- 1.1. Oficiální název státu
- 1.2. Rozloha
- 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
- 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
- 1.5. Národnostní složení
- 1.6. Náboženské složení
- 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
- 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
- 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
- 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
- 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
- 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
- 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
- 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
- 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 1.18. Internetové informační zdroje
- 1.19. Adresy významných institucí
1.1. Oficiální název státu
Bulharská republika (Република България, Republic of Bulgaria).
1.2. Rozloha
110.993 km²
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Počet obyvatel: 7,364 mil. (údaje za r. 2011)
Hustota osídlení: 66 obyvatele na 1 km²
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 65,2 %
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva za r. 2010: úbytek 4,6 %
Průměrný meziroční přírůstek obyvatelstva za období 2002-2011: úbytek 0,7%
Demografické složení: muži - 3,7 mil. (51,3 %), ženy - 3,5 mil. (48,7%) (za r. 2011)
1.5. Národnostní složení
Bulhaři 85,1 %, Turci 9,1 %, Romové 4,2 %, Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 2 %.
1.6. Náboženské složení
Pravoslavní 75,9 %, muslimové 9,4 %, protestanti 1,1 %, katolíci 0,8 %.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je bulharština. V oblastech obývaných Turky je tolerováno užívání turečtiny i v úředním styku, zákon to však neupravuje. Z cizích jazyků je nejčastěji používána angličtina a ruština.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Bulharsko je rozděleno do 28 oblastí (viz administrativní mapa) a 264 obcí. Oblasti jsou řízeny oblastními administracemi. Vedoucí oblastních administrací („oblasten upravitel") jmenuje do funkcí vláda, nejsou tudíž voleni přímo. Orgánem místní samosprávy v obcích je obecní rada ("obštinski savet"), přičemž její členové jsou voleni na čtyři roky. Výkonnou moc v obci zajišťuje starosta („kmet"), jenž je rovněž volen na čtyři roky.
Hlavním a největším městem je Sofie (1.232 tis. obyvatel). Dalšími největšími městy jsou Plovdiv (507 tis.), Varna (393 tis.), Burgas (311 tis.), Stará Zagora (235 tis.), Blagoevrgad (191 tis.), Ruse (180 tis.), Pleven (179,4 tis.), Veliko Trnovo (179,2 tis.), Haskovo (177 tis.), Pazardžik (171 tis.), Sliven (131 tis.).
Souborové přílohy:
-
Mapa BG
(216 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=71220
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Bulharský lev (BGN) = 100 stotinek
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátek:
3.březen - Osvobození od osmanské nadvlády (1879)
Oficiální svátky:
1. leden - Nový rok
15. duben - Velikonoce
1. květen - Svátek práce
6. květen - Den sv. Jiří ("Georgiov den") svátek bulharské armády
24. květen - Den slovanského písemnictví
6. září - Den sjednocení (1885)
22. září - Den nezávislosti BR (1908)
1. listopad - Den vůdců národního obrození
25.-26. prosinec - Vánoce
Všechny uvedené svátky jsou dny pracovního volna.
Časový posun: GMT + 2 hodiny, SEČ + 1 hodina
Pracovní doba: obvykle od 09,00 - 17,30
Prodejní doba: od 8,00 (resp. 10,00) do 20,00; většina prodejen je otevřena i o víkendu.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Mentalita a způsob jednání bulharských partnerů odpovídá známým charakteristikám balkánských zemí. Bulhaři se při jednání vyznačují schopností a ochotou vést rozsáhlou konverzaci a srdečností. Hlavní důraz je kladen na verbální komunikaci, která je vedena zpravidla v přátelském duchu a se zájmem na straně bulharského partnera. Kromě bulharštiny patří mezi nejčastěji používané jazyky angličtina (převládá hlavně u mladší generace), ruština (zejména u starší generace), němčina či francouzština. Co se týče etikety, její dodržování platí i v případech, kdy je jednání vedeno neformálnějším způsobem, pokud nejsou mezi stranami navázány skutečně dobré a přátelské vztahy. Samozřejmostí při jednání by mělo být představení všech členů delegace. Co se týče doby jednání, nebývá zvykem zahajovat jednání v ranních hodinách. Vhodnější je pozvání k pracovnímu obědu, případně večeři, jež se může protáhnout do pozdějších hodin. Dochvilnost nepatří mezi charakteristické znaky obchodního jednání v Bulharsku, nemělo by se to však praktikovat při jednání s úřady a státními institucemi. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje v rozmezí 10-20 minut. Rovněž lze těžko dopředu odhadnout dobu trvání obchodního jednání. Při oslovování se používá výrazů pan a paní ("gospodin", "gospoža"), tituly se nepoužívají s výjimkou akademických pracovníků a lékařů. U ředitelů firem či vyšších úředníků se používá při oslovení název jejich funkce. Poněkud matoucím zvykem bývá při častějším nebo delším kontaktu s bulharskými partnery plynulé přecházení z vykání na tykání a naopak. Při setkání se lidé nejčastěji pozdraví podobně jako u nás slovy "dobar den (večer)", při loučení se používá výraz "doviždane" (nashledanou). Při stolování místní lidé rádi konverzují, popíjejí, kouří nebo dokonce tancují. Konverzace se zpravidla vede v lehčí formě, nediskutuje se příliš o obchodu, obchodní otázky se řeší v závěru pracovního oběda či večeře při kávě. Rozhodně se jedná spíše o společenskou záležitost.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Přestože od vstupu Bulharska do EU (1.1.2007) je zde českým občanům poskytována neodkladná lékařská péče na základě evropského průkazu zdravotního pojištění za stejných podmínek jako bulharským občanům, lze českým občanům obecně doporučit, aby se před cestou do této země dále připojistili. Péče na základě evropského průkazu zdravotního pojištění umožňuje péči pouze u smluvních zařízení veřejné zdravotní pojišťovny a v žádném případě nezahrnuje náklady na repatriaci do ČR v případě zranění či úmrtí. V Bulharsku také existuje u některých standardních lékařských výkonů daleko vyšší finanční spoluúčast ze strany pacienta a obvyklé je i hotovostní hrazení některých lékařských pomůcek a léků, a to např. i při operacích apod. V případě provozování rizikových sportů (létání na rogalech, vodní sporty, horolezectví aj.) je nutné mít speciální připojištění pokrývající i tyto aktivity.
Občané ČR (jako členské země EU), kteří se v Bulharsku zdržují dlouhodobě (zejména za účelem výkonu povolání) a jsou plátci sociálního a zdravotního pojištění v ČR, mohou čerpat hrazení veškeré zdravotní péče z veřejného zdravotního systému v Bulharsku ve stejném objemu jako bulharský občan za podmínky, že si na základě formuláře E 101, vydaného Českou správou sociálního zabezpečení, zajistí u své zdravotní pojišťovny formulář E106, který v Bulharsku zaregistrují u Národní zdravotní pojišťovny (Nacionalna zdravna kasa).
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Od 1. 1. 2007 je v Bulharsku uplatňován volný pohyb občanů EU. Vstup a pobyt občanů EU v Bulharsku je upraven Zákonem o vstupu a pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Pokud občan EU hodlá v Bulharsku pobývat déle než 3 měsíce, je povinen se dostavit na oddělení migrační policie v místě pobytu (v Sofii je možné se dostavit přímo na Ředitelství „Migrace" při Policejním ředitelství Ministerstva vnitra) a požádat o potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení se dle zákona vydává v tentýž den na dobu max. 5 let dle účelu pobytu. Pro získání zmíněného potvrzení musí občan EU doložit alespoň jeden z následujících dokladů: pracovní smlouvu (v případě zaměstnaneckého poměru), potvrzení školského zařízení (v případě studia), zdravotní pojištění a dostatečné množství peněžních prostředků.
Do Bulharska se cestuje na platný cestovní pas ČR, jehož platnost by měla pokrývat minimálně dobu potřebnou pro pobyt v Bulharsku a cestu zpět do ČR. Od 1. 1. 2007 je možné cestovat do Bulharska i na platný občanský průkaz ČR obsahující strojově čitelnou zónu (tyto průkazy jsou vydávány od druhé poloviny roku 2000).
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
V případě Bulharska nelze jednoznačně rozlišovat geografické části země, v nichž by bylo riziko pobytu pro cizince vyšší nebo nižší. Obecně z pohledu bezpečnosti turistů může větší rizika přinášet individuální turistika, a to zejména cestování osobními automobily. Proto lze v případě individuální turistiky automobilem, příp. autobusem doporučit vyvarovat se jízdy za tmy a zvlášť se nedoporučuje přespávat v automobilu na nehlídaných místech. Pro parkování se vyplatí využívat hlídaná nebo hotelová parkoviště. Při zastavení u čerpacích stanic nenechávat automobily bez dozoru a umístit je na dobře viditelné místo. Zvláštní ostražitost se doporučuje při nenadálém propíchnutí kola automobilu a téměř okamžité „nezištné" nabídce pomoci ze strany „náhodně kolemjdoucích" cizích lidí. V těchto případech většinou díky odlákání pozornosti dochází ke krádežím peněz a osobních dokladů z auta. Policisté nejsou oprávněni pokutovat cizince na místě blokovou pokutou, placení pokuty se má uskutečňovat na přepážkách regionálních stanovišť dopravní policie. Policista se musí prokázat služebním průkazem s fotografií, jménem a hodností.
Při výměně valut se doporučuje dbát rovněž zvýšené ostražitosti, věnovat pozornost vývěsním tabulím směnných kurzů před směnárnou a uvnitř směnárny a nenaletět na „výhodné" kurzy, kdy zákazník obdrží za prodávané valuty v konečném důsledku částku mnohem nižší než předpokládá, jelikož si nevšimne jiného (nevýhodného) kurzu na stvrzence o výměně valut, kterou podepisuje před vyplacením nakupované domácí měny. K velmi četným podvodům tohoto druhu docházelo v průběhu letních měsíců v mořských letoviscích (zejména v Primorsku).
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Velvyslanectví České republiky (Posolstvo na Češkata Republika)
Vedoucí úřadu: Ing. Pavel Vacek, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
blvd. Yanko Sakazov 9
1504 Sofia, Bulgaria
tel. +359-2-9486800
fax: +359-2-9486818
služba mimo pracovní dobu a o víkendu: +359 888 398 045
e-mail: sofia@embassy.mzv.cz (sekretariát)
web: http://www.mzv.cz/sofia
Ekonomický úsek Velvyslanectví ČR
Vedoucí: Ing. Juraj Melioris, 1. tajemník
tel. +359-2-9486803
fax: +359-2-9486804
e-mail: Commerce_Sofia@mzv.cz
Velvyslanectví se nachází blízko městského centra a hlavním orientačním bodem je kruhový objezd s památníkem národního hrdiny Vasila Levského.
Honorární konzulát České republiky ve Varně
Vedoucí úřadu: Mgr. Zdeňka Boevová, honorární konzul
Adresa: Cani Ginčev 24, 9002 Varna, BR
Telefon: +359 52 641 775
Fax : +359 52 641 774
E-mail : Varna@honorary.mzv.cz
Působnost úřadu : oblast (kraj) Dobrič, Varna, Burgas (přímořské oblasti)
Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14.00-16.00
V letních měsících (červenec - srpen) je v provozu konzulární jednatelství v Burgasu. Aktuální spojení lze získat prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Sofii.
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Česká centra
Ředitelka: Mgr. Alena Ungrová
ul. Rakovski 100, Sofia, Bulgaria
telefon: +359-2-8155430, +359-2-8155431, +359-2-8155432
fax: +359-2-8155440
e-mail: ccsofia@czech.cz
web: www.czechcentres.cz/sofia
CzechTrade
Ředitelka: Ing. Petra Bulková
blvd. Janko Sakazov 9, 1504 Sofia, Bulgaria
tel. +359-2-9486848
fax: +359-2-9433334
e-mail: sofia@czechtrade.cz
www.czechtrade.bg
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
Tísňové volání: 112
Policie: 166
Hasiči: 160
Lékařská pohotovost: 150
Dopravní policie: 165
Pomoc na silnicích: 146
1.18. Internetové informační zdroje
www.informationbulgaria.com - historie, geografie, místní zvyklosti, turistické destinace
www.investbulgaria.com - informační servis pro investory
www.bulgariatravel.org - turistika
http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/bulharsko - životní a pracovní podmínky v BG
www.nsi.bg - statistika - ekonomika, turistika, demografie, atd.
www.econ.bg - ekonomické informace, aktuality, analýzy, firmy
www.investbg.government.bg - zahraniční investice, podmínky a legislativa, přehledy
www.bcci.bg - přehled odvětvových svazů Bulharské obchodní a průmyslové komory
www.business.bg - podnikatelský katalog, ekonomické informace
www.fair.bg - Mezinárodní veletrhy Plovdiv (přehled veletrhů a výstav v Plovdivu)
www.bulgarreklama.com - Expo Center Sofia (veletrhy a výstavy v Sofii)
www.aop.bg - portál veřejných zakázek (v bulharštině)
www.bia-bg.com - Bulharská průmyslová asociace, další odvětvové asociace
www.priv.government.bg - Agentura pro privatizaci
1.19. Adresy významných institucí
Kancelář prezidenta - www.president.bg
Národní shromáždění (parlament) - www.parliament.bg
Úřad vlády - www.government.bg
Ministerstvo zahraničních věcí - www.mfa.bg
Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu - www.mi.government.bg
Ministerstvo financí - www.minfin.bg
Ministerstvo dopravy, informačních technologií a spojů - www.mtitc.government.bg
Ministerstvo zemědělství a potravinářství - www.mzh.government.bg
Ministerstvo vnitra - www.mvr.bg
Ministerstvo obrany - www.md.government.bg
Ministerstvo školství, mládeže a vědy - www.minedu.government.bg
Ministerstvo zdravotnictví - www.mh.government.bg
Ministerstvo práce a sociální politiky - www.mlsp.government.bg
Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejné práce - www.mrrb.government.bg
Ministerstvo životního prostředí a vod - www.moew.government.bg
Ministerstvo spravedlnosti - www.justice.government.bg
Agentura pro privatizaci - www.priv.government.bg
Bulharská investiční agentura - www.investbg.government.bg
Bulharská národní banka - http://www.bnb.bg
Agentura pro malé a střední podniky - www.sme.government.bg
Agentura „Železniční infrastruktura" - www.iaja.government.bg
Národní statistický úřad - www.nsi.bg
Národní pojišťovací institut - www.noi.bg
Národní služba pro zaměstnanost - www.az.government.bg
Nejvyšší kontrolní úřad - www.bulnao.government.bg
Katastrální úřad - www.cadastre.bg
Státní komise pro energetickou a vodní regulaci - www.dker.bg
Komise pro mírové využití jaderné energie - www.bnsa.bas.bg
Komise pro cenné papíry - http://www.fsc.bg/
Komise na ochranu konkurence - www.cpc.bg
Centrální depozitář - http://193.22.248.196/
Daňová správa - www.nap.bg
Registrační agentura - www.registryagency.bg
Národní fond zdravotního pojištění - www.en.nhif.bg
Městský soud v Sofii - www.scc.bg
Bulharská průmyslová asociace - www.bia-bg.com
Bulharské investiční fórum - http://www.biforum.org
Komora řemeslníků - http://www.nzkbg.org/
Souhrnná teritoriální informace
- >> 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)