Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v uplynulých pěti letech v mld. CNY

	2007	2008	2009	2010	2011*
Příjmy	5 132,2	6 133,0	6 851,8	8 310,2	9 090
Výdaje	4 978,1	6 259,3	7 629,9	8 987,4	7 760
Deficit	+154,1	-126,3	-778,1	-677,2	1 330

Zdroj: Ministerstvo financí ČLR
* údaje za 1-10/2011

Celkové státní příjmy za prvních deset měsíců v roce 2011 dosáhly výše 9,09 bil. CNY, což bylo o 28,1 % více než ve stejné období roku 2010. Státní výdaje dosáhly do října 2011 7,76 bil. CNY s meziročním zvýšením o 27,2 %. Ministerstvo financí ČLR oznámilo, že očekává za rok 2011 překročení plánovaných příjmů ve výši 9,122 bil. CNY díky zlepšení ve vybírání daní. Ve výdajové části počítá MF s 10,022 bil. CNY. Za období 1-10/2011 dosáhly výdaje 77,4 % ročního rozpočtu, tj. o 5,2 % více než ve stejném období předchozího roku.

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Vývoj platební bilance (v mld. USD)

	2007	2008	2009	2010	2011*
Běžný účet	371,833	426,107	297,1	305,4	141,2
Kapitálový účet	73,509	18,964	144,8	226,0	250,1
Chyby	16,402	-26,093	n.a.	-59,7	-15,9
Celková bilance	461,744	418,978	441,9	471,7	375,4

 Zdroj: State Administration of Foreign Exchange, ČLR
* údaje za první tři čtvrtletí 2011    

Podle údajů SAFE dosáhl za první tři kvartály roku 2011 přebytek běžného účtu hodnoty 141,2 mld. USD, opět zejména díky přebytku obchodní bilance. Kapitálový účet ČLR vykázal za stejné období přebytek 250,1 mld. USD, celková bilance tudíž činila 375,4 mld. USD.

Devizové rezervy (bez zlata) po celý rok 2011 rostly a ke konci roku dosáhly částky 3 181,1 mld. USD, tzn. nárůst o 333,8 mld. USD neboli o 24,8 % oproti roku 2010. Kumulování rezerv tedy nadále pokračuje. Obrovské zásoby přebytečného kapitálu ČLR využívá např. k nákupům obligací amerického ministerstva financí, což bylo ve světle přetrvávající finanční krize na americkém trhu důvodem k řadě diskusí a v poslední době byly patrné změny v přístupu směrem k diverzifikaci v EUR. Kromě toho ČLR investuje (nebo se o to alespoň pokouší) po celém světě do strategických odvětví a nákupu surovinových zásob.

Devizové rezervy

mld. USD	2007	2008	2009	2010	2011
Devizové rezervy	1 528,2	1 946,0	2 399,2	2 847,3	3 181,1

Zdroj: State Administration of Foreign Exchange, Národní Statistický úřad, ČLR

Ve snaze snížit devizové rezervy a rozšířit možnosti investování, zavedla ČLR tzv. QDII (Qualified Domestic Institutional Investors) systém pro ty, kteří chtějí investovat v zahraničí. Dne 10. října 2006 poskytl čínský regulátor devizových rezerv systému QDII kvótu ve výši 11,6 mld. USD, další liberalizace nastala na konci roku 2010. Podle čínských expertů se jedná o správný přístup, jak umožnit oboustranný tok kapitálu. Zároveň se klade mnohem větší důraz na atraktivitu zahraničního investování, než na obavy z přílišného odlivu kapitálu.

ČLR tak postupně opouští politiku dlouhodobého udržování devizových rezerv ve státní pokladně a místo toho povzbuzuje domácnosti a podnikatele k držení většího množství zahraniční měny. Jednotlivec tak nyní může každý rok zakoupit zahraniční měnu, a to až do výše 20 tisíc USD - ve srovnání s předchozím limitem ve výši 8 tisíc USD.

Čína je současně největším zahraničním držitelem amerických státních obligací, a to v celkové částce přes 1 173,5 mld. USD (červenec 2011, US Treasury data), představující více než 30% celkových devizových rezerv země. U čínských vládních orgánů však doposud přetrvávají obavy, že v důsledku vysokého amerického fiskálního deficitu by mohlo dojít k nárůstu inflace a výraznějšímu poklesu kurzu USD (v roce 2011 činilo zhodnocení CNY vůči USD 5,1 %). V takovém případě by čínské kapitálové investice zaznamenaly vysoké ztráty. V reakci na čínský apel vybízející americkou stranu k realizaci odpovídající hospodářské a fiskální politiky a k zabezpečení čínských investic v USA, ministr financí USA T. Geithner (TG) zdůraznil, že Obamova administrativa již v tuto chvíli vyvíjí úsilí o snížení deficitu na přijatelnou úroveň. TG nepředpokládá, že by mohlo dojít k většímu poklesu kurzu USD, a zároveň čínské představitele opakovaně ujišťuje, že čínské kapitálové investice v USA jsou z americké strany náležitým způsobem zabezpečeny.

Co se týče zlatých zásob, podle údajů Národního statistického úřadu vlastnila ČLR ke konci roku 2010 33,9 mil. uncí zlata.

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční dluh ČLR ke konci roku 2011 dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 27 let v celkové výši 695 mld. USD, což znamená, že se v porovnání se stavem v závěru roku 2010 zvýšil o 146 mld. USD, tj. o 27 %. Dlouhodobý a střednědobý dluh činil 194,1 mld. USD, tvoříc 28 % z celkového objemu zahraničního dluhu. Krátkodobé závazky představovaly 500,9 mld. USD neboli 72 % z celkového objemu dluhu. Celkově dle mezinárodních standardů tyto ukazatele zatím nepředstavují vážnější ohrožení čínské ekonomiky a nacházejí se v bezpečném pásmu, nicméně jejich trend vyvolává mezi analytiky otázky ohledně budoucí fiskální pozice ČLR v kombinaci se zpomalením růstu a poklesem exportní poptávky ve světě.

Co se týče měnové struktury, 76 % tvořily závazky v USD, v JPY 8 % a v EUR 7,5 %.

Hlavními věřiteli Číny zůstávají Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan, Světová banka a Asijská rozvojová banka.

Údaje o zadluženosti v mld. USD

	2007	2008	2009	2010	2011
Zadluženost celkem	373,62	374,66	428,6	548,9	695,0
Dluhová služba (%)	1,98	1,78	2,87	1,63	1,72
Zadluženost k vývozu (%)	27,84	23,69	32,15	29,25	33,31
Zadluženost k HDP (%)	11,52	8,65	8,73	9,34	9,52

Zdroj: MF ČLR, SAFE ČLR, EIU forecast                                                                                                          

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

Banky (státní) představují hlavní zdroj financování čínské ekonomiky, což se znovu ukázalo v období krize. Ke konci roku 2011 objem nově poskytnutých úvěrů dosáhl 58,2 bil. CNY (+7,9 bil. CNY), z toho 54,8 bil. CNY (+7,5 bil. CNY) představovaly úvěry v místní měně. Podíl bank na objemu všech finančních prostředků plynoucích do nefinančního sektoru zůstal na úrovni přes 80%. Odhaduje se, že potrvá několik let, než se rozvinou alternativní zdroje financování (např. dluhopisy). Centrální banka pokračovala v roce 2011 ve stahování přebytečné likvidity z trhu, proto během roku celkem šestkrát zvýšila povinné rezervy (RRR) a dvakrát základní úrokovou sazbu, než poprvé od prosince 2008 ve stejném měsíci roku 2011 RRR snížila.

Ke konci r. 2011 dosáhly celkové vklady ve finančních institucích výše 82,7 bil. CNY, což v meziročním porovnání představuje nárůst o 9,9 bil. CNY. Z toho 80,9 bil. CNY tvořily vklady v místní měně (+9,6 bil. CNY).

Finanční a bankovní soustava ČLR je v současné době tvořena cca 41 tisíci finančními institucemi. Dominantní postavení na trhu si udržují čtyři státní komerční banky - Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China, které kontrolují v současnosti přibližně 48,7% všech bankovních aktiv v zemi (trend je nadále klesající). Komerční banky začaly vznikat teprve v polovině osmdesátých let (některé s celostátní působností, některé pouze s regionální). Za jedinou skutečně privátní banku se považuje Mingsheng Bank (vznikla v roce 1995). V roce 1994 byly založeny ještě tři "politické" banky, které se specializují na rozvojové a jiné projekty centrální vlády (China Development Bank, China Eximbank a Agricultural Development Bank of China). Čínský bankovní sektor dotváří venkovské a městské spořitelny. Speciální část tvoří zastoupení zahraničních bank. Podíl akciových bank nyní představuje 15,8%, podíl městských komerčních bank dosahuje 8,3% a trend je mírně rostoucí. Ostatní finanční instituce kontrolují 27,2% aktiv v zemi, z toho zahraniční banky 2%.

Centrální banka - The People´s Bank of China (PBOC) společně s ministerstvem financí jsou hlavní instituce, které dbají na dodržování měnové a finanční politiky. V dubnu 2003 byla vytvořena nová instituce China Banking Regulatory Commission, která se zabývá dohledem a vydáváním regulačních opatření vůči bankovnímu sektoru, což byly do té doby ve výlučné kompetenci PBOC. People´s Bank of China nese zodpovědnost za udržování cenové stability a za devizovou a kursovou politiku, ministerstvo financí má na starosti především přípravu státního rozpočtu, výběr daní atd. Devizové rezervy spravuje zvláštní úřad State Administration of Foreign Exchange (SAFE).

Legislativní základ v této oblasti tvoří zákon o komerčních bankách „Commercial Bank Law” z roku 1995 (zákony a předpisy v anglickém znění jsou dostupné na www.qis.net/chinalaw/lawtran1.htm). Podle této právní úpravy by se banky měly chovat „tržně” a poskytovat půjčky jen za předpokladu minimalizace rizika. Praxe je však stále taková, že státní rada může bankám nařídit, aby poskytly úvěry na rozvojové programy strategického významu. Existují však i další zásahy do činnosti komerčních bank, jako např. centrální bankou pevně stanovené rozpětí úrokových sazeb (10% pod a 20% nad sazby PBC).

Za období 2004 až 2006 se událo v čínském bankovním sektoru mnoho pozitivních změn, zejména v oblasti reformy akcionářských struktur komerčních bank a hlavních finančních ukazatelů. Zlepšuje se vnitřní řízení bank a úvěrové mechanismy bank. Stále však čínské banky čelí problémům, jako je například nedostatečná kapitálová přiměřenost, řízení rizika a další. K významným událostem v roce 2006 patřilo provedení primárních emisí akcií dvou nejvýznamnějších státních bank, Industrial and Commercial Bank of China a Bank of China. Vznikla pátá největší banka v Číně Postal Savings Bank. Dne 11. prosince 2006 byl přijat nový bankovní zákon pro regulaci zahraničních bank. Otevírá čínský bankovní trh zahraničním bankám pro služby v místní měně poskytované čínské soukromé i firemní klientele a bez regionálního omezení. Nová pravidla by měla povzbudit zahraniční banky k širšímu působení v Číně a nastavit pro ně stejné podmínky státního dohledu.

Na konci června 2004 vytvořila centrální banka databázi s úvěrovými informacemi o společnostech a soukromých osobách - State Credit Bureau. V databázi bylo na konci roku 2010 zahrnuto 710 mil. osob a 14,47 mil. společností (údaj ke konci 2008). V polovině r. 2007 taktéž vstoupil v platnost nový Zákon o bankrotech, který dává bankám širší prostor pro řešení stavů insolvence mezi firemní klientelou. V roce 2007 rovněž čínská vláda zavedla řadu opatření na zlepšení celkové vnitřní situace velkých bank v ČLR – postupné zbavování se špatných úvěrů, rekapitalizace, nalezení strategického partnera a upsání malého množství kapitálu na hongkongské a šanghajské burze.

Centrální banka ČLR se však již začíná obávat rizika zesílení inflačních tlaků a přistupuje k uplatnění dílčích opatření k částečnému odčerpání likvidity.

Centrální banka:

PEOPLE´S BANK OF CHINA
32 Chengfang Road, Xicheng
B e i j i n g 100800, P. R. of China
Tel: ++86/10/66194806
Fax: ++86/10/64913294
http://www.pbc.gov.cn

10 největších čínských bank:

(Zdroj: Economic Intelligence Unit, údaje z konce roku 2009)

1. INDUSTRIAL AND COMMERCIAL BANK OF CHINA (aktiva 11,8 bil. CNY)
   55 Fuxinmennei Dajie, Xicheng District
   B e i j i n g 100031, P. R. of China
   Tel: ++86/10/66106614
   Fax: ++86/10/68217920
   http://www.icbc.com.cn/e_index.jsp
2. CHINA CONSTRUCTION BANK (aktiva 9,6 bil. CNY)
   25 Jinrong Dajie
   B e i j i n g 100032
   Tel: ++86/10/67597114, 67598069, 68014488
   Fax: +86/1/67597153
   http://www.ccb-on-line.com/english
3. AGRICULTURAL BANK OF CHINA (aktiva 8,9 bil. CNY)
   25 Fuxing Lu
   B e i j i n g 100036, P. R. of China
   Tel: ++86/10/68415588
   Fax: ++86/10/68426740
   http://www.abocn.com(pouze čínská verze)
4. BANK OF CHINA (aktiva 8,8 bil. CNY)
   410 Fuxingmennei Dajie
   B e i j i n g 100818, P. R. of China
   Tel: ++86/10/66596688
   Fax: ++86/10/66014024
   http://www.bank-of-china.com/english/index.shtml.
5. BANK OF COMMUNICATIONS (aktiva 3,3 bil. CNY)
   18 Xianxia lu
   S h a n g h a i 200336, P. R. of China
   Tel: ++86/21/62751234
   Fax: ++86/21/62196035
6. CHINA MERCHANTS BANK (aktiva 2,1 bil. CNY)
7. CHINA CITIC BANK (aktiva 1,8 bil. CNY)
8. SHANGHAI PUDONG DEVELOPMENT BANK (aktiva 1,6 bil. CNY)
9. CHINA MINSHENG BANKING CORP. (aktiva 1,4 bil. CNY)
10. INDUSTRIAL BANK (aktiva 1,3 bil. CNY)

Banka pro financování zahraničně-obchodních transakcí:

EXPORT - IMPORT BANK OF CHINA
A43 Xizhimen Beidajie, Jinan Building.
Beijing 100044
Tel: ++86/10/62242316, 62277665, 62278010
Fax: ++86/10/62212024
http://wwwchinaexim.gov.cn

Zahraniční banky měly na konci roku 2009 v ČLR 338 operačních jednotek (tzn. ústředí a pobočky všech typů). 33 bank působilo jako plně vlastněné zahraniční banky, celkový podíl zahraničních aktiv v čínském bankovním sektoru činil 1,7% ze 78,8 bil. CNY (pokles z 2,16% v roce 2008). Zahraniční banky poskytly v roce 2010 2% nových úvěrů za 162,8 mld. CNY. Největšími zahraničními bankami z pohledu přítomnosti na čínském trhu jsou HSBC, Bank of East Asia, Standard Chartered a Citigroup. Několik zahraničních bank se pokusilo o expanzi do vnitrozemí, většina je však nadále koncentrována v Šanghaji. Obecně lze říci, že vliv zahraničních bank na čínský bankovní sektor zůstává relativně omezený. Podle expertní studie zahraniční banky silně ovlivnily výkon a efektivitu menších akciových bank, zatímco jejich vliv na velké komerční banky je prakticky nulový. Přístup na trh je nadále značně administrativně náročný a v praxi omezený díky celé řadě nastavených limitů (kupř. likvidita, podíl úvěrů vůči vkladům, výpůjční kvóta na mezibankovním trhu atd.).

Pojištění

Základní pravidla a podmínky fungování pojišťovacího trhu v Číně určuje National Insurance Law, který platí od října 1995 a jeho novelizovaná verze od 1.1. 2003. Novela zákona dává pojišťovnám větší volnost při stanovení většiny pojistných sazeb, při nakládání s vlastními aktivy; dále ruší nutnost oddělení majetkového pojištění od ostatních pojistných produktů. Poslední významná novela zákona vstoupila v platnost 1.10.2009 a zaměřila se na ochranu klientů, závazky pojistných společností a jejich podnikatelskou etiku, přezajištění a solventnost. Dohled nad dodržováním zákona a nad fungováním trhu zajišťuje od listopadu 1998 (do té doby tuto funkci vykonávala centrální banka) vrcholný kontrolní orgán China Insurance Regulatory Commission (CIRC). Jejím úkolem je, mimo jiné, adaptace sektoru na pravidla WTO. Od prosince 2004 mohou i zahraniční pojišťovny nabízet zdravotní a skupinové životní pojištění a zakládat pojišťovnickou činnost k penzím a ke korporátním rentám (část platu zaměstnanců se odloží do penzijního systému). CIRC připravila nařízení „Rules on Management of Equity Rights of Insurance Companies”, ve kterém je stanoveno, že:

• akcionáři nemohou vlastnit více než 20% podíl v pojišťovně, pokud jsou domácími subjekty musí prokázat ziskovost, dobrou reputaci a čistý trestní rejstřík po dobu 3 let;
• zahraniční akcionář musí disponovat aktivy min. 2 mld. USD, ratingem "A" a chtějí-li vlastnit více než 15%, jejich čistá aktiva musí dosáhnout min. 200 mil. CNY.

Pojištění a s ním spojené služby jsou v Číně zatím relativně málo rozvinuté, potenciál růstu trhu je stále obrovský, což dokládá i vývoj v tomto sektoru v roce 2011. Celková výše pojistného dosáhla 1 434 mld. CNY, což představuje nárůst o 10,5 % v porovnání s rokem 2010. Z toho objem pojistného u životního pojistění představoval 869 mld. CNY (+31 %), výše pojistného u majetkového pojištění v roce 2011 vzrostla na 461,8 mld. CNY a u zdravotního a úrazového pojištění ma 102,5 mld. CNY. V kategorii životního pojištění 91% tvořilo samotné životní pojištění, o zbytek se podělilo ve výši 6,4% zdravotní a 2,6% úrazové pojištění. V majetkovém pojištění hlavní část patřila pojištění vozidel 72%, zbytek tvořil majetek (7,9%), kargo (2%) a pracovní úrazové pojištění (2,5%). Zahraniční pojišťovny a společné podniky vykazovaly ke konci roku 2010 1,1% z předepsaného majetkového a 5,6% z životního pojištění.

Celková aktiva pojišťoven se v roce 2010 rovnala objemu 5,05 biliónů CNY (růst o více než 24%), celkový zisk dosáhl 60,7 mld. CNY.

CIRC přijala v roce 2006 další kroky k rozšíření možností investování prostředků pojišťovnami. Pojišťovny tak mohou investovat své prostředky do infrastrukturních projektů (oblast komunikace, telekomunikace, přírodní zdroje, místních správa a ochrana životního prostředí), do bank kótovaných i nekótovaných na burze, do cenných papírů a také do zahraničí. CIRC také vydala mnohem přísnější standardy pro řízení rizika a kapitálu. V září 2006 bylo odstraněno omezení na domácí pojišťovny, které teď mohou zakládat kanceláře v zahraničí, dle pravidel v „Administrative rule for insurance companies establishing insurance entities abroad” (tj. domácí pojišťovny musí získat povolení a jejich aktiva musí přesáhnout 5 mld. CNY a fondy zahraniční měny nesmí být menší než hodnota 15 mil. CNY).

Pojišťovny se staly druhou největší skupinou finančních institucí investující na trhu s obligacemi (po bankách). Z investičních aktiv ve výši 3,2 bil. CNY se k červnu 2010 nacházelo z 30,5% v bankovních vkladech, 51,8% v dluhopisech a 15% v akciích a investičních fondech.

Očekává se rovněž, že pojišťovnictví velkou měrou zasáhne do rozvoje hospodářství ve venkovských oblastech Číny. Kolem 200 mil. zemědělců (a 32% zemědělských plodin v ČLR) je postihnuto přírodními pohromami každý rok a u mnoha zemědělců je zdravotní a penzijní pojištění nedostatečné. V roce 2009 odstartoval pilotní projekt plně krytého zemědělského pojištění v devíti provinciích, přičemž 50% pojistného hradí rolníci, o zbytek se podělí provinční a centrální vláda.

Státní rada dne 15. 6. 2006 vydala dokument týkající se reformy a budoucího rozvoje pojišťovnictví. CIRC se má nyní zaměřit na rozšíření sféry působnosti pojišťovnictví, zvláště na venkově a v oblasti zdravotního pojištění, zvýšit využití prostředků pojišťoven v ekonomice, posílit řízení a správu společností a udržitelný rozvoj a posílit dohled za účelem snížení rizik a jejich včasné rozpoznání.

Od ledna 2007 pojišťovny musí dodržovat nové čínské účetní standardy (které již mají blízko k mezinárodním účetním standardům), přechodné období má skončit v roce 2011.

Ke konci roku 2010 byl stav na pojišťovacím trhu ČLR následující:

• osm pojišťovnických skupin (včetně China Life, China Re a Ping An),
• 202 úrazových a majetkových pojišťoven,
• 349 životních pojišťoven (čínských i zahraničních),
• deset zajišťoven (z toho dvě jsou dceřiné firmy China Re/pro životní a neživotní pojištění/  šest zahraniční zajišťovny),
• devět společností spravujících aktiva pojišťoven,
• 2 543 pojišťovacích agentů (společností zastupujících pojišťovny),
• 471 pojišťovacích zprostředkovatelů a
• 339 specializovaných zprostředkovatelů a
• 167 reprezentačních kanceláří zahraničních pojišťoven.

Deset nejvýznamnějších životních pojišťoven v ČLR v roce 2010

Název společnosti	Celkové pojistné (mld. CNY)*	Tržní podíl dle pojistného (%)
China Life Insurance Co.	333,0	31,7
Ping An Life	159,1	15,2
New China Life	93,6	8,9
China Pacific Life	92,0	8,8
Taikang Life	86,8	8,3
PICC Life Insurance	82,4	7,8
Taiping Life	33,0	3,1
Shengming Life	15,3	1,5
Sunshine Insurance	15,2	1,4
China Life Insurance Group	14,5	1,4
Celkem v ČLR	1.050,1	88,1

* Neauditováno

Zdroj: CIRC

Pojišťovny se zahraničním kapitálem v ČLR

Název pojišťovny	Zahraniční investor	Podíl zahr. investora
Ping An Insurance	HSBC, Goldman Sachs, Morgan Stanley, Dai-ichi	23,7 %
China Pacific Life	Carlyle Group, Prudential Financial, Allianz	24,9 %
New China Life	Zurich, Meiji Life, International Finance Corporation	24,9 %
Taikang Life	Winterthur, Softbank, Tetrad Ventures, Banque Leu (Luxembourg)	25 %
Huatai Insurance	ACE Limited	22,1 %
Sino Life	Millea Holdings	24,9 %
Taiping Insurance	ICBC (Asia)	7,93 %
Taiping Life	Fortis Bank	24,9 %
China Continent Property	Sun Hung Kai Properties, Bangkok Insurance, Asuransi Central Asia, Asia Insurance	1,44 %
PICC Property and Casualty	AIG, Birmingham Fire Insurance, Commerce and Industry Insurance, Lexington Insurance, UBS, JP Morgan Chase	25,02 %
Minsheng Life	Asia General Holdings	5,0 %
PICC Asset Management Co.	MEAG (dceřiná společnost Munich Re)	19,0 %
Yinda Taihe Life	Massachusetts Mutual Life Insurance Co.	19,9 %
National Trust	HSBC Insurance Asia	50,0 %
Shandong State-owned Assets Investment Holding	ERGO (dceřiná společnost Munich Re)-JV	50,0 %

Zdroj: EIU

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Čínské daňové úřady dokončily reformu daní z příjmu právnických osob a daně z transakcí v podobě nové legislativy a nyní obrací pozornost k vymáhání a harmonizaci v souladu se závazky ČLR vůči Světové obchodní organizaci (WTO). Daňová zvýhodnění jsou nyní aplikována ve větší míře podle druhu podnikatelské činnosti než podle země původu vlastníka společnosti. V průběhu roku 2010 a prvních měsících roku 2011 se daňový aparát zaměřil na předcházení daňových podvodů a problémy spojené s daní z nemovitostí. Řadou nových vyhlášek se ČLR pokusila zabránit daňovým únikům u nerezidentů, které se prostřednictvím přefakturací a nepřímých majetkových převodů snažily vyhnout daňové povinnosti v Číně, zároveň věnovala více pozornosti rostoucím cenám nemovitostí a přehřívajícímu se realitnímu trhu. Spuštění pilotního projektu majetkové daně při nákupu nemovitosti v Šanghaji a Chongqingu vyvolalo diskusi nejen mezi odborníky a opatrný přístup ze strany místních vlád, které jsou zainteresovány na příjmech z prodeje nemovitostí a pozemků. Lze očekávat, že v budoucnu dojde k racionalizaci systému majetkových daní.

Celkové příjmy z výběru daní (bez daně z tonáže, cel a daní z převodu nemovitostí) vzrostly o 22,6 % či 1,651 bil. CNY meziročně ke konci roku 2011 na hodnotu 8,972 bil. CNY (1,42 bil. USD). Příjmy z DPH a daně z obratu stouply o 15 % na 2,43 bil. CNY, resp. o 22,6 % na 1,37 bil. CNY. Daň z příjmu právnických osob dosáhla 1,68 bil. CNY (+30,5 %) a tvořila celkem 18,7 % celkových příjmů. Surovinová daň poskočila o 43,4 % na 59,89 mld. CNY. Příjmy z DPH a spotřební daně u dovážených výrobků stoupla o 29,3 % na 1,36 bil. CNY, daň z převodu nemovitostí činila 276,36 mld. CNY (+12,1 %), daň z prodeje vozidel vzrostla o 14,1 % na 204,45 mld. CNY.

Zahraniční daňoví plátci jsou klasifikováni následovně:

a/ Podniky

• podniky se zahraniční investicí (podílové JV, kooperativní JV, podniky plně vlastněné zahraniční firmou), reprezentační kanceláře

b/ Fyzické osoby

• s trvalým pobytem
• s dočasným pobytem

Daňové období odpovídá kalendářnímu roku od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže má zahraniční podnik problémy s výpočtem daní za běžný kalendářní rok, může požádat o výjimku a přizpůsobit vyúčtování svému finančnímu roku. U podniků, které nepracovaly celých 12 měsíců, se za daňové období považuje skutečná provozní doba.

Za rozvoj a řízení daňové legislativy a politiky v ČLR odpovídá Státní daňový úřad (SAT) a jeho mateřské Ministerstvo financí (MOF). Daňové regulativy se dělí do čtyř skupin:

• vyhlášky Státní rady (vlády),
• společné vyhlášky MOF-SAT,
• vyhlášky SAT,
• vyhlášky místních daňových úřadů.

Výběr daní kontroluje SAT ve spolupráci s místními daňovými úřady. Technicky vzato, každá administrativní oblast má dva daňové úřady - místní pobočku SAT a místní daňový úřad, který se zodpovídá místní vládě. Tímto způsobem bylo dosaženo kompromisu mezi ústřední a místní vládou co se týče rozdělení daňových příjmů. Státní daně zahrnují cla a spotřební daň, zatímco lokální daně tvoří daň z nemovitosti, územní daň z používání pozemku, kolkovné a ostatní majetkové daně. Daň z příjmu právnických osob, DPH, daň z podnikání a daň z příjmu fyzických osob si centrální a místní vláda mezi sebou dělí.

Čínské zákony, upravující činnost podniků se zahraničním vkladem, navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je Ústřední vládě. Po projednání ve vládě jsou předloženy Národnímu lidovému shromáždění ke schválení a vyhlášení. Prováděcí předpisy a pokyny rovněž navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je vládě ke konečnému schválení. Daňové zákony obvykle vstupují v platnost dnem vyhlášení a nemají zpětný účinek.

Základní daně uplatňované na cizincích, podnicích se zahraniční kapitálovou účastí a zahraničních firmách, jež obchodují s Čínou, jsou následující:

• daně z příjmu
• daně z transakcí
• daně ostatní

5.5.1. Daně z příjmu

Daň z příjmu právnických osob
Zdanitelný příjem podniků je definován jako částka zbývající z hrubého příjmu za zdaňované období po odečtení nezdanitelných příjmů, příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění, daňově uznatelných nákladů a ztrát v daném roce. Ztráty mohou být uplatňovány po dobu pěti let.

Na základě dřívějšího režimu odváděly zahraniční společnosti v Číně pouze 15% daně z příjmu právnických osob a mohly využívat různé daňové prázdniny, naproti tomu čínské společnosti byly zdaňovány sazbou 33%. Zákon o dani z příjmu právnických osob, schválený v březnu 2007, odstranil dřívější složitost a zvýhodnění zahraničních investorů.

Od 1. 1. 2008 rozlišuje nový zákon dva typy společností:

1. daňový rezident (tax-resident enterprise, TRE), tj. společnost, která
   • je založena v ČLR,
   • sídlí mimo Čínu, ale sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v ČLR. Oba druhy společností podléhají dani z příjmu ve výši 25%.
2. daňový nerezident (non tax-resident enterprise, NTRE), tj. společnost, která je založena v zahraničí a sídlo (úřad, kancelář) svého výkonného managementu má v zahraničí, ale získává příjmy ze své činnosti v ČLR, ať již je fyzicky přítomna v zemi či nikoli.
   • Daňový nerezident je povinen uhradit 25% daň z příjmů ze své činnosti v Číně a to se týká i příjmů, které jsou spojeny s fyzickou přítomností v ČLR, ale generovány v zahraničí.
   • Daňový rezident, který není fyzicky přítomen v Číně, ale získává příjmy ze zdrojů v této zemi, podléhá dani z příjmu ve výši 20%.

Ačkoliv je reprezentačním kancelářím ze zákona zakázáno provádět aktivity s přímým ziskem, jakými jsou projednávání a uzavíraní prodejních kontraktů s čínskými zákazníky, zakládají zahraniční firmy v Číně své kanceláře za účelem podpory prodeje, průzkumu trhu a k provádění poprodejní údržby a podpůrných služeb. Tyto reprezentační kanceláře jednají za určitý poplatek jako konzultanti nebo agenti pro svá ústředí. Jestliže je část takových služeb prováděna kanceláří v Číně a zbývající část zahraničním ústředím, může daňový úřad povolit úhradu až 50% v zahraničí. Pouze 50% příjmu se tak stane předmětem zdanění v Číně.

Daňové prázdniny už nejsou obecně nabízeny zpracovatelskému průmyslu. Nové daňové pobídky jsou nyní orientovány na jednotlivé sektory s několika zeměpisnými výjimkami. Upřednostňované sektory: vývoj technologií, ochrana životního prostředí, úspora energií, bezpečnost výroby, rizikový kapitál, zemědělství, lesnictví, živočišná produkce, rybaření a rozvoj infrastruktury. Redukce daní lze dosáhnout při splnění určitých podmínek též u malých a středních podniků, podniků s moderními technologiemi (high-tech), podniků zaměřených na vědu a výzkum nebo zaměstnávajících handicapované osoby.

Daň z příjmu fyzických osob - u jednotlivců podléhají dani platy, renty, kapesné, atp. Sociální dávky a náhrady běžných obchodních výloh dani z příjmu nepodléhají. U jednotlivců s trvalým pobytem v Číně je daň uplatňována z příjmu nabytého kdekoliv ve světě, ať je zde obdržen či nikoliv. Česká republika má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn. že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají větší část roku, resp. více jak 183 dny.

Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3% do 45%. Od 1. 9. 2011 mohou tuzemští poplatníci uplatnit standardní měsíční odpočet z daně ve výši 3 500 CNY, přičemž cizinci a zahraniční Číňané mají nárok na odpočet 4 800 CNY měsíčně jako kompenzaci za zvýšené životní náklady.

Příjmy mimo standardní plat (honoráře, kompenzace za osobní služby, nájemné, dividendy, úroky) jsou zdaněny sazbou 20 % u zdroje příjmu (bez 20 % standardní srážky za náklady, min. 800 CNY u každé platby).  Pouze úroky u spořících účtů jsou zdaněny nižší sazbou ve výši 5 %.

Dani nepodléhají

• ocenění za domácí či zahraniční úspěchy a podobné případy dle výkladu MF ČLR
• vládní dluhopisy a finanční dluhopisy vydané vládou
• dotace a platby na základě vládní vyhlášky
• sociální platby, odškodnění za tělesné postižení, penze vyplácené pozůstalým, pomoci
• pojistná plnění
• vojenské odlučné a demobilizační platby
• relokační platby, odlučné, penze a dotace na životní náklady pro důchodce na základě vládní vyhlášky
• příjmy diplomatických zástupců, konzulů a dalšího personálu velvyslanectví a konzulátů
• příjmy osvobozené od daně podle některé mezinárodní konvence
• příjmy osvobozené od daně na základě souhlasu MF ČLR
• kompenzace z titulu demolice obydlí a přesídlení občanů

Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Výše měsíčního příjmu		Daňová sazba
od CNY	do CNY	v %
0	1 500	3
1 500	4 500	10
4 500	9 000	20
9 000	35 000	25
35 000	55 000	30
55 000	80 000	35
80 000		45

Pozn. Měsíční zdanitelný příjem ze mzdy a odměn po odpočtu nezdanitelného minima 3 500 CNY pro tuzemce/4 800 CNY pro cizince

5.5.2. Daně z transakcí

Většina transakcí je předmětem daně z obratu, a to buď DPH nebo daně obchodní, přičemž zaplacení jedné vylučuje úhradu druhé. Některé kategorie spotřebního zboží jsou zatíženy ještě daní spotřební.

Daň z přidané hodnoty je uplatněna při prodeji zdanitelného zboží a služby, vztažené k jeho výrobě, a na dovezené zboží, pokud dovoz není od daně osvobozen zvláštním zákonem.

V zásadě existují tři sazby:

• 0 % na výrobky již použité prodejcem (obchodníci s použitým zbožím platí 2% DPH), zemědělské výrobky vyrobené vlastními silami a prodané těmito výrobci, antikoncepční přípravky a zařízení, knihy v antikvariátech, výrobky a zařízení dovezená ve formě bezplatné ekonomické pomoci od zahraničních vlád a mezinárodních organizací, výrobky dovezené pro organizace pro postižené s využitím pouze pro handicapované osoby, přístroje a zařízení pro vědecký výzkum, experimenty a vzdělávání, dále na spotřební zboží nakoupené pro vlastní potřebu, zboží nakoupené či služby užité v nezdaňovaných výrobcích, pro kolektivní blaho nebo individuální spotřebu, nadměrný odpad z nakoupeného zboží nebo užitých služeb při výrobě konečných výrobků, nadměrnou ztrátu nakoupeného zboží či užitých zdanitelných služeb, dopravní náklady na výše uvedené zboží a prodej nezdanitelného zboží, na podniky pracující s recyklací surovin a dovážející osivo, sazenice či divoká zvířata pro chov;
• 13 % na zemědělské výrobky, vodné, topení, chlazení, plyn, uhlí, knihy, noviny, časopisy, zemědělskou techniku;
• 17 % ropné produkty a ostatní položky výše neuvedené.

Plátci jsou právnické osoby:

1. všeobecní plátci DPH

• s převládající výrobní činností, s ročními tržbami nad 0,5 mil. CNY (cca 75 tis. USD);
• zabývající se převážně obchodem, s ročními tržbami nad 0,8 mil. CNY (cca 120 tis. USD).

2. malí plátci DPH (sazba činí 3% - dříve 6%)

• produkující zboží nebo zdanitelné služby (včetně zpracování, oprav a výměny) s ročními zdanitelnými příjmy do 500 tis. CNY (cca 75 tis. USD) nebo
• se zabývající velko- a maloobchodem s tržbami do 800 tis. CNY (cca 120 tis. USD). Na tyto plátce se nevztahují vratky DPH.

V roce 2006 si čínská vláda dala za úkol změnit strukturu čínského vývozu, v tomto smyslu zavedla v září 2006 nová pravidla (oběžník č. 139) upravující vratky DPH při vývozu z ČLR. Jedná se o snížení vratek DPH u výrobků s vysokou energetickou náročností a s nízkou přidanou hodnotou a zvýšení rabatů DPH u technologicky náročných výrobků. V roce 2008 byly upraveny sazby vratek ve snaze omezit podporu pro energeticky náročné výroby a snížit tempo vývozu, následně však došlo k dalším úpravám coby opatření proti krizi ve vývozu. V červnu 2010 MF ČLR zrušilo vratky u 406 položek s platností od 15.7.2010.

Daň obchodní (živnostenská) ve výši 3 – 5 (u většiny sektorů) až 20 % (zábavní služby), uplatňuje se u služeb (nikoliv u výroby a oprav, které jsou zdaněny v režimu DPH), při převodu nehmotných prostředků jako např. patenty, klientely a prodej vlastnictví nemovitostí v Číně. Od daně jsou osvobozené kupř.

• opatrovatelské služby (kupř. školky, pečovatelské ústavy pro postižené)
• zdravotnické služby
• zemědělské služby (kupř. mechanická orba, zavlažování, ochrana rostlin)
• služby poskytované postiženými osobami
• vstupné na kulturní aktivity (kupř. muzea, kulturní centra, umělecké galerie)
• exportní pojištění poskytnuté domácími pojišťovnami
• vzdělávací služby poskytované školami a jinými institucemi
• dopravní služby při transportu zboží a osob do, z a mimo Čínu
• offshore služby domácích společností a fyzických osob

Daň spotřební je uplatňována při dovozu, výrobě a zpracování 14 kategorií spotřebního zboží, které zahrnuje tabákové výrobky, alkoholické nápoje, kosmetiku, klenoty a drahé kameny, zábavnou pyrotechniku, paliva na bázi ropy, pneumatiky, motocykly, automobily, golfové míčky a vybavení, luxusní hodinky, jachty, jídelní hůlky pro jednorázové použití a dřevěná prkna.

5.5.3 Daně ostatní

Srážková daň
Zisk z kapitálu získaného zahraniční společností v ČLR je zdaněn 10% daní.

Daň z přidané hodnoty u nemovitosti
Sazba má rozpětí 30 % – 60 % .

Daň z užívání městské půdy
Vztahuje se na domácí i zahraniční firmy. Platí se

• 1,5 až 30 CNY/m² ve velkých městech;
• 1,2 až 24 CNY/m² ve středně velkých městech;
• 0,9 až 18 CNY/m² v malých městech;
• 0,6 až 12 CNY/m² ve vesnicích a důlních oblastech.

Chudé regiony mohou snížit sazbu daně až o 30% pod doporučenou sazbu, naopak bohaté regiony mohou po schválení MOF tuto sazbu zvýšit.

Daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí (Deed Tax)
Vybírá se ve výši 3 - 5 % podle rozhodnutí lokální vlády. Navíc se platí 2% administrativní poplatek z tržní hodnoty práv k užívání pozemku. Od daně je osvobozeno vypořádání dědictví mezi přímými příbuznými spojené s převodem užívacích práv.

Daň z vozidel a lodí
Vztahuje se také na cizince a zahraniční firmy. Sazby se u motorových vozidel pohybují mezi 60 a 660 CNY/rok podle počtu pasažérů, u nákladních 16 – 120 CNY/rok/t, u tříkolek a pomalých nákladních vozů 24  – 120 CNY/rok/t; u motocyklů 36 - 180 CNY/ročně, u lodí 3 – 6 CNY/rok/t. Existují určité výjimky z daně - vojenská a policejní vozidla, vozidla zastupitelských úřadů, rybářské lodě.

Daň z nově nabytého vozu
Vztahuje se na motorová vozidla, motocykly, tramvaje, návěsy a dopravní prostředky pro zemědělství nabyté koupí, dovozem, vlastní výrobou, darováním, výhrou nebo jiným způsobem. Daň se na každý vůz platí pouze jednou, sazba je 10 %. Existují určité výjimky z daně - vojenská a policejní vozidla, vozidla zastupitelských úřadů, vozidla s vybavením, která nejsou určena pro dopravu osob (hasičské vozy, traktory, jeřáby).

Daň z přírodních zdrojů
Platí těžební společnosti a osoby, které obchodují s ropou a plynem v autonomní oblasti Xinjiang (od června 2010) a od prosince 2010 i v ostatních západních provinciích a oblastech. Sazba činí 5% z prodejního obratu, u těžké ropy, ropy s vysokým bodem kondenzace a zemního plynu s vysokým podílem síry je uplatňována podpůrná redukce daně ve výši 5%. Poplatek (royalty) placený společnými podniky ve výši 1 až 12,5% v závislosti na lokalitě a hrubé roční produkci zůstává v platnosti. V dubnu 2011 daňové úřady zvýšily skokově daň z exportu přírodních zdrojů na 30-60 CNY/tunu z původních 0,5-3 CNY.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu