- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od 1. 1. 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity 0 stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťují též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.
Ústava CHR zahraničním investorům garantuje:
- ochranu vloženého kapitálu
- volný převod zisku do zahraničí
- volný převod volného investičního kapitálu.
Zákon o podpoře investic (NN č. 73/2000), přijatý chorvatským parlamentem v roce 2000 upravuje Zákon o dani ze zisku ve smyslu daňových úlev pro domácí a zahraniční investory:
| Objem investice | Zvýhodněná daňová sazba | Doba využívání zvýhodněné sazby od počátku investice | Podmínky pro : |
|---|---|---|---|
| min. 10 mil.HRK | 7 % | 10 let | 30 zaměstnanců |
| více než 20 mil. HRK | 3 % | 10 let | 50 zaměstnanců |
| více než 50 mil. HRK | 0 % | 10 let | 75 zaměstnanců |
Od 1.2.2009 mohou české právnické i fyzické osoby nabývat nemovitosti v Chorvatsku na základě Zakona o vlasništvu.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice (FDI) v roce 2011 dosáhly částky 1,048 mld. EUR, což je třikrát více než v předchozím roce. Celkově za období posledních 7 let 2002 až 2011 cizinci v Chorvatsku investovali přes 18,4 mld. EUR.
| 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přímé zahraniční investice FDI (mil EUR) | 1 137,9 | 1762,4 | 949,6 | 1 467,9 | 2 764,8 | 3 670,2 | 4 191,7 | 1 875,2 | 295,3 | 1 048,4 |
| Celkem HDP (mil. EUR) | 28 112 | 30 011 | 32 759 | 35 725 | 39 102 | 42 833 | 47 370 | 45 379 | 45 917 | 45 897 |
| Podíl FDI na HDP (v %) | 4,05 | 5,87 | 2,90 | 4,11 | 7,07 | 8,57 | 8,85 | 4,13 | 0,64 | 2,28 |
Zdroj : HNB - Hrvatska narodna banka www.hnb.hr
Mezi největší chorvatské investory z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným létům.
Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářský vyspělé země jako jsou Rakousko, Holandsko a Německo .
| Země | 1993 – 2009 (mil EUR) |
Z toho 2011 |
|---|---|---|
| Rakousko | 6 209,7 | 420,7 |
| Holandsko | 4 405,3 | 1 080,1 |
| Německo | 2 759,3 | 56,2 |
| Francie | 1 350,9 | 42,1 |
| Itálie | 1 061,5 | 81,5 |
| Lucembursko | 982,5 | -63,9 |
| Maďarsko | 2 307,0 | 154,8 |
| Slovinsko | 1 060,8 | 108,0 |
| Švýcarsko | 382,3 | -14,6 |
| Velká Británie | 421,1 | 34,8 |
| Mezinárodní finanční instituce | 259,0 | -17,7 |
| USA | 140,3 | 21,4 |
| Švédsko | 148,1 | -122,9 |
| Dánsko | 178,2 | 22,3 |
| Kypr | 109,9 | 25,1 |
| Bosna a Hercegovina | 70,9 | -4,9 |
| Lichtenštejnsko | 51,4 | 0,5 |
| Irsko | 45,1 | 6,0 |
| Španělsko | 51,4 | 2,0 |
| Britské Panenské ostrovy | 28,2 | -0,1 |
| Ruská federace | 126,6 | 5,0 |
| Belgie | 410,5 | 20,7 |
| Slovensko | 26,7 | 6,5 |
| ČR | 18,40 | 1,5 |
| Celkem (mil.EUR) | 23 775,6 | 1 875,2,9 |
Zdroj : HNB - Hrvatska narodna banka
9.3. České investice v teritoriu
Zahraniční investice z ČR do Chorvatska jsou dle oficiálních výkazů velmi nízké a v oficiálních přehledech se začaly objevovat až v roce 2006. Za období let 1993-2011 se české investice ve výši 18,4 mil EUR podílejí pouhými 0,13 % na celkových zahraničních investic do Chorvatska.
Je však známo, že čeští občané zakládají v Chorvatsku právní subjekty dle chorvatského práva, za účelem nákupu nemovitostí. České firmy rovněž projevují zájem o privatizaci hotelových komplexů a jsou do procesu privatizace zapojeny. Konkrétní strukturální složení investic dle jednotlivých odvětví není známo.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Možnosti pro české firmy lze nalézt v oblasti turismu a hoteliérství. S rozvojem chorvatské turistiky je registrován rostoucí zájem českých občanů (fyzických i právnických osob) o koupi nákupu nemovitostí a pozemků v Chorvatsku. Tento zájem se však stále soustřeďuje víceméně na nákup malých objektů nebo pensionů na jadranském pobřeží.
Další reálná oblast z hlediska budoucí privatizace jsou Chorvatské železnice (HŽ). Dle privatizační strategie, privatizovány budou 3 společnosti patřící HŽ zabývající se aktivitami, které přímo nesouvisí s hlavním předmětem činnosti chorvatských drah, kterým je železniční přeprava osob a nákladu, jak v domácím tak zahraničním provozu.
Do prvního kola privatizace půjdou firmy zajišťující stravování, údržbu a ochranu budov v souvislosti s provozem chorvatských železnic. (Željezničko ugostitelstvo d.o.o, RVR d.o.o., PZZ Inženjering d.o.o). Dále se uvažuje s privatizací dalších 7 společností z celkového počtu 16. Zdali bude privatizace organizována přímo HŽ nebo půjde přes HFP-Hrvatski fond za privatizaciju, bude teprve předmětem rozhodnutí chorvatské vlády.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Doposud zmíněná daňová a jiná zvýhodnění nebyla dostatečným motivem a nepřitáhla zahraniční nebo domácí investory a to ani do oblastí zvláštní státní péče (válkou zničených regionů), které mají další daňové úlevy definované zvláštními zákony. Opatrný přístup zahraničních investorů byl spojen zejména s pomalým tempem změn v právním systému.
Mnohdy problematická platební morálka chorvatských hospodářských subjektů, vysoká vnitřní zadluženost, složité byrokratické postupy spojené s vydáváním nejrůznějších povolení a koncesí a v neposlední řadě i nejasnosti v pozemkových knihách byly zřejmě hlavními důvody, proč nedošlo k zásadnímu obratu v přílivu a struktuře zahraničních investorů, pokud nepočítáme zatím jedinečný prodej podílu výše zmíněné společnosti INA.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
