Chorvatsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Záhřeb (Chorvatsko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Chorvatsku je velké množství prostředníků, drobných a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodem i maloobchodní činností. Od roku 1990, kdy začala transformace ekonomiky přestal být zahraniční obchod výsadou pouze několika zahraničních organizací. Zjednodušená procedura a minimálně nízké náklady potřebné k založení obchodní společnosti způsobily nadměrný růst počtu společností v distribuční a prodejní síti. Na domácím a zahraničním trhu působilo v roce 1996 asi 7000 relativně významných společností, z nichž většina je v soukromém vlastnictví s malým kapitálem a úzkou specializací. Mezi větší společnosti s rozsáhlou maloobchodní sítí prodejen zaměřenou na potraviny a drobné zboží v Chorvatsku patří KONZUM (SUPER KONZUM), NAMA, GAVRILOVIĆ, PEVEC, apod. V posledních třech letech dochází k rozšíření o zahraniční obchodní řetězce - BILLA, MERCATONE, MERCATOR, BAUHAUS, BAUMAX,GETRO a METRO.

 V Chorvatsku se vzhledem k vysokým provozním nákladům a k byrokratickým opatřením spojeným se zaměstnáváním cizinců (viz vydávání pracovního víza a pracovního povolení) nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat vlastní zastoupení. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo společníka, kteří jsou seznámeni se specifiky místního trhu. Předem je třeba projednat otázku cen, marže, zastupování sjednávat na procenta ze zisku. Otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Zaměstnávání cizinců v Chorvatsku je regulováno tzv. cizineckým zákonem (Zakon o strancima NN 36/2009). Cizinec může pracovat v Chorvatsku za předpokladu, že má pracovní povolení a splňuje všeobecné a zvláštní podmínky pro vytvoření zaměstnaneckého vztahu.

Pracovní povolení se vydává na dobu určitou, po dobu vykonávání určitých činností nebo odborné práce. Pracovní povolení vydává MUP - Ministerstvo vnitra Chorvatska prostřednictvím policejních služeben v místě vykonávaní činností.

Chorvatská republika  má zavedený systém kvót na počet pracovních povolení pro cizince, rozdělených  z hlediska počtu pro jednotlivé skupiny  profesí ( Stavba lodí, Stavebnictví, Věda a vzdělávání, Turistika, Zdravotnictví, Kultura a Doprava)

Všechny potřebné informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytne níže uvedený zastupitelský úřad Chorvatska v Praze.

VELVYSLANECTVÍ CHORVATSKÉ REPUBLIKY
V Průhledu 9
162 00 PRAHA 6
tel: 2 333 404 79, 2 333 556 95
fax: 2 333 434 64

Souborové přílohy:

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Cizinec může na základě "Zákona o obchodu" (NN 11/96) zakládat reprezentaci ("predstavništvo") za účelem průzkumu trhu, vykonávání propagačních a informačních činností a za účelem své prezentace. Reprezentace nemá statut právnické osoby, a tudíž nemá právo uzavírat smlouvy/ kontrakty. Činnost může zahájit až na základě zápisu do Registru reprezentací zahraničních osob na Ministerstvu hospodářství, práce a podnikatelství Chorvatské republiky.

Pro zřízení reprezentace/ kanceláře jsou MH CHR jsou požadovány tyto dokumenty:

  • formulář se jménem společnosti zakládající kancelář, jméno a adresa kanceláře, aktivity, počet a jména zaměstnanců, jména osob mající právo jednat jménem společnosti
  • dokument o registraci zahraniční firmy
  • popis obchodních aktivit
  • ověřené potvrzení, že společnost přebírá odpovědnost za všechny závazky, které by mohly z činnosti reprezentační kanceláře vzniknout
  • povolení k pobytu pro zahraniční občany zaměstnané v kanceláři

Všechny dokumenty musí být originály nebo notářsky ověřené kopie.

Zahraniční subjekty mohou v Chorvatsku založit (zápisem do obchod. registru):

  • veřejnou obchodní společnost (javno trgovačko društvo)
  • společnost s ručením omezeným (društvo s ograničenom odgovornošču) - min. kapitál pro založení je 20 000 KN
  • akciovou společnost (dioničko društvo) - min. kapitál pro založení. je 200 000 KN
  • komanditní společnost (limited partnership - komanditno društvo)
  • tiché společenství (tajno društvo).

Postup zakládání obchodní společnosti v Chorvatsku je ve srovnání s předchozími léty urychlen a zjednodušen a je detailně popsán na informačním serveru HITRO, který je provozován v chorvatském a anglickém jazyce.

www.hitro.hr

HITRO je služba chorvatské vlády pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou. HITRO umožňuje  občanům a subjektům jednodušší přístup k informacím a službám na jednom místě.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

V Chorvatsku jsou k dispozici všechny běžné prostředky reklamy (noviny, časopisy, TV, rozhlasové stanice, billboardy) a jsou široce využívány. Propagační techniky jako sales promotion, public relations a obchodní veletrhy jsou běžné a dosahují dobré úrovně. Vedle dosud státní televize jsou nejvhodnějšími médii pro reklamu deníky a další periodika - jako jsou Večernji list, Jutarnji List, Vjesnik, Slobodna Dalmacija nebo týdeníky Nacional, Globus a Poslovni Tjednik. Hlavním hospodářským a obchodním časopisem je Privredni Vjesnik. Měsíčník Banka se věnuje vývoji situace v bankovním sektoru.

Na výrobcích v prodejní síti se požaduje návod a popis v chorvatštině, sděluje se jméno výrobce a importéra, apod. Při prezentaci firmy je vhodné zmínit úspěšnost na západních trzích, získané certifikáty apod.

Největším inzertním listem je:

OGLASNIK
Oglasno informativni list
Gundulićeva 47
10000 Zagreb
tel: +385-1-4552 200
fax: +385-1-4552 203
www.cursor.hr/pa.nsf/Stranice/oglasnik-zg

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Základy pro řešení obchodních sporů a arbitráže jsou obsaženy ve dvou zákonech:

  • Zákon o parničnom postupku (Zákon o procesním, soudním řízení - NN 53/91 a 91/91)
  • Zákon o riješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u odredženim pitanjima s drugim zemljama (Zákon o řešení konfliktu zákona s předpisy jiných zemí v určitých otázkách s jinými zeměmi - NN 53/91).

Chorvatsko sukcedovalo do všech bývalou SFRJ přijatých mezinárodních arbitrážních konvencí. Např. přijalo:

  • Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z r. 1958
  • Ženevskou úmluvu o výkonu zahraničních rozhodčích nálezů z r. 1927
  • Ženevský protokol o arbitrážních klauzulích z r. 1923.

V roce 1993 Chorvatsko podepsalo Úmluvu o vytvoření multilaterální investiční a garanční agentury (MIGA) a postupně obnovuje bilaterální dohody o vzájemné ochraně investic.

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci), příp. využít zahraničních inkasních kanceláří. V případě neúspěchu je nutné použít soudní cestu (obrátit se na advokáta - seznam advokátů má Chorvatská HK, seznam advokátů hovořících česky má zastupitelský úřad v Záhřebu). Soudy jsou však zahlceny případy (až 40 000 chorvatských firem řeší své spory prostřednictvím soudů) a nelze očekávat vyřešení v krátké době. Z tohoto důvodu je potřeba výběru obchodního partnera v Chorvatsku věnovat patřičnou pozornost.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Ministerstva, ostatní státní instituce (vč. státních podniků) a orgány místní samosprávy jsou povinné nakupovat zboží a služby, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu, v rámci veřejné soutěže ("javno nadmetanje / javni natječaj") v souladu s chorvatským "Zákonem o veřejné soutěži" (nová pravidla veřejné soutěže jsou v NN č. 117/2001 - "Zakon o javnoj nabavi"). Zákon definuje jednotlivé kategorie jako zadavatel, zboží, služby, nejpřijatelnější nabídka apod. Veřejná soutěž musí být zadavatelem vyhlášena, jestliže objednávky zadavatelů zboží a služeb přesáhnou v rozpočtovém roce 200 tis. HRK (hodnota bez DPH). Zadavatel v rozpočtovém roce nesmí své objednávky dělit s cílem vyhnout se veřejné soutěži. Z rozhodnutí ministerstva financí může být z uvedených pravidel udělena výjimka v případě, že jde o veřejnou nebo soukromou pomoc nebo o nákupy dohodnuté dle mezinárodních dohod nebo jde-li o vojensko-strategický nebo státní zájem (tyto výjimky se poměrně široce uplatňují). Veřejné soutěže pro zboží a služby se mohou v Chorvatsku zúčastnit i zahraniční zájemci. Zadavatel je povinen v rámci veřejné soutěže učinit tyto kroky:

  • uveřejnit skutečnosti o veřejné soutěži v domácím tisku (nejčastěji deníky Večernji list nebo Vjesnik) nebo v NN (Národní Noviny) a to v jazyce chorvatském, a při hodnotě vyšší než 200 tis. EUR i v oficiálním Věstníku EU (v jazyce anglickém)
  • připravit dokumentaci pro veřejnou soutěž i s podmínkami soutěže
  • účastníkům soutěže stanovit termín pro získání nabídky a dokumentace
  • stanovit termín, místo a čas uveřejnění nabídky v rámci veřejné soutěže
  • vytvořit komisi v počtu minimálně tří členů k hodnocení nabídek.

Hodnota nabídky je vyjádřena v HRK a v mezinárodním tisku v USD nebo v EUR. Pokud se do veřejné soutěže nepřihlásí alespoň 3 účastníci, soutěž se opakuje.

Mezinárodní tendry financované Světovou bankou, EBRD, UNHCR apod. jsou chorvatští zadavatelé (státní instituce, ministerstva, státní společnosti) povinni zveřejnit v domácím tisku (Vjesnik/ Večernji List) a v Národních novinách (NN) v jazyce chorvatském i anglickém.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Rizikem  může být špatná platební morálka a neseriózní jednání při uzavírání kontraktů, což není zas tak nic neobvyklého v obchodním světě. Doporučuje se proto prověřit potenciální obchodní partnery a následně využívat standardních platebních instrumentů (bankovní garance), příp. pojištění obchodních případů prostřednictvím EGAPu nebo jiných pojišťoven. V každém případě je nutno obchodovat s chorvatským partnerem na základě řádné uzavřené smlouvy. Dle zkušeností ZÚ, tento základní předpoklad  nebývá vždy úplnou samozřejmostí, a to v případech ad hoc dodávek a provizních smluv. 

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví a autorských práv je v Chorvatsku řešena zákonnou úpravou, která byla přijata chorvatským parlamentem v říjnu 2003.

Jedná se o zákony :

  • NN167/03 - Zakon o autorskom pravu i srodnim pravima, který nabyl účinnosti v říjnu 2003.
  • NN 173/03 - Zakon o patentu, který nabyl účinnosti 1. 1. 2004.
 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Dle chorvatské legislativy se platební styk se zahraničím se uskutečňuje v devizách nebo v domácí valutě (HRK). Všechny pohledávky a závazky vyplývající ze vztahu se zahraničím se vyrovnávají prostřednictvím platebního styku s domácími bankovními institucemi majícími mezinárodní oprávnění.

Platební styk se realizuje obvyklými způsoby mezinárodního platebního styku:

  • dokumentární akreditiv
  • poukázání peněz
  • dokumentární inkaso
  • obchodně úvěrový dopis
  • bankovní šek
  • směnka
  • bankovní garance

Díky drahým úvěrům a nedostatku kapitálu je stále větším problémem platební neschopnost (velká vnitřní zadluženost a nelikvidnost chorvatských subjektů). Proto se doporučuje uzavírat obchody s novými partnery na základě akreditivu. Nejvýhodnější je spolupracovat s Chorvatskou hospodářskou komorou a také s partnerovou místní bankou (prověření základních údajů). Běžná praxe je, že chorvatští odběratelé požadují při standardních platebních podmínkách odklady plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Chorvatsku je každoročně  organizováno v průběhu roku  téměř 120 různých veletrhů a výstav na  více než 30 místech celého chorvatského teritoria.  Největší organizátor veletrhů v  Chorvatsku a celé jihovýchodní Evropě je  Záhřebský veletrh – Zagrebački velesajam, který v roce 2009 oslaví  100. výročí zahájení  vystavovatelských aktivit ve svých prostorách.  Chorvatské výstavnictví se tak  může  pochlubit  stoletou tradicí.

Největší a nejvýznamnější událostí roku je konáníPodzimního mezinárodního záhřebského veletrhu – Jesenski međunarodni zagrebačku velesajam, který probíhá každoročně v září v hlavním městě Chorvatska Záhřebu.  Tento všeobecný veletrh zahrnuje veškerá témata  hospodářského života od strojírenství, energetiky,ochrany životního prostředí, dopravy a logistiky, stavebnictví, zemědělství a textilního průmyslu. Nezapomíná ani na turistickou oblast, která hraje v chorvatské ekonomice důležitou úlohu.

Jak již bylo výše uvedeno, v  Chorvatsku se konají v průběhu celého roku  a to nejen v Záhřebu i specializované veletrhy a výstavy zaměřené např. pouze na stavebnictví, svařovací zařízení, nábytek, lékařskou techniku, atd.  Poměrně známé jsou veletrhy GRAĐENJE a OPREMANJE- mezinárodní veletrh stavebnictví,AMBIENTA – mezinárodní veletrh nábytku, atd.

Co se týče počtu vystavovatelů, návštěvnosti a  věhlasu patří k nejdůležitějším veletrhům v této jižní části Evropy již výše zmíněný Podzimní mezinárodní záhřebský veletrh


Kalendář všech veletrhů a výstav konaných v Chorvatsku v průběhu roku včetně kontaktů je možno nalézt na internetových stránkách Chorvatské hospodářské komorywww.hgk.hrpopřípadě na internetových stránkách Záhřebských veletrhů (ZV) -www.zv.hr

Kontaktní adresy:

ZAGREBAČKI VELESAJAM
Avenija Dubrovnik 15
tel.: +385 -1-6503 111
fax: +385 -1- 6550 619
www stránka : www.zv.hr
E-mail: zagvel@zv.hr

HRVATSKA GOSPODARSKA KOMORA
SEKTOR ZA TRGOVINU
ODJEL ZA PROMOCIJU GOSPODARSTVA
tel.: +385-1-4561 624
fax: + 385 1 4828 499
www stránka: www.hgk.hr
E-mail: trgovina@hgk.hr

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter