- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Přes všechny snahy vlády a apely prezidenta na zvýšení konkurenceschpnosti se exportní síla chorvatských výrobků zatím neprojevuje. Schodek obchodní bilance se v roce 2012 opět zvýšil. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibuje snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží. Nepříznivý vývoj v obchodu zbožím je částečně kompenzován v zahraničním obchodu se službami, samozřejmě díky turistice.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2011/2010(%) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz zboží (mil EUR) | 9 004,1 | 9 585,1 | 7 516,7 | 8 905,2 | 9 589,7 | -8,0 |
| Dovoz zboží (mil EUR) | 18 833,0 | 20 817,1 | 15 218,5 | 15 137,0 | 16 275,9 | 2,3 |
| Obchodní obrat (mil EUR) | 27 837,1 | 30 402,2 | 22 735,2 | 24 029,6 | 25 865,6 | 7,6 |
| Saldo (Vývoz - Dovoz) (mil EUR) | -9 828,9 | -11 232,0 | -7 701,8 | -6 224,8 | -6 686,2 | 7,4 |
Zdroj : Gospodarska kretanja br.3/2012, str.4
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
| Rok 2011 | Export (mil.EUR) |
Index 11/10 | Import (mil.EUR) |
Index 11/10 |
|---|---|---|---|---|
| Země EU 27 bez ČR | 4 764 | 96,1 | 8 702 | 98,7 |
| ČR | 82 | 112,2 | 284 | 98,3 |
| Země EU 27 celkem | 4 846 | 96,2 | 8 986 | 98,6 |
| EFTA | 197 | 209,9 | 313 | 101,9 |
| CEFTA | 1 534 | 101,9 | 869 | 107,1 |
| Země OPEC | 212 | 73,1 | 117 | 138,3 |
| Ostatní země | 1324 | 150,1 | 4 345 | 108,4 |
| Celkem | 8 113 | 99,9 | 14 630 | 96,7 |
Zdroj : Gospodarska kretanja br.3/2012, str.50,51
6.3. Komoditní struktura
| Název skupiny | Export (tis. EUR) | Index11/10 | Import (tis.EUR) | Index11/10 |
|---|---|---|---|---|
| Potraviny a živá zvířata | 774 008 | 101,8 | 1 337 799 | 98,4 |
| Nápoje a tabák | 158 436 | 83,8 | 132 216 | 95,7 |
| Suroviny nepoživatelné bez paliv | 679 753 | 113,0 | 240 593 | 94,2 |
| Minerální paliva, maziva | 1 083 567 | 97,3 | 3 185 489 | 112,0 |
| Živočišné a rostlinné oleje, tuky | 18 721 | 91,3 | 67 219 | 119,0 |
| Chemické výrobky | 995 724 | 98,2 | 2 019 512 | 94,5 |
| Tržní výrobky seřazeny podle druhu materiálu | 1 295 787 | 102,8 | 2 641 169 | 96,9 |
| Stroje a dopravní zařízení | 2 672 282 | 94,8 | 3 306 074 | 85,2 |
| Různé průmyslové výrobky | 1 093 988 | 97,7 | 1 699 802 | 97,9 |
| Nespecifikováno | 43 546 | 627,4 | 272 | 6,0 |
| Celkem | 8 815 811 | 99,0 | 14 630 145 | 96,7 |
Zdroj : Mjesečno statističko izvješče br.1/ 2012, str.72
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Chorvatský obchodní režim byl postupně liberalizován od vstupu do WTO v závěru roku 2000. Chorvatsko má podepsánu řadu bilaterálních dohod o volném obchodu v souladu s článkem XXIV GATT .
Pro zahraniční obchod se zeměmi s nimiž Chorvatsko uzavřelo dohodu o volném obchodě jsou využívány celní sazby ve vzájemné výměně zboží. V následující tabulce je současný stav podepsaných dohod o volném obchodu.
| Země | Datum počátku využívání |
|---|---|
| Makedonie | 9. 6. 1997 |
| Bosna a Hercegovina | 1. 1. 2001 |
| EU 27 |
|
| EFTA | |
| Švýcarsko | 1. 1. 2002 |
| Lichtenštejnsko | 1. 1. 2002 |
| Norsko | 1. 4. 2002 |
| Island | 1. 8. 2002 |
| Turecko | 1.7.2003 |
| Srbsko, Černá Hora | 1.7.2004 |
| Albánie | 1.3.2003 |
| CEFTA | 1.3.2003 |
| Moldavsko | 1.10.2004 |
Poznámka :
- Změny v bilaterálních dohodách o volném obchodu dané rozšířením zemí EU od 1. 5. 2004 jsou definované Protokolem 7, který upravuje vzájemný obchod Chorvatska s rozšířenou EU v oblasti zemědělských a potravinářských výrobků.
- Dne 19.12.2006 v Bukurešti podepsaly Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Rumunsko a Srbsko a OSN ve jménu Kosova novou dohodu CEFTA, která vstoupí v platnost v polovině roku 2007 a nahradí síť 31 bilaterálních smluv o volném obchodu. Do vstoupení platnosti nové Dohody CEFTA budou používány stávající bilaterální dohody o volném obchodu.
Celní sazby Chorvatska včetně dalších detailních informací týkajících celního postupu, dokumentů je možno vyhledat na web stránkách chorvatské Celní správy: www.carina.hr
Vývozní/dovozní dokumentace se skládá z všeobecných obchodních, dopravních a celních dokumentů, které jsou používány v zemích EU a dalších rozvinutých zemích.
Potřebné doklady při dovozu zboží:
- faktura
- celní deklarace
- potvrzení o ověření kvality ("Potvrda o ovjerenju kakvoče")
- potvrzení o původu zboží.
Potvrzení o původu zboží:
- do hodnoty 6 000,- EUR stačí prohlášení výrobce na faktuře (text prohlášení je k dispozici na celních úřadech)
- nad částku 6 000,- EUR je potřeba certifikát EUR 1, který potvrzuje Celní úřad.
Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu (NN č.21/95).
Zákon stanoví:
- postup při stanovení a kontrole kvality výrobků (odpovídající chorvatským. normám)
- deklaraci a potřebné označení výrobků
- stanovený popis (tech. apod.)
- označení výrobků dokládající atesty, homologaci a certifikaci výrobků.
Chorvatské Ministerstvo hospodářství práce a podnikání zajišťuje inspekci – kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce – dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen ihned, nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice.
Seznam výrobků, při jejichž dovozu je vyžadován certifikát kvality:
1. Maso a masné výrobky
2. Ryby, raci, mlži, mořští ježci, žáby, želvy, plži a výrobky z nich
3. Mléko, mléčné výrobky, syřidla a čisté kultury
4. Zmrzliny, směsi pro zmrzliny a mražené dezerty
5. Vejce a vaječné výrobky
6. Ovoce, zelenina, houby a výrobky z nich
7. Káva, výrobky z kávy a kávovinové náhražky
8. Čaj
9. Koření, extrakty koření a směsi koření
10. Hořčice
11. Kuchyňská sůl
12. Polévky, polévkové a omáčkové koncentráty a přísady
13. Pekařské kvasinky, kypřicí prášek do pečiva, pudinkové prášky
14. Obilí, mlýnské pekařské výrobky, těstoviny a mražená těsta
15. Sušenky a podobné výrobky
16. Živočišné a rostlinné oleje a tuky, margariny, majonézy apod.
17. Cukr a ostatní sladidla
18. Med a jiné včelí výrobky
19. Kakaové výrobky, krémové výrobky, cukrovinky
20. Víno
21. Alkohol a alkoholické nápoje
22. Pivo
23. Nealkoholické nápoje
24. Ocet a kyselina octová
25. Proteinové výrobky a směsi pro potravinářský průmysl
26. Krmivo pro dobytek a domácí zvířata
27. Tabák
28. Elektrické spotřebiče pro domácnost
29. Elektronika pro domácnost
30. Přenosné nářadí s elektromotory
31. Transformátory
32. Elektrické a izolační vodiče a kabely
33. Objímky pro žárovky
34. Fluorescenční lampy
35. Spínače
36. Kancelářské psací stroje, počítací stroje, rozmnožovací stroje, registrační pokladny
pro obchody, pohostinství a hotely
37. Plynové spotřebiče pro domácnost
38. Automobilové pneumatiky
39. Zemědělské nářadí
40. Ruční a přenosné hasicí přístroje
41. Ocelové láhve pro propan-butan s ventilem a láhve pro technické plyny
42. Fotoaparáty a kamery
43. Cement
44. Přídavky k betonu
45. Frakční kamenný agregát pro beton a asfalt
46. Cihly
47. Hydroizolační materiály impregnované bitumenem a bitumenové traky
48. Betonové kanalizační potrubí delší než 1 metr
49. Prvky typových stavebních konstrukcí
50. Dřevotřískové desky
51. Nábytek
52. Textil a oděvy
53. Výrobky z přírodní a umělé kůže (obuv a galanterní výrobky)
54. Kapalná naftová paliva
55. Paliva pro tryskové motory
6.5. Ochrana domácího trhu
Vývoz i dovoz do Chorvatska je silně liberalizován. Většina dovozních přirážek, kvót a ostatních netarifních omezení byla v souvislosti s platností nového Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu pro rok 2002 č. 113/01 – s platností od 1. 1. 2002). Se vstupem země do WTO došlo ke sjednocení se světovými standardy. Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství, práce a podnikatelství Chorvatska a další odpovídající resorty, je však možno dovážet pouze na základě licencí – zvláštního povolení (radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva a to i veterinární, drogy, papír a karton, některé zemědělské stroje, a další).
V zájmu ochrany domácího trhu přijala vláda rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality oficiální tržní inspekce na celním úřadě. Zboží musí odpovídat platným chorvatským normám, musí být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají převážně potraviny, zemědělské výrobky, auta, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy, apod.
U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol musí být vyznačen název výrobku, plná adresa výrobce nebo dovozce, čistá váha, objem, informace o přísadách, použití výrobku, skladování a ostatní důležitá upozornění. Technicky náročné výrobky musí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky apod. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.
Seznam státních institucí provádějících ověření kvality při dovozu do Chorvatska:
Državni zavod za mjeriteljstvo (atesty průmyslových výrobků)
Ulica grada Vukovara 78/II
10000 Zagreb, tel.: +385 1 6106 111, fax : +385 1 6109 324
www.dzm.hr
Zavod za javno zdravstvo grada Zagreba (atesty potravin)
Mirogojska 16, Zagreb
tel. centrála : +385 1 4696 111 fax: + 385 1 4678 002
atesty potravin : + 385 1 4696 233, + 385 1 4696 245
Institut građevinarstva Republike Hrvatske (stavební materiály)
Rakušina 1
10000 Zagreb
tel.: +385 1 6125 125, fax: + 385 1 6125 667, + 385 1 6125 100
www.igh.hr
Agencija za lijekove i medicinske proizvode(registrace léků, pharm. index, tvorba cen) – dříve Hrvatski zavod za kontrolu lijekova
(patří pod Ministerstvo zdravotnictví )
Ksaverska cesta 4
10000 Zagreb
tel.: +385 1 4693830 , fax: +385 1 4673 275
www.almp.hr
6.6. Zóny volného obchodu
Legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku vytváří „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96).
V Chorvatské republice byly otevřeny tyto zóny volného obchodu:
- Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu);
- Škrljevo-Kukuljanovo (blízko přístavu Rijeka);
- Podi (blízko Šibeniku, Dalmácie);
- Osijek (říční přístav na předměstí města Osijeku);
- přístav Rijeka (Rijeka);
- volná zóna Zagreb (Zagreb);
- volná zóna Obrovac (Obrovac);
- volná zóna Split (Split);
- Splitsko-dalmatinská župní volná zóna;
- volná zóna Ploče (Ploče);
- volná zóna Pula (Pula);
- volná zóna Buje (Buje)
- volná zóna Vukovar
- volná zóna Slavonski Brod
Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy (zároveň vlastníci). Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje ve výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé,investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
