- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
Finanční krize se neprojevila v Chorvatsku v plné síle díky velmi rigidní politice Chorvatské národní banky (HNB). Vysoké povinné rezervy, stabilní měna a vysoký podíl domácích úspor sehrály pozitivní roli a guvernér HNB Rohatinsky díky tomu posílil svoji pozici. Povolil komerčním bankám snížení povinných rezerv pod podmínkou, že tyto peníze budou k dispozici na pokrytí potřeb státní pokladny. Tím se vládě podařilo vyřešit akutní problém se splatnými dluhopisy, podnikatelská sféra ale žádný příliv volných peněz nepocítila.
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2007 |
2008
| 2009 | 2010 | 2011 |
2011/2010 (%) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| I. Příjmy celkem (mil HRK) | 108 320,6 | 115 772,7 | 110 257,9 | 107 466,4 | 107 069,7 | -0,4 |
| II. Výdaje celkem (mil HRK) | 108 007,6 | 115 292,4 | 117 924,0 | 120 323,3 | 119 939,5 | -0,3 |
| Deficit (I-II) (mil HRK) | -2 232,2 | -2 507,9 | -9 629,4 | -14 012,4 | -12 869,8 | -8,2 |
Zdroj : Gospodarska kretanja 4/2012, str.4,
Deficit rozpočtu představoval 4,1% HDP.
Příjmovou stranu státního rozpočtu v roce 2011 (tedy její snížení o 0,4%) ovlivnilo snížení příjmů z daní o 2.3% a snížení příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění o 0,3%. Pokles výdajů byl zaznamenán poprvé v novodobé historii Chorvatska.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| mil EUR | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
2011/2010 % |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Běžný účet | -3 237,7 | -4 371,0 | -2 361,1 | -472,1 | -446,3 | -5,5 |
| 1. Saldo zboží | -9 434,0 | -10 793,8 | -7 398,0 | -5 990,7 | -6 358,5 | -6,1 |
| - příjmy (export) | 9 192,5 | 9 814,0 | 7 690,5 | 9 063,6 | 9 784,2 | 8,0 |
| - výdaje (import) | -18 626,5 | -20 607,8 | -15 088,5 | -15 054,3 | -16 142,8 | 7,2 |
| 2. Saldo služeb | 6 267,4 | 6 957,9 | 5 666,8 | 5 986,7 | 6 408,7 | 7,0 |
| - příjmy (export služeb) | 9 114,7 | 10 090,6 | 8 439,1 | 8 649,4 | 9 016,5 | 4,2 |
| - výdaje (import služeb) | -2 847,3 | -3 132,7 | -2 772,4 | -2 662,7 | -2 607,8 | -2,1 |
| 3. Důchod (Přijem) | -1 114,1 | -1 571,1 | -1 664,4 | -1 556,1 | -1 613,7 | 3,7 |
| 4. Transfery | 1 043,0 | 1 035,9 | 1 034,5 | 1 088,0 | 1 117,1 | 2,7 |
| Kapitálový účet | 4 141,9 | 5 951,4 | 3 058,8 | 1 319,4 | 1 335,8 | 1,2 |
| 1. Kapitálové transakce | 29,6 | 15,3 | 39,4 | 34,5 | -8,3 | -15,1 |
| 2. Finanční transakce (bez dev.rezerv) | 4 833,9 | 5 605,7 | 3 915,8 | 1 368,7 | 1 744,7 | 27,5 |
| 3. Devizové rezervy | -721,6 | 330,4 | -896,4 | -83,8 | -400,6 | 377,8 |
| Statistická diskrepance | -904,2 | -1 580,4 | -697,7 | -655,1 | -889,4 | 5,0 |
Zdroj : Gospodarska Kretanja Br. 3/2012 ,str.43
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| mil EUR | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| Přímé investice | 3 958,6 | 5 835,9 | 7 324,8 | 7 393,0 | 6 927,7 |
| Stát, vláda | 5 438,0 | 4 197,3 | 5 190,9 | 5 942,9 | 6 996,0 |
| Chorvatská národní banka | 2,3 | 2,3 | 1,1 | 1,2 | 0,1 |
| Komerčni banky | 8 918,1 | 10 079,1 | 10 680,3 | 10 750,3 | 11 627,9 |
| Ostatní | 14 936,8 | 19 835,7 | 21 393,4 | 21 704,7 | 20 181,7 |
| Celkem zahraniční dluh | 33 253,8 | 39 950,2 | 44 590,5 | 45 792,2 | 45 733,4 |
Zdroj : Hrvatska narodna banka, Gosp.kretanja, Br.3/2012, str.56
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska narodna banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br.6/2001.
V posledních letech docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele. V posledních čtyřech letech je situace stabilizovaná.
| Rok | Počet bank celkem | Nad 10 mld KN | Ostatní | Méně než 100 mil KN | Počet spořitelen celkem | Nad 100 mil KN | Ostatní | Méně než 10 mil KN |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1999 | 53 | 2 | 47 | 4 | 30 | 4 | 21 | 5 |
| 2000 | 45 | 2 | 40 | 3 | 29 | 5 | 20 | 4 |
| 2001 | 44 | 4 | 37 | 3 | 21 | 5 | 12 | 4 |
| 2002 | 46 | 5 | 37 | 4 | 10 | 2 | 5 | 3 |
| 2003 | 42 | 6 | 34 | 2 | 7 | 2 | 2 | 3 |
| 2004 | 38 | 6 | 31 | 1 | 6 | 0 | 3 | 3 |
| 2005 | 36 | 6 | 29 | 1 | 3 | 0 | 1 | 2 |
| 2006 | 35 | 8 | 25 | 2 | 3 | 0 | 1 | 2 |
| 2007 | 35 | 9 | 24 | 2 | 2 | 0 | 1 | 1 |
| 2008 | 32 | 9 | 22 | 1 | 2 | 0 | 1 | 1 |
| 2009 | 32 | 9 | 22 | 1 | 2 | 0 | 1 | 1 |
| 2010 | 32 | 9 | 22 | 1 | 2 | 0 | 1 | 1 |
| 2011 | 31 | 9 | 21 | 1 | 2 | 0 | 1 | 1 |
Zdroj : Hrvatska narodna banka
Nejznámější chorvatské banky jsou Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku , Zlata kuna, apod.
Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB) – www.hnb.hr. Zde jsou i uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách vč. seznamu bank v konkursním řízení.
5.5. Daňový systém
Hospodářské změny v Chorvatsku si vyžádaly reformu daňové soustavy podle vzoru západoevropských zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Nový daňový systém sjednotil postavení všech daňových poplatníků, tj. domácích i zahraničních fyzických a právnických osob. Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).
Druhy daní v Chorvatsku :
- daň z příjmu
- daň ze zisku
- daň z přidané hodnoty
- zvláštní daň u stanovených výrobků (tzv. „trošarina“)
- daň z nemovitostí
- dědická a darovací daň
- daň z hazardních her
- daň na cestovní motorová vozidla
- daň na plavební objekty
- spotřební daň
- daň na víkendové domky (chaty)
- daň z reklamy
- daň na firmu nebo název
- daň z využití veřejných prostor
- daň ze zábavných a sportovních podniků
- tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel.
Daň z příjmu
Daň z příjmu se vztahuje na fyzické osoby, které realizují zdanitelný příjem v CHR. Pro výpočet daňového základu se od celkového příjmu odečítají příspěvky na důchod ve výši 20%, nebo 15% v 1.pilíři a 5% ve 2.pilíři (tzv. individuální kapitálové penzijní připojištění). Dále se od 1.3.2012 odečítá nezdanitelná částka 2.200 HRK. Daňové rozpětí je 12 % (do 2 200 HRK/měs.), 25 % (2 200 až 8800 HRK/ měs.), 40 % (8800 a více)
Kromě uvedeného zaměstnavatel musí hradit další příspěvky, které neovlivňují zdaňovací základ:
- příspěvek na zdravotní pojištění (13 % od 1.5.2012)
- příspěvek do fondu zaměstnanosti (1,7%)
- příspěvek do fondu bezpečnosti práce (0,5 %), tj. celkem 15,2 %.
Daň ze zisku
Plátci daně ze zisku jsou:
- obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb.
Všichni daňoví plátci platí daň ze zisku ve výši 20 % (viz Zákon o dani ze zisku NN 127/00, Pravilnik NN 132). Nižší zdaňovací úroveň 5 % a 15 % odvádí poplatníci podnikající v oblastech zvláštní státní péče (např. v oblastech postižených válečnými událostmi). Nižší daňovou sazbu (10 %) rovněž využívají uživatelé volných celních zón. Zisk, který bude použit na zvýšení základního jmění nebude od roku 2012 daněn. Naopak od 1.3.2012 je zavedena daň z podílu na zisku a dividend vyplácených zahraničním právnickým osobám ve výši 12%.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Od 1.3.2012 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb. 0 % (nulová úroveň) DPH na mléko, chléb, léky, knihy a služby cestovních operátorů – organizované pobyty) . 10% DPH u jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené). Od 1.1.2013 bude zavedena 10% sazba pro všechny typy turistických služeb.
Daň z nemovitostí
Daň z nemovitosti se platí při prodeji, výměně nebo při získání nemovitosti. Za nemovitosti jsou považovány:
- zemědělská půda;
- stavební pozemek;
- obytné a správní budovy aj. stavební objekty.
Daň platí kupující a to ve výši 5 % z hodnoty nemovitosti.
Akcízní daně („trošarine“)
Akcízní daně jsou uvaleny na následující položky :
- kávu
- naftové deriváty
- tabákové výrobky
- pivo
- nealkoholické nápoje
- alkohol
- osobní automobily
- luxusní výrobky
- na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.
Daně zavedené některými orgány místní samosprávy
Místní orgány státní správy mohou zavádět některé typy daní, které se týkají převážně domácích fyzických a právnických osob (spotřební daň, daň z dědictví a darů, daň z rekreačních nemovitostí, daň z plavidel, daň na silniční vozidla, daň na nevyužitou zemědělskou půdu a nevyužité průmyslové objekty, daň na firmu nebo název, na využívání veřejných ploch, spotřební daň ve výši 3 % z prodeje nápojů, apod.).V některých obcích a městech mohou být uplatňovány některé dodatečné daně – tzv. „prirez k porezu na dohodak“ – dodatečná daň k dani z příjmu. V Záhřebu je to až 30 %, u měst s více než 30 tis. obyvateli 15 %, u měst do 30 tis. obyvatel 12 %, obcí 10 %.
Detailní popis daňového systému včetně legislativy lze najít na stránkách Chorvatského daňového úřadu, který je provozován i v anglickém jazyce. www.porezna-uprava.hr
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
