Chorvatsko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Záhřeb (Chorvatsko)

Chorvatsko bylo stejně jako většina jiných evropských zemí zasaženo světovou ekonomickou krizí, jejíž příznaky pokračovaly i v roce 2011. Díky tomu, že chorvatská centrální banka zastávala v posledním období velmi rigidní pozice a držela povinné rezervy bank velmi vysoko, bylo Chorvatsko poměrně málo bezprostředně zasaženo samotnou finanční krizí. Velkou výhodou bylo poměrně vysoké krytí domácími úsporami, stabilní měna a vysoké povinné rezervy bank.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Chorvatské hospodářství se i v roce 2011 potýkalo s důsledky hospodářské krize, jako jedna z mála zemí regionu nezaznamenalo žádné výraznější známky oživení. Potýká se s vysokou mírou nezaměstnanosti, strukturálními problémy, nízkou konkurenceschopností. Dosud se nepodařilo žádoucím tempem pokročit v realizaci jednotlivých bodů vládního hospodářského programu, které zahrnují podporu vstupu zahraničních investorů, restrukturalizaci průmyslových odvětví a s ní spojenou podporu investic do výrobních odvětví. Překážkou je stále vysoké daňové zatížení a nedokončená privatizace velkých státních společností a turistického sektoru. Hlavním a dlouhodobým problémem chorvatského hospodářství je vysoká nezaměstnanost, i když míra nezaměstnanosti dlouhodobě klesala(2008-13,2%, 2007-15,1%, 2006-16,6%, 2005-17,9%), v roce 2009 byl zaznamenán její nárůst (14,9%), který pokračoval i v roce 2010 (17,4%) a v roce 2011 (17,9%). 

Hrubý domácí produkt za rok 2011 dosáhl hodnoty 45,897 mld. € což představuje pád o -0,04% oproti již tak velmi slabému roku 2010. V roce 2008 byl do HDP poprvé započítán dle evropské metodiky i odhadovaný výkon šedé ekonomiky.

Problémem chorvatské ekonomiky zůstává  nadále vysoké negativní saldo  zahraničně obchodní bilance a značné zahraniční zadlužení. Obchodní deficit v roce 2011 dosáhl hodnoty 6,7 mld.€, což je o 0,5 mld.€ více než v roce 2010.  

Zahraniční  zadlužení Chorvatska na konci roku 2011 dosáhlo výše  45,733 mld.€, což odpovídá 99 %   HDP  roku 2011. 

Charakteristickým rysem  chorvatského hospodářství je také  stálé nízký objem přímých zahraničních investic (FDI). FDI v roce  2011 dosáhly výše  1048 mil.€, což  znamená trojnásobný nárůst oproti roku 2010.  

Míra inflace v roce 2011  byla 2,3%, což znamená další zvýšení dynamiky růstu cenových hladin  ve srovnání s rokem 2010 (1,1%), kdy růst cen jednoznačně zbrzdila ekonomická krize.

Očekávaný vývoj v dalších letech

Makroekonomické ukazatele chorvatského hospodářství ve svých absolutních hodnotách již tradičně nedávají obraz o  jeho bezproblémovém chodu, průběh roku 2011 jasně poznamenala doznívající ekonomická krize.  Došlo k mírnému propadu  HDP, k navýšení objemu (stále ještě zanedbatelného)  zahraničních investic a jejich podílu na HDP. Rovněž rostla míra nezaměstnanosti.

Deficit obchodní bilance  je nadále hrozivý, stejně jako výše zahraničního zadlužení Chorvatska.

Dá se očekávat pokračování trendu postupného poklesu  podílu  vládní  spotřeby  na celkových výdajích v HDP  v rámci  radikálních úsporných opatření  a  snižování podílu investic na jeho tvorbě. Přesto bude i nadále produkt tvořen  vysokou domácí i vládní spotřebou.

Pro další úspěšný rozvoj Chorvatska bude důležité jakým způsobem  zvýší konkurenceschopnost  svého zboží, zdali se mu podaří najít finanční zdroje  k rozvoji domácí výroby, zkvalitnění služeb a  pro Chorvatsko dosud ne zcela efektivně využívaných příležitostí  daných jeho turistickými možnostmi.  Nezanedbatelný vliv na další vývoj chorvatské ekonomiky bude mít postup privatizace spojený s dalším přílivem zahraničních investorů. Významné státní firmy (železnice, energetika, loděnice)  uvažují ve svých strategických plánech o postupné privatizaci, avšak praktický vývoj v této oblasti jde pomaleji, než se očekávalo.

Díky ekonomické krizi, která je v Chorvatsku stále citelná, je očekáván v roce 2012 další pád ekonomiky mezi -0,5% až -1,5%. Míra inflace by se měla pohybovat mezi 3%-3,5%.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Název200620072008200920102011
HDP v běžných cenách (mil EUR)  39 102 42 833 47 370 45 669 45 917 45 897
HDP v běžných cenách (mil HRK)  286 341 314 223 345 015 335 189 334 564 341 206
Reálné tempo růstu HDP (%) 4,7 5,5 2,4 -6 -1,2 -0,04
HDP/obyvatele (EUR per capita) 8 805 9 646 10 680 10 311 10 393 10 697
Přímé zahraniční investice FDI (mil EUR) 2 764,8 3 670,2 4 191,7 2 095,6 295,3 1 048,4
Podíl FDI na HDP (v %) 7,07 8,57 8,85 4,13 0,95 2,28
Deficit obchodní bilance (mil EUR) 8 853,1 9 828,8 11 232,0 7 690,7 6 231,8 6 686,2
Podíl deficitu na HDP (v %) 22,64 22,95 23,71 16,84 13,56 14,56
Celkový zahraniční dluh (mil EUR) 29 273,9 33 253,8 40 316,3 44 606,5 46 483,4 45 733,4
Podíl celkového zahraničního dluhu na HDP (v %) 74,86 77,64 85,11 97,7 99,7 99,7
Deficit/přebytek státního rozpočtu (mil HRK) -2 270,2 -2 232,2 -2 507,9 -9 629,4 -14 012,4  
Podíl deficitu/přebytku státního rozpočtu na HDP (v %) 0,79 0,71 0,73 2,87 4,19  
 
Název200620072008200920102011
Počet nezaměstnaných osob 291 616 264 448 236 741 263 174 302 425 305 333
Počet zaměstnaných osob 1 467 876 1 516 909 1 554 805 1 498 784 1 432 454 1 396 260
Míza nezaměstnanosti (v %) 16,6 14,8 13,2 14,9 17,4 17,9
Čistý plat v HRK 4 603 4 841 5 178 5 311 5 343 5 441
Indexy spotřebitelských cen (meziroční) 103,2 102,9 106,1 102,4 101,1 102,3

Zdroj : Gospodarska kretanja Br.3/2012

Struktura tvorby HDP dle odvětví (v mil HRK)
Název200620072008200920102011
Zemědělství, lesnictví, rybolov 15 603 16 477 15 333 15 745 15 902 15 876
Těžba nerostných surovin, zprac.průmysl, dodávky energií 51 420 56 296 57 855 53 337 54 791 57 710
Stavebnictví 14 900 16 417 24 716 23 241 19 268 17 567
Obchodní a opravárenská činnost 26 707 29 616 36 626 32 136 31 939 32 965
Hotely a pohostinství 7 954 8 963 12 562 12 619 12 868 13 589
Doprava, spoje 22 015 24 048 22 639 21 484 21 034 20 741
Obchodování s nemovitostmi a pronájmy 39 996 45 479 74 682 77 980 78 720 82 144
Veřejná správa, pojištění, vzdělání 40 336 43 980 51 673 54 107 53 834 54 573
Hrubá přidaná hodnota 209 654 230 418 296 086 290 647 288 356 295 165
(Daně minus subvence) na výrobky 40 937 44 660 48 928 44 542 46 207 46 041
Celkem HDP (mil HRK) 250 590 275 078 345 015 335 189 334 564  341 206

Zdroj : Měsíční statistický výkaz 3/2012 – Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15–5

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba

 Průmysl se  v roce 2011  podílel na tvorbě  HDP cca 16,9 %.  Objem průmyslové výroby v roce 2011 meziročně vzrostl o 5,3%, a průmyslová výroba zaujímá nejvýznamnější podíl na celkových hospodářských aktivitách země. Podle národní klasifikace největší podíl v objemu průmyslové výroby představujezpracovatelský průmysl – 84,31 %.  Ostatní hlavní položky jako  těžba nerostných surovin se podílí na průmyslové výrobě svými  4,89%, dodávky elektrické energie, plynu a vody se na průmyslové výrobě podílejí 10,8 % .

Podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP v posledních 6 letech
Název200620072008200920102011
Těžba nerostných surovin, zprac.průmysl, dodávky energií (mil HRK) 51420 56296 57 855 53 337 54 791 57 710
Celkem HDP (mil HRK) 250590 275078   333 063 334 564 341 206
Podíl na HDP (v %) 20,52 20,46 17,46 16,68 16,38 16,91

Zdroj : Měsíční statistický výkaz 3/2012– Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15–5

Růst průmyslové výroby podle oblastí
 Index 2006/2005Index 2007/2006Index 2008/2007Index 2009/2008Index2010/2009Index 2011/2010
Celkový růst 104,5 105,6 101,2 90,8 98,6 98,8
Těžba 110,3 102,8 98,2 89,2 90,8 95,1
Zpracovatelský průmysl 104,5 106,6 101,0 89,4 97,9 99,8
Zásobování elektrickou energií, plynem a vodou 101,6 101,3 103,9 102,3 106,4 93,0
Růst ve vybraných oborech
 Index 2006/2005Index 2007/2006Index 2008/2007Index2009/2008Index2010/2009Index 2011/2010
Výroba potravin 105,0 105,0 102,2 95,0 100,6 102,2
Tiskařství, vydavatelská činnost 107,2 114,8 107,9 94,7 95,7 96,3
Výroba kovových výrobků (ne stroje) 107,3 115,8 105,4 75,7 86,9 101,6
Výroba strojů a zařízení 126,9 103,8 107,9 71,7 101,3 130,3
Výroba elektrozařízení 141,2 117,5 91,8 94,8 92,3 89,5

 

Zdroj :    Gospodarska kretanja br 3/2012 str.26       

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V posledních letech docházelo k postupnémuzvyšování podílu resortu stavebnictví na tvorbě HDP.  Po útlumu v roce 2000 kontinuálně rostl fyzický objem stavebních prací. Po létech stagnace se očekávalo, že by chorvatské stavebnictví mohlo opětovně zažívat svůj rozvoj, bohužel, ekonomická krize nepřináší pro stavebnictví dobré vyhlídky. To potvrdil i rok 2011.

Podíl stavebnictví na tvorbě HDP v posledních 7 letech
Název20052006200720082009   20102011
Stavebnictví 13 036 14 900 16 417 24 659 23 189 19 268 17 567
Celkem HDP (mil HRK) 231 349 250 590 275 078 342 159 333 063 334 564 341 206
Podíl na HDP (v %) 5,63 5,95 5,97 7,20 6,96 5,76 5,15

Zdroj : Měsíční statistický výkaz 3/2012 – Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15–5

V průběhu posledních let se mění i struktura druhu prováděných stavebních prací. Klesá podíl odvedených prací na stavbách budov ve prospěch ostatních staveb, a to především infrastruktury, silnic a dálnic. V lednu 2012 byl zaznamenán meziroční pokles stavební činnosti o 6,5%. V lednu 2012 bylo vydáno 592 stavebních povolení, což je o 14,2% méně než v lednu 2010. Na nové výstavbě bylo odpracováno 57% celkových hodin a na rekonstrukcích 43%. Hodnota povolených staveb v lednu byla nižší o 41,9% v porovnání s lednem 2010 (1,2 mld.HRK). Bohužel, s ekonomickou krizí začala úplně stagnovat výstavba bytů, projekty výstavby komerčních budov dobíhají setrvačností, a tak všichni vkládají naděje do státních zakázek.

Zdroj :     Gospodarska kretanja Br.3/2012 str.10

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství v letech 1990–1992 tvořilo zhruba 25–30 % HDP, mělo 20 % podíl na vývozu a zaměstnávalo 15 % z celkového počtu zaměstnaných osob. V průběhu války celková zaměstnanost v hospodářství poklesla o 50 %, s poklesem průmyslové výroby se snížil i objem zemědělské výroby.
V posledních sedmi letech podíl zemědělství na tvorbě HDP klesal a byl nahrazován stavebnictvím, průmyslovou výrobou a službami. Jak je patrno z tabulky, roce 2010 si zemědělství nepatrně polepšilo., zatímco v roce 2011 došlo k mírnému poklesu.

Podíl zemědělství na tvorbě HDP v posledních 7 letech
Název2005200620072008200920102011
Zemědělství, rybolov, lesnictví 14 650 15 603 16 477 15 333 15 745 15 902 15 876
Celkem HDP (mil HRK) 231 349 250 590 275 078 345 015 335 189 334 564 341 206
Podíl na HDP (v %) 6,33 6,23 5,99 4,44 4,69 4,75 4,65

Zdroj : Měsíční statistický výkaz 3/2012– Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15–5

Chorvatsko má  celkem 2,7 mil. hazemědělské půdy, z čehož 1,7 mil ha   je kultivovaná půda (orná půda, louky, vinohrady, atd),  zbytek jsou neobdělávané plochy.

 Celkově  1,8 milha (67%)   zemědělské půdy Chorvatska, je v soukromých rukou, zbylých 33% (890 000 ha) je státní. Rodinným farmám je věnována zvláštní pozornost v rámci programu rozvoje rodinných hospodářství  formou zvýhodněných úvěrů Chorvatské banky pro obnovu a rozvoj. Rodinná hospodářství  jsou základem zemědělské výroby v Chorvatsku. Průměrná velikost hospodářství jsou 3 ha.

Vývoj produkce vybraných zemědělských plodin v tunách
 20052006200720082009
Kukuřice 2 206 729 1 934 517 1 424 599 2 504 940 2 182 521
Cukrová řepa 1 337 750 1 559 737 1 582 606 1 269 536 1 217 041
Pšenice 601 748 804 601 812 347 858 333 936 076
Brambory 273 409 274 529 296 302 255 554 270 251
Soja 119 602 174 214 90 637 107 558 115 159
Slunečnice 78 006 81 614 54 303 119 872 82 098
Řepka olejná 41 275 19 996 39 330 62 942 80 424

Zdroj : Statistički ljetopis RH 2010, str.258, tab15–5 a 15-6
Poznámka :  Údaje za rok 2010 budou k dispozici až na konci roku 2012.

Počet živých zvířat na konci každého roku v tisících ks
 2003200420052006200720082009
Hovězí dobytek 466 471 485 483 467 454 447
Prasata 1 489 1 205 1 230 1 489 1 348 1 104 1 250
Ovce 721 796 768 680 646 643 619
Koně 9 10 9 12 14 16 17
Drůbež 11 778 11 185 10 640 10 088 10 053 10 015 10 787

Zdroj : Statistički ljetopis RH 2010, str.264-265, tab 15-15, 15-16,15-17

Údaje za rok 2010 budou k dispozici až ke konci roku 2012

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Celkový podíl aktivit, mezi které zahrnujeme obchodní činnosti, hoteliérství, opravárenskou činnost, údržbu, dopravu, telekomunikace, skladování, pronájmy a obchodování s nemovitostmi na tvorbě HDP v Chorvatsku dlouhodobě roste.

Podíl služeb na tvorbě HDP v posledních 7 letech (v mil . HRK)
 2005200620072008200920102011
Obchodní a opravárenská činnost 24 954 26 707 29 615 36 626 32 136 31 939 32 965
Hotely a pohostinství 7 316 7 954 8 963 12 562 12 619 12 868 13 589
Obchodování s nemovitostmi a pronájmy 35 023 39 996 45 479 74 682 77 980 78 720 82 144
Celkem 67 293 74 657 84 057 123 870 122 735 123 527  128 698
Celkem HDP 231 349 250 590 275 078 345 015 335 189 334 564 341 206
Podíl na HDP (v %) 29,09 29,79 30,56 35,90 36,62 36,92 37,72

Zdroj : Měsíční statistický výkaz 3/2012 – Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15–5

Obchodní a opravárenská činnost

V obchodní a opravárenské činnosti  bylo v roce  2011 v průměru zaměstnáno 184 241 osob, zatímco rok předtím to bylo 189 241.

Obchodování s nemovitostmi a pronájmy

      V oblasti obchodování s nemovitostmi  bylo v roce 2011 v průměru zaměstnáno 5 285 osob., zatímco v roce 2010 to bylo 6 012.  

Turistický ruch

Významnou oblastí služeb spojených s hoteliérstvím, pohostinstvím, pronájmy, dopravou atd. je turistika.  Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství  jednak z hlediska pozitivního dopadu na zaměstnanost a také z hlediska  pozitivních dopadů na platební bilanci Chorvatska - země exportéra v oblasti služeb. V roce 2011  bylo zaznamenáno 11 455 600 návštěv turistů (nárůst o 8%), z čehož 90,7% turistů tvořili zahraniční hosté. Domácími i zahraničními turisty bylo realizováno 60 354 200 noclehů, což znamená nárůst  o 7 % oproti roku 2010.

Devizové příjmy z turistického ruchu v roce 2010  dosáhly 6,59 mld. EUR, což znamená nárůst o 5,9% oproti roku 2010.

Chorvatsko nejvíce navštěvují turisté z ČR, Itálie, Německa, Rakouska a Slovinska  (řazeno abecedně). Počet českých turistů  se v roce 2011 zvýšil z hlediska počtu o 5,3 % oproti roku 2010. Konkrétní údaje  jsou uvedeny v následující tabulce. V posledních letech do Chorvatska  začali ve zvýšené míře cestovat turisté ze zemí bývalého SSSR, Rumunska, Bulharska.  Jejich počet v absolutních číslech z hlediska celkového počtu zahraničních turistů není významný, avšak relativně se jedná o nárůsty v desítkách procent ve srovnání s rokem 2010.

Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2011
ZeměPočet turistůIndex 2011/2010Počet noclehůIndex 2011/2010
Německo 1 661 300 108,9 12 487 400 108,8
Itálie 1 150 300 113,0 4 994 500 105,6
Slovinsko 1 099 900 108,2 6 389 200 108,6
Rakousko 892 400 110,1 4 836 200 109,4
Česká republika 636 000 105,3 4 388 700 105,2
Ostatní 6 015 700   27 258 200  
Celkem 11 455 600 108,0 60 354 200 107,0

Zdroj : Gospodarska kretanja Br. 1/2012, str.35.

Důležitým úkolem je zvýšení úrovně služeb a změna stále přetrvávajícího myšlení v tom, že jedinečné přírodní podmínky nemusí nutně automaticky znamenat jedinečné výnosy a obrat pro které má Chorvatsko v oblasti turistiky předpoklady, bez významnějších investic do tohoto odvětví.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Podíl dopravy na tvorbě HDP v posledních třech letech  se mírně snižuje, v roce 2010 činil 6,07 %  HDP.



Podíl dopravy a telekomunikací na tvorbě HDP v posledních 7 letech
Název2005200620072008200920102011
Doprava, Telekomunikace 20 100 22 015 24 048 22 639 21 484 21 034 20 741
Celkem HDP (mil HRK) 231 349 250 590 275 078 345 015 335 189 334 564 341 206
Podíl na HDP (v %) 8,69 8,79 8,74 6,56 6,41 6,29 6,07

Zdroj :     Měsíční statistický výkaz 3/2012 – Státní statistický úřad Chorvatska, str.86, tab 15-5

V roce 2011 bylo převezeno dohromady 122 mil. cestujících (návaznost na turistiku), což  představuje   meziroční pokles o 16,5%.  Největší podíl na přepravě osob má silniční doprava -  46  %, dále železnice 44 %, lodní doprava 8 % a letecká doprava 2 %.  V posledních dvou letech poklesl podíl přepravených osob po silnici na úkor dopravy železniční. 

V roce 2011 bylo přepraveno 142,564 mil. tun zboží, což je o 2,6% méně než v roce 2010. Největší podíl  zaujímá silniční doprava 50,8 %,  námořní doprava 21,39 %, dále železnice 13,2 % .

 Rozvoj dopravní infrastruktury, zejména silniční a železniční sítě je jedním z prioritních rozvojových vládních projektů. Donedávna nevyhovující dálniční síť  neumožňovala kvalitní a rychlé spojení centrálního Chorvatska s mořem (střední a jižní Dalmácií) a tím i další hospodářský rozvoj a rozvoj turistického ruchu především v  přímořských oblastech (mj. cca 80% zahraničních turistů přijíždí do Chorvatska vlastními motorovými vozidly).

Energetický sektor

Hlavními chorvatskými energetickými zdroji jsou ropa a zemní plyn. Domácí produkce je nicméně nedostačující a značná část těchto surovin se musí dovážet. Naleziště nafty a zemního plynu jsou zejména v posávském a v podrávském regionu.

Nejvýznamnější naftová pole jsou Žutica, Stružec a Šandrovac v posávském regionu a Beničanci severně od Našice. Největší ložiska zemního plynu jsou v podrávském regionu - Kalinovac a Starý Gradac. Tři naftová pole v oblasti  východní Slavonie (jihovýchodně od Vinkovci - Privlaka, Ilača a Dželetovci). I když byla v době konfliktu částečně zničena rafinérie v Sisaku, celkové válečné škody způsobené těžbě ropy a zem. plynu nejsou významné.

Chorvatský energetický sektor vedle výroby, přenosu a distribuce elektrické a tepelné energie zahrnuje následující činnosti:

  • výzkum, výroba, transport a uskladnění surové nafty;
  • výroba naftových derivátů a zkapalněného naftového plynu;
  • výzkum, výroba, transport, skladování a distribuce přírodního plynu;
  • dodatečné aktivity zahrnující i využití obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické  účinnosti.

Hlavními a dosud většinovými státními podniky v energetickém sektoru jsou

  •  HEP - HRVATSKA ELEKTROPRIVREDA
  •  INA  - INDUSTRIJA NAFTE I PLINA (od ledna 2009 pod kontrolou maďarského MOLu)
  •  JANAF  - JADRANSKI NAFTOVOD
  •  PLINACRO

HEP- Hrvatska Eelektroprivreda

je monopolním výrobcem a distributorem elektrické energie. Zahrnuje celkově 41 dceřiných společností.  Od 12.4.2002 platí  dohoda  o odběru elektrické energie  mezi Chorvatskem a Slovinskem z jaderné elektrárny Krško ( Slovinsko), podle které  chorvatská strana  opětovně odebírá elektrickou energii. V době, kdy Krško dodávalo elektrickou energii i pro chorvatský HEP, se tato jaderná elektrárna podílela na chorvatských výrobních kapacitách 18 až 20 %. V roce 2002 Chorvatský parlament přijal celý balík energetických zákonů, kterými se zajišťuje další rozvoj energetického sektoru a s tímto souvisejících činností. Byly přijaty zákony:

  • Zákon o energii,
  • Zákona o regulaci energetických činností,
  • Zákon o trhu s elektrickou energií;
  • Zákon o trhu s plynem;
  • Zákon o trhu s naftou a naftovými deriváty.

 Výše uvedené zákony definují rámec reformy energetického sektoru a zároveň vytváří předpoklady pro jeho privatizaci.

Energetický průmysl  v oblasti ropy a zemního plynu  je reprezentován  firmami INA,d.d., PLINACRO d.d. ,JANAF d.d.,  zabývající se těžbou, distribuci ropy a zemního plynu. 

 INA d.d.

Firma INA byla založena 1.1.1964 spojením tehdejší firmy  Naftpalin s rafineriemi v Rijece a Sisaku . V roce 1993 se INA stala akciovou společností.  Mezi její nejdůležitější současné aktivity patří  průzkum ropných  a plynových polí, těžba ropy a plynu  v Chorvatsku, Egyptě, Angole , Sýrii a Nambii, dovoz zemního plynu, zpracovávání ropy v rafineriích Rijeka a Sisak, dále provoz  413 benzínových čerpacích stanic v Chorvatsku a 40 benzínových stanic v okolních zemích.

  • Hlavními předměty činnosti jsou : Těžba ropy a zemního plynu, výroba ropných derivátů 
  • Počet zaměstnaných osob : 10 057
  • Základní kapitál  : 9 000 000  000 HRK 

 

  Důležité projekty  firmy INA z oblasti těžby ropy a zemního plynu:

  • Projekt  Severní Jadran

Projekt Severní Jadran znamená mnohaletý výzkum a přípravu zařízení na zkušební  těžbu zemního plynu na plynových polích IKA a IDA ( výstavba plošin a těžebních zařízení) na Jaderském moři. Kromě těchto polí byla již v minulosti objevena a zprovozněna k těžbě   další plynová pole s názvy KATARINA, IVANA a  ANNAMARIA, ze kterého se očekává těžba v roce 2009. Předpokládané množství vytěženého plynu ze severního Jadranu se pohybuje  ve výši 4 miliónů kubických metrů denně.   Za celou éru od průzkumu a přípravy těžby zemního plynu v Jaderském moři  firmy INA spolu  s partnery  vložili do tohoto projektu přes 700 mil USD.    V souvislosti a těžbou plynu v severním Jadranu byl vystavěn  45 km  dlouhý plynovod na mořském dně,  který je napojen  v Pule na již stávající  191 km dlouhý  plynovod spojující Pulu s Karlovcem.  Do výstavby podmořského plynovodu bylo firmou INA vloženo 39 mil EUR. Firma  Plinacro (viz dále) investovala do trasy plynovodu Pula –Karlovac částku  90 mil EUR.  Plynovod byl  slavnostně uveden do provozu 22. listopadu 2006, což pro chorvatské spotřebitele znamená, že zemní plyn vytěžený v Jaderském moři se bude do Chorvatska dostávat přímo a ne jako dosud  prostřednictvím  plynovodů v Itálii a Slovinsku. 

  • Projekt Međimurje

Tento projekt je zaměřen na přípravu těžby zemního plynu z plynových polí Vukanovac, Vučkovec a Zebanec na severu Chorvatska . Zahájení těžby se očekává v roce 2008 a vytěžené množství je odhadnuto na 1,1 miliardy m³ zemního plynu během  následujících 10 let.  Dopravu zemního plynu na území Chorvatska zajišťuje plně chorvatským státem vlastněna  firma PLINACRO (viz dále).

Co se týká  těžby ropy, INA funguje na bázi koncese v Egyptě a podílí se na těžbě se státní  ropnou společností Sonangol v Angole.   Provoz ropovodního systému na chorvatském teritoriu je zajišťován společností JANAF (viz dále).

 PLINACRO,d.o.o

PLINACRO d.o.o. je chorvatská firma, která zajišťuje provoz  1657 km vysokotlakých plynovodů, 142 redukčních a 210 měřících stanic na území Chorvatska. Přijetím balíků energetických zákonů v červenci 2001 v procesu reformy energetického sektoru Chorvatska,  se doprava zemního plynu   stává veřejnou službou. Rozhodnutím  Rady pro regulaci činností v energetice ze dne 31.10.2003   PLINARCO dostává povolení i pro provádění  energetické činnosti zařazené pod názvem doprava zemního plynu.  Původ zemního plynu dovezeného do Chorvatska je z  Ruské federace a Rusko jako země  dnes pokrývá veškerou dovozní poptávku Chorvatska po této surovině .

  • Hlavní předměty činnosti  :  Distribuce a doprava zemního plynu
  • Počet zaměstnaných osob : 206
  • Základní kapitál  : 841 002  000 HRK 

Vlastnická struktura :

  • INA, d.d.: 100 %   do 11.3. 2002
  • Chorvatská republika: 100 %   od 11.3. 2002  přechází do majetku státu                                                     

Plynofikace a projekt GEA(Gas Energy Adria)

Přírodní plyn se v Chorvatsku těží na cca 17 plynových polích, čímž je pokryto cca 60 % chorvatských potřeb. Celý plynovodný systém zahrnuje 2.178 km vysokotlakých plynovodů projektovaných na tlak 50, resp. 75 barů.   Hlavním rozvojovým projektem v této oblasti je projekt GEA (Gas Energy Adria), který obsahuje výstavbu podmořského plynovodu z italského Cosal Borseti do chorvatské Puly o délce 130 km (DN 600) s pracovním tlakem 110 barů. Cílem je doprava plynu z podmořských polí na severu Jadranu do chorvatského vnitrozemí. Na plynovod z  Puly  by navázal úsek do Karlovce o délce 215 km (DN 700) s pracovním tlakem 75 barů. Takto by došlo ke spojení se současným chorvatským plynovodním  systémem. Uvedený plynovod by umožnil transport plynu o objemu do 5 mld. m3/ ročně, diverzifikoval by chorvatské dodávky plynu a urychlil by plynofikace v oblastech, kterými prochází. Zároveň by se otevřela možnost transportu plynu pro sousední země.

JANAF d.d.

JANAF d.d. je chorvatská firma , která zajišťuje provoz  ropovodního systému se stejným názvem, který byl projektován a stavěn za bývalé SFRJ  v období  let 1974 až 1979 jako mezinárodní výkonný a ekonomický systém na dopravu ropy z přístavu na ostrově Krk (Omišalj) pro potřeby domácích i zahraničních rafinerií ve střední a východní Evropě.       JANAF d.d., kromě přepravy ropy, zajišťuje  také skladování ropy a derivátů.

  • Hlavní předmět činnosti   :  Potrubní přeprava  a skladování ropy a ropných derivátů
  • Počet zaměstnaných osob :  337
  • Základní kapitál                :  2 005 684 200 HRK 

Vlastnická struktura  : 

  • Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje 50,541% 
  • Chorvatská republika 21,726 %
  • INA d.d. 16,00 % 
  • Državna agencija za sanaciju banaka (DAB) 5,84%                   
  • Ostatní akcionáři 5,893 % 

 Systémem JANAF  se rozumí:

  • Terminál v přístavu Omišalj s celkovou  skladovací kapacitou 760 000 m³ ( 4 zásobníky po     40 000 m³,  5 zásobníků po 72 000 m³,  3 zásobníky po 80 000 m³)
  • Potrubí (ropovod) o celkové délce 759 km, z čehož 610 km se nachází na území Chorvatské republiky na trasách  Omišalj -   Sisak- Virje -Gola, Sisak- Virje- Lendava, Sisak – Slavonski Brod – Sotin. Projektovaná kapacita ropovodu je 34 mil tun ropy ročně.
  • Podmořský ropovod Omišalj – Urinj, který spojuje  terminál Omišalj s riječkou rafinerií  INA.
  • Terminály v   Sisaku se  skladovací kapacitou  od 100 000 m³ ,  terminály ve Virju  se skladovací kapacitou  od     40 000 m³
  • Veškeré potřebné čerpací a měřící stanice spojené s provozem ropovodu

Důležité projekty :

  •  Projekt Družba Adrija

          Projekt Družba Adrija předpokládá vývoz ropy ropovodem z Ruské federace přes území Běloruska, Ukrajiny, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a dále,  přes terminál Omišalj na ostrově Krk,   tankery po Jaderském moři do světa.  Je to společný projekt výše uvedených 6 zemí.  Na území Chorvatska se jedná o využití ropovodní sítě JANAF od maďarské hranice ( Gola) do  terminálu v Omišalji.Na základě spolupráce zemí  na tomto projektu  byla 16.12.2002 v Záhřebu  podepsána mezivládní Dohoda o podpoře projektu integrace ropovodních systémů Družba a Adrija. 

       Dne 25.11.2006, na základě  názoru  Odborné komise pro hodnocení již  dříve předložené  Studie vlivu projektu na životní prostředí (dále jen  Studie) v dané lokalitě, chorvatské Ministerstvo životního prostředí, územního plánování a stavebnictví RH rozhodlo o definitivním  zamítnutí realizace projektu Družba Adrija.  Studie byla odmítnuta jako nedostatečně  odborně připravená a tudíž nebude předložena k veřejné diskusi.  Hlavní výtka k úrovni Studie ze strany  komise spočívá v tom, že Studie nevyhodnocuje skutečný  vliv projektu  na  Jaderské moře a životní prostředí v dané lokalitě, ale snaží se projekt Družba Adrija obhajovat.  K názoru odborné komise  se  připojilo již výše zmiňované ministerstvo, což znamenalo konec projektu z pohledu chorvatské vlády.  ministerstvo předložilo rovněž návrh, aby zamítnutí tohoto projektu bylo  odhlasováno chorvatským parlamentem.

        Je známo, že významným zastáncem projektu Družba Adrija je prezident Mesić. Projekt Družba Adrija byl jedním z  témat  předvolební kampaně  na volbu prezidenta v Chorvatska na sklonku roku 2004. Prezident Mesić jako jediný tento projekt podporoval. V průběhu roku 2008 se v rámci diskuse o nové Energetické strategii znovu nastolila otázka oživení tohoto projektu s tím, že moderní technologie již umožňují uspokojit i ty nejnáročnější požadavky na ochranu životního prostředí.

  • Projekt PEOP  - Pan European Oil  Pipeline

       PEOP představuje projekt zásobování evropského trhu naftou z kaspické oblasti dopravené tankery přes přístavy na Černém moři do  rumunského přístavu  Constanca. Z něj by se dále dopravoval ropa  1500 km dlouhým ropovodem s přes území Rumunska, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Itálie. V italském Terstu se předpokládá napojení na ropovod TAL (Trans Alpine Line)  a tím umožnění distribuce  kaspické ropy do severoitalských a dalších evropských rafinerií.  Z výše uvedených důvodů využívání ropovodu  JANAF    hraje  v úvahách spojených s projektem PEOP  rovněž velmi významnou úlohu.  V dubnu 2007 bylo podepsáno Memorandum porozumění  o podpoře a rozvoji projektu PEOP mezi Rumunskem, Srbskem Chorvatskem, Slovinskem a Itálii.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Pomoc ze strany ČR:

Pomoc ze strany ČR byla  a je výhradně směřována pro početnou českou menšinu žijící v Chorvatské republice (CHR). Viz kapitola 7.7.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter