- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
V roce 2011 byl přerušen dlouholetý proces prohlubování salda obchodní bilance ve prospěch ČR. Zatímco ČSÚ zaznamenal nárůst objemu českého exportu do Chorvatska v eurech o 10,1%, dle chorvatského DZS šlo o pokles o 1,7%. Chorvatský export byl dle ČSÚ vyšší o 52,1%, zatímco DZS zaznamenal nárůst o pouhých 12,2% v eurovém srovnání s rokem 2010. Celkový obrat se dle ČSÚ zvedl o 18,7% (dle DZS klesl o 0,8%) a tím pádem dle ČSÚ došlo k mírnému snížení (o 4,4%) pro ČR stále abnormálně velkého kladného salda obchodní bilance s Chorvatskem.
7.1. Smluvní základna
Po vstupu ČR do EU zůstalo v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. Seznam těchto dokumentů je k nahlédnutí na internetových stránkách ZÚ Záhřeb www.mzv.cz/zagreb, v kapitole Vzájemné vztahy a podkapitole Bilaterální smlouvy s Chorvatskem. V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR Václava Klause v Chorvatsku, byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí.
- Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.
V září 2008 byl podepsán při příležitosti pracovní návštěvy premiéra Topolánka Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost 31.8.2009.
Dne 4.10.2011 byl v Záhřebu podepsán velvyslancem Karlem Kühnlem a státním tajemníkem chorvatského ministerstva financí a ředitelem Daňové správy Josipem Lozančićem Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána 22.1.1999 v Praze). Protokol byl již ratifikován v ČR a po jeho ratifikaci na chorvatské straně by měl vstoupit v platnost v průběhu roku 2012.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
Index 11/10 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz zboží z ČR (tis.€) | 406 363,4 | 429 554,7 | 303 300,8 | 288 680,9 | 283 773,3 | 98,3 |
| Dovoz zboží do ČR (tis.€) | 99 843,6 | 99 246,5 | 80 271,7 | 80 007,6 | 81 767,8 | 102,2 |
| Obchodní obrat (tis.€) | 506 207,0 | 528 801,1 | 383 572,5 | 368 688,5 | 365 541,1 | 99,2 |
| Saldo (tis.€) | 306 519,8 | 330 308,2 | 223 029,1 | 208 673,3 | 283 773,3 |
Zdroj : Ministerstvo hospodářství HR
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
| Název dle nomenklatury SMTK 3 | Export z ČR 2009 (v €) | Export z ČR 2010 (v €) | Index 10/09 | % |
|---|---|---|---|---|
| Auta osobní, vozidla motorová pro přepravu osob | 35 127 266 | 32 528 844 | 92,6 | 11,27 |
| Elektrická energie | 17 599 793 | 12 242 998 | 69,6 | 4,24 |
| Tyče, profily, zpracovaná ocel | 12 002 178 | 13 068 238 | 108,9 | 4,53 |
| Prací a čisticí prostředky, povrchové čištění | 20 133 378 | 17 019 507 | 84,5 | 5,90 |
| Výrobky válcované, ploché ze železa | 7 222 476 | 7 360 546 | 101,9 | 2,55 |
| Zařízení na automatické zpracování dat | 12 879 283 | 15 373 802 | 119,4 | 5,33 |
| Televizní přijímače, video monitory a projektory | 6 310 364 | 13 455 594 | 213,2 | 4,66 |
| Elektrické stroje a přístroje | 7 525 193 | 6 442 667 | 85,6 | 2,23 |
| Živá zvířata | 11 232 389 | 13 153 244 | 117,1 | 4,56 |
| Ostatní | 173 268 455 | 158 035 443 | 81,6 | 54,73 |
| Celkem | 303 300 775 | 288 680 883 | 70,6 | 100,00 |
| Název dle nomenklatury SMTK 3 | Import do ČR 2009 (v €) | Import do ČR 2010 (v €) | Index 10/09 | % |
|---|---|---|---|---|
| Cukr, melasa a med | 3 736 931 | 1 236 269 | 33,1 | 1,55 |
| Elektricky poháněné stroje a díly | 26 338 666 | 14 471 958 | 54,9 | 18,09 |
| Výrobky z kůže, umělé kůže | 8 323 296 | 9 336 659 | 112,2 | 11,67 |
| Kovové výrobky | 4 702 857 | 5 106 629 | 108,6 | 6,38 |
| Nábytek a díly | 2 883 814 | 3 354 412 | 116,3 | 4,19 |
| Polyacetyláty a polyestery | 2 516 207 | 4 766 703 | 189,4 | 5,96 |
| Hliník | 2 826 892 | 2 772 002 | 98,1 | 3,46 |
| Potraviny a polotovary | 2 242 048 | 2 090 269 | 93,2 | 2,61 |
| Léky | 5 626 041 | 6 355 804 | 113,0 | 7,94 |
| Polimery etylénu | 409 498 | 3 506 603 | 856,3 | 4,38 |
| Papír a karton | 875 793 | 2 431 594 | 277,6 | 3,04 |
| Ostatní | 81,6 | 30,73 | ||
| Celkem | 80 271 686 | 80 007 623 | 99,7 | 100 |
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Pro české exportéry do Chorvatska mohou být zajímavé oblasti rozvoje a obnovy dopravní infrastruktury,oblast ekologie a čištění odpadních vod a subdodavatelská činnost pro chorvatský zpracovatelský průmysl.
Projekt ochrany Jaderského moře
Nová vláda vláda Chorvatské republiky spolu s institucí Hrvatske vode pokračuje ve spolupráci se Světovou bankou v realizaci projektu týkajícího se se ekologické ochrany Jadranu v hodnotě 1,6 miliardy HRK ( cca 6,5 miliardy Kč).Předmětem výše uvedeného projektu je výstavba ČOV ( čističky odpadních vod) a kanalizačních systémů na 47 místech pobřeží Jaderského moře. Mezi lokality spadající pod tento projekt patří například Zadar, Opatija, Biograd a ostatní turistické destinace. Pořadí realizace na jednotlivých místech je vybráno s ohledem na možnosti dalšího rozvoje turistického ruchu a návratnosti investic. Patří tam turistická místa jako Mali Lošinj, Opatija, Crikvenica, Novalja, Rab, Korčula a další.
Kredit Světové banky ve výši 811 mil HRK zajistí financování zhruba poloviny potřeb z hlediska finanční náročnosti projektu. Zbytek je financován chorvatskou vládou ze státního rozpočtu ve výši 353 mil HRK, Hrvatske vode se podílejí částkou 142 mil HRK a 316 mil HRK bude financován z rozpočtů měst a obcí.
V souvislosti s projektem na ochranu Jadranu je však nutno zmínit jednu důležitou skutečnost. Jde o to, že Světová banka požaduje, aby náklady na poskytované úvěry byly částečně hrazeny finančními prostředky, které budou promítnuty do cen vodného a stočného, které nejsou ve všech lokalitách stejné. Zvýšení ceny vodného a stočného je však pro místní samosprávy směrem k obyvatelstvu a voličům velmi nepopulární opatření a zatím neproběhlo ve všech městech a obcích.
I když je průběh a realizace projektu není ve všech lokalitách na stejné úrovni,všechny odpovědné instituce, a to, jak na úrovni města, tak i županije si uvědomují nezbytnost realizace projektu v příštích letechz důvodu jeho přímé souvislosti s turistickým ruchem, který je značným zdrojem domácího produktu nejen pro tuto oblast, ale pro celé Chorvatsko.
Vzhledem k poměrně značnému počtu českých výrobců a engineeringových firem, které se zabývají výrobou a výstavbou ČOV, považujeme oblast výstavby ČOV v Chorvatsku za jeden z perspektivních oborů pro jejich případné exportní aktivity do této země.
Výstavba železničních koridorů
Neméně perspektivní může být z dlouhodobého hlediska pro některé české firmy program modernizace a rekonstrukce chorvatských železnic. V prosinci roku 2003 se chorvatské železnice (HŽ) staly členem CER ( Community of European Railways). Tato skutečnost je zavazuje přizpůsobit svůj vozový park a železniční infrastrukturu přísným technickým normám a požadavkům CER-u tak, aby chorvatské vlakové soupravy mohly jezdit po evropských tratích a naopak aby vlaky zahraničních železničních společností mohly být provozovány v Chorvatsku. HŽ původně plánovaly rekonstrukci 110 cestovních vagónu do konce roku 2005, v delším časovém období daném investičním plánem do roku 2010 se předpokládala rekonstrukce cca 5500 vagónů nákladních. Je známá potřeba cca 130 kusů elektrických a dieselových lokomotiv. Z hlediska modernizace a výstavby železniční infrastruktury se kombinovanými finančními prostředky chorvatské vlády a kreditu Světové banky modernizuje část železničního koridoru 5c. Tento koridor spojuje přístav Ploče s Budapeští a prochází východní části Chorvatska.
HŽ plánují v nejbližších třech letech profinancovat celkem 12,1, mld HRK( cca 50, 8 mld CZK), z čehož 5,36 mld HRK by bylo určeno pro výstavbu koridorů.
Zajištění financí v celkové výši 12,1 mld HRK, které budou částečně spotřebované na obnovu, údržbu stávajících tratí a vozového parku, je předpokládáno ze státního rozpočtu, zbytek z komerčních úvěrů a také ze zdrojů evropských předpřístupových fondů a fondů soudržnosti. Plán rozvoje chorvatských železnic zahrnuje rozvoj a obnovu železničního svršku, modernizace a případné zajištění nových osobních vlaků, lokomotiv, vagónů pro nákladní nebo osobní přepravu a postupnou privatizaci. Vzhledem k tomu, že přes území Chorvatska prochází úseky tzv. panevpropských koridorů, které musí splňovat předepsané parametry (např. dvojkolejná elektrifikovaná trať, možnost rychlosti vlaku do 160 km/h ,apod..), HŽ plánují na níže uvedených úsecích zajistit splnění těchto parametrů.
- Vb. Koridor : Rijeka-Záhřeb – Koprivnica – státní hranice s Maďarskem
- Vc. Koridor : Ploče-Metković-Osijek-Beli Manastir – státní hranice s Maďarskem
- X. Koridor : Savski Marof-Tovarnik – směr státní hranice Srbsko
Jak již bylo výše uvedeno, plánovaná částka určena na koridory je 5.36 mld HRK (cca 22,5 mld CZK).
Vozový park
V tuto chvíli je základní strategickou otázkou, která není zodpovězena, zda-li nové vozové soupravy pro potřeby HŽ budou v budoucnu zajišťovány domácími výrobci nebo dovozem .Toto dlouhodobé a strategické rozhodnutí bude teprve provedeno chorvatskou vládou na základě předložených studií a expertíz HŽ, které se připravují. Ani z jedna z variant se nejeví v tuto chvíli jako jednoznačná. Dále probíhá a je plánována postupná modernizace příměstských cestovních vlaků firmouTŽV Gredelj d.o.o (adresa: Trnjanska Cesta 1, 10 000 Záhřeb, www.tzv-gredelj.hr ), kterou považujeme za klíčový subjekt a partnera v Chorvatsku pro případné české výrobce a subdodavatele této techniky. Jediným zakladatelem a 100 %-ním vlastníkem této společnosti s ručením omezeným jsou právě státem vlastněné HŽ d.o.o – Hrvatske željeznice.
Zpracovatelský průmysl
Důležitým zdrojem chorvatského ekonomického výstupu je tzv. průmyslová výroba zahrnující zpracovatelský průmysl, zásobování domácností a státního sektoru elektrickou energií, plynem , vodou a těžba nerostů. Průmyslová výroba tvoří z hlediska struktury cca pětinu HDP. Fungování a existence zpracovatelského průmyslu v Chorvatsku vyvolává poptávku po vstupech, které jsou dosažitelné mimo jiné i v České republice. Velvyslanectví ČR eviduje od chorvatských firem žádosti o kontakt na firmy v ČR zabývající se výrobou textilu (nikoliv však oděvů), skla v jeho nejrůznějších formách, metalurgických produktů (trubky, profily, betonářská ocel, apod.). V posledních dvou letech roste zájem chorvatských subjektů o výrobce potravinářských výrobků a chovatele hovězího dobytka v ČR. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že na chorvatském trhu by v budoucnu mohly uspět české firmy – exportéři podnikající ve výše vyjmenovaných odvětvích.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Mezi české firmy a značky, které jsou zastoupeny v Chorvatsku jakoukoliv právní formou patří ŠKODA AUTO Mladá Boleslav a.s., ČECHOFRACHT a.s., Českobudějovický Budvar a.s., ČSA a.s., SUBTERRA a.s., OHL ŽS Brno a.s., Fortuna a.s., Beck International a.s., METROSTAV a.s., Diamonds International Corporation
Z chorvatských firem zastoupených v ČR jsou nejvýznačnější: Astra International d.d., Atlas, Autocentar Merkur d.d., HTZ – Chorvatské turistické sdružení, Đuro Đaković, Integra s.r.o., Končar Zagreb d.d., Luka Rijeka, Monting, Pliva Praha, Podravka International s.r.o.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Dle analýzy jednotlivých dotazů, žádostí o kontakt, apod. z chorvatské strany na ZÚ Záhřeb, největší zájem je o následující zboží a výrobce z ČR zabývající se následujícími oblastmi:
- stavební železo (ocelové tyče, profily, konstrukce apod.)
- železné a ocelové válcované plechy, trubky a potrubí
- papír, lepenka, výrobky z papíru
- textil (látky, ne oděvy)
- potravinářské výrobky (cukrovinky, sušené mléko, suché plody, apod.)
- užitkové sklo (obecně české sklo a porcelán)
- hovězí dobytek
- vojtěška, oves, řito, pšenice
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Rozvojová pomoc ČR byla a je výhradně směřována pro početnou českou menšinu žijící v Chorvatské republice (CHR). Největší část byla určena pro opravy českých škol a českých národních domů Svazů Čechů v Chorvatské republice (22,75 mil. Kč v letech 1997-1998, 15 mil. Kč v roce 1999, 1,2 mil. Kč v roce 2000 a 7 mil. Kč v roce 2001).
Zvláštní postaveni mezi aktivitami zahrnutými v projektech obnovy zaujímá přístavba české ZŠ J.A. Komenského v Daruvaru s celkovým nákladem 24 mil. Kč. Podílem 50 % se podílela chorvatská strana (ministerstvo školství). Memorandum o spolupráci mezi subjekty akce bylo podepsáno v dubnu 1997.
Systematická pomoc našim krajanům v CHR byla obnovena od roku 1993. Tato činnost byla koordinována a z větší části i přímo zajišťována MZV ČR. Ve spolupráci s MŠMT je krajanům poskytována pomoc v oblasti školství formou každoročních letních jazykových kurzů pro učitele z českých škol v Chorvatsku a vysláním učitele z ČR do Daruvaru. MZV ČR rovněž zprostředkovalo učitelkám mateřských školek stáže v ČR a organizačně a finančně přispělo na letní tábory dětí z Chorvatska v ČR. V roce 2004 činila dotace 0,5 mil CZK a v loňském roce 2005 0,65 mil CZK.
Mezi MZV ČR a Svazem Čechů v Chorvatské republice byla uzavřena písemná dohoda podrobně stanovující podmínky a mechanismy uvolňování příspěvků ze strany ČR na jednotlivé akce. Podmínkou je 10% účast Svazu, nebo jiných chorvatských subjektů na spolufinancování každé akce.
Činnost Svazu Čechů v Chorvatsku (tj. i jednotlivých Českých besed soustředěných ve velkých městech a zejména pak v oblasti západní Slavonie) výrazně přispívá k rozvoji česko-chorvatských vztahů (udržování českého jazyka a kultury, rozšiřování kulturních, ale i obchodních a hospodářských vazeb mezi našimi zeměmi). Chorvatští Češi si váží všestranné pomoci České republiky. Vzhledem k těžké hospodářské situaci v CHR (oblast záp. Slavonie byla postižena válečnými událostmi, je zde vysoká nezaměstnanost) velice vítají poskytnutí jakékoliv pomoci umožňující jim rozšiřování vlastních aktivit. Za zmínku stojí skutečnost, že česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě s cca 11 tis. deklarovanými Čechy, kteří jsou usídleni zejména v okolí města Daruvar. Celkově představují chorvatští Češi 0,3 % obyvatelstva Chorvatska. Kromě občiny Daruvar, v níž je deklarováno 18,4% Čechů jsou dalšími ostrovy češství v Chrovatsku občiny Bjelovar (0,5%), Garešnica (2,9%), Grubišno Polje (13,7%), Kutina (1,6%) a Pakrac (2,6%). Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné. Česká menšina v Chorvatsku je vzhledem ke struktuře Českých besed a Svazu Čechů, ale zejména pak k aktivní činnosti krajanských spolků, jednou z nejlépe organizovaných krajanských komunit v celém Chorvatsku.
Od roku 1997 je česká menšina v Chorvatsku zařazena do programu oprav krajanských škol a menšinových kulturních zařízení, na které jsou poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu.
V roce 2004 tak obdržel Svaz Čechů v Chorvatsku od české vlády celkem 2,5 mil CZK na rekonstrukci a obnovu kulturních a vzdělávacích objektů ve vlastnictví české menšiny.
V roce 2005 byla ze strany České republiky za podobným účelem uvolněna částka ve výši 3,6 mil CZK, která byla dodatečně navýšená o dalších 1,017 mil CZK.
V roce 2006 byl na základě usnesení vlády ČR ze dne 22.února 2006 České besedě Rijeka poskytnut peněžní dar ve výši 3 mil CZK z prostředků rezervního fondu MZV ČR za účelem zprovoznění první etapy Českého kulturního centra v Rijece. V roce 2006 byl Svazu Čechů v Chorvatsku poskytnut peněžní dar ze státního rozpočtu ČR ve výši 550 tisíc CZK, který byl využit v plné výši k přípravě a realizaci festivalu Krajanské dožínky a k uspořádání semináře pro žáky krajanských ZŠ. Tento dar byl poskytnut s cílem posílení kulturního vlivu ČR na krajany, zachování a posílení české identity a kultury u krajanů v zahraničí.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Chorvatsko je díky své geografické poloze tradičním vývozcem služeb, a to v oblasti cestovního ruchu. Chorvatské saldo ve výměně služeb v platební bilanci země je kladné a v roce 2011 téměř vyrovnalo negativní saldo v oblasti výměny zboží.
| ( mil. EUR) | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
Index 11/10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz služeb celkem | 8 526,8 | 9 114,7 | 10 090,6 | 8 439,1 | 8 649,4 | 9 016,5 | 4,2 |
| Doprava | 1 037,5 | 1 165,4 | 1 209,4 | 752,0 | 973,0 | 962,4 | -1,1 |
| Turistický ruch | 6 293,3 | 6 752,6 | 7 459,4 | 6 366,8 | 6 230,0 | 6 598,6 | 5,9 |
| Ostatní | 196,0 | 1 196,8 | 1 421,8 | 1 320,4 | 1 446,4 | 1 455,5 | 0,6 |
| Dovoz služeb celkem | 2824,2 | 2 847,3 | 3 132,7 | 2 772,4 | 2 662,7 | 2 607,8 | -2,1 |
| Doprava | 563,2 | 623,3 | 700,9 | 497,1 | 460,7 | 481,5 | 4,5 |
| Turistický ruch | 584,6 | 717,3 | 765,5 | 718,2 | 629,2 | 628,4 | -0,1 |
| Ostatní | 1676,3 | 1 506,7 | 1 666,4 | 1 557,2 | 1 572,8 | 1 498,0 | -4,8 |
Saldo služeb celkem |
5 702,7 |
6 267,4 | 6 957,9 | 5 666,8 | 5 986,7 | 6 408,7 | 7,0 |
| Pro porovnání: | |||||||
Saldo zboží |
-8 344,2 |
-9 434,0 | -10 793,8 | -7 398,0 | -5 990,7 | -6 358,5 | 6,1 |
Zdroj: Gospodarska kretanja br. 3/2012, str.43,Platební bilance země
Vliv vzájemné výměny služeb ČR a Chorvatska na tento výsledek, by se dal zhruba odhadnout podílem noclehů českých turistů na celkovém počtu noclehů zahraničních turistů v turistické sezóně 2011. Počet noclehů turistů z ČR byl v roce 2011 4 388 700, celkový počet noclehů zahraničních turistů byl 60 354 200, což by znamenalo podíl ČR na tomto výsledku ve výši 7,3 % .
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Zaměstnávání cizinců v Chorvatsku je regulováno tzv. cizineckým zákonem (Zakon o strancima - Narodne novine 109/2003 - www.nn.hr). Cizinec může pracovat v Chorvatsku za předpokladu, že má pracovní povolení (radna dozvola) a splňuje všeobecné a zvláštní podmínky pro vytvoření zaměstnaneckého vztahu. Pracovní povolení se vydává na dobu určitou, po dobu vykonávání určitých činností nebo odborné práce. Pracovní povolení vydává MUP - Ministerstvo vnitra Chorvatska prostřednictvím policejních služeben v místě vykonávání činností.
Chorvatská republika má zavedený systém kvót na počet pracovních povolení pro cizince, jednak z hlediska počtu pro jednotlivé skupiny profesí.
Pracovní povolení (radna dozvola), které je limitováno kvótami, se vztahuje na všechny pracovníky, kteří chtějí být zaměstnáni u chorvatských podnikatelských subjektů.
Povolení k činnosti (poslovna dozvola) nepodléhá žádným početním kvótám, je určeno pro samostatnou výdělečnou činnost a k jeho získání je třeba splňovat podmínky specifikované v čl. 132 Zákona o cizincích (např. činnost by měla být přínostem pro chorvatskou ekonomiku, měla by využívat nejmodernější zařízení, zaměstnávat místní sílu atd.) O splnění podmínek rozhodují opět policejní služebny na základě vyjádření oddělení pro hospodářství místní radnice.
Parlament nyní schválil nový cizinecký zákon, který vstoupil v platnost 1.4.2009 (viz příloha).
Všechny potřebné informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytne níže uvedený zastupitelský úřad Chorvatska v Praze.
Velvyslanectví Chorvatské republiky
V Průhledu 9
162 00 PRAHA 6
tel.: 2 333 404 79, 2 333 556 95
fax: 2 333 434 64
Souborové přílohy:
-
Novela cizineckého zákona
(60 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57233
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
