Chorvatsko: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Záhřeb (Chorvatsko)

1.1. Oficiální název státu

  • v češtině : Chorvatská republika
  • v úředním jazyku země : Republika Hrvatska
 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2.

 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

           

            Podle posledního sčítání lidu provedeného na počátku roku 2011 má Chorvatsko 4, 456 000 obyvatel (stav k 31. 3. 2011).(Podrobnosti sčítání lidu budou zveřejněny až v průběhu roku 2012)   Počet ekonomicky činných  obyvatel je podle údajů  z  roku  2006  1 735 456. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii,  našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

   Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí  84,6 obyvatel / km2. V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ ve vnitrozemí a ostrovů na jedné straně a městských center v čele s hlavním městem Záhřebem na straně druhé).

 

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Přirozený přírůstek obyvatelstva v CHR je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách a má alarmující klesající tendenci.  V roce 2006: 41 446 narozených a 50 378 zemřelých (úbytek 8 932 osob). Muži tvoří 48% a ženy 52 % obyvatel.

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska následovně :

  • 89,63 % Chorvaté
  • 4,54 % Srbové
  • 0,47 % Bosňáci
  • 0,37 % Maďaři
  • 0,34 % Albánci
  • 0,30 % Slovinci
  • 0,24 % Češi
  • 0,21 % Rómové
  • 0,11 % Černohorci
  • 0,11 % Slováci
  • 0,10 % Makedonci
  • 0,07 % Němci
  • 0,05 % Rusíni
  • 0,04 % Ukrajinci
  • 0,01 % Židé
  • 0,01 % Poláci
  • 0,01 % Rumuni
  • 0,01 % Bulhaři
  • 0,01 % Turci
  • 0,49 % ostatní

Migrace obyvatelstva:

Území Chorvatska opustilo v důsledku války v letech 1991-95 přibližně 100 tis. občanů chorvatské národnosti. Po cca 20 tis. uprchlíků bylo donedávna ve Slovinsku a Maďarsku, dnes se jejich počet minimalizoval. (přesné údaje nejsou k dispozici). Zhruba 250 tis. chorvatských Srbů odešlo v důsledku vojenských akcí do BaH a Srbska.

Podle oficiálních čísel, které uvádí  OBSE, se do svých původních domovů v Chorvatsku zatím vrátilo cca 141 000 uprchlíků (zejména srbské národnosti). Odhady OBSE se pohybují od 200 do 300 tis. uprchlíků, kteří opustili chorvatské území v letech 1991 – 95 (do tohoto počtu nejsou zahrnuty  „internally displaced persons“, tedy ti, kteří migrovali v rámci Chorvatska a zůstali na území Chorvatska – z velké části Chorvaté). Podle OBSE je podstatné především vytvořit podmínky a atmosféru, přející návratu těch, kteří by se vrátit chtěli. OBSE vytvořila společně s vládou CHR aktivní informační kampaň, z níž je zřejmé, jaké podmínky navrátivší se uprchlíky v Chorvatsku konkrétně čekají. OBSE by interně považovala za úspěšnou takovou kampaň, která by k návratu přesvědčila zhruba 20% uprchlíků.

Na území Chorvatska ještě stále zůstává asi 128 000 osob z BaH, z nichž pouze 8000 má statut uprchlíka.  Většina těchto bosenských Chorvatů  získala chorvatské občanství a jen asi málo z nich se ještě někdy vrátí do BaH  (jde především o Chorvaty, kteří se stali obětí etnických čistek v BaH již v polovině roku 1992 a pocházejí z území dnešní Republiky srbské v BaH). Konečně 30 563 Chorvatů ze Srbska (hlavně z Vojvodiny a Kosova) ještě zůstává v CHR, z nichž 563 získalo statut uprchlíka.

Návrat „internally displaced persons“, převážně etnických Chorvatů na místa jejich původních domovů je v podstatě ukončen (UNHCR uvádí 242 647 osob, kteří se vrátili do svých domovů od roku 1995).  Zbylí Chorvati, kteří se usídlili různě po Chorvatsku, se na svá původní místa nevracejí hlavně z důvodu ekonomických (hospodářská situace v jejich původním bydlišti je horší  než v místech současného pobytu).

Zásadním momentem v roce 2004 byla sarajevská trojstranná schůzka HR, SČH a BaH pod patronátem OBSE, která se zabývala otázkou uprchlíků a ochranou národnostních menšin ve všech třech zemích a kde se tyto země dohodly na spolupráci v této oblasti. Chorvatská vláda poté za spolupráce s misí OBSE odstartovala informační kampaň pro uprchlíky, kteří by se ještě chtěli vrátit. Na nejvyšší politické úrovni tedy vůle nechybí, ale skutečný návrat uprchlíků je komplikován řadou nedořešených legislativních kroků a problémy na místní úrovni, kde v některých případech stále přetrvává spíše snaha možné navrátilce před návratem odradit. Rovněž stále chybí účinný mechanismus, který by rozhodnutí vlády parlamentem přijaté legislativní kroky převáděl do praxe v regionech.

 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

V Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001:

  • 87,83 % - římskokatolická církev (především Chorvaté)
  • 4,42 % - pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci)
  • 1,28 % - islámská církev
  • 0,14 % - řeckokatolická církev
  • 0,14 % - svědci Jehovovi
  • 0,09 % - kalvinisté
  • 0,08 % - evangelická církev
  • 0,07 % - adventisté
  • 0,04 % - baptisté
  • 0,01 % - židé
  • 0,11 % - příslušníci jiných církví
  • 2,99 % - agnostici
  • 2,22 % - bez vyznání.

Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země jako součásti budování chorvatské národní identity.

 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

  • 96,12 % - chorvatština
  • 1,01 % - srbština
  • 0,46 % - italština
  • 0,33 % - albánština
  • 0,29 % - maďarština
  • 0,27 % - slovinština
  • 0,21 % - bosánština
  • 0,18 % - rómština
  • 0,16 % - čeština
  • 0,11 % - srbochorvatština
  • 0,09 % - slovenština
  • 0,08 % - makedonština
  • 0,07 % - němčina.

Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.

 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • 21 žup
  • 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí)
  • 121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut
  • 6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779 145 osob.

Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou :

  • Split (Dalmatinsko-splitska županija) - 189 444 obyvatel,
  • Rijeka (Primorsko-goranska županija) - 167 757 obyvatel
  • Osijek (Osječko-baranjska županija) - 104 553 obyvatel
  • Zadar (Zadarska županija) - 74 814 obyvatel
  • Karlovac (Karlovačka županija) - 59 658 obyvatel
  • Slavonski Brod (Brodsko-posavska županija) - 55 521 obyvatel
  • Dubrovnik (Dubrovačko-neretvanska županija) - 49 285 obyvatel

Sisak (45 731), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství.

Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.


Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 1.6.2011):

1,- USD = 5,1603 HRK
1,- EUR = 7,4387 HRK

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. leden - Nový rok
  • 6. leden - Tři králové
  • březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
  • 1. květen - Svátek práce
  • 15. červen - Boží Tělo (pohyblivé)
  • 22. červen - Den protifašistického boje
  • 25. červen - Den Státnosti
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
  • 8. říjen - Den nezávislosti
  • 1. listopad - Svátek Všech svatých
  • 25. prosinec - Vánoční svátek
  • 26. prosinec - Vánoční svátek

Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Chorvatské běžné obchodní zvyklosti se nikterak zvláště neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, oblečení, automobil...), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10 min zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrává, tím jsou výše zmíněné aspekty výraznější.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče platí nadále ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje(seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci(nové sazby platné od 1. 10. 2005 viz www.cmu.cz). Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza a poplatky

Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska. Čeští občané mohou do Chorvatska cestovat i na občanský průkaz, detailnější informace jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Záhřebu: www.mzv.cz/zagreb

Přihlašovací povinnost

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel do 24 hodin. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci.

Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud.

Doplňující informace:

Občané ČR nepotřebují víza (pobyt do 90 dnů) pro vstup do:

  • Bosny a Hercegoviny ( na základě rozhodnutí Rady ministrů Bosny a Hercegoviny ze dne 21. 7. 2005)
  • Srbska
  • Černé Hory

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místních měn, celní předpisy

Webový portál Celní správy Chorvatské republiky se nachází na adrese: www.carina.hr.

Dovážené valuty  a cestovní šeky na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud nepřesahují hodnotu 10.000 Eur. Dovoz hotovosti či šeků v hodnotě na 10.000 Eur podléhá ohlašovací povinnosti.

Bezcelní limit výrobků živočišné povahy (maso, masné výrobky, mléko, sýry kojenecká strava), které jsou dováženy v rámci individuálního cestovního styku do Chorvatska občany států Evropské unie, je stanoven na10 kgna osobu. Dovoz většího než uvedeného množství potravin podléhá sanitární kontrole na příslušném hraničním přechodu.

Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Pro osobní potřebu a potřebu ostatních rodinných příslušníků je možné dočasně dovézt předměty jako např. videokamera, fotoaparát, sportovní výstroj, atd.

Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje pro osobní potřebu je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt.

Pro dovážené předměty, na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, platí bezcelní limit ve výši 300,- HRK na osobu. Předměty, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky procleny a navíc je třeba za ně uhradit DPH ve výši 23%.

V rámci bezcelního limitu je dále možné dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250g tabáku, 1 ltvrdého alkoholu, 2 lvína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody, léky a zdravotnické výrobky v množství potřebném pro konkrétního cestujícího. Toto osvobození se nevztahuje na osoby mladší 17 let (pokud se jedná o dovoz tabákových výrobků či alkoholu).

Dovoz jakýchkoliv drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Dle zjištěného množství drog a omamných prostředků je jejich držení posuzováno jako přestupek nebo jako trestný čin. Pachatel je trestán peněžitou pokutou nebo odnětím svobody. Následně bývá vyhoštěn se zákazem pobytu na území Chorvatska.

Živá zvířata (psi, kočky, atd.) v doprovodu svého majitele musí mít pro vstup do Chorvatska platný mezinárodní očkovací průkaz s vyznačeným očkování proti vzteklině, příp. identifikaci zvířete mikročipem.

Cestování motorovými vozidly

V Chorvatsku je sice zákonem povolena hranice 0,5 ‰ obsahu alkoholu v krvi řidiče, nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Při jízdě je zakázáno používat mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free. Během letního času není povinnost používat ve dne tlumená světla, nicméně doporučuje se v zájmu bezpečnosti silničního provozu používat světla během jízdy 24 hodin denně. Pro přepravu dítěte mladšího 5 let je povinné používání dětské autosedačky. Pro cyklisty mladší 16 let platí povinné používání ochranné přilby.

Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta).

Nejvyšší povolená rychlost na dálnicích je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod- pokud není místní úpravou stanoveno jinak.

Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice, kterým projedete. Informace o poplatcích je možné nalézt na www.hac.hr

Závažnější dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.

Potápění, rybaření a jiné vodní sporty

Pro výkon řady „rekreačních“ činností je třeba si v Chorvatsku obstarat za poplatek příslušné povolení. To platí zejména pro zájemce o individuální potápění, o sportovní i rekreační rybolov.

Povolení k individuálnímu potápění s potápěčskou výstrojí vydávají  Přístavní kapitanáty ve větších přístavech nebo jejich pobočky v menších městech na pobřeží. Je striktně zakázáno vyzvedávat z mořského dna jakékoliv předměty mající povahu kulturní památky nebo předměty, o nichž lze byť jen předpokládat, že by takovou povahu mohly mít. Maximální povolená hloubka pro rekreační a sportovní potápění za použití dýchacích přístrojů je40 m.

Povolení k rekreačnímu rybolovu (tzn. ze břehu, z turistické jachty) vydává Ministerstvo zemědělství, rybolovu a rozvoje venkova prostřednictvím sítě místních poboček nebo zmocněných agentur a prodejen..

Povolenky k výkonu sportovního rybolovu (tzn. podvodního např. s harpunou a obdobnou výbavou) vydává Chorvatský svaz sportovního rybolovu prostřednictvím jednotlivých rybářských spolků a zmocněných prodejen. Při výkonu sportovního rybolovu pod vodou není povoleno používat dýchací kyslíkový přístroj. Lovec se musí pohybovat pouze za použití vlastní síly.

K řízení každého plavidla s motorovým pohonem, včetně vodního skútru, je třeba vlastnit „námořní“ řidičský průkaz (v ČR vydávaný jako „mezinárodní průkaz vůdce rekreačního plavidla“). Člun delší než 2,5m (i gumový) nebo poháněný motorem o výkonu 5kW a silnějším musí být vybaven lodní vinětou prodávanou Přístavním kapitanátem.

Podrobné informace lze získat na internetové adrese Chorvatského potapěčského svazu www.diving-hrs.hr nebo na www.diving.hr.

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Podle poznatků ZÚ a informací MV CHR se oblasti zvýšeného rizika pro cizince v Chorvatsku z politických důvodů nevyskytují. Pozornost je nicméně nutné věnovat oblastem, které byly přímo postiženy válkou v první polovině 90. let 20. století a jež jsou často ještě zaminovány. V případě návštěvy těchto oblastí je potřeba se informovat u místních úřadů o lokaci bezpečných zón.

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky v Záhřebu
Administrativní budova Romeo a Julie
Radnička cesta 47/VI
10000 Zagreb
tel. +385 1 6177246, 6192105 - sekretariát velvyslance
+385 1 6192119 - konzulární oddělení
+385 1 6176894 - obchodně-ekonomický úsek
fax: +385 1 6176630
nepřetržitá konzulární služba: +385 91 6121533
www stránky ZÚ Záhřeb: www.mzv.cz/zagreb

Konzulární jednatelství ve Splitu (v provozu každoročně jen po dobu turistické sezóny od 15.6. do 30.9.)

Tel./fax: +385 21 344 866
Obala HNP 5/III
21 000 Split
nepřetržitá konzulární služba: +385 91 612 1660

Konzulární jednatelství v Rijece (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od 15.6. do 30.9.)
+385 51 212 515
Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4
nepřetržitá konzulární služba: +385 91 612 1560

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

CzechTrade
Zahraniční kancelář v Záhřebu
Trg Nikolaje Šubiča Zrinskog 10/1
10 000 Záhřeb
Chorvatsko

ředitel : Mgr. Robert Vindiš
tel./fax : + 385 1 492 0946
e-mail : zagreb@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz

Ostatní instituce (Česká centra, CzechInvest a CzechTourism) v Chorvatsku svá zastoupení nemají.

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Tísňová linka - jednotný integrovaný záchranný systém: 112
  • Policie: 192
  • První pomoc: 194
  • Požárníci: 193
  • Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
  • Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572
    mobil: 098 255 945. 098 219 225
    SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

Vlada Republike Hrvatske  ( Vláda CHR ) www.vlada.hr
Hrvatski sabor  (Parlament CHR )       www.sabor.hr
Ministarstvo vanjskih i europskih poslova www.mvep.hr
Ministarstvo unutarnjih poslova                                                           www.mup.hr
Ministarstvo financija    www.mfin.hr
Ministarstvo financija -Porezna uprava www.porezna-uprava.hr
Ministarstvo pravosuđa                                                                       www.pravosudje.hr
Ministarstvo gospodarstva, Min. rada, Min. poduzetništva                                  www.mingorp.hr

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture

Ministarstvo turizma                        

www.mmpi.hr

www.mint.hr

Ministarstvo poljoprivrede

Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU 

www.mps.hr

www.mrrfeu.hr

Ministarstvo zaštite okoliša i prirode

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja           

www.mzoip.hr

www.mgipu.hr

Ministarstvo zdravlja i socijalne skrbi

Ministarstvo obitelji, branitelja i međugeneracijske solidarnosti     

www.mzss.hr

www.mobms.hr
Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta                              www.mzos.hr
Ministarstvo kulture                                                                www.min-kulture.hr
Ministarstvo obrane                                                                www.morh.hr
Hrvatska gospodarska komora – HGK                                               www.hgk.hr
Hrvatska javnobilježnička komora (notářská)               www.hjk.hr
Hrvatska obrtnička komora (živnostenská)                                                     www.hok.hr
Hrvatska odvjetnička komora  (právnická) www.hok-cba.hr
Državni zavod za mjeriteljstvo                                       www.dzm.hr
Državni zavod za statistiku (Státní statistický úřad)                                        www.dzs.hr
Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje  (Důchodové zabezpečení)    www.mirovinsko.hr
Hrvatski zavod za zapošljavanje (Pracovní úřad)                                 www.hzz.hr
Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje                                            www.hzzo-net.hr
Agencija za upravljanje državnom imovinom AUDIO                                                             www.audio.hr
CARINA   HR – Celní správa www.carina.hr
   
HITRO  HR -Služba chorvatské vlády pro urychlenou komunikaci www.hitro.hr
Narodne novine  (legislativní věstník) www.nn.hr
Zagrebački Velesajam ( Záhřebské veletrhy)    www.zv.hr
Nekretnine HR (nemovitosti) www.nekretnine.hr
Večernji list  (chorvatský deník) www.vecernji.hr
Jutarnji list    (chorvatský deník) www.jutarnji.hr
Plavi oglasnik ( inzertní noviny) www.oglasnik.hr
Stránky se základními údaji o zemi www.hr          
   
KOMPASS INFO www.kompass.hr
Podnikatelské fórum www.poslovniforum.hr
 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Vlada Republike Hrvatske  ( Vláda Chorvatské republiky )

Trg sv. Marka 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222                     

Hrvatski sabor ( Parlament Chorvatské republiky)

Trg sv. Marka 6-7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222, Fax: 4569611

Ministarstvo vanjskih i europskih poslova   (Ministerstvo zahraničích a evropských věcí )

Trg Nikole Šubića Zrinjskog 7-8, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 964                               

Ministarstvo unutarnjih poslova   ( Ministerstvo vnitra )

Ulica grada Vukovara 33, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6122 111

Ministarstvo financija    ( Ministerstvo financí )

Katančićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4591 333

Ministarstvo financija -Porezna uprava   ( Ministerstvo financí – Daňový úřad )

Boškovićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4809 000

Avenija Dubrovnik 32, 10000 Zagreb, Tel.: 00385-1-6501111

Ministarstvo pravosuđa   ( Ministerstvo spravedlnosti )

Dežmanova 6 i 10, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3710 666

Ministarstvo gospodarstva (Ministerstvo hospodářství)

Ministarstvo poduzetništva i obrta   (Ministerstvo podnikání a řemesel)  

 Ministarstvo rada i mirovinskog sustava (Ministerstvo práce a penzijního systému)          

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture   (Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury )

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111

Ministarstvo turizma (Ministerstvo cestovního ruchu)

Prisavlje 14, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6169111

Ministarstvo poljoprivrede (Ministerstvo zemědělství)

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo regionalnog razvoja a EU fondů (Ministerstvo regionálního rozvoje)

Trg kralja Petra Krešimira IV br.1, 10000 Zagreb, Tel: +385-1-6400-600

Ministarstvo zaštite okoliša i prirode (Ministerstvo životního prostředí a přírody)

Ulica Republike Austrije 14, 10000 Zagerb, Tel: +385-1-3782 111

Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja  (Ministerstvo územního plánování  a stavebnictví )

Ulica Republike Austrije 20, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3782 444

Ministarstvo zdravlja i socijalne skrbi   (Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče)

Ksaver 200a, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4607 555

Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta   (Ministerstvo vědy, školství  a sportu )

Donje Svetice 38, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4569 000

Ministarstvo kulture   (Ministerstvo kultury )

Runjaninova 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4866 666

Ministarstvo obrane   (Ministerstvo obrany)

Sarajevska cesta 7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4567 111

 

Hrvatska narodna banka   (Chorvatská národní banka )

Trg hrvatskih velikana 3, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4564 555

Hrvatska gospodarska komora   (Chorvatská hospodářská komora)

Rooseveltov trg 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4561 555

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter