- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Postupně se zlepšuje infrastruktura pro distribuci a prodej zboží. Sítě supermarketů a hypermarketů se kromě hlavního města Sofie a krajských měst rozšiřují i do menších měst okresního významu, i když prozatím většina obchodů v menších městech je ve vlastnictví malých podnikatelů a jejich nabídka zboží a služeb je na nižší úrovni. Bulharské distribuční sítě (např. Familia, Fantastiko, CBA, Doverie Brico, Bolyari) působí zpravidla pouze lokálně a nehrají dominantní úlohu na trhu.
Ze zahraničních prodejních sítí zde působí doposud jediný hypermarket v Bulharsku - METRO Cash&Carry, který má 13 prodejen v Sofii, Plovdivu, Varně, Burgasu, Ruse, Staré Zagoře, Blagoevgradu, Veliko Tarnovu, Plevenu a dalších městech. Od počátku roku 2009 vstoupil na bulharský trh francouzský Carrefour (Burgas, Sofie, do r. 2015 plánuje celkově 20 prodejních míst). Z dalších zahraničních řetězců lze vyjmenovat BILLA Heute, Kaufland a HIT. V září 2011 byla otevřena první prodejna IKEA v Bulharsku. Nábytkový řetězec vstoupil na bulharský trh prostřednictvím franšízy se společností House Market S.A. vlastnící obchodní řetězec IKEA v Řecku. Od počátku roku 2009 se začal na bulharském trhu etablovat rovněž řetězec drogerií „dm" (Vidim, Jambol, Plovdiv). V segmentu elektroniky působí na místním trhu tři bulharské řetězce: Technopolis, Technomarket a Densi. Z hobbymarketů je na místním trhu přítomen Praktiker, Mr. Bricolage (francouzsko-bulharský) a turecký Praktis a od r. 2008 vstoupil na trh Baumax (Plovdiv, Stara Zagora, Sofie). V roce 2009 pronikly na bulharský trh diskontní řetězce Penny Market, Plus a Lidl, i když počátkem roku 2010 Plus prodal všech svých 23 prodejen v Bulharsku řetězci Lidl. Penny Market v roce 2009 otevřel na zdejším trhu 26 prodejen a v roce 2010 dalších dvacet prodejen.
Slovinský ratailový řetězec Mercator zajišťující prodeje rychloobrátkového zboží, který se v roce 2009 poprvé etabloval na bulharském trhu prostřednictvím svého prvního hypermarketu ve městě Stara Zagora a který do roku 2012 plánuje vstoupit do dalších sedmi větších bulharských měst, bude dále expandovat výlučně prostřednictvím prodejen pod obchodní značkou Roda, které budou slučovat prvky maloobchodu a cash and carry. V prosinci 2010 byla v Sofii otevřena první prodejna srbského řetězce Tempo (Delta Maxi), který je v segmentu kombinovaného maloobchodního a cash&carry prodeje hlavním konkurentem slovinského Merketoru. Do konce roku 2011 by mělo být otevřeno dalších 10 prodejen.
Na trhu s pohonnými hmotami působí v Bulharsku v současné době několik sítí čerpacích stanic společností Shell, OMV, LukOil a dalších řeckých a bulharských firem. Odděleně jsou zde rozšířeny též sítě čerpacích stanic plynu. Z ekonomických důvodů je na plynový pohon přebudována část osobních automobilů v Bulharsku. Jednotný platební systém petrokaret není zatím v Bulharsku rozšířen. U renomovaných distributorů pohonných hmot je možné platit mezinárodními kreditními kartami VISA, MC atd., někteří distributoři nabízejí vlastní kreditní karty určené k nákupu pohonných hmot a služeb (např. Shell a OMV).
Distribuce
Expanze zahraničních řetězců obchodujících s rychloobrátkovým, černým a bílým zbožím, v jejímž důsledku v průběhu let 2009 až 2010 poměrně výrazně vzrostl nejenom počet prodejen v celém Bulharsku, ale rovněž se rozšířilo spektrum nabízených produktů, vedla k prosazení nového distribučního modelu založeného na upřednostňování výstavby vlastních logistických center před využíváním služeb externích logistických firem.
Nejvíce se k modelu vlastních logistických platforem přiklonily řetězce Billa, Kaufland, Penny Market, Lidl a Technopolis. Jejich centrální logistické základny jsou situovány převážně v dosahu hlavního města Sofie poblíž klíčových dopravních tepen, a to dálnice Trakija (E 80) spojující Sofii s Plovdivem a dálnici Hemus (E 772) směrem na Varnu. Oblíbeným místem pro budování takovýchto center se staly pozemky poblíž městečka Elin Pelin nacházejícího se necelých 30 km východně od hlavního města v dosahu obou zmíněných dálničních tahů. Dalšími výhodnými místy pro umísťování logistických center jsou průmyslové zóny v okolí Plovdivu, kde se kromě jiných nachází logistická platforma řetězce Kaufland, která je svou plochou 67 tis. m² zatím největším centrem svého druhu v Bulharsku.
Duální distribuční model (tj. vlastní logistickou infrastrukturu v kombinaci s využitím služeb jiných logistických firem) uplatňují místní řetězce Fantastiko a Piccadilly. Uvedený model je pro tyto řetězce výhodnější především z toho důvodu, že oba provozují především sítě menších prodejen typu cornershop nebo convenient store. Nicméně Picadilly v současnosti staví vlastní logistické centrum v průmyslovém parku Sofia East.
Třetí logistický model je využíván řetězci, jež nemají k dispozici vlastní logistická centra. Jedná se zejména o francouzský Carrefour, který pro vstup na bulharský trh zvolil strategii situování svých prodejen do velkých obchodních center typu mall. Carrefour je tak jediným velkým zahraničním řetězcem v Bulharsku bez vlastního logistického střediska. Kromě posledně zmíněného zahraničního provozovatele prodejen využívají obdobný logistický model i bulharský řetězec Promarket a lotyšský T-market.
Obchodní řetězce jsou obecně jedním z největších uživatelů logistických ploch v Bulharsku. Výše popsaná tendence preferování investic do výstavby vlastních logistických center před pronajímáním již vybudovaných objektů vede k poklesu cen nájmů předmětných ploch. Průměrná výše nájmu ploch v průmyslových parcích v Sofii se pohybuje kolem 4 eur/m² měsíčně, přičemž v ostatních městech kolísá mezi 1,5-3,0 eur/m² měsíčně. V důsledku uvedeného dochází k útlumu investic do objektů tohoto typu, což alespoň po určitou dobu způsobí vyrovnání poptávky a nabídky a tudíž i stabilizaci cen jejich pronájmu.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Od 1. 1. 2007 je uplatňován volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě vysílání pracovníků mateřské (české) firmy do Bulharska je potřeba tuto skutečnost notifikovat u Národní agentury pro zaměstnanost – www.az.government.bg/eng a v případech, kdy doba vyslání přesáhne 183 dní i u Národní agentury pro příjmy (finanční úřad) – www.nap.bg. Pro notifikaci u Národní agentury pro příjmy se používají formuláře E 101 a E 102 (k dispozici na http://www.nap.bg/ospage?id=184).
V případě, že cizinec začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do místního systému sociálního a zdravotního zabezpečení a získá tudíž právo na veškeré výhody ze systému vyplývající. Srážky z hrubého platu jsou následující:
- Sociální pojištění 22,9 % z hrubé mzdy, přičemž 13,1 % ze mzdy hradí zaměstnavatel a zaměstnanec odvádí 9,8 %. Zde je zahrnuto penzijní pojištění (10 % zaměstnavatel, 8 % zaměstnanec), nemocenské pojištění a mateřský fond (2,1 % zaměstnavatel, 1,4 % zaměstnanec), úrazové pojištění (0,4 % zaměstnavatel) a pojištění pro případ nezaměstnanosti (0,6 % zaměstnavatel, 0,4 % zaměstnanec).
- Zdravotní pojištění 8,0 % (4,8 % zaměstnavatel, 3,2 % zaměstnanec).
Daň z příjmu:
- bez zdanění do výše ročního příjmu 2400 BGN (1200 EUR)
- 20 % při ročním příjmu 2400 – 3000 BGN
- 120 BGN + 20 % z příjmu při ročním příjmu 3000 – 7200 BGN
- 1044 BGN + 24 % daň při ročním příjmu nad 7200 BGN
Při ukončení pracovního poměru v Bulharsku je vhodné nechat si před odjezdem do České republiky vystavit formulář E 301, který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice. O vystavení formuláře E 301 lze požádat i korespondenčně z ČR, nicméně doporučuje se požádat o něj ihned po ukončení zaměstnání ještě za pobytu v Bulharsku.
Formuláře E 301 v Bulharsku vydává Národní Institut sociálního zabezpečení
(National Social Security Institute, European Integration and International Agreements Directorate, Blvd. Alexander Stambolijski 62-64 Sofia 1303 Bulgariatelefon (informační linka): +359 2 926 16 49, 926 16 04 e-mail: Noi@nssi.bg web: http://www.noi.bg/.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Reprezentace - zahraniční zastoupení
Registrace zastoupení (reprezentační kanceláře) zahraniční firmy se provádí u Bulharské obchodně-průmyslové komory v Sofii (www.bcci.bg) v souladu se Zákonem o podpoře investic. Doba potřebná pro registraci zahraničního zastoupení se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dnů.
Za účelem registrace se předkládají následující dokumenty:
- žádost o registraci kanceláře (žádost a instrukce k vyplnění je možné najít na stránce
www.bcci.bg/uslugi/member_registration_TRO.htm),
- registrace firmy v České republice (výpis z obchodního rejstříku),
- oficiální zmocnění pro osobu pověřenou jednat za firmu,
- prohlášení vedení společnosti o zřízení reprezentační kanceláře v Bulharsku,
- originální nebo ověřená plná moc zmocňující osobu k registraci a vedení reprezentační kanceláře v Bulharsku s určením rozsahu pravomocí,
- ověřený podpisový vzor osoby zastupující společnost v Bulhrasku,
- potvrzení o úhradě poplatku za registraci reprezentační kanceláře (100,- EUR) v hotovosti nebo převodem na účet BCCI,
- vyplněná registrační karta v Bulharské obchodně-průmyslové komoře (BCCI).
Kontakt: Bulgarian Chamber of Commerce and Industry, Parchevitch Street 42, Sofia, tel.: +359 2 9878884, 9811632, fax: +359 2 9873209, e-mail: repres@bcci.bg, www.bcci.bg.
Pobočka
Právnické osoby registrované v zahraničí, příp. zahraniční podnikatelé (fyzické osoby) mohou v Bulharsku registrovat pobočku své firmy. Pobočka není podle bulharského právního řádu právnickou osobou, musí však vést účetnictví nezávislé na mateřském podniku a nezávisle sestavovat rozvahu a výsledovku, tj. vlastní nezávislou účetní uzávěrku. Pro založení pobočky není nutný základní kapitál. Registrace pobočky zahraničních právnických osob se provádí u Registrační agentury (www.registryagency.bg) v souladu s bulharským Obchodním zákoníkem.
Společný podnik
V souladu s bulharským obchodním zákoníkem mohou mít společné podniky formu jakékoliv obchodní společnosti (akciová společnost, s.r.o., komanditní společnost, veřejná obchodní společnost apod.), která může být v souladu s tímto zákonem v Bulharsku založena. Kompetentní institucí pro registraci společného podniku je Agentura pro registrace a ji podřízený Obchodní rejstřík.
Při registraci společného podniku se k jednotné formulářové žádosti přikládají:
- notářsky ověřena společenská smlouva
- podpisové vzory statutárních zástupců společného podniku
- zakládací listina podniku registrovaná v Obchodním rejstříku
- příslušné koncese v případě, že společný podnik provádí koncesované činnosti
Podrobné informace ohledně registrace společného podniku v Bulharsku lze získat na internetových stránkách www.ec.europa.eu/youreurope/business/expanding-business/opening-branch/bulgaria/index_bg.htm. Zahraniční společnosti mohou využít rovněž služby státní agentury InvestBulgaria, www.investbg.government.bg .
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Nejvyužívanějšími reklamními médii jsou především HSP, tj. televize (státní i soukromé kanály), rozhlas (podobná situace) a tisk (deníky Dnevnik, PARI, Monitor, Standart, Demokracija, 24 Časa, týdeníky Kapital, Ikonomičeski život). Cenové poměry a reklamní metody odpovídají podmínkám v České republice. Rozšířené je rovněž využívání reklamních poutačů (billboardů), direct mailingu, prezentací a také internetové reklamy.
Účinnou příležitost pro propagaci výrobků na zdejším trhu představuje účast na mezinárodních veletrzích a výstavách (viz kapitola 8.9.).
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
V případě sporu při plnění obchodních dohod lze dosáhnout jeho řešení za pomoci Bulharské obchodní a průmyslové komory v Sofii, u které působí i Mezinárodní obchodní arbitráž se statutem, který odpovídá mezinárodním požadavkům. Jeho činnost je upravena Zákonem o mezinárodní obchodní arbitráži. Bulharská obchodní a průmyslová komora nabízí ve všech otázkách zahraničněobchodního režimu kompetentní pomoc.
V případě sporů se může zahraniční investor obrátit na státní úřady kompetentní ve věci dozoru nad dodržováním zákonných podmínek a rovnocenného přístupu jako je například Komise pro cenné papíry a finanční trhy, Kontrolní úřad, Komise pro ochranu konkurence apod. V březnu 2000 Bulharsko podepsalo Konvenci o vyřizování mezinárodních investičních sporů. Uvedená konvence vyřizuje spory vzniklé mezi zahraničními investory a státy, do kterých vložili finanční prostředky.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Veškeré náležitosti a zákonné podmínky veřejných soutěží upravuje Zákon o veřejných zakázkách z 22.6.1999 (ve znění pozdějších úprav). Veřejné zakázky jsou vyhlašovány resortními ministerstvy, jejich specializovanými útvary, popřípadě ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi (např. EBRD), které je financují a dohlížejí nad jejich průběhem a nakládáním s finančními prostředky. Tendry vyhlašují také veškeré orgány státní administrativy a státní podniky. Veřejné zakázky jsou zveřejňované povinně ve Státním věstníku, v denním tisku (např. Pari, Dnevnik) a v některých odborných ekonomických týdenících. Veřejných soutěží se mohou přímo zúčastňovat i zahraniční firmy.
Podle hodnocení podnikatelské veřejnosti je dosavadní legislativa vztahující se k procedurám veřejných zakázek značně nepřehledná, což až doposud vytvářelo živnou půdu pro nekalé praktiky při výběrových řízeních, a to včetně těch která se týkala realizace projektů financovaných z prostředků EU. Proto byly zejména ve druhé polovině roku 2009 kvůli nejasnostem a zneužívání prostředků provedeny a parlamentem schváleny příslušné změny, které měly zmíněným nekalým praktikám více zabránit. Na základě výhrad Evropské komise k nedostatečnosti těchto změn se připravuje další rozsáhlejší novelizace zákona o veřejných zakázkách. Očekává se, že uvedené další změny by měly být završeny v průběhu roku 2011
Důležité informace týkající se privatizace, tendrů, veřejných zakázek a investičních příležitostí v Bulharsku lze nalézt na internetových stránkách:
www.priv.government.bg - Agentura pro privatizaci,
www.investbg.government.bg - InvestBulgaria (investiční příležitosti),
www.aop.bg - Agentura pro veřejné zakázky,
www.econ.bg - ekonomický portál - zakázky, tendry, legislativa, bulharské firmy.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Česká republika a Bulharsko jsou součástí jednotného evropského trhu. Obě země mají podobné zahraničněpolitické cíle. Za tohoto stavu neexistují v zásadě žádné závažné překážky pro další rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce. Brzdícími faktory pro větší expanzi českého exportu a investic však mohou být:
- problémy s vymahatelností práva;
- nedostatek rozpočtových prostředků na realizaci infrastrukturních projektů;
- korupce a kriminalita vč. projevů organizovaného zločinu v ekonomické sféře;
- nižší koupěschopnost obyvatelstva;
- důraz na cenový faktor (preference zboží s nízkou cenou);
- méně rozvinutý sektor služeb a obchodu;
- rostoucí konkurence západních firem, asijských exportérů a místních výrobců.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni v souladu s pravidly EU. S reálným stavem ochrany, s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti zatím nejsou výrazné zkušenosti. Mezi instituce, zodpovědné v Bulharsku za průmyslové vlastnictví, copyrights a související práva patří:
- Patentový úřad Bulharské republiky (Patent Office of the Republic of Bulgaria)
- Ministerstvo spravedlnosti BR
- Rada pro ochranu intelektuálního vlastnictví při Ministerstvu kultury BR
- Centrum pro duševní vlastnictví (Center for Intellectual Property)
- Státní portál pro duševní vlastnictví (National Portal for Intellectual Property)
Platné právní normy na ochranu duševního vlastnictví
- Zákon o ochraně konkurence, Státní věstník (SV), č. 39, 1991
- Zákon o patentech a registraci užitkových modelů (SV č. 64/2006, v platnosti od 9.11.2006)
- Zákon o ochraně nových odrůd rostlin a plemen zvířat, SV, č. 84, 1996
- Zákon o průmyslovém designu, SV, č. 81, 1999
- Zákon o značkách a geografických označeních, SV, č. 81, 14. 9. 1999
- Zákon o topologii a integrálních schématech, SV, č. 81, 1999
- Zákon o geneticky modifikovaných organizmech, SV, č. 27, 2005
- Zákon o copyrightu a souvisejících práv, SV, č. 56, 1993
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
V souladu s riziky, uvedenými v kapitole 8.7. se při podnikání na bulharském trhu doporučují při prvních obchodních případech platby předem, event. využití dokumentárního akreditivu. Pokud se český dodavatel rozhodne po získání zkušeností se svým partnerem pro odloženou splatnost, je namístě zvážit pojištění vývozních rizik u příslušných pojišťovacích institucí. Se vstupem zahraničních obchodních řetězců se však stále ve větší míře začínají uplatňovat obvyklé platební podmínky jako v ČR (odložená splatnost).
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Největším organizátorem mezinárodních veletrhů v Bulharsku je společnost International Plovdiv Fair, www.fair.bg. Mezi jeho nejvýznamnější výstavní akce lze zařadit:
- Mezinárodní zemědělská výstava AGRA - březen (6.3 - 10.3.2012)
- Mezinárodní výstava vinařství Vinaria - březen (15.3 - 18.3.2012)
- Mezinárodní technický veletrh - září (24.9 - 29.9.2012)
Kalendář akcí v r. 2011 - http://www.fair.bg/en/events/2011.htm
Kalendář akcí v r. 2012 - http://www.fair.bg/bg/events/2011_Events_List.htm
V Sofii je největším organizátorem výstav a veletrhů společnost International Exhibition Centre EXPO, 147, Tzarigradsko Chaussee Blvd., 1784 Sofia, tel. 00359-2-9655220, fax 9655231, e-mail: bul-reklama@bulgarreklama.com, www.bulgarreklama.com. Za nejvýznamnější události lze považovat:
- Bulgarian Building Week - 14.-17.3.2012 (stavební materiály a technologie)
- Energy Efficiency & Renewable Energy Sources - 28.-30.3.2012
Kalendář akcí v r. 2011/2012 na www.bulgarreklama.com.
Informace o dalších zajímavých výstavních a veletržních akcích (spíše lokálního významu) lze získat na internetových stránkách Bulharské obchodní a průmyslové komory (www.bcci.bg).
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
