Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

    

Současná zahraniční politika Chorvatska prosazuje prozápadní orientaci zaměřenou na členství v EU, NATO a dobré vztahy se sousedy. Poté, co se stalo v dubnu 2009 členem NATO, stalo se členství v EU prioritním cílem chorvatské zahraniční politiky.

EU

V roce 2001 Chorvatsko podepsalo s EU Stabilizační a asociační dohodu jako první krok na cestě integrace země do EU. Ratifikace dohody se však v důsledku nedostatečné spolupráce země s ICTY protáhla až do roku 2004.

V únoru 2003 podalo Chorvatsko přihlášku ke vstupu do EU. Evropská rada následně uložila Evropské komisi vypracování hodnocení a doporučení k chorvatské přihlášce. Vláda I. Račana odevzdala počátkem října odpovědi na dotazník EK. EK následně (duben 2004) zveřejnila své pozitivní hodnocení (tzv. avis) Chorvatska a v červnu téhož roku udělila ER Chorvatsku statut kandidátské země. Přístupové rozhovory Chorvatska byly zahájeny po splnění podmínky zlepšení spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro býv. Jugoslávii (ICTY) na podzim 2005.

Dne 20.10.2005 byla zahájena  analýza souladu  chorvatského zákonodárství  se  zákonodárstvím EU - tzv. screening, který začal kapitolou Věda a výzkum a pokračoval  kapitolou Vzdělání a kultura. Na mezivládní přístupové konferenci 30. 6. 2011 byly uzavřeny poslední 4 kapitoly (8 Hospodářská soutěž, 23 Soudnictví a základní práva, 33 Finanční a rozpočtová opatření a 35 Různé) a tím i celé přístupové rozhovory.

            Chorvatsko si vyjednalo přechodná období u 17 kapitol z 35. K nejdůležitějším přechodným opatřením patří přechodné období na volný pohyb pracovních sil ve stávajících ČS a přeshraniční poskytování služeb v Rakousku a Německu, přechodné období na nabývání půdy v Chorvatsku ve formátu 7+3 let, postupný náběh strukturální a kohezní pomoci a přímých plateb v zemědělství, kvóty na cukr a mléko, postupné zavádění větších klecí pro nosnice, postupný zákaz některých dosud používaných potravinových názvů (např. marmeláda), odklad přístupu chorvatských dopravců na vnitrostátní trhy ČS EU, postupné zvyšování spotřební daně na cigarety, dočasně snížená sazba DPH na stavební práce, či odklad v zavádění řady norem v oblasti ochrany životního prostředí.

           

Dne 9.12. 2011 byla v Bruselu podepsána přístupová smlouva mezi Chorvatskem a členskými státy EU. Referendum o vstupu Chorvatska do EU se uskutečnilo 22. ledna 2012. Na otázku  „Jste pro členství Chorvatska v Evropské unii?“ kladně odpovědělo 66,26 % zúčastněných voličů, proti vstupu do EU bylo 33,15 %. Neplatných hlasů bylo 0,59 %.  Referenda se zúčastnilo jen  43,64 % z osob zapsaných ve voličských seznamech.

 

NATO

         Na summitu Aliance v Bukurešti na počátku dubna 2008 bylo Chorvatsko spolu s Albánií pozváno ke vstupu do NATO. Po ratifikaci v členských zemích NATO se Chorvatsko na Summitu NATO ve Štrasburku stalo v dubnu 2009 členem NATO.

         Od roku 2008 byla pozastavena základní povinná vojenská služba a od roku 2010 chorvatská armáda přešla na plně profesionální vojsko. Během roku 2011 působilo v zahraničních misích pod vedením NATO, EU a OSN okolo 480 osob, příslušníků chorvatských ozbrojených sil a policie. Z toho přes 300 vojáků v misi ISAF v Afghánistánu a 20 vojáků v misi KFOR v Kosovu.

WTO

      K podpisu a přístupu CHR k WTO došlo 17. července 2000 v Ženevě na jednání Hlavní rady WTO (oficiálně Chorvatsko přistoupilo k WTO dne 21. října 2000 po ratifikaci v Parlamentu). 

ICTY

Strategie chorvatské vlády v  oblasti trestání válečných zločinů se opírá  o transparentní spolupráci s Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu (ICTY). Byl vytvořen zvláštní Úřad pro válečné zločiny a v závěru roku 2000 byl Vládou HR přijat dokument o způsobu  spolupráce s ICTY, která by měla probíhat  podle dohodnutých pravidel, tzn.  bez náznaků politizace  a zpochybňování Vlastenecké války a zásadně podle konkrétní odpovědnosti.

V období prezidenta Tuđmana byla tato spolupráce velmi omezená a problematická, ačkoliv již tehdy platil zákon o spolupráci s ICTY a fungoval státní výbor pro tuto spolupráci.

Vláda I. Račana (2000-2003) se snažila o navázání kvalitativně nové spolupráce s ICTY, ovšem vzájemné vztahy se dostaly do krize po vydání zatykačů na dva obžalované chorvatské generály Bobetka a Gotovinu. Tehdejší vláda nedokázala zatknout generála Gotovinu a také odmítala zabezpečit přesun nemocného generála Bobetka do Haagu. Generál Bobetko zemřel na jaře 2003. Jeho případ se stal jednou z příčin tehdejší vládní krize a kvůli němu také došlo k dočasnému zablokování  ratifikace chorvatské asociační dohody  ve Velké Británii a Holandsku a odchodu druhé nejsilnější koaliční strany HSLS z vlády I. Račana.

V období 2004 – 2005 došlo k dočasnému zhoršení spolupráce s ICTY, která se zlepšila až zatčením uprchlého gen. Gotoviny na podzim 2005.  Válečné zločiny jsou řešeny i na vnitrostátní úrovni, v rámci reformy soudnictví byly vytvořeny čtyři specializované soudy, které se zabývají touto otázkou minulosti. U soudu ICTY v Haagu probíhá několik soudních řízení, nejsledovanější jsou s generály Gotovinou a Markačem.   Dne 15.4.2011 byl Ante Gotovina nepravomocně odsouzen ke 24 letům vězení, gen. Mladen Markać  na 18 let odnětí svobody, oba za podíl na zločineckém spolčení (mimo jiné za činy kvalifikované jako zločiny proti lidskosti – vraždy, porušování pravidel válečného konfliktu, deportace, krádeže a drancování, nelidského chování). V současnosti probíhá odvolací řízení.

            CEFTA

Dohodu o přistoupení k CEFTA podepsala CHR 5. prosince 2002  v Záhřebu. Přistoupením Chorvatska k Dohodě CEFTA byla splněna jedna z priorit první fáze chorvatské zahraničně ekonomické koncepce, jejímž obecným cílem je začlenění Chorvatska do mnohostranného mezinárodního systému obchodu a rozvoje regionální spolupráce. Členství v CEFTA chápalo Chorvatsko jako další významný krok při dosažení dlouhodobého strategického zahraničněpolitického cíle, kterým je členství v EU.

Dne 19.12.2006 v Bukurešti podepsaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Černá Hora, Srbsko a OSN ve jménu Kosova novou dohodu CEFTA, která vstoupí v platnost v polovině roku2007 anahradí tak stávající síť 31 bilaterálních smluv o volném obchodu.

                        Dále je Chorvatsko  v současnosti členem OSN, OBSE, Rady Evropy a řady dalších mezinárodních politických, hospodářských, humanitárních, obchodních a celních organizací a sdružení, při nichž má svá stálá zastupitelstva, vyslance a pověřence.

                       Chorvatská republika je plnoprávným členem OBSE od 24. března1992 aod té doby pravidelně spolupracuje při práci organizace. Jako země velmi postižená válkou v 90. letech  bylo Chorvatsko po skončení války často na denním pořádku jednání OBSE a jako země - člen CHR  využívala služby a pomoci této organizace. V zemi do ledna 2012 působila kancelář OBSE, která se v posledním období v koncentrovala na monitoring vnitrostátních soudních procesů válečných zločinů a dokončení programu zajištění bydlení pro válečné uprchlíky a navrátilce.

   

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

                        Chorvatsko podporuje tvorbu nových standardů v oblasti lidských práv uvnitř OSN i v regionálních organizací a aktivně na nich spolupracuje. Aktivní přínos v mezinárodním snažení o ochranu lidských práv potvrzuje Chorvatsko i  prostřednictvím účasti v mezinárodních radách pro ochranu a propagaci lidských práv, včetně členství v Hospodářské a sociální radě OSN (do roku  2002), v Komisi pro statut žen (do roku  2002) a Komisi pro lidská práva, v níž je CHR  členem pro období let 2000-2004. V mezinárodním zapojení v oblasti lidských práv se Chorvatsko zasazuje především  za:

•          univerzálnost a vzájemnou spojitost  a podmíněnost všech lidských práv,

•          stejné možnosti ve využívání lidských práv pro všechny občany,

•          mimořádnou pozornost v tomto smyslu Chorvatsko klade na práva dětí, žen a příslušníků etnických skupin,

•          právo na život a úplný zákaz trestu smrti

•          a úplné zamezení a zrušení všech forem mučení a dalších nehumánních praktik, ponižujících postupů a trestů

                        Chorvatsko je rovněž členskou zemí CEFTA, SEI, Qudrilaterály a SEECP. Zapojuje se do programů CEPUS, SAPARD a řady dalších multilaterálních aktivit. Všechny tyto aktivity jsou podmíněny přáním chorvatských ústavních činitelů, aby Chorvatsko bylo spatřováno jako evropská země nebo nanejvýše země regiónu jihovýchodní Evropy a nikoli balkánská země. Chorvatsko by však rádo hrálo roli jakéhosi lídra pro skupinu zemí balkánského regiónu zejména ve zmíněných integračních procesech.

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

 

 

 

- Obchodní dohodamezi vládou České republiky a vládou Republiky Chorvatsko; podpis:  Záhřeb, 05.03.1996; č. 26/1997 Sb. - vstup v platnost dne 19.11.1996;

- Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Chorvatské republiky o vojenské spolupráci; podpis: Praha, 24.3.1998;

- Protokol o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Republiky Chorvatsko; podpis: Dubrovník, 26.5.1998;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti; podpis: Praha, 3.12.1998 - vstup v platnost dne 23.3.1999;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin; podpis 3.12.1998 - vstup v platnost dne 1.4.1999;

- Dohoda o technické, vědecké a ekonomické spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství a lesnictví Chorvatské republiky; podpis: Praha, 3.12.1998;

- Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku; podpis: Praha, 22.01.1999; č. 42/2000 Sb. - vstup v platnost dne 28.12.1999; Ve dnech 9.-10.března 2009 proběhla v Záhřebu na žádost české strany expertní jednání, jejichž výsledkem bylo dojednání textu Protokolu ke smlouvě o zamezení dvojímu zdanění, jehož hlavní náplní je zajistit výměnu daňových informací i ve spojitosti s daněmi, které nejsou předmětem smlouvy (především DPH). Protokol by měl být podepsán v polovině roku 2011.

 

-Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o sociálním zabezpečení; podpis: Praha, 22.1.1999; č. 82/2000 Sb.- vstup v platnost dne 1.7.2000;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o leteckých službách podpis: Praha, 22.1.1999;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o vzájemné pomoci v celních otázkách; podpis: Praha, 03.11.1999; č. 108/2000 Sb.;

-  Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o předávání a přebírání osob na státních hranicích; podpis: Praha, 30.11.1999;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorizmu a dalším druhům nebezpečné trestné činnosti; podpis: Praha, 30.11.1999; dosud nevstoupila v platnost;

- Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Chorvatské republiky k provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o předávání a přebírání osob na státních hranicích; podpis: Praha, 30.11.1999; dosud nevstoupila v platnost;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o mezinárodní silniční dopravě; podpis: Praha, 06.03.2001; dosud nevstoupila v platnost;

- Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem dopravy a spojů ČR a Ministerstvem pro námořní plavbu, dopravu a spoje CHR, meziresortní protokol, který rámcově vymezuje oblasti spolupráce mezi oběma; podpis: Záhřeb, 6.3.2001;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících z clearingového platebního styku; podpis: Záhřeb, 06.06.2001; dosud nevstoupila v platnost; dohoda je však předběžně prováděna;

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy a školství; podpis: Záhřeb, 06.06.2001; dosud nevstoupila v platnost;

- Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou; podpis:  Praha, 12.11.2001; (se Slovenskou republikou podepsána v Bratislavě dne 6.11.2001); dosud nevstoupila v platnost (probíhá ratifikace v parlamentech obou zemí); od 1.1.2002 je však již předběžně prováděna.

- Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o sociálním zabezpečení; podpis: Záhřeb, 26.4.2002;

- Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Chorvatské republiky ; podpis: Záhřeb, 26.4.2002;

     Již v roce 2003 docházelo postupně k vypovídání bilaterálních smluv a dohod neslučitelných s legislativou EU v souvislosti se  vstupem ČR do EU k 1.5.2004.

      V souvislosti se vstupem ČR do EU byly vypovězeny platnosti  následujících česko-chorvatských smluv neslučitelných s acquis.  Ukončení platnosti těchto smluv ke dni vstupu ČR do EU  bylo  provedeno dohodou.

1. Obchodní dohoda mez vládou ČR a vládou Republiky Chorvatsko ze dne 5.3.1996 

2. Dohoda mezi vládou ČR a  vládou Chorvatské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti 

    ze dne 3.12.1998

3. Dohoda mezi vládou ČR a  vládou Chorvatské republiky o spolupráci v ochraně rostlin  

    ze dne 3.12.1998

4. Obchodní a plavební smlouvy mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, 

    Chorvatů a Slovinců ze dne 14.11.1928

 

 

 

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu