývozu u největších partnerů došlo ve vztahu k Rumunsku o 42,7 % a Itálii o 38,2 %. Bulharský dovoz vzrostl v roce 2010 oproti předchozímu roku o 11,2% a dosáhl téměř 18 miliard eur.
Následující tabulky znázorňují procentní podíl jednotlivých teritorií (zemí, teritoriálních a ekonomických uskupení) na celkovém vývozu/dovozu z/do Bulharska v roce 2010 a příslušná růstová srovnání oproti roku 2009. Tabulka zároveň poskytuje údaje o meziročním růstu/poklesu vývozu a dovozu jako celku a rovněž v rámci obchodování s jednotlivými teritorii (ve sloupcích 10/09).
| Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||||
| 2009 | 2010 | 10/09 | 2009 | 2010 | 10/09 | |
| Celkem | 100 | 100 | 133,2 | 100 | 100 | 113,5 |
| Z toho: | ||||||
| Evropská unie | 64,5 | 60,9 | 124,9 | 60,3 | 58,6 | 111,1 |
| Střední a východní Evropa | 19,7 | 21,2 | 143,1 | 18,0 | 18,6 | 117,8 |
| OECD | 10,6 | 11,7 | 148,4 | 8,5 | 8,0 | 107,4 |
| SNS | 5,2 | 5,9 | 154,9 | 19,5 | 21,4 | 121,8 |
| Vybrané země – největší obchodní partneři (podle bulharského dovozu v r. 2010): | ||||||
| 1. Ruská federace | 2,5 | 2,8 | 151,0 | 13,1 | 16,1 | 136,7 |
| 2. SRN | 11,2 | 10,6 | 125,6 | 12,3 | 11,6 | 107,8 |
| 3. Itálie | 9,3 | 9,6 | 138,2 | 7,8 | 7,3 | 108,9 |
| 4. Rumunsko | 8,5 | 9,2 | 142,6 | 5,6 | 6,9 | 141,6 |
| 5. Řecko | 9,4 | 7,9 | 110,6 | 6,1 | 5,9 | 110,8 |
| 6. Turecko | 7,3 | 8,5 | 156,5 | 5,5 | 5,4 | 112,7 |
| 7. Ukrajina | 0,8 | 0,1 | 197,9 | 4,8 | 4,1 | 99,0 |
| 8. Rakousko | 1,9 | 1,8 | 128,1 | 4,0 | 3,4 | 97,6 |
| 9. Francie | 4,4 | 4,0 | 119,9 | 3,5 | 3,2 | 106,1 |
| 10. Maďarsko | 1,1 | 1,2 | 146,5 | 3,4 | 3,1 | 106,1 |
| 11. Nizozemsko | 1,6 | 1,5 | 127,0 | 2,8 | 2,8 | 115,7 |
| 12. Čína | 1,0 | 1,2 | 197,3 | 2,7 | 2,5 | 108,1 |
| 13. Česká republika | 0,8 | 0,9 | 156,2 | 2,7 | 1,8 | 79,1 |
Údaje za 1. pololetí 2011 ve srovnání s 1. pololetím 2010:
| Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||||
| 1H 2010 | 1H 2011 | 1H 11/10 | 1H 2010 | 1H 2011 | 1H 11/10 | |
| Celkem | 100 | 100 | 140,3 | 100 | 100 | 123,5 |
| Z toho: | ||||||
| Evropská unie | 60,1 | 61,5 | 143,6 | 58,7 | 57,3 | 120,5 |
| Střední a východní Evropa | - | - | - | - | - | - |
| OECD (bez statů EU) | 11,4 | 12,7 | 156,9 | 8,0 | 7,9 | 122,4 |
| SNS | 5,2 | 4,9 | 131,4 | 21,2 | 24,7 | 143,7 |
| Vybrané země – největší obchodní partneři (podle bulharského dovozu v r. 2010): | ||||||
| 1. Ruská federace | 2,8 | 2,4 | 124,4 | 15,9 | 18,5 | 136,7 |
| 2. SRN | 10,5 | 12,1 | 162,1 | 11,4 | 11,0 | 119,5 |
| 3. Itálie | 10,3 | 8,2 | 111,3 | 7,2 | 7,3 | 124,1 |
| 4. Rumunsko | 7,9 | 8,8 | 155,2 | 7,0 | 7,0 | 122,3 |
| 5. Řecko | 8,4 | 6,5 | 109,4 | 5,5 | 6,0 | 134,0 |
| 6. Turecko | 8,6 | 9,6 | 156,3 | 5,3 | 5,1 | 118,6 |
| 7. Ukrajina | 0,7 | 0,7 | 143,6 | 4,0 | 4,1 | 133,2 |
| 8. Rakousko | 1,8 | 1,9 | 150,8 | 3,7 | 3,2 | 108,1 |
| 9. Francie | 3,9 | 3,9 | 142,0 | 3,3 | 3,2 | 119,6 |
| 10. Maďarsko | 1,2 | 1,4 | 158,0 | 3,2 | 3,0 | 118,0 |
| 11. Nizozemsko | 1,5 | 1,7 | 162,4 | 2,7 | 2,5 | 115,1 |
| 12. Čína | 1,4 | 1,5 | 151,0 | 2,5 | 2,7 | 135,9 |
| 13. Česká republika | 0,9 | 1,0 | 130,3 | 1,9 | 1,6 | 102,7 |
6.3. Komoditní struktura
Z komoditního hlediska byl v roce 2010 největší růst vývozu zaznamenán u nepoživatelných surovin, chemikálií a tržních výrobků tříděných podle materiálu. Pokles byl zaznamenán pouze u nápojů a tabáku.
Značný podíl na dovozu mají stroje a dopravní prostředky převážně dovážené s EU, i když jejich dovoz v roce 2010 mírně poklesl o 2-3 %. Vysoký podíl v dovozu mají rovněž minerální paliva (zejména díky z Ruska dovážené ropě) a tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu.
| Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||||
| 2009 | 2010 | 10/09 | 2009 | 2010 | 10/09 | |
| Celkem | 100,0 | 100 | 133,2 | 100,0 | 100 | 113,5 |
| z toho EU | 64,3 | 60,8 | 124,9 | 60,3 | 58,6 | 111,1 |
| Potraviny a živá zvířata | 10,3 | 10,6 | 137,2 | 8,0 | 7,6 | 108,8 |
| z toho EU | 8,0 | 8,1 | 133,6 | 6,0 | 6,1 | 115,9 |
| Nápoje a tabák | 2,9 | 2,2 | 96,1 | 1,4 | 1,3 | 104,4 |
| z toho EU | 1,6 | 0,9 | 77,0 | 1,0 | 0,9 | 100,8 |
| Surové materiály s výjimkou paliv | 7,3 | 8,6 | 160,3 | 6,1 | 6,0 | 139,6 |
| z toho EU | 4,1 | 5,0 | 161,7 | 1,7 | 1,4 | 197,1 |
| Minerál. paliva, maziva a příb. materiály | 12,9 | 13,5 | 60,7 | 20,1 | 22,4 | 127,4 |
| z toho EU | 4,2 | 3,3 | 140,0 | 2,9 | 3,4 | 140,3 |
| Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 0,5 | 0,6 | 131,8 | 0,4 | 0,4 | 125,7 |
| z toho EU | 0,4 | 0,4 | 138,1 | 0,2 | 0,3 | 138,4 |
| Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. | 7,7 | 7,9 | 137,5 | 11,3 | 11,7 | 119,3 |
| z toho EU | 3,0 | 3,2 | 137,8 | 9,0 | 7,8 | 120,2 |
| Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu | 23,0 | 23,2 | 134,3 | 17,3 | 16,9 | 111,7 |
| z toho EU | 15,2 | 14,5 | 125,6 | 11,6 | 11,1 | 109,6 |
| Stroje a dopravní prostředky | 17,0 | 16,7 | 132,4 | 27,0 | 23,3 | 98,8 |
| z toho EU | 12,0 | 11,9 | 130,7 | 21,5 | 18,3 | 97,4 |
| Průmyslové spotřební zboží | 18,1 | 16,1 | 118,3 | 8,0 | 7,3 | 106,1 |
| z toho EU | 15,5 | 13,2 | 112,4 | 6,0 | 5,6 | 107,1 |
| Komodity a předměty obchodu, j.n. | 0,1 | 0,0 | 115,3 | 0,2 | 0,3 | 149,3 |
| z toho EU | 0,0 | 0,0 | 183,3 | 0,2 | 0,2 | 120,8 |
| Vývoz (%) | Dovoz (%) | |||||
| 1H 2010 | 1H 2011 | 1H 11/10 | 1H 2010 | 1H 2011 | 1H 11/10 | |
| Celkem | 100,0 | 100 | 140,3 | 100,0 | 100 | 123,5 |
| z toho EU | 60,1 | 61,5 | 143,6 | 58,7 | 57,3 | 120,5 |
| Potraviny a živá zvířata | 8,3 | 7,7 | 130,4 | 7,6 | 7,3 | 118,6 |
| z toho EU | 6,3 | 5,9 | 131,2 | 6,0 | 6,0 | 124,4 |
| Nápoje a tabák | 2,1 | 1,8 | 180,0 | 0,1 | 0,1 | 106,4 |
| z toho EU | 0,8 | 0,7 | 120,1 | 0,0 | 0,1 | 109,6 |
| Surové materiály s výjimkou paliv | 7,9 | 9,4 | 166,3 | 9,0 | 7,6 | 104,7 |
| z toho EU | 3,7 | 5,3 | 196,4 | 3,1 | 3,7 | 146,3 |
| Minerál. paliva, maziva a příb. materiály | 13,2 | 13,7 | 146,3 | 21,7 | 23,9 | 136,4 |
| z toho EU | 3,2 | 2,7 | 140,0 | 3,4 | 2,6 | 96,4 |
| Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 0,0 | 0,0 | 131,8 | 0,0 | 0,0 | 143,6 |
| z toho EU | 0,0 | 0,0 | 138,1 | 0,0 | 0,0 | 150,0 |
| Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. | 8,1 | 8,0 | 137,5 | 11,8 | 12,4 | 125,6 |
| z toho EU | 3,1 | 3,7 | 137,8 | 9,6 | 9,4 | 120,7 |
| Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu | 24,3 | 26,9 | 134,3 | 17,1 | 17,7 | 127,8 |
| z toho EU | 15,3 | 17,8 | 125,6 | 11,2 | 11,0 | 121,6 |
| Stroje a dopravní prostředky | 17,5 | 16,7 | 132,4 | 23,1 | 22,6 | 121,3 |
| z toho EU | 12,8 | 11,9 | 130,7 | 17,9 | 17,6 | 122,2 |
| Průmyslové spotřební zboží | 18,1 | 17,1 | 118,3 | 7,4 | 6,6 | 109,5 |
| z toho EU | 14,0 | 12,5 | 112,4 | 5,7 | 5,1 | 109,6 |
| Komodity a předměty obchodu, j.n. | 0,1 | 0,0 | 115,3 | 0,0 | 0,0 | 117,7 |
| z toho EU | 0,0 | 0,0 | 183,3 | 0,0 | 0,0 | 110,2 |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Bulharská ekonomika vstupem do EU od 1. 1. 2007 přešla na systém společné obchodní politiky (SOP), tzn., že vůči třetím zemím uplatňuje společné podmínky na základě dohod a smluv EU s třetími zeměmi nebo subjekty a současně přistupuje na podmínky jednotného trhu, na jejichž základě bude realizovat obchodní operace s ostatními členskými státy EU.
6.5. Ochrana domácího trhu
Bulharská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity. Překážkou nebude ani certifikace - nové standardy se již vytvářejí podle vzorů EU.
6.6. Zóny volného obchodu
Do konce r. 2006 existovalo v Bulharsku 6 svobodných zón - Vidin, Ruse, Burgas, Svilengrad, Plovdiv a Dragoman. Všechny byly založeny státem a získaly od něj pozemky a infrastrukturu. Se vstupem Bulharska do EU a přijetím nové daňové legislativy (zejména pokud jde o DPH) však tyto zóny ztratily svůj původní smysl.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
