Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Ekonomický růst

Po pěti letech dvouciferného růstu HDP v ČLR zpomalilo jeho tempo pod 10% ročně v letech 2008 a 2009, aby se opět v roce 2010 přehouplo přes tuto hranici a dosáhlo 10,4% zvýšení oproti předchozímu roku. V roce 2011 se tempo růstu HDP vrátilo zpět pod desetiprocentní hranici na 9,2%, přesto se výrazně vzdálilo vládnímu cíli pro rok 2011 (7%), zejména díky doznívajícímu vlivu masivního dvouletého stimulačního balíčku ve 635 miliard USD. Ke snižování růstu HDP došlo postupně z 9,7% v prvním kvartále až po 9,4% ve třetím čtvrtletí.

Inflace

Pokračující inflační tlaky v roce 2011 přesvědčily čínské vedení o potřebě přitáhnout otěže ekonomiky. Během roku tak opět došlo celkem šestkrát ke zvýšení požadavků na kapitálovou přiměřenost bank (reserve requirement ratio, RRR) a třikrát vzrostla základní úroková sazba, než se poprvé od prosince 2008 ve stejném měsíci roku 2011 RRR snížila.

Postupné zpřísnění monetární politiky přineslo ke konci roku kýžený efekt v podobě zastavení inflačního nárůstu a splasknutí bublin v sektoru nemovitostí. V prosinci 2011 dosáhlo meziroční zvýšení cen 4,1%, což posunulo hladinu indexu spotřebitelských cen na celkových 5,4%. Ke zlomu v růstovém trendu došlo v červenci 2011, kdy se ceny vyšplhaly na nejvyšší úroveň za poslední tři roky (6,5%). Obyvatelstvo nejvíc pocítilo cenový tlak u potravin, kde se cenová hladina zvýšila meziročně o 11,8%. Náklady na investice do fixního kapitálu stouply o 6,6%, výrobní ceny průmyslového zboží o 6%, prodejní ceny o 9,1% a výkupní ceny zemědělských komodit poskočily o 16,5%. Snižující se rozloha zemědělské půdy, nedostatek vody a rostoucí náklady na paliva a hnojiva budou i nadále tvořit stimul ke zvyšování cen potravin v delším horizontu.

Dosavadní vývoj v roce 2012 a výhled na další období

Podle předpovědí zahraničních analytiků (World Bank, IMF, EIU, Standard&Poors a dalších) lze v roce 2012 očekávat růst HDP ČLR zhruba na úrovni 8,1% (odhad EIU) až 8,4% (odhad World Bank). Čínská vláda ve svém 12. pětiletém plánu stanovila pro tento rok tempo růstu HDP ve výši 7,5% s důrazem na kvalitu a udržitelnost. Lze očekávat, že se vládní snahy o zpomalení růstu a přesun jeho těžiště na domácí spotřebu budou i nadále promítat do postupného poklesu dosavadního tempa. Navzdory volání některých kruhů po novém stimulačním balíčku, čínská vláda s největší pravděpodobností nic podobného nechystá.

Slabá poptávka zejména na trzích v USA a dluhy zatížené Evropě bude působit na vývoj exportu, u nějž se předpokládá minimální příspěvek k růstu HDP. Inflace by se měla držet na únosné hranici (cíl byl stanoven na 4%) díky restriktivní měnové politice vlády. Na druhé straně může dojít ke kompenzaci zvýšených cen u senzitivních produktů (kupř. pohonné hmoty) pro vybrané ekonomické subjekty (zemědělce, taxislužby apod.). Vláda se také závazala k průběžné kontrole cen u obilí, olejů, cukru a bavlny, které označila ve směrnici z prosince 2011 za prioritní.

V domácí spotřebě pravděpodobně bude pokračovat růstová tendence díky zvýšení minimální mzdy, nízkým úrokům a relativné dostupnosti úvěrů a půjček. Rozšíření sociálních služeb, zejména ve zdravotnictví, vzdělávání a penzijním systému, napomůže spotřebitelům méně spořit a více utrácet.

Většina investičních aktivit v rámci stimulačního programu veřejných investic bude i nadále realizována v oblasti infrastruktury, a to se zaměřením na rozšíření silniční a železniční sítě, výstavbu podzemních drah a přepravních tratí pro lehké vlakové soupravy v městské hromadné dopravě, budování nových letišť, výstavbu kapacit pro bydlení v nižších cenových resp. nájemních relacích, rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí, vybudování potřebných dalších kapacit pro výrobu elektrické energie apod. Důraz bude kladen rovněž na provádění projektů orientovaných na zvýšení úrovně ochrany životního prostředí. Spolu s tím budou podporovány taktéž i vývojové programy přinášející významné technologické inovace. V neposlední řadě bude věnována patřičná pozornost komplexnímu zkvalitňování zdravotní a sociální péče a rovněž tak i celkové rekonstrukci regionů, postižených ničivým zemětřesením v květnu loňského roku. U změny v systému DPH vláda umožnila provádět příslušné odpočty při nákupech fixního kapitálu, což přispívá k podpoře zájmu firem o investování do obnovy a modernizace technologického vybavení a produkčních zařízení.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Největší podíl na růstu HDP měly i v roce 2011 investice do fixního kapitálu, jejichž příliv pokračoval díky doznívání vládního stimulačního balíčku. Nepříznivý vývoj inflace v druhém pololetí roku 2010 a pokračující nárůst cen v první polovině roku 2011 přivedl vládu opět ke změně politiky, označované nyní za “zpřísněnou” (tight) po předchozí “opatrné” (prudent).

Základní makroekonomické ukazatele za období let 2007-2011 jsou uvedeny v následující tabulce:

Základní makroekonomické ukazatele za období let 2007–2011

	2007	2008	2009	2010	2011
HDP v běžných cenách (mld. USD)	3 494	4 532	5 051	5 926	7 035
růst HDP ve srovnatelných cenách	14,2 %	9,6 %	9,2 %	10,4 %	9,2 %
HDP na obyvatele (USD)	2 710	3 490	3 870	4 520	5 330
míra inflace na bázi indexu spotřebitelských cen	4,8 %	5,9 %	-0,7 %	3,2 %	5,4 %
míra nezaměstnanosti (ve městech)	4,0 %	4,2 %	4,3 %	4,1 %	4,1 %
kurs měny v CNY (za 1 USD)	7,4044	6,8424	6,8282	6,60231	6,3009
úrokové sazby v %: pro roční termínované vklady pro půjčky se splatností 1 rok	1,98 6,1	2,52 7,47	2,25 5,58	3,0 6,06	3,50 6,56

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR za příslušná období; Economic Intelligence Unit

Pokud jde o podíl odvětví na tvorbě HDP, podle údajů Národního statistického úřadu ČLR za rok 2011 se na tvorbě HDP podílel primární sektor z 10,1 % (pokles meziročně o 0,1 procentního bodu), sekundární sektor 46,8 % (stejná úroveň jako v roce 2010) a terciální sektor 43,1 % (meziroční nárůst o 0,1 procentního bodu).

V roce 2011 celková přidaná hodnota vytvořená v primárním sektoru dosáhla 4 771,2 mld. CNY, tj. o 4,5 % více než v roce 2010. Podíl sekundárního a terciálního sektoru dosáhl hodnoty 22 059,2 mld. CNY (+10,6 %), resp. 20 326 mld. CNY (+8,9 %). Celkový objem vytvořené přidané hodnoty v průmyslovém sektoru vzrostl o 10,7 % na 18 857,2 mld. CNY, z toho u státem vlastněných podniků dosáhl přírůstek 9,9 %, u družstev 9,3 %, akciových společností 15,8 %, podniků se zahraničními vlastníky (včetně Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu) 10,4 % a soukromých společností 19,5 %. Lehký průmysl vykázal růst o 13 %, těžký průmysl o 14,3 %.

V roce 2011 se realizace investic do fixního kapitálu podílela na růstu čínské ekonomiky i nadále v rozhodující míře. Hlavní pozornost byla zaměřena především na pokračování provádění rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnutých do vládního stimulačního programu veřejných investic, přijatého v závěru r. 2008 pod tíhou sílících negativních dopadů globální finanční a ekonomické krize. Spolu s tím je zřetelný i vzestup investičních aktivit v produkční sféře vyvolaný opětovným nárůstem prodejů čínského exportního zboží na hlavních zahraničních odbytištích. Celkový objem investic realizovaných v loňském roce stoupl o 23,6 % na 31 102,2 mld. CNY (+15,9 % po očištění od cenových faktorů), z toho do fixního kapitálu (bez venkovských domácností) putovalo 30 193,3 mld. CNY (+23,8 %), do venkovských domácností pak směřovalo 908,9 mld. CNY (+15,3 %). Z hlediska ekonomických sektorů investice v primárním sektoru dosáhly 679,2 mld. CNY (+25 %), v sekundárním sektoru 13 226,3 mld. CNY (+27,3 %) a v terciálním sektoru 16 287,7 mld. CNY (+21,1 %).

Vývoj inflace v roce 2011 vystoupal ze 4,9 % meziročně v lednu až na nejvyšší hodnotu 6,5 % v červenci, poté však kombinace vládních administrativních i monetárních nástrojů dokázala stlačit růst na 4,1 % v prosinci. Celková míra inflace za rok 2011 tak dosáhla 5,4 %, potraviny podražily o 11,8 %, cena investic do fixního kapitálu vzrostla o 6,6 %, výrobní ceny u průmyslového zboží stouply o 6 %, produkční ceny zemědělských výrobků se zvýšily o 16,5 % a cena bydlení narostla o 5,3 %.

V závěru roku 2011 činila míra nezaměstnanosti v městských zónách 4,1 %, což je stejná úroveň jako v předchozím roce. ČLR registrovala v roce 2011 12,21 mil. nově vytvořených míst ve městech, tj. o 530 tis. více než v roce 2010. Celkový počet dělníků-migrantů v roce 2011 dosáhl 252,78 mil. osob, o 4,4 % více než v roce 2010. Z toho 158,63 mil. osob (+3,4 %) putovalo za prací do měst v jiných provinciích, migrantů v rámci domovských provincií bylo 94,15mil. osob (+5,9 %).

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

V roce 2011 činil celkový objem přidané hodnoty v průmyslu 18 857,2 mld. CNY, tj. o 10,7 % více než v roce 2010. Nárůst těžkého průmyslu dosáhl 14,3 %, zatímco lehký průmysl vzrostl o 13 %. Ve výši růstu průmyslové výroby zaznamenaly opět nejvyšší růstovou míru firmy soukromé sféry (19,5 %) a poté akciové společnosti (15,8  %). Zisk po zdanění u průmyslových podniků činil v roce 2011 5 454,4 mld. CNY, tj. o 25,4 % více než v roce 2010.

Vývoj přidané hodnoty u hlavních průmyslových odvětví v roce 2011

Odvětví	+/-, 2011/2010, v %
Slévání a válcování kovů	+ 9,7
Slévání a válcování neželezných kovů	+ 13,6
Zpracování ropy, koksu a jaderného paliva	+ 7,6
Výroba speciálních zařízení	+ 19,8
Výroba potravin	+ 14,1
Výroba elektrických strojů a zařízení	+ 14,5
Výroba komunikačních technologií, počítačů a ostatních elektronických zařízení	+ 15,9
Výroba textilu	+ 8,3
Všeobecné strojírenství	+ 17,4
Dopravní strojírenství	+ 12,0
Chemický průmysl	+ 14,7
Technicky pokročilá výroba (high-tech industry)	+ 16,5
Výroba a dodávka elektřiny a tepla	+ 10,1

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR

Investice do fixního kapitálu si vloni udržely vysoké růstové tempo. Celkové investice dosáhly v r. 2011 31 102,2 mld. CNY, tj. meziročně o 23,6 % více. Převažovaly investice v městských oblastech (hodnota 30 193,3 mld. CNY, růst o 23,8 %) nad investicemi na venkově (908,9 mld. CNY, růst o 15,3 %). Z celkového objemu investic v městských oblastech investice do primárního sektoru vzrostly o 49,9%, do sekundárního sektoru o 26,8%, do terciárního sektoru o 33%.

V teritoriálním členění investic [1] se potvrzuje priorita vlády podpořit především centrální a západní oblasti a severovýchod Číny (vyšší tempa růstu). Do východních regionů (Peking, Tianjin, Hebei, Shanghai, Jiangsu, Zhejiang, Fujian, Shandong, Guangdong a Hainan) směřovalo o 20,1 % investic více, v hodnotě 13 031,9 mld. CNY. Investice v centrální oblasti (Shanxi, Anhui, Jiangxi, Henan, Hubei a Hunan) dosáhly hodnoty 7 078,3 mld. CNY při růstu 27,5 %. Do západních oblastí (Inner Mongolia, Guangxi, Chongqing, Sichuan, Guizhou, Yunnan, Tibet, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Ningxia a Xinjiang) přitekly investice v hodnotě 7 184,9 mld. CNY (meziroční růst o 28,7 %) a na severozápad  (Liaoning, Jilin a Heilongjiang) 3 268,7 mld. USD (nárůst o 30,4 %).

[1]Ukazatel počítá jen s investicemi v městských oblastech a nezahrnuje některé transregionální projekty.

Realizované investice podle vybraných průmyslových sektorů v městských oblastech v roce 2011

Sektor	Hodnota v mld. CNY	2011/2010,+/- v %
Produkce a dodávka elektřiny a tepla	1 460,7	+3,8
Důlní průmysl	1 181,0	+21,4
Průmyslová výroba - výroba chemických surovin a chemických výrobků - slévání a válcování železných kovů - výroba dopravních zařízení - výroba neželezných kovů - všeobecné strojírenství - výroba telekomunikačního zařízení, počítačů a jiných elektronických zařízení	10 259,4 889,9 386,0 840,6 1 044,8 770,2 526,6	+31,8 +26,4 +14,6 +27,2 +36,4 +30,6 +34,2

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Přidaná hodnota stavebních firem vytvořená v roce 2011 činila 3 202 mld. CNY s meziročním zvýšením o 10 %. Celkový zisk stavebních firem za rok 2011 dosáhl částky 424,1 mld. CNY a meziročně vzrostl o 24,4 %, z toho státem vlastněné podniky utržily 117,2 mld. CNY (+36 %). Podíl stavebního průmyslu na vytvořeném HDP ČLR, který v roce 1991 činil 4,7%, se v posledních letech již pohybuje v průměru na úrovni 6,5%. Investice do fixního kapitálu ve stavebnictví za rok 2011 dosáhly 325,3 mld. CNY, což znamenalo 42,9 % navýšení.

Růst stavebního průmyslu je provázen i výrazným zvyšováním zaměstnanosti v tomto odvětví. Počet stavebních firem na konci roku 2010 činil 71 863 jednotek (nárůst o 1,5%), v nichž bylo zaměstnáno 41,6 mil. pracovníků (o 13,3% více než v roce 2009). Předpokládá se, že rozmach stavebního průmyslu v Číně bude pokračovat i v následujících letech a jeho průměrná meziroční růstová míra je odhadována přibližně na 11,3%.

V ČLR působí ve stavební výrobě doposud v převážné většině tuzemské firmy (v roce 2010 99,5%), jež tvoří tři skupiny subjektů. Jedná se o státem vlastněné podniky, o městské a venkovské družstevní stavební firmy a o tzv. venkovské stavební týmy (tj. malé firemní subjekty). Až donedávna hrály hlavní roli ve výstavbě infrastruktury mamutí státem vlastněné podniky, nicméně jejich podíl postupně klesá, a to zejména z důvodu nižší konkurenční flexibility. Naproti tomu malé stavební firmy se rozvíjejí svižným tempem a jejich podíl na čínském stavebním trhu dosahuje v tuto chvíli již 75%, což je dáno vyšší úrovní jejich tržního chování a nabídkami výhodných dodavatelských podmínek a cenových relací na prováděné stavební práce. Vedle domácích firem jsou na čínském stavebním trhu v malé míře přítomny i stavební firmy financované z Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu a taktéž i zahraniční společnosti, avšak objemově je jejich význam prozatím spíše okrajový.

Pokračující boom ve stavebnictví provází i rychlý růst produkce stavebních materiálů, která se v posledních letech meziročně zvyšuje o více než 20%. Výrazně stoupá jak výroba cementu, artiklů na bázi cementu, cihel, tvárnic, dlažebních a obkladových materiálů, tak  i produkce dalších materiálů používaných ve stavebním sektoru. Jedná se především o technické a stavební prvky ze skla, keramiky, mramoru, granitu, kameniny, aj.

Deset největších rozpracovaných stavebních projektů v ČLR ke konci roku 2010

Název projektu	Datum zahájení	Celková plánovaná investice (mld. CNY)
Changshang-Kunming Passenger Dedicated Line	10/2010	149,4
Lan-Xin Railway The Second Double Line	1/2010	138,3
Hangzhou-Changsha of Hu-Kun Passenger Dedicated Line	6/2010	121,8
Oil Refining Reconstruction and Expansion Projects (CNOOC)	1/2010	50,8
Tianwan Nuclear Power	5/2010	31,1
Dalian Subway Project	2/2010	28,8
Zhengzhou Huangdi Palace Cultural Industrial District Project	7/2010	26,0
Synthetic Natural Gas from Coal Project (4 bil. m3/year)	9/2010	25,1
China Star Optoelectronics 8.5 Generation LCD Panel Project	3/2010	24,5
Beijing BOE 8.5 Generation TFT-LCD Project	1/2010	22,9

Zdroj : China Statistical Yearbook 2011

Čínští šampioni

Podle Engineering News Record dosáhly největší čínské firmy většinu zisku v domácích projektech a to především ve výstavbě vysokorychlostních železničních tratí, meziměstských tratí a systému metra, dále v projektech navázaných na EXPO 2010 v Šanghaji a Asijských hrách  2011 v Guangzhou a rekonstrukci po ničivém zemětřesení v roce 2008 v provincii Sichuan.

Co se týče největších firem, první tři stavební i konstrukční firmy v ČLR patří k podnikům ve vlastnictví státu. O dominanci státních firem svědčí celkem sedm z prvních deseti stavebních a padesát z prvních 60 konstrukčních firem. Podle ENR v roce 2011 vedla žebříček stavebních firem China Railway Group Ltd. se 71,66 mld. USD, následovaná China Railway Construction Corp. Ltd. se 71,02 mld. USD a China State Construction Engineering Corp. Ltd. s 48,89 mld. USD. Jejich celkové příjmy v roce 2011 dosáhly 191,57 mld. USD, tj. o 54,31 mld. USD více než v roce 2010.

Na čele žebříčku konstrukčních firem v uplynulém roce stála opět Hydrochina Corp. s příjmy 1,31 mld. USD a v závěsu za ní China Chengda Engineering Co. Ltd. s 987,1 mil. USD. Nováčkem mezi prvními třemi se stala China Power Engineering Consulting Group Co. s 890,1 mil. USD. 

Realitní sektor jako tahoun stavebnictví

Podle plánu měla ČLR vybudovat v roce 2011 10 miliónů nových bytových jednotek pro rodiny s nízkými příjmy v rámci vládní strategie, oproti 5,9 miliónům v roce 2010. Jedná se o malé byty o rozloze mezi 30 až 60 m², což má dopad v podobě zvýšené poptávky po stavebních materiálech.

Celkové investice do realitního sektoru v roce 2011 dosáhly 6 174 mld. CNY, tj. o 27,9 % nominálně více než v roce 2010 (reálný nárůst činil 20 %), přičemž se tempo oproti předchozímu roku zpomalilo díky vládním opatřením. Z toho investice do obytných budov stouply o 30,2 % na 4 430,8 mld. CNY a tvořily 71,8 % celkového objemu investic. Z hlediska územního východní regiony proinvestovaly 3 560,7 mld. CNY (+27,2 %), centrální 1 319,7 mld. CNY (+25,5 %) a západní 1 296,6 mld. CNY (+32,8 %). Zahraniční investoři proinvestovali v realitním sektoru v roce 2011 8,14 mld. CNY (+2,9 %).

Celková rozloha rozestavěných ploch v realitním sektoru v roce 2011 představovala 5 080 mil. m², což bylo o 25,3 % více než v roce 2010. Z toho obytných ploch bylo ve výstavbě 3 884 mil. m² (+16,2 %). Rozloha plochy ve výstavbě započaté v roce 2011 činila 1 900,83 mil. m² (+16,2 %), zahájená výstavba obytných ploch stoupla o 12,9 % na 1 460 mil. m². Dokončeno bylo v roce 2011 892 mil. m², tj. o 13,3 % více, z toho představovaly dokončené obytné plochy 717 mil. m² (+13 %).

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Než budou uvedena data o zemědělství, je třeba vysvětlit čínský způsob třídění zemědělských plodin ve statistikách. Rostlinná výroba je členěna takto:

• Zrniny a vybrané plodiny (užíván název grain crops):
  • obiloviny; sem patří zejména rýže, pšenice, kukuřice, proso
  • luštěniny (např. sója)
  • brambory a podobné plodiny
• Olejnaté rostliny: podzemnice olejná, řepkové semeno, sezam, slunečnice atd.
• Bavlna
• Vláknité rostliny: juta, konopí, len atd.
• Cukernaté plodiny: cukrová řepa a cukrová třtina
• Tabák
• Lékařské rostliny
• Zelenina a melouny
• Ostatní zemědělské plodiny

Hlavní zemědělské oblasti v ČLR jsou:

• jižně od řeky Yangtze (především produkce rýže - 39 % půdy pro rýži z celé ČLR a 37 % z celkového objemu výnosů v roce 2011, dále cukrová řepa a subtropické plody) - dostatek srážek obvykle umožňuje každoročně dvě sklizně rýže a jednu jarní pšenice, nicméně v roce 2010 jihovýchodní provincie Guangxi, Guizhou a Yunnan zasáhlo sucho, které způsobilo pokles výnosů zrnin o 3,8 % na 40,5 mil. tun (7,4 % z celkové produkce);
• mezi Yangtze a Žlutou řekou (většina čínské produkce pšenice - 56 % půdy a 65 % výnosů celé ČLR);
• severně od Žluté řeky (chladné a suché podnebí, pouze pro jeden druh obilnin ročně, 39 % půdy pro kukuřici a 41 % výnosů celé ČLR) - region v posledních letech trpěl nedostatkem srážek, přesto v roce 2010 Vnitřní Mongolsko a severozápadní provincie byly schopny nahradit propad ve sklizni na jihozápadě země nárůstem v produkci zrnin o 13,4 % na 117,8 mil. tun (21,6 % z celkové produkce ČLR).

Vodní hospodářství

Problémy činí především sucho, které sužuje řadu oblastí díky klesajícím srážkám, dále postupující znečištění životního prostředí společně s úbytkem orné půdy vlivem rozšiřující se pouště (2,62 mil. km², 27,3 % rozlohy ČLR podle údajů z roku 2009) a zabíráním pro stavební projekty. Spotřeba podzemní vody se od roku 1970 zdvojnásobila a nyní již dosáhla jedné pětiny celkové spotřeby.

Vybrané údaje o vodním sektoru ČLR v roce 2011

Statistický údaj	Objem/počet	+/- 2011/2010
Celkové vodní zásoby	2 402,2 mld. m3
Průměrné roční srážky	567 mm
Počet velkých vodních nádrží	422
Objem vodní masy v nádržích	195,6 mld. m3	-6,9 mld. m3
Celková spotřeba vody, z toho	608 mld. m3	+1 %
- spotřeba domácností		+2,5 %
- průmyslová spotřeba		+0,9 %
- zemědělská spotřeba		+0,8 %
- využití v ekologii		-4,0 %
Spotřeba vody na 10 000 CNY vytvořeného HDP	139 m3	-7,3 %
Spotřeba vody na 10 000 CNY přidané hodnoty v průmyslu	82 m3	-8,9 %
Spotřeba vody na hlavu	450 m3	+0,4 %

Sever Číny závisí ze 60% právě na podzemních zdrojích vody, které podle některých studií budou vyčerpány již za několik desetiletí (více než 80 % mokřin již vyschlo), což vyvolává tlak na recyklaci vody použité zejména pro zavlažování. Modernější a efektivnější zavlažování totiž přispívá k vyčerpávání zásob podzemní vody, vezmeme-li v potaz nárůst zavlažovaných ploch z 47,4 mil. ha v roce 1990 na 62,16 mil. ha v roce 2011. Vláda proto schválila ambiciózní projekty na přesměrování vody z řeky Yangtze na sever země. Tento projekt byl zahájen v roce 2002, vyžádal si značné prostředky (62 mld. USD) a přestěhování tisíců lidí, aby jím po úplném dokončení v roce 2050 mohlo protéci ročně 45 mld. m³ vody.

Vývoj v zemědělství

Podíl zemědělství na HDP se stále snižuje. V roce 2009 tento podíl činil 10,6 % (primární sektor – zemědělství, lesnictví, rybolov), v roce 2010 už klesl na 10,1%, kde podle odhadů zůstal i v roce 2011. Zemědělství zaměstnává přibližně 37% z celkové pracovní síly. Celkový hrubý produkt v rostlinné a živočišné výrobě, lesnictví a rybolovu dosáhl v roce 2010 6 931,98 mld. CNY (nárůst oproti roku 2009 o 4,4%), z toho rostlinná výroba činila 3 694,11 mld. CNY (+4,1%), lesnictví 259,55 mld. CNY (+6,5%), živočišná výroba 2 082,57 mld. CNY (+4,1%) a rybolov 642,24 mld. CNY (+5,5%). V roce 2011 bylo nainvestováno do fixního kapitálu v zemědělství, lesnictví, živočišné výrobě a rybolovu 679,2 mld. CNY, o 25 % víc než v roce 2010.

Jsou očekávány další prozemědělské reformy. Byla navržena legislativa, která by měla dát právní status zemědělským družstvům, zaměřená na zprofesionálnění řízení zemědělských činností. Vládní reformy se rovněž zaměřují na podporu úvěrování venkovských podnikatelů. Vláda restrukturalizuje venkovská úvěrová družstva ve snaze je kapitalizovat a zlepšit kvalitu jejich portfolia půjček. V červnu 2011 oznámil bankovní regulátor China Banking Regulatory Commission ambiciózní cíl - poskytovat do roku 2013 základní bankovní služby ve všech vesnicích a malých městech (v polovině roku 2011 16 provincií splnilo tento cíl, nepokryto však ještě bylo 2 299 vesnic a městeček). V roce 2006 byla zcela odstraněna zemědělská daň, kterou zemědělci v ČLR platili po dlouhou dobu 2600 let. Každoročně tak zemědělci ušetří více než 22 mld. CNY. V roce 2007 byl zaveden systém venkovských penzí, do něhož se postupně ke konci roku 2008 zapojilo 11,7 mil. rolníků, tj. relativně malá část. 100 mil. osob vyššího věku ve venkovských oblastech je stále mimo penzijní systém. Proto v únoru 2009 vláda spustila zkušební provoz nového penzijního systému tvořeného kombinací individuálních plateb, skupinových příjmů a vládních dotací. Jsou přijímána opatření pro lepší přístup ke zdravotní péči, bankovním službám a mikroúvěrům, sociálním službám apod.

Zemědělství patří mezi významné sektory čínského hospodářství a vládní představitelé ho pokládají za důležitou oblast. Je důležitým zdrojem pracovních míst na venkově a živí obyvatelstvo. Pro rolníky, kteří tvoří dvě třetiny obyvatelstva ČLR, je zemědělství stále jediný způsob obživy. Propastný rozdíl mezi příjmy na venkově a ve městech (v roce 2009 byly příjmy ve městech 3,3krát vyšší) představuje živnou půdu pro nespokojenost. Podle OSN cca 30-40 % rozdílu mezi příjmy ve městech a na venkově lze vysvětlit nevyváženým přístupem ke službám. Čínská vláda je si toho samozřejmě dobře vědoma, proto je ekonomický rozvoj na venkově a v zemědělství hlavním pilířem snahy o vyvážený růst, který doposud spoléhal především na export a investice. 12. pětiletý plán na roky 2011-2015 se proto zaměřuje více na zlepšení podmínek života na venkově a zvýšení hladiny příjmů, což bude hlavním faktorem pro růst domácí poptávky. V prosinci 2011 každoroční ústřední ekonomická konference (Central Economic Work Conference) zdůraznila potřebu zvýšení minimálních výkupních cen zrnin v roce 2012, což by přispělo k růstu produkce. Dále se hovořilo o

• boji s chudobou v novém desetiletí;
• vytvoření sítě vysoce kvalitních farem;
• zlepšení zavlažovacích systémů;
• dotažení systému kontroly a zodpovědnosti - vedení provincie odpovídá za splnění cílů v produkci zrnin a vedení jednotlivých měst u ostatních potravin.

Kvalita a bezpečnost zemědělských výrobků je stále více klíčovým tématem v souvislosti s rostoucí uvědomělostí spotřebitelů a snahou o větší export zemědělských výrobků do zahraničí. Lze proto očekávat další zpřísňování požadavků na kvalitu a bezpečnost zemědělských produktů.

Rostlinná výroba

Zemědělská výroba si i v roce 2011 udržela stabilní růst s nárůstem produkce zrnin již po osm let v řadě. Celková roční sklizeň zrnin dosáhla 571,21 mil. tun (růst o 4,5 %). Celková plocha osázená zrninami klesla ze 113,8 mil. ha v roce 1998 na 11,57 mil. ha v roce 2011 (ovšem s meziročním přírůstkem oproti roku 2010 o 700 tis. ha), z celkové osázené plochy zabíraly zrniny v roce 1998 73%, ale v roce 2010 pouze 68,4%.

Rozloha zavlažovaných ploch vzrostla v roce 2011 na 62,16 mil. hektarů, přibylo 2,21 mil. hektarů zavlažovaných ploch s úspornými systémy a sníženou spotřebou vody.

Osetá plocha a výnosy v rostlinné výrobě v ČLR za rok 2011

Plodina	mil. ha	+/- 2011/2010, tis. ha	mil. tun	+/- 2011/2010 v %
Zrniny	110,57	+700	571,21	+4,5
Bavlna	5,04	+190	6,60	+10,7
Cukrová řepa a třtina	1,95	+40	125,20	+4,3
Tabák	n. a.	n. a.	2,87	+5,1
Olejniny	13,79	-100	32,79	+1,5
Čajovník	n. a.	n. a.	1,62	+9,9

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR

Čínská vláda nadále pokračuje v politice soběstačnosti v základních položkách a shromáždila značné zásoby zrnin (rýže, obilí a kukuřice), což jí pomáhá čelit výkyvům světových cen. V březnu 2011 tyto zásoby čítaly 40 % roční spotřeby, což je víc než dvojnásobek bezpečné úrovně doporučované FAO OSN.

Živočišná výroba

Živočišná výroba v ČLR v roce 2011 - vybrané dostupné ukazatele

Položka	2011	+/- 2011/2010 v %
Počet zvířat	v mil. ks
Počet poražených prasat (ke konci roku)	661,70	-0,8
Počet prasat (ke konci roku)	467,67	+0,7
Produkce masa (mil. tun), z toho	79,57	+0,4
- vepřového	50,53	-0,4
- hovězího	6,48	-0,9
- skopového	3,93	-1,4
Produkce  kravského mléka (mil. tun)	36,56	+2,2
Produkce vajec (mil. tun)	28,11	+1,8
Ryby a další produkty (mil. tun), z toho	56,00	+4,2
- chovné druhy	40,26	+5,2
- výlov	15,74	+1,9

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR

Lesní porosty

Čína je velmi chudá na lesní porosty, zalesněná území činí pouze 20,4% z celkové rozlohy země, tj. 195,5 milionů hektarů. V roce 2011 bylo v Číně zalesněno 6,14 mil. ha, z toho 4,14 mil. ha s využitím lidské práce. 3,11 mil. ha bylo zalesněno prostřednictvím klíčových zalesňovacích projektů, což tvořilo 50,7 % celkové zalesněné plochy v roce 2011. Podle stávajících plánů by v průběhu následujících deseti let měl být rozsah zalesnění rozšířen o přibližně 41 mil. ha.

Ke konci roku 2010 se v ČLR nacházelo 2 640 přírodních rezervací, z toho 335 na národní úrovni.

Celkem 39 tis. km² erodované půdy bylo zařazeno do programů obnovy a 28 tis. km² půdy bylo znepřístupněno a zařazeno do ochranného režimu v oblastech, které byly postiženy erozí půdy a úbytkem vody.

Co se týče produkce, v roce 2011 vyprodukovaly čínské lesy a porosty 72,72 mil. m³ dřeva (-10,1%), u ostatních produktů jsou k dispozici zatím pouze údaje za rok 2010 - 690,8 tis. tun kaučuku, 1 115,71 tun pryskyřic, 20,1 tis. tun laku, 433,6 tis. tun semen čínského dřevného oleje a 1 092,2 tis. tun semen čajovníkového oleje.

Obchod se zemědělskými produkty

Čína je domovem pro 18,6 % světové populace, nicméně vlastní pouze 8,5 % světové orné půdy a 6,5 % vodních zdrojů. To vyvolává tlak na zajištění potravinové bezpečnosti především pomocí dovozu. V roce 2004 zaznamenala ČLR první obchodní deficit v zemědělství ve výši 4,6 mld. USD, a to díky čtyřnásobnému nárůstu dovozu obilí (především pšenice o 1 829 %). V roce 2010 tvořil deficit již takřka 20 mld. USD. Postupná liberalizace čínského zahraničního obchodu snížila vliv státních obchodních firem, vláda si však stále nechává určitý vliv na dovozy (a vývozy) klíčových komodit. Mezi zemědělské výrobky, které dovážejí státní obchodní firmy, patří obilniny (včetně kukuřice, rýže a pšenice), rostlinný olej, cukr, tabák a bavlna.

Tarifní kvóty platí na všechny hlavní zemědělské produkty, např. pšenice, kukuřice, rýže, sójový olej, palmový olej, cukr, vlna, bavlna, umělá hnojiva atd. Ministerstvo obchodu a Národní reformní a rozvojová komise jsou společně odpovědny za správu kvót pro rýži, kukuřici, pšenici a bavlnu. Ministerstvo obchodu je pak samo zodpovědné za správu kvót pro umělá hnojiva, další zemědělské výrobky, vlnu. Velikost roční kvóty se vypočítává podle závazku ČLR v době jejího přístupu do WTO.

V posledních deseti letech se změnila struktura zahraničního obchodu se zemědělskými výrobky. Zvýšil se vývoz výrobků náročných na práci (zelenina, ovoce) a snížil se vývoz výrobků náročných na půdu, přičemž tyto výrobky ČLR dováží (obilniny, olejnaté plodiny, bavlna atd.).

Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat významný růst v domácí výnosnosti (klesající ceny zrnin a ostatních zemědělských plodin a rostoucí ceny zemědělských vstupů snižují ziskovost produkce obilí) a vzhledem ke snižování plochy orné půdy, lze očekávat, že dovozy zrnin porostou.

Před rokem 2004 stát určoval ceny hlavních zemědělských komodit. Od roku 2004 je trh pro všechny zemědělské produkty (kromě tabáku)liberalizován a cena i množství obilovin jsou zcela určovány trhem. Vláda reguluje trh jen prostřednictvím národních obilních zásob. Za účelem ochrany hospodářských zájmů zemědělců, zavedla v roce 2004 a 2005 centrální vláda minimální výkupní cenu za rýži (v roce 2011 byla zvýšena o 10-22 % podle druhu). Od roku 2006 je minimální výkupní cena rozšířena i na pšenici, kde rovněž došlo v roce 2011 ke zvýšení o 5-8 % podle druhu. Podle premiéra Wen Jiabao došlo v posledních letech k nárůstu minimálních výkupních cen o 20-40 %.  

 

zpět na začátek

4.6. Služby

HDP vytvořený v rámci terciálního sektoru dosáhl v roce 2011 hodnoty 20 326 mld. CNY, což představuje nárůst o 8,9 %. Podíl tohoto sektoru na tvorbě HDP činil 43,1 % (zvýšil se o 0,1 %). Objem služeb v oblasti komunikací, dopravy a skladování, velkoobchodu a maloobchodu, ubytování, stravování a dalších služeb roste stále vysokým tempem. Rovněž investice do fixního kapitálu převažují v terciálním sektoru, za celý rok 2010 dosáhly částky 16 287,7 mld. CNY, což představovalo růst o 21,1 % oproti roku 2010. Hlavním tahounem byly nadále investice do obchodu s nemovitostmi.

Obchod

Čína se snaží povzbudit spotřebu domácností (překážkou je např. neúplný systém sociálního zabezpečení), nicméně jakkoli maloobchodní prodej rychle narůstá, stále zaostává za investicemi. V roce 2011 maloobchodní prodej spotřebního zboží činil 18 391,9 mld. CNY, což představuje meziroční navýšení o 17,1 % (reálný nárůst po očištění cenových vlivů dosáhl 11,6 %). Maloobchodní prodej v městských oblastech se zvedl o 17,2 % na 15 955,2 mld. CNY, zatímco na venkově o 16,7 % na 2 436,7 mld. USD. Maloobchodní příjmy dosáhly růstu 17,2 %, v sektoru ubytování a stravování 16,9 %.

Z celkových prodejů zboží dosáhly jednotlivé sektory následujícího růstu:

• prodej automobilů o 14,6 %
• prodej zrnin a olejů o 29,1 %
• prodej masa a vajec o 27,6 %
• prodej oděvů o 25,1 %
• prodej výrobků běžné spotřeby o 24,1 %
• prodej kulturních a kancelářských produktů o 27,6 %
• prodej telekomunikačních výrobků o 27,5 %
• prodej kosmetiky o 18,7 %
• prodej zlata, stříbra a šperků o 42,1 %
• prodej léků tradiční a západní medicíny o 21,5 %
• prodej elektroniky, domácích spotřebičů, audio-video zařízení o 21,6 %
• prodej nábytku o 32,8 %
• prodej stavebních a dekorativních materiálů o 30,1 %.

Turistický ruch

V posledních letech se v ČLR velmi rozvíjí turistika a služby s ní spojené. Počet přijíždějících turistů dosáhl v roce 2011 135,42  mil. osob (+1,2 %), z toho 27,11 mil. byli zahraniční turisté (+3,8 %) a 108,31 mil. turisté z Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu (+0,6 %). Z celkového počtu přijíždějících turistů zůstalo alespoň přes jednu noc 57,58 mil. osob, což představuje nárůst o 3,4 %. Příjem peněz z mezinárodní turistiky dosáhl 48,5 mld. USD, tj. o 5,8 % meziročně více.

Celkem 70,25 mil. Číňanů vycestovalo za hranice, tj. o 22,4 % více než v roce 2010, z toho 64,12 mil. ze soukromých důvodů (91,3 % z celkového počtu, růst o 24,5 %). Nejvíce čínští občané cestují do Asie. Dle World Tourism Organization se ČLR stane do roku 2020 4. největším zdrojem turistů na světě s tím, že do zahraničí vyjede každý rok 100 mil. osob. Boston Consulting Group dokonce uvádí, že již v roce 2013 budou Číňané tvořit 8 % celkového turistického trhu a ČLR předstihne Japonsko coby druhý největší turistický trh na světě.

Domácí turistika v roce 2011 zaznamenala nárůst o 13,2 % na celkový počet 2,64 mld. osob, což přineslo v příjmech z turistiky 1 930,6 mld. CNY (o 23,6 % více).

V roce 2005 vláda zvýšila limit na množství měny na osobu, které si mohou čínští občané vzít s sebou do zahraničí, na 20 000 CNY (2 470 USD). Dříve tato částka činila 6 000 CNY (740 USD). Dle statistik francouzských turistických orgánů, průměrný čínský turista v zemi utratí 3 000 USD (naopak turista z rozvinutých zemí ze Severní Ameriky či Evropy utratí 1 000 USD). Za celý rok 2010 to činilo 48 mld. USD, pro rok 2011 počítají odhady s 55 mld. USD. Od roku 2009 jsou tak Číňané čtvrtými na světě z hlediska utracených peněz po Němcích, Američanech a Britech.

Značnou pozornost vyvolalo zveřejnění záměrů vlády ČLR na komplexní zkvalitnění infrastrukturní základny a celkové úrovně ostrovní provincie Hainan, jež by se měla stát významnou turistickou destinací. V tomto směru budou konkrétní realizační opatření orientována především na:

• budování infrastruktury a logistiky, ochranu životního prostředí a omezení škodlivých emisí. Podstatně bude rozšířen rozsah zalesnění provincie, které by do roku 2015 mělo dosáhnout 60 % z pohledu celkové rozlohy ostrova;
• urychlený rozvoj moderního tropického zemědělství, terciálního sektoru a energetické základny a širší využití informačních technologií v celé provincii;
• výstavbu dostatečných ubytovacích kapacit;
• zvýšení turistické přitažlivosti ostrova vytvářením tématických parků a rekreačních zajímavostí, organizováním kulturních akcí a sportovních loterií, výstavbou maloobchodních středisek s „duty-free“ prodejem, a rozšířením počtu zemí, jejichž obyvatelé mohou na Hainan přicestovat k turistickému pobytu bez víz;
• zlepšení úrovně služeb poskytovaných čínskými turistickými agenturami.

Věda a výzkum

Celkové výdaje v oblasti vědy a výzkumu v roce 2011 dosáhly 861 mld. CNY, což je o 21,9 % více než v předchozím roce a představuje 1,83 % HDP (v roce 2005 bylo 1,34 %). Z uvedené částky bylo 39,6 mld. CNY použito na základní výzkum.

V roce 2011 fungovalo v ČLR celkem 130 národních technických výzkumných center a 119 národních technických laboratoří, 793 státem autorizovaných podnikových technických center a 6 824 technických center na provinční úrovni. Dále zde provádělo činnost 25 669 laboratoří pro zkoumání výrobků včetně 476 národních inspekčních center. 174 organizací provádělo certifikaci výrobků a kontrolu systému řízení, což vedlo k certifikaci výrobků v 83 549 podnicích.

Celkem bylo přijato 1 633 tisíc patentových přihlášek od domácích (1 479 tis., tj. 90,5 %) a zahraničních žadatelů. Celkem bylo přijato 526 tis. patentových přihlášek nových objevů, z nichž 404 tis. neboli 76,7 % pocházelo z domácích zdrojů. Na konci roku 2011 činil počet platných patentů 2 740 mil., z toho 2 202 mil. neboli 80,4 % bylo domácího původu.

V roce 2011 bylo podepsáno 256 tis. smluv na přenos technologie, což představovalo hodnotu 476,36 mld. CNY (růst o 21,9 %).

ČLR vypustila v roce 2011 úspěšně na oběžnou dráhu Země 19 satelitů. Pozorování zemětřesení zajišťovalo 1 480 seismologických monitorovacích stanic a 32 seismologických stanic pro dálkový monitoring. Oceánografická pozorování provádělo 74 pozorovacích stanic. Kartografická pracoviště publikovala 2 103 map.

Zdravotnictví

Pokud jde o zdravotní služby, koncem roku 2011 ČLR měla 953 432 zdravotnických zařízení s 5,15 mil. lůžek, z toho

• 21 638 všeobecných nemocnic a zdravotních středisek s 3,68 mil. lůžek,
• 37 374 komunálních zdravotních center s 1,03 mil. lůžek,
• 177 754 klinik,
• 659 596 vesnických klinik,
• 3 499 stanic pro prevenci nakažlivých nemocí,
• 3 005 zařízení na monitorování zdraví.

Zdravotnické služby zajišťovalo 6,2 mil. pracovníků, z toho 2,51 mil. doktorů a asistentů a 2,24 mil. registrovaných zdravotních sester.

Sociální služby

Na konci roku 2010 existovalo v ČLR celkem 45 000 institucí sociální péče různého typu s kapacitou 3,672 mil. lůžek, v nichž pobývalo 2,796 mil. obyvatel. Z toho bylo 32 000 venkovských středisek pro péči o staré občany s 2,326 mil. lůžek pro 1,828 mil. osob. Dále svou funkci vykonávalo celkem 148 tis. komunálních sociálních zařízení, z toho 14 000 středisek a 49 000 stanic komunálních služeb. Zdravotní pomoc byla poskytnuta 7,114 mil. osob ve městských a 15,581 mil. osob ve venkovských oblastech, dalších 12,765 mil. potřebných osob bylo zapojeno do městského systému zdravotního pojištění a 45,443 mil. osob do venkovského systému družstevní zdravotní péče.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Vývoj dopravní infrastruktury v posledních letech byl velmi rychlý a lze ho považovat za jeden z charakteristických rysů čínského hospodářství. Základní údaje jsou v následující tabulce:

Stav železniční a silniční infrastruktury v ČLR v roce 2011

Položka	Rok 2011	Růst proti 2010
Železniční tratě, z toho	68 406 km	2 167 km
- vysokorychlostní	8 952 km	1 421 km
Elektrifikované tratě	36 115 km	3 398 km
Dvojkolejné tratě	31 573 km	1 889 km
Silnice	4 063 485 km	55 285 km
z toho dálnice	83 224 km	9 124 km

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR

V následující tabulce jsou údaje o dopravě v roce 2011 v mld. tun a mld. osob, růst je proti roku 2010:

Nákladní a osobní doprava v roce 2011

Druh dopravy	Objem	Růst v %
Nákladní, z toho:	36,85	13,7
železniční	3,93	8,0
silniční	28,13	14,9
vodní	4,23	11,7
letecká	0,00553	-1,8
potrubní	0,54	9,0
Osobní, z toho:	35,18	7,6
železniční	1,86	11,1
silniční	32,79	7,4
vodní	0,24	8,6
letecká	0,29	9,2

Zdroj: Národní statistický úřad

Železniční doprava

ČLR má druhou nejdelší železniční síť na světě (za USA) a její rozsah neustále narůstá, takže se očekává posun na první místo již v roce 2012. 36 115 km železničních tratí je elektrifikováno (cca 53 %). Celková kombinovaná délka tratí pro vysokorychlostní železniční dopravu (celkem 13) stoupla v r. 2011 na 8 952 km. Již nyní je čínská železnice nejvytíženější, představujíc 25% globální železniční dopravy na pouhých 7% kolejového svršku. Na druhou stranu v poměru velikosti země a její populace k železniční síti je její hustota v ČLR (měřeno v km železnice na 1 mil. obyvatel) na jedné desetině stavu v Rusku, USA či Kanadě.

Do roku 2015 by měly železniční tratě v ČLR dosáhnout celkové délky 120 000 km s tím, že 60% tratí bude elektrifikováno a zdvojeno. Dále pak do roku 2020 měl být podstatně zvětšen rozsah tratí s přepravní rychlostí od 200 km/hod. na celkově 16 tis. km a rozšířena síť železničních tratí v nerozvinutých regionech západní ČLR na celkovou délku 40 tisíc km ( zhruba o 16 tis. km). Již do konce roku 2012 mělo být k dispozici zhruba 13 tis. km tratí použitelných pro vlakovou přepravu s rychlostí 200 km/hod. a výše a rychlost nákladních vlaků na všech tratích má být minimálně 125 km/hod. Velká pozornost byla věnována m.j. vybudování vysokorychlostního železničního spojení mezi Pekingem a Šanghají o celkové délce 1 318 km s přepravní rychlostí 380 km/hod (byla uvedena do provozu v červenci 2011). Nicméně tragická havárie dvou rychlovlaků u města Wenzhou ve stejném měsíci a následná negativní reakce veřejnosti donutila čínskou vládu ustoupit od ambiciózní výstavby v dalším období (v druhé polovině roku tak bylo zastaveno 90 % výstavby tratí v zemi). V reakci na nehodu byly sníženy maximální rychlosti všech vlaků v ČLR, upraveny jízdní řády i ceny, byla zahájena řada kontrol v železniční dopravě i vozovém parku, jež vedly k novým negativním závěrům (kupř. vadný materiál na kolových soupravách rychlovlaků, pochyby nad fungováním bezpečnostní signalizace atd.). Zhoršení situace a množící se obavy ze snížené schopnosti Ministerstva železnic dostát svým rostoucím závazkům z dluhového financování (k září 2011 dlužilo MŽ 2,3 biliónu RMB, cca 5 % HDP ČLR)způsobily v druhé polovině roku problémy se zajišťováním dalších prostředků. Ukázalo se také, že projekty vysokorychlostních železnic nejsou zdaleka tak ekonomicky zajímavé, jak se doposud tvrdilo, stejně tak je předmětem kritiky neprůhledné a neefektivní řízení MŽ a jeho přebujelý aparát.

K přetrvávajícím problémům patří nízká úroveň vybavení a přepravních služeb v rámci osobní železniční dopravy a nedostatečná kapacita ke zvládnutí poptávek po železniční nákladní přepravě. Značné obtíže činí také nedostatečná hustota železniční sítě v regionech střední a západní ČLR, kde se nachází většina uhelných těžebních revírů. Z důvodu přetížení existujících tratí vázne přeprava surovin ze střední a západní ČLR do produkčních regionů ve východní ČLR. Kapacity železniční nákladní přepravy tedy budou v následujících letech výrazně navýšeny. Hlavní pozornost bude zaměřena jednak na vybudování deseti zvláštních železničních tras pro přepravu uhlí z oblastí těžby na severu Číny do jižních a východních průmyslových regionů, a jednak na podstatné rozšíření železniční kontejnerové přepravy o 16 tisíc kilometrů (zatímco v roce 2006 bylo na čínských železnicích přepraveno 3,16 mil. kontejnerů, do roku 2011 se tento objem nepodařilo navýšit a pohybuje se nadále kolem 3 mil. TEU). Bude vybudováno 18 železničních kontejnerových terminálů v největších městech. Do této chvíle byla výstavba zmíněných terminálů již dokončena v devíti městech (Šanghaj, Kunming, Chongqing, Zhengzhou, Chengdu, Qingdao, Dalian, Wuhan a Xi´an). Dále bude vytvořeno šest kontejnerových linek mezi námořními přístavy (Shanzhen, Lianyungang, Tianjin, Dalian, Ningbo a Qingdao) a vnitrozemím.

Ve světle dynamického navyšování ekonomických a obchodních styků ČLR s evropskými i asijskými zeměmi usiluje ČLR v současné době o rozvoj mezinárodní spolupráce při výstavbě evropsko-asijské a pan-asijské železnice. Zkušební provoz na evropsko-asijské železnici již probíhá a vlaky jezdí po trase ČLR, Mongolsko, Rusko, Bělorusko, Polsko až do německého Hamburgu. Celková délka této trasy činí kolem 10 tis. km a vlak ji urazí za 18 dní. Evropsko-asijská železnice bude určena zejména pro dopravu kontejnerů. Po uvedení tohoto železničního spojení do regulérního provozu se doba přepravy zboží z ČLR do Německa zkrátí zhruba na polovinu v porovnání s námořní dopravou.

ČLR v současnosti rovněž spolupracuje se členskými zeměmi ASEANu na výstavbě pan-asijské železnice. Pan-asijská železnice povede z jihozápadního čínského města Kunmingu přes Barmu, Thajsko, Vietnam, Kambodžu a Malajsii až do Singapuru. Celková délka trati dosáhne 5.500 km.

Silniční doprava

ČLR má v současnosti v provozu přes 4 mil. kilometrů silnic včetně venkovských cest. V roce 2010 čítala silniční síť 4,063 mil. km silničních komunikací včetně 83 tis. km dálnic. Do roku 2020 má dálniční síť čítat již 100 tis. km. Velká pozornost bude zaměřena na výstavbu dálnic ve nerozvinutých regionech střední a západní Číny.

Přes rychlý rozvoj silniční sítě zbývá řada problémů - chybí lepší zázemí pro nákladní dopravu, mýtné a lokální regulační opatření prodražují dopravu po silnici ve srovnání s železnicí nebo po vodě. Mýtné na úrovni 0,12-0,21 USD/km patří k nejvyšším na světě.

V roce 2007 byl dokončen (o 13 let dříve než bylo plánováno) ambiciózní vládní program výstavby dálnic, tj. 36 700 km dlouhý národní páteřní systém dálnic (NTHS), který se skládá z 12 hlavních koridorů – pět koridorů spojujících sever a jih ČLR a sedm koridorů pro spojení východu se západem země. V kontextu této sítě jsou propojena hlavní města všech čínských provincií a rovněž všechna další velká města s počtem obyvatel vyšším než 500 tisíc (pro srovnání - v USA jsou propojena systémem dálnic všechna města nad 50 000 obyvatel). V současné době dosud není k dispozici silniční spojení do cca 40 tisíc vesnic. V západní ČLR, která se rozkládá na 56 % teritoria země, je provozováno pouze 30 % z celkového počtu silničních komunikací, přičemž většina z nich nedosahuje ani úrovně silnic druhé třídy. Osm stěžejních rychlostních tahů spojujících velká města v západočínských regionech bylo dokončeno v roce 2010.

75 % nákladní přepravy v ČLR tvoří v současné době silniční doprava. Do roku 2020 by se silniční nákladní doprava měla zvýšit o 41% v porovnání se současným stavem a rovněž tak přeprava osob na pozemních komunikacích by měla zaznamenat nárůst o 150 %.

Co se týče celkového počtu motorových vozidel pro civilní účely, v roce 2011 jich podle NSÚ jezdilo 105,78 mil. (včetně 12,28 mil. trojkolek a pomalých nákladních vozidel), tj. o  16,4 % víc než v roce 2010. Z toho soukromě vlastnili občané 78,72 mil. vozidel (+20,4 %), celkový počet automobilů dosáhl 49,62 mil. (+23,2 %), z toho na soukromé automobily připadlo 43,22 mil. (+25,5 %). Nákladní dopravu zajišťovalo 15,98 mil. nákladních vozidel, osobní dopravu tvořilo kromě zmíněných soukromých osobních vozidel 1,16 mil. autobusů, 1,46 mil. středně velkých vozidel a 3,63 mil. minibusů. V roce 2020 může být podle některých odhadů na čínských silnicích až 140 mil. vozidel, což klade velké nároky na výstavbu silnic a přizpůsobení stávající infrastruktury zejména ve městech.

Letecká doprava

ČLR je v současné době nejrychleji rostoucím trhem v sektoru letecké dopravy. Největšími leteckými společnostmi v ČLR jsou China Southern Airlines Holding (největší, 424 letadel včetně 7 nákladních, plánovaný nákup 147letadel, vlastní zatím jediný Airbus A380 v ČLR), China National Aviation Holding (Air China, 29% trhu, 411 letadel včetně 11 nákladních, 230 nových objednáno) a China Eastern Airlines Holding (362 letadel včetně 16 nákladních), které kontrolují zhruba 80% trhu. Čtvrtou v pořadí je letecká společnost Hainan Airlines Group, patřící vládě provincie Hainan (204 letadel). Počet dopravních letadel v ČLR dosáhl na konci roku 2010 1 560 strojů, z toho cca 52 % pochází z produkce amerického Boeingu (v roce 2011 objednáno 47 letadel) a 46 % od evropského Airbusu (v roce 2011 objednáno 88 letounů A320 a 4 další A380). Přibližně 70 % letadel v ČLR operuje na bázi leasingu, z 90 % doposud přes zahraniční leasingové společnosti, ovšem výhodnost těchto obchodů láká velmi rychle domácí finanční subjekty. Čínské letecké společnosti by mohly podle odhadů Boeingu nakoupit v následujících 20 letech cca 5 000 nových letadel (vesměs malých s jednou uličkou) a v roce 2026 by měl tudíž čínský letecký park čítat celkem 4 460 civilních a nákladních letadel, což by zařadilo ČLR na druhé místo za USA.

Ačkoli se v ČLR nachází 175 letišť, fakticky se letecký provoz odvíjí z 80% jen na 20 největších letištích a pouze 40 je otevřeno pro mezinárodní linky. 90% letišť v ČLR vykazuje ztráty. Po otevření třetího terminálu v roce 2008 se provozní kapacita letiště hlavního města Peking (BCIA) zvýšila až na 78 mil. odbavených cestujících ročně a pekingské letiště se tak stalo jedním z největších letištních komplexů na světě, kterým v roce 2010 prošlo 74 mil. cestujících. Přesto vláda již odsouhlasila budoucí výstavbu třetího letiště na okraji města v distriktu Daxing (kromě zmíněného mezinárodního a nízkonákladového letiště pro vnitrostátní přepravu) s osmi ranvejemi a kapacitou 100 mil. pasažérů (plánované dokončení v roce 2017).

Stávající počet 175 letišť v ČLR by se měl zvýšit na 250 do roku 2020. Podle CAAC by na expanzi a modernizaci letišť mělo být vynaloženo cca 200 mld. CNY. Hlavní pozornost bude v tomto směru zaměřena na tři klíčové letištní uzly, kterými jsou BCIA, Šanghajské mezinárodní letiště Pudong a Mezinárodní letiště Baiyun v Guangzhou (Kanton). Po dokončeném rozšíření mají letiště v Šanghaji a Guangzhou roční kapacitu 80 mil., resp. 75 mil. odbavených pasažérů. Ve vnitrostátní přepravě představují další klíčové křižovatky leteckých spojení letiště ve městech Urumqi, Chengdu, Kunming, Wuhan, Xi`an a Shenyang, na které bude v nadcházejícím období nejspíše zaměřena investiční a rozvojová pozornost. Odhaduje se, že trh pro regionální leteckou dopravu může dosáhnout až 800 letadel v následujících dvaceti letech (samotná vláda však uvádí cca 280), kde se otvírá prostor pro nízkonákladové přepravce a menší letadla (kupř. lokálně vyráběné MA60 nebo AVIC ARJ21).

V roce 2011 bylo čínskými leteckými společnostmi přepraveno 290 mil. cestujících a 5,53 mil. tun nákladu. Podle stávajících odhadů by do roku 2020 měl celkový počet přepravených pasažérů stoupnout až na 700 mil. osob.

Problémy letecké dopravy lze shrnout do těchto bodů:

• nadbytečná kapacita (nedostatečné využití linek na mnoha domácích destinacích - 60-70% před několika lety, v roce 2010 se zlepšilo na 80,4% podle CAAC, snaha o získání většího podílu na trhu zvyšováním počtu letadel)
• diverzifikovaná flotila letadel (politicky motivované nákupy, větší potřeba skladování náhradních dílů a nářadí, náklady na přeškolování pilotů a personálu)
• přetížení leteckého prostoru (častá zpoždění se zhoršující se tendencí, špatná koordinace letů, pouze 20% řízení letecké dopravy patří civilní správě, zbytek drží armáda)
• slabé využití letadel a nedostatečná kontrola nákladů (pomalá obrátka letadel, přezaměstnanost)
• nekvalitní služby (palubní služby nízké úrovně, častá zpoždění, což vede zahraniční zákazníky k využívání cizích dopravců)

Námořní doprava

Ve světle rychle rostoucích vývozů se taktéž výrazně navyšují objemy zboží, jež jsou nakládány a expedovány z čínských námořních přístavů. V roce 2010 prošlo hlavními námořními přístavy zboží v objemu 5,6 mld. tun (+15,8 %). Kontejnerová přeprava zboží přes čínské přístavy vykazovala do roku 2008 rekordní meziroční přírůstky, v roce 2009 došlo k mírnému poklesu, který vystřídal opět nárůst v roce 2010 a 2011 na 162,31 mil. standardních kontejnerů (+11,4 %). V současné době mezi 30 největšími kontejnerovými přístavy na světě figuruje 7 čínských přístavů (bez Hongkongu) s tím, že největším světovým přístavem je Šanghaj, který se neustále rozšiřuje (2010 kapacita 29,1 mil. TEU). Kapacita čínských kontejnerových přístavů meziročně narůstala do roku 2009 v průměru až o 21%, nicméně díky krizi a očekávanému zpomalení exportů se růst zpomalil na současných cca 10-12 %.

Rychlým tempem se zároveň odvíjí investiční aktivity zaměřené na rozšiřování a celkovou modernizaci čínských námořních a říčních přístavů. V roce 2011 došlo k rozšíření kapacit pro odbavení zboží v přístavech pro lodi s tonáží nad 10 000 tun o 266,39 mil. tun.

Říční doprava

Podle údajů Národního statistického úřadu ČLR říční přístavy v roce 2010 odbavily 2,6 mld. tun zboží (+ 18,1 %). Celková délka využitelných vnitrozemských říčních navigací činila v roce 2010 124 242 km, z toho 62 290 km bylo označeno za standardní.

Podle vládních záměrů by v následujících dvaceti letech měl být rovněž vybudován fungující systém říční nákladové přepravy z čínských západních regionů do námořních přístavů na východě a jihu ČLR. Hlavními tepnami jsou v tomto smyslu řeky Yangtze (80 %), Perlová řeka a Žlutá řeka. Do roku 2010 byly vytvořeny předpoklady pro přepravu na dalších 15 říčních tocích o celkové délce 1 180 km.

Poštovní a telekomunikační služby

V roce 2011 pokračoval velký rozmach v poštovních a telekomunikačních službách. Celkový obrat v sektorech pošt a telekomunikací dosáhl 1 337,9 mld. CNY, což představovalo navýšení o 16,5 % proti roku 2010. Z toho poštovní služby činily 160,8 mld. CNY (+25 %) a telekomunikační služby 1 177,2 mld. CNY (+15,5 %).

Počet uživatelů mobilních i pevných linek se zvýšil na 1 271,37 mil. osob s přírůstkem 118,02 mil. ve srovnání s koncem roku 2010. Celkové pokrytí telefonickými službami stouplo na 94,9 přístroje na 100 obyvatel. V roce 2011 dosáhla kapacita mobilní sítě 1 706,91 mil. linek (+204,6 mil.), počet uživatelů mobilních telefonů stoupl na 986,25 mil. osob díky přírůstku 127,25 mil. nových uživatelů. 3G sítě využívalo 128,42 mil. osob. Počet uživatelů pevných linek klesl na 285,12 mil. osob, z toho připadalo 191,1 mil. na města a 94,02 mil. na venkovské oblasti.

V roce 2011 vzrostl počet uživatelů internetu na 513 mil. osob a pokrytí internetem dosáhlo 38,3 %. Délka nově instalovaných dálkových optických kabelových linek v roce 2011 činila 2,09 mil. km.

Energetika

Doposud výroba elektrické energie v ČLR zaostávala za poptávkou, která rostla dlouhodobě v dvouciferném meziročním tempu až do roku 2008, kdy došlo vlivem krize k poklesu nárůstu na 5,2%, nicméně v roce 2009 opět poptávka stoupla o 6% a začaly se objevovat výpadky v dodávkách po celé zemi. China Electricity Council odhaduje deficit elektrické energie v roce 2012 na 50 mil. kWh a o rok později dokonce na 70 mil. kWh.

Podle údajů Národního statistického úřadu vyrobila ČLR v roce 2009 3 714,7 TWh elektrické energie, z toho 2 982,8 TWh v tepelných, 615,6 TWh ve vodních a 70,1 TWh v jaderných elektrárnách. Ze zahraničí bylo dovezeno 17,4 TWh elektrické energie, opačným směrem putovalo 6 TWh. Oficiální údaje o výrobě elektrické energie za rok 2010 nejsou zatím stále k dispozici.

Podle Národní energetické správy ČLR (NEA) se v roce 2010 spotřebovalo 4 190 TWh, tj. o 13,1% více než v roce 2009 (3 703,3 TWh). Nárůst spotřeby pokračoval i v roce 2011 - China Electricity Council uvádí, že za 1. pololetí se v Číně spotřebovalo 2 200 TWh, tj. o 12,2% meziročně více.

Energetický mix měl být podle Národní rozvojové a reformní komise v roce 2010 následující:

• energie z fosilních paliv (zejména uhlí) - 534,5 mil. kW výkonu (70,9%)
• vodní energie - 172,4 mil. kW výkonu (22,86%)
• zemní plyn - 31,2 mil. kW výkonu (4,14%)
• větrná, solární energie - 6 mil. kW výkonu (0,8%)
• jaderná energie - 9,8 mil. kW výkonu (1,3%)
• celkem 754 mil. kW

Podle China Electricity Council celková výrobní kapacita elektrické energie, jež byla v roce 2010 k dispozici, činila již 966 GW (nárůst o 11 % oproti 2009), což představuje druhý největší objem na světě za USA (cca 1 030 GW):

• termální energie - 709,7 mil. kW výkonu (73,4 %)
  z toho uhlí - 680 mil. kW výkonu
  zemní plyn - 13,7 mil. kW výkonu
  ropné produkty - 16 mil. kW výkonu
• vodní energie - 216 mil. kW výkonu (22,4 %)
• solární energie - 0,3 mil. kW výkonu (méně než 1 %)
• větrná energie - 29,6 mil. kW výkonu (3,2 %)
• jaderná energie - 10,8 mil. kW výkonu (1,1 %)

V souladu s 12. pětiletým plánem by měla přesáhnout do roku 2015 1,44 TW, tj. o cca 91 GW nových kapacit ročně více, s očekávanými investicemi do výstavby 5,3 bil. CNY. Hlavními třemi cíly 12. pětiletky budou

• snížení energetické náročnosti o 16 % do roku 2015 ze stavu v roce 2010 (podle oficiálních údajů chybí zatím ČLR splnit 1 %);
• využití nefosilních paliv se zvýší o 11,4 % v celkové energetické spotřebě do roku 2015;
• emise CO₂ budou sníženy o 17 % do roku 2015. 

Jedná se o ambiciózní cíle a jejich naplnění vidí řada analytiků skepticky (cíle v roce 2015):

• termální energie - 964 mil. kW výkonu (67 %)
  z toho uhlí - 930 mil. kW výkonu
  zemní plyn - 22 mil. kW výkonu
  ropné produkty - 10 mil. kW výkonu
• vodní energie - 324 mil. kW výkonu (22,5 %)
• solární energie - 4 mil. kW výkonu (0,4 %)
• větrná energie - 101 mil. kW výkonu (7 %)
• jaderná energie - 45 mil. kW výkonu (3,1 %)

Státní rozvodná síť (State Grid) vynaložila v letech 2009 a 2010 300, resp. 225 mld. CNY do budování a modernizace sítě. V 12. pětiletém plánu se počítá s investicemi ve výši 2,55 bil. CNY. Hlavním cílem je vytvořit skutečně propojenou národní energetickou síť, dále rozvíjet tzv. smart grid a snižovat ztráty z přenosu elektrické energie.

Celková výroba elektrické energie v ČLR (v 10 000 tun standardního uhelného ekvivalentu SCE) a její rozložení podle zdrojů (v % z celkové výroby)

Rok	Celková výroba	Uhlí	Ropa	Zemní plyn	Větrná, jaderná a vodní energetika
2006	232 167	77,8	11,3	3,4	7,5
2007	247 279	77,7	10,8	3,7	7,8
2008	260 552	76,8	10,5	4,1	8,6
2009	274 619	77,3	9,9	4,1	8,7
2010	296 916	76,5	9,8	4,3	9,4

Zdroj: Národní statistický úřad

Co se týče podílů na celkové spotřebě elektrické energie v roce 2011, podle údajů NDRC a China Electricity Council z uhlí pocházelo 66,6 % elektřiny (mnohem vyšší podíl než ve světě, jenž činí 29,3 %), z ropy 18,1 %, ze zemního plynu 4,2 % (světový průměr je 24 %) a 11,1 % z vodní, jaderné a větrné energie.

Zeměpisné rozmístění přírodních zdrojů energií, výroby a spotřeby způsobuje ČLR těžkosti. Energie z uhlí, jako nejdůležitější a převažující zdroj energie, je vyráběna v severních částech země, hydroelektrárny jsou umístěny na jihozápadě ČLR, ale největší spotřeba elektrické energie je koncentrována v pobřežních oblastech na východě a jihu ČLR.

Více než polovinu celkové produkce elektrické energie zajišťuje pět státem kontrolovaných holdingových společností, jmenovitě China Huaneng Group, China Datang Group, China Huadian, Guodian Power a China Power Investment.

Přepravu a distribuci elektrické energie zabezpečují tři státní kolosy – China Southern Power Grid Company (energetická síť v jihočínských provinciích Guangdong, Hainan, Yunnan, Guizhou a autonomní oblast Guangxi), Inner Mongolia Power Grid (rozsáhlá autonomní oblast Vnitřní Mongolsko) a State Grid Corporation of China (působící ve všech zbývajících čínských regionech).

Uhlí

Prokázané čínské zásoby činí podle Národního statistického úřadu ČLR 279,4 mld. tun a jsou třetí největší na světě, přesto by však při současné úrovni spotřeby vydržely pouhých 38 let. V roce 2010 vytěžila ČLR podle odhadů World Coal Association a International Energy Agency 3,162 mld. tun uhlí, díky čemuž je největším producentem na světě před USA (932 mil. tun) a Indií (538 mil. tun). Čína je také největším světovým spotřebitelem uhlí s odhadovaným objemem v roce 2010 2,516 mil. tun uhlíkového ekvivalentu (Mtce podle WCA a IAE). Svou spotřebu pokrývala ČLR také dovozem uhlí ze zahraničí, jehož odhadovaný objem ve výši 177 mil. tun ji zařadil v roce 2010 na druhé místo ve světě po Japonsku.

Investice do těžby a čištění uhlí v roce 2011 dosáhly 489,7 mld. CNY.

Uhlí je nadále nejlevnějším energetickým zdrojem pro ČLR, díky čemuž je cca 90% nově vybudovaných kapacit po roce 2007 postaveno na této bázi. Tento fakt má samozřejmě negativní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Dalším problémem je doprava uhlí, neboť 90 % zásob se nachází ve vnitrozemí (provincie Shanxi a Shaanxi a autonomní oblasti Inner Mongolia a Xinjiang), tudíž je zapotřebí dopravovat uhlí na dlouhé vzdálenosti a navíc chybí dostatečné kapacity (již nyní okupuje doprava uhlí 44% železniční dopravy, zbytek vozí zejména silniční vozidla).

Příslušné čínské vládní orgány realizují od roku 2001 proces restrukturalizace státních společností působících ve sféře těžby uhlí, jež byla tradičně roztříštěna mezi velké množství státem vlastněných podniků na státní, přes oblastní až po městskou úroveň. Vláda plánuje do roku 2015 snížit počet těžebních firem z 11 tis. v roce 2010 na 4 tis. v roce 2015. V tomto kontextu je hlavním záměrem zkonsolidovat 10 velkých těžebních společností s ročními objemy těžby nad 100 mil. tun a 10 středně velkých těžebních podniků s těžebními objemy na úrovni 50 mil. tun (jejich produkce by pak tvořila 65 % celkové produkce ČLR). Největšími čínskými společnostmi v oboru těžby uhlí jsou Shenhua Group, China National Coal Group Corporation a Datong Coal Mining Group.

Ropa a zemní plyn

Od roku 2003 je ČLR druhým největším konzumentem ropy na světě po USA. Ropa představovala 18,1 - 19 % čínské primární spotřeby energie v roce 2010 podle různých zdrojů. Domácí poptávka vzrostla na 8,4 mil. barelů denně v roce 2009, o 9,1% meziročně víc, v roce 2010 dosáhla 9,1 mil. barelů s výhledem dalšího nárůstu v roce 2011 na 9,6 mil. barelů za den. Dovozy ropy dosáhly v roce 2009 objemu 4,5 mil. barelů denně, domácí produkce pokrývala 3,9 mil. barelů za den. V roce 2010 dovozy dále rostly o 17,5% a dosáhly objemu 239 mil. tun v hodnotě 135 mld. USD (cca 5 mil. barelů denně). Domácí produkce v ČLR se zvýšila na 4,1 mil. barelů denně s předpokládaným nárůstem ke konci roku 2011 na 4,2 mil. barelů denně (podle IEA).

Tři největší státem kontrolované společnosti, CNPC (China National Petroleum Corporation), Sinopec (China Petroleum and Chemical Corporation) a CNOOC (China National Offshore Oil Corporation) dominují těžbě, zpracování a distribuci ropy a zemního plynu od reorganizace odvětví koncem devadesátých let. CNPC a její  odnož PetroChina jsou největším producentem ropy s 60%-ním tržním podílem na čínském trhu. Sinopec vykazuje nižší objemy těžby ropy a zemního plynu nežli PetroChina a tradičně působí spíše na poli rafinace a distribuce (je společností s největší kapacitou rafinérií v celé Asii), které tvoří asi 80% příjmů této společnosti. Společnost CNOOC je nejmenší z uvedené trojice a zaměřuje se zejména na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu v pobřežních vodách.

Prokázané zásoby čínské ropy činí podle

• BP (2007) 15,5 mld. barelů;
• Oil&Gas Journal (2009) 16 mld. barelů;
• World Oil (2007) 18 mld. barelů, což se ve všech případech rovná cca 1,2% světových zásob.

Národní statistický úřad ČLR uvádí ke konci roku 2010 3 174,4 mld. tun prokázaných zásob ropy, které se nacházejí především v provincii Heilongjiang, dále v AO Xinjiang a provinciích Shandong, Hebei a Shaanxi.

V desáté pětiletce (2000-2005) bylo rozhodnuto o nutnosti vybudování kapacit pro uskladnění národních strategických rezerv ropy a práce byly započaty v r. 2001. Udržování rezerv ropy je dáno zájmem Číny o zajištění disponibility ropy v případě problémů s dovozem ze zahraničí, resp. s ohledem na eventuální zájem o úsporu nákladů v případě nenadálého výrazného nárůstu dovozních cen. ČLR do této chvíle v rámci první fáze vybudovala rozsáhlé základny pro uskladnění strategických rezerv ropy ve čtyřech lokalitách. Jedná se o základny Zhenhai (s kapacitou 33 mil. barelů) a Zhoushan (taktéž 33 mil. barelů) v provincii Zhejiang, Qingdao (19 mil. barelů) v provincii Shandong a Dalian (19 mil. barelů) v provincii Liaoning. Rezervy ropy v těchto čtyřech základnách objemově odpovídají dovozům ropy v rozsahu přibližně 28 dní.

Na základě stávajících plánů (fáze 2) by mělo být v nadcházejícím období vybudováno dalších 8 skladovacích základen strategických rezerv ropy a celková kapacita by se tak měla do roku 2012/2013 zvýšit z dnešních 103 na 270 mil. barelů. Ukončení třetí fáze je pak plánováno na rok 2016, kdy by celkový objem měl činit asi 500 mil. barelů.

Kromě těchto strategických rezerv je nutno počítat i s komerčními rezervami, jejichž objem je odhadován na 300 mil. barelů. 

Čínská rafinační kapacita neustále roste a odhadem nyní činí asi 11 mil. barelů denně. Podle nejnovějších odhadů, které zveřejnil Sinopec, by do roku 2016 měla rafinační kapacita dosáhnout úrovně 15 mil. barelů/den. Rafinérie jsou prakticky po celé zemi. K největším patří rafinérie ve městech Šanghaj, Tianjin, Guangzhou, Dalian, Nanjing, Maoming, Zhenhai, aj.

Prokázané zásoby zemního plynu v ČLR podle Národního statistického úřadu činily v roce 2010 3 779,3 mld. m³ (cca 1,3% světových zásob) a nacházely se především v autonomních oblastech Xinjiang a Vnitřní Mongolsko, dále v provinciích Sichuan, Shaanxi a Heilongjiang. Celková produkce zemního plynu v ČLR dosáhla v roce 2009 85,2 mld. m³ (nárůst o 6,4% oproti roku 2009) a 97 mld. m³ v roce 2010 (nárůst o 13,8%), spotřeba v roce 2009 činila 88,7 mld. m³ (nárůst o 9,4%), v roce 2010 již 109 mld. m³ (nárůst o 22,9% s projekcí až na 216 mld. m³ v roce 2020). Největším producentem zemního plynu v zemi byla státní společnost CNPC s cca 80% podílem. Dovoz zemního plynu v prvních deseti měsících roku 2011 dosáhl objemu 25 mld. m³ (+85 %, z toho cca polovinu tvořil dovoz LNG). Očekává se další silný růst.

Investice do těžby ropy a přírodního plynu činily v roce 2010 515,5 mld. CNY, do výroby a distribuce plynu směřovalo 345,6 mld. CNY. Ke konci roku 2010 disponovala Čína již více než 69,5 tis. km produktovodů, přičemž délka plynovodů činila cca 33,8 tis. km (kapacita 99 mld. m³), délka ropovodů cca 22,4 tis. km a délka produktovodů s ropnými výrobky kolem 13,3 tis. km.

Hlavní terminály LNG jsou v ekonomicky vyspělých regionech východní a severovýchodní Číny, a to v samosprávných městech Šanghaj a Tianjin a v provinciích Guangdong, Fujian, Jiangsu, Shandong, Zhejiang, Hebei, Guangxi a Liaoning.

Podle informací Národní energetické správy ČLR bude v brzké době započata výstavba zásobníků zemního plynu po celé zemi. V tomto směru je v současné době prováděn urychlený výběr vhodných lokalit.

Jaderná energie

V současnosti má ČLR šest jaderných elektráren s třinácti energetickými bloky a kapacitou 11,9 GW. Jaderné elektrárny se nacházejí ve třech provinciích - Jiangsu (Tianwan, 2 bloky), Zhejiang (Qinshan, 7 bloků) a Guangdong (Daya Bay 2 bloky, Lingao 2 bloky). Jaderná energie činila v roce 2010 zhruba 1 % z celkové výroby energie v ČLR.

Národní plán původně počítal se zvýšením kapacity výroby jaderné energie na 80 GW do roku 2020, kdy se předpokládá, že jaderná energie bude pokrývat 7 % celkové vyrobené elektrické energie v ČLR, a 200 GW do roku 2030 (15%). Nicméně po březnovém ničivém zemětřesení, následné tsunami a jaderné havárii v JE Fukušima v Japonsku rozhodla vláda o pozastavení všech připravovaných projektů do doby než bude provedena jejich bezpečnostní prověrka. Stejně tak proběhly bezpečnostní prověrky a zkoušky u fungujících elektráren. Po zvážení situace došlo podle China Nuclear Energy Association ke snížení tohoto vládního cíle na 60-70 GW do roku 2020. První tři vnitrozemské JE v Jiangxi, Hunanu a Hubei byly zatím kvůli odporu místních obyvatel odloženy. Asi 25 reaktorů s kapacitou 27,7 GW je v současnosti ve výstavbě, dalších 32 reaktorů bylo schváleno. Technologie u instalovaných i budovaných JE pochází z Francie, Kanady, Ruska a USA, ČLR rovněž využívá vlastní reaktory. Zahraniční podíl v sektoru však rychle klesá a Čína se v podstatě stává soběstačnou v designu, výrobě i stavbě reaktorů (odhady hovoří již o 80 %). Strategicky se ČLR do budoucna orientuje na využití 3. generace reaktorů od amerického Westinghouse, který má za úkol kromě dodávky prvních dvou reaktorů především naučit čínské partnery potřebnou technologii do budoucna. Podle všeho francouzská AREVA, ani ruský Rosatom či kanadský CANDU nemají v budoucnu větší šanci na uplatnění.

Větrná energie

ČLR byla doposud schopna vyrábět větrné generační jednotky jen o kapacitě 200 - 600 kW, nyní však již v provinciích Fujian (Fu-ťien), Guangdong (Kuang-tung) a ve Vnitřním Mongolsku počítá s výstavbou elektráren o výkonu 1,5 a 3 MW. V současnosti dokáže ČLR dodávat až 80 % technologie potřebné pro výrobu tohoto druhu energie, má však značný přebytek kapacit (v roce 2009 bylo 40 % domácích kapacit uzavřeno kvůli nedostatku zákazníků). V roce 2010 se ČLR stala nominálně největším producentem větrné energie, nicméně řada zpráv hovoří o nízké úrovni kvality zejména u domácích výrobků a slabé efektivitě (30% elektráren není připojeno k elektrické síti kvůli vzdálenosti nebo přílišným výkyvům ve výrobě).

Budování kapacit k produkci větrné energie v ČLR se v průběhu uplynulých tří let odvíjelo výrazně zvýšeným tempem. Investice do větrné energetiky za prvních deset měsíců roku 2010 dosáhly 64 mld. CNY, tj. cca 24 % celkových investic do energetiky v ČLR. Počínaje r. 2006 se rozsah daných kapacit každoročně prakticky zdvojnásobil a ke konci r. 2010 již činil 31 gigawattů, což Čínu nyní v celosvětovém měřítku řadí na druhou příčku (za USA, před SRN a Španělsko). Podle informací Národní energetické správy ČLR se očekává nárůst kapacity v roce 2011 o dalších 15 GW na 46 GW (odhad do roku 2015 112 GW). Počítá se rovněž s výstavbou sedmi obřích základen k výrobě větrné energie v čínských lokalitách s výrazným větrným potenciálem, a to především v provincích Hebei (zde již stojí největší větrná farma v Asii, Zhangbei Manjing o kapacitě 200 MW), Gansu (investice 120 mld. CNY do projektu v Jiuquanu s plánovanou kapacitou 38 GW) a Vnitřní Mongolsko. V roce 2009 byla spuštěna první větrná elektrárna v moři s kapacitou 63 MW, další by měly následovat a do roku 2015 by jejich kapacita měla činit 5 GW. Celková produkční kapacita těchto základen by měla dosáhnout více než 100 GW do roku 2020.

Solární energie

Doposud instalovaná kapacita solárních elektráren v ČLR je minimální, na konci roku 2010 činila 300 MW. Existují však plány pro rychlý rozvoj tohoto odvětví, které formulovala vláda - dosáhnout do roku 2015 10 GW (cca 1,4 % celkové instalované kapacity) a do 2020 kapacity 20 GW (cca 0,5% celkových kapacit). Problémem doposud byla rentabilita, vzhledem k tomu, že vláda nechtěla poskytovat subvence v podobě zvýšených výkupních tarifů u solární energie, to se však změnilo v červenci 2011, kdy byly zavedeny poprvé výkupní tarify ve výši 1-1,15 CNY/kWh, což přesáhlo očekávání průmyslu. Lze očekávat, že s postupným snižováním nákladů na fotovoltaické články mohou čínští výrobci dosáhnout hranice ziskovosti v roce 2012 a řada dříve nerentabilních projektů získá ekonomický smysl. ČLR je nyní největším výrobcem solárních panelů s cca 50 % globálním tržním podílem, přibližně 95 % produkce míří na export.

Vodní energie

ČLR má ohromný potenciál v hydroenergetice s využitelnými zdroji o kapacitě až 680 GW. Ze 111 GW vodních zdrojů ve výstavbě po celém světě se plných 77 GW nachází v Číně. Peking plánuje zvýšit současnou instalovanou kapacitu ve vodní energetice z 216 GW v roce 2010 na 380 GW v roce 2020. Na konci roku 2010 dosáhl objem instalované kapacity vodní energie 216 GW, tj. 22 % celkové výrobní kapacity země. V roce 2010 vyrobily čínské vodní elektrárny 686,3 mld. kWh energie, cca 16,2 % z celkové výroby.

Většina výroby pochází z množství malých elektráren napojených na místní sítě, nicméně stále se rozšiřuje prostor pro obrovské projekty typu Tří soutěsek (180 mld. CNY) nebo čtyřech obrovských elektráren na řece Jinsha, jejichž kapacita by po dokončení měla dvojnásobně překročit výkon Tří soutěsek. Zároveň však vznikají i průvodní problémy s tímto obnovitelným zdrojem - dopady na životní prostředí, sociální náklady, nekvalitní výstavba a z toho plynoucí katastrofy kupř. v případě zemětřesení.

Podpora obnovitelných zdrojů a čínské klimatické závazky

V roce 2006 přijala čínská vláda Zákon o obnovitelné energii (zahrnující hydroelektrárny, větrnou energii, solární energii, geotermální energii a mořskou energii), jehož hlavním cílem je zajistit zvýšení podílu této energie na celkové spotřebě na 15% v roce 2015 a 30% v roce 2020 (současný podíl je 7,5%). Zákon vstoupil v platnost v roce 2006 a vyžaduje, aby energetičtí operátoři přijímali zdroje od registrovaných producentů obnovitelné energie. Výrobci museli splnit 5 % kvótu obnovitelných zdrojů (mimo hydroenergetiku) z celkové výroby a do roku 2020 tento podíl musí dosáhnout 15 %. Ceny, za které budou operátoři energii vykupovat, určuje Národní rozvojová a reformní komise (NDRC). Na tyto producenty se budou také vztahovat daňové úlevy a výhodné půjčky. Vládní dotace na obnovitelné zdroje mají vzrůst z 1 mld. USD v roce 2009 na 16 mld. USD v roce 2020 a 38 mld. USD v roce 2035, což by značně převýšilo podporu poskytovanou západními zeměmi.

V této spojitosti je však třeba poznamenat, že průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností hrají v rámci čínské ekonomiky stále velice významnou roli. V této spojitosti existují pochyby, zda byl splněn programový záměr zahrnutý do 11. pětiletého plánu (2006-2010) ohledně snížení energetické spotřeby o 20% (na jednotku vytvořeného HDP) do konce roku 2010 v porovnání s úrovní z roku 2005. Dle údajů Národního statistického úřadu ČLR bylo v tomto směru dosaženo v průběhu let 2006 - 2010 snížení v kumulovaném vyjádření jen o 16 %. Za rok 2011 uvádí Národní statistický úřad snížení spotřeby na 10 000 CNY vytvořeného HDP o 2,01 %.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Největším donorem ČLR je na základě dostupných údajů Japonsko, které v roce 2008 věnovalo čínskému sousedovi 1,2 mld. USD. Mezi dalšími hlavními donory bylo Německo, následované Francií a Velkou Británií. Podle údajů US Census Bureau získala ČLR v roce 2006 celkovou pomoc od USA ve výši 45 mil. USD, v roce 2008 částka stoupla na 68 mil. USD. Celkový objem zahraniční pomoci v roce 2008 dosáhl více než 2,5 mld. USD, což v řadě zemí vyvolává řadu otázek ohledně smyslu poskytované pomoci (druhá největší ekonomika podle objemu HDP na světě, pořádající gigantické akce typu LOH 2008 či EXPO 2010 a financující vesmírný výzkum) a v některých případech vede k přehodnocování přístupu.

Přehled hlavních projektů rozvojové pomoci poskytované ČLR zeměmi EU, tedy heslovitě jejich obsahové zaměření, je v následující tabulce. Jedná se o projekty, které probíhaly v několikaletém období, tedy suma peněz se netýká jen prostředků vynaložených v roce 2010, ale doby implementace celého projektu. Podle zdroje EU bylo na projekty EU a a jejích členských států věnováno cca 2.155,6 mil. euro.

Přehled hlavních projektů rozvojové pomoci

Země	Celková suma (mil. euro)	Oblasti
Rakousko	13,2	Vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, životní prostředí, správa, doprava, vodní zdroje
Dánsko	21	energetika, zemědělství a lesnictví, životní prostředí, správa
Francie	394	městský rozvoj, životní prostředí, zdravotnictví, justice, doprava, rekonstrukce po zemětřesení - Sichuan
Finsko	77	vzdělávání, životní prostředí, zdravotnictví, energetika, vodní sektor, obchodní služby
Irsko	1,2	zdravotnictví, vzdělávání, školení
Německo	991	životní prostředí, snižování chudoby, zalesňování, ek. a sociální reformy, učňovské školství, zdravotnictví, energetika, NGO, doprava, městské plánování, trvalý rozvoj, soc. zabezpečení
Itálie	147	alternativní zdroje energie, životní prostředí, vodní zdroje, vzdělávání, kulturní dědictví, universitní výzkum, zdraví
Lucembursko	2	zdravotnictví
Nizozemí	7	18 projektů: odstraňování chudoby, biodiversita, životní prostředí, zemědělství, obnovitelné zdroje, atd.
Švédsko	22	životní prostředí, zdravotnictví, lidská práva a sociální zabezpečení
Velká Británie	268	vodní zdroje, životní prostředí, zdraví, hospodářství, vzdělávání, zdravotnictví
Evropská komise	248,249	lidská práva, správa organizací, sociální a ekonomické reformy, vzdělávání, zemědělství, životní prostředí, městský rozvoj, ekonomie, informační technologie, zdravotnictví, odstraňování chudoby.

Zdroj: vyjádření členských států

Pro úplnost je třeba dodat, že ČLR dostává pomoc i z agentur OSN, konkrétně od UNDP a World Population Fund, avšak celková výše je relativně malá nedosahující řádu milionu USD. Existuje i pomoc ze strany nevládních organizací, avšak pro ni nejsou dostupné údaje. V roce 2010 ČLR přijala rovněž pomoc ze zahraničí k řešení následků ničivých záplav, které v květnu postihly provincie Jiangsu, Guangdong, Fujian, Guangxi a Sichuan.

Zahraniční pomoc poskytovaná ČLR

ČLR jiným zemím začala poskytovat pomoc v roce 1950, za období 1950 - 2009 tato pomoc dosáhla částky 256,29 mld. CNY (38,54 mld. USD, China White Paper on Foreign Aid). Mezi její formy patří nenávratná pomoc (cca 40 %, 106,2 mld. CNY), bezúročné úvěry a úvěry s nízkým úročením (zbylých 60 %, cca 50:50). Celkem cca 161 zemí a 30 mezinárodních a regionálních organizací se stalo příjemci pomoci. S 50 státy podepsala ČLR dohody o zproštění dluhu v celkovém počtu 380 a hodnotě 22,58 mld. CNY (3,47 mld. USD). Podle uvedené zprávy poskytla ČLR dvě třetiny pomoci nejméně rozvinutým a nejchudším zemím, přičemž do Afriky a Asie, kde žije největší populace chudých, směřovala cca 80 % rozvojové pomoci. Přesto nejsou k dispozici podrobnější údaje o jednotlivých zemích a objemech.

Prezident Hu Jintao na konferenci ČLR-Afrika v listopadu 2006 prohlásil, že ČLR do roku 2009 zdvojnásobí svou pomoc Africe z úrovně roku 2006, konkrétně

• poskytne 3 mld. USD v podobě preferenčních úvěrů a 2 mld. USD v exportních úvěrech;
• zdvojnásobí počet zbožových položek, které nebudou při dovozu z Afriky do ČLR zatíženy clem;
• vyškolí 15.000 afrických odborníků;
• vytvoří rozvojový fond pro výstavbu škol a nemocnic.

Díky poskytnutým úvěrům se realizovalo celkem 1600 komplexních projektů, v jejichž rámci byl vybudován rozsáhlý výrobní potenciál v oborech jako je průmysl, zemědělství, vzdělání, komunikace, elektrická energie, energetika, doprava a také veřejné projekty. Celkem se na projektech v zahraničí podílelo více než 500 tisíc čínských inženýrů. Do konce roku 2003 se podařilo takto zrealizovat celkem 85 projektů v 34 zemích např. Togo, Mali, Kambodža. Projekty jako továrna na léky v Togu a továrna na žárovky v Jižní Africe vykazují ekonomický i sociální přínos.

ČLR dále poskytla mnohým rozvojovým zemím rozsáhlou materiální a technologickou pomoc. Hlavními obory jsou rozvoj energetiky, nerostného bohatství, lesnictví, rybolovu a zvýšení kvality půdy, sem patří např. projekt rozvoje ropných zdrojů v Súdánu, zemědělských farem v Zambii, dřevařství v Surinamu, dále projekty v Rovníkové Guinei a Gambii. Dále jde o rozvoj průmyslových kapacit, např. stavba výrobních linek na textil v Zambii a Tanzánii, cementáren v Laosu a Zimbabwe atd. Dále továrny na montování strojírenských výrobků (montovna na traktory v Kamerunu). Za čtvrté jde o budování infrastruktury- železnice v Botswaně nebo mezi Tanzánií a Zambií. Dále projekty na zvýšení kvality života, např. obytná čtvrť na Seychelách. Dále jde o poskytnutí čínských zařízení a technologických celků, dopravní plavidla poskytnutá Mauriciu a Bangladéši.

V roce 2009 financovala ČLR působení 1 324 lékařských pracovníků ve 130 institucích v 57 rozvojových zemích a poskytla stipendia 11 185 zahraničním studentům v ČLR.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu