- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
ČLR absorbovala od zahájení ekonomických reforem v roce 1979 celkem 943 mld. USD přímých zahraničních investic, což je lví podíl na PZI celého asijského regionu a víc, než se podařilo kterékoli rozvojové zemi.
Investiční prostředí v ČLR se výrazně zlepšilo po jejím vstupu do WTO v prosinci 2001, což se projevilo na skutečnosti, že z výše uvedeného objemu investic více než polovina přišla až po tomto datu. Snížení celních tarifů proběhlo podle plánu a většina opatření pro otevření čínského trhu byla přijata. Postupně se projevuje změna charakteru zahraničních investic od počátečního přílivu velkých investic a vytváření joint ventures k současné fázi konsolidace a propojování s čínskými subjekty prostřednictvím fúzí a akvizic. Investiční prostředí se zlepšilo zejména v uvedených oblastech:
- liberalizace některých regulovaných sektorů ekonomiky (kupř. zlepšený přístup ve službách)
- zlepšení podnikatelského prostředí (přijetí nových zákonů)
- státní administrativa (více kontroly, boj s korupcí)
- registrace firem (částečné zlevnění a zjednodušení)
- infrastruktura (zejména dopravní)
- pracovní síla (zvýšení kvality)
- politická stabilita (posílení současné vládnoucí garnitury, větší důraz na řešení problémů).
Na druhou stranu se projevily také změny, které omezují doposud preferované zahraniční investice nebo snižují jejich efektivitu jako kupř. změny v daňové oblasti (sjednocení sazeb pro zahraniční a domácí firmy), zavedení povinného sociálního pojištění pro cizince pracující a žijící v ČLR, sílící lokální protekcionismus a podpora domácích firem ve vybraných sektorech, rostoucí mzdové náklady, vysoká fluktuace čínské pracovní síly apod. Postupné posilování jüanu (jakkoli regulované), globální krize a výše uvedené faktory se projevily na odklonu některých investic směrem k regionům s nižšími náklady.
Relevantním informačním zdrojem k této problematice jsou internetové stránky www.chinainvest.com.cn a www.fdi.gov.cn, kde je možné získat kromě platné legislativy i přístup k aktuálním zprávám o investičním prostředí v ČLR a speciálních ekonomických zónách.
Co se týče aktuální politiky ČLR vůči zahraničním investicím, již v pětiletém výhledu Národní rozvojové a reformní komise (NDRC, 2006-2010) došlo ke změně důrazu na kvalitu projektů. Zjednodušil se systém schvalování projektů, které nevyžadují financování od státu a spadají do tzv. povolených a podporovaných investic (viz kapitola 9.1), zároveň dochází k přesunu dalších ekonomických sektorů mezi těmito kategoriemi podle aktuální potřeby regulace (kupř. uvolnění pravidel v logistice a službách, větší restrikce v investicích do nemovitostí, úbytek podpory pro exportně orientované výroby s nízkou přidanou hodnotou). Znamená to snahu vlády o přechod od dřívějšího modelu růstu za každou cenu k více udržitelnému rozvoji s důrazem na modernější technologie s šetrnějším přístupem k okolnímu prostředí. Zahraniční investice do jednodušších výrob s vysokým podílem lidské práce jsou směrovány více do chudších regionů, kde chybí zázemí pro technologicky náročnou produkci a přebývá nízkokvalifikovaná pracovní síla.
Čínská vláda navíc jeví stále málo ochoty připustit větší podíl zahraničních firem v tzv. strategických odvětvích, s čímž souvisí i posílení funkce Ministerstva obchodu (MOFCOM) v oblasti uplatňování antimonopolního zákona. Konkrétními příklady mohou být zamítnutí akvizice firmy Huiyuan Juice ze strany Coca-Coly v roce 2009, omezení pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch při nákupu firmy InBev či odkupu Sanya firmou Panasonic.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Katalog oborů pro směřování zahraničních investic
Od 1. 7. 2004 nahrazuje rozhodnutí „Decision on Reforming the Investment System“ (dále jen Rozhodnutí) pravidla upravující podmínky investování „Regulations for Guiding the Direction of Foreign Investment“, které platily od 1. dubna 2002. Dle publikace „Catalogue of Industries for Guiding Foreign Investment", jehož aktuální verze byla vyhlášena Národní rozvojovou a reformní komisí (NDRC) a Ministerstvem obchodu ČLR (MOFCOM) dne 24. 12. 2011 s platností od 30. 1. 2012, existují tři kategorie oborů pro zahraniční investice:
- zakázané (prohibited);
- s omezením (restricted);
- podporované (encouraged).
2011_catalogue-FINAL.pdf (210.72kB)
Mezi klíčové aspekty nového katalogu patří:
- důraz na podporu hi-tech průmyslové obory, sofistikovanou výrobu, energeticky úsporné technologie, ochranu životního prostředí a pokročilé služby;
- tři průmyslové obory byly přidány do kategorie podporovaných, tudíž celkový počet položek v této kategorii dosáhl 354;
- jeden obor byl vyřazen z kategorie s omezením (celkem tedy 80 položek) a sedm ze seznamu zakázaných projektů (celkem 39);
- počet oborů, v nichž je omezen podíl zahraničního vlastníka, byl snížen o 11;
- za účelem podpory migrace v oborech se zahraničními investicemi, které jsou relativně náročné na pracovní sílu, z pobřežních regionů do vnitrozemí, některé z podporovaných položek, odstraněných z nového katalogu, budou přesunuty do "Catalogue of Priority Industries for Foreign Investment in Central and Western China", který byl naposledy revidován v roce 2008 a má být nyní pozměněn.
Další nové dokumenty k této problematice lze nalézt na www.fdi.gov.cn, sekce Laws.
Schvalování zahraničních investic
Místní vlády mohou schvalovat zahraniční investici v podporované kategorii nezávisle (samostatně do 300 mil. USD). Zahraniční investice do omezených či zakázaných oborů musí získat schválení z ústředí. Zařazení projektu do určité kategorie však nemusí být zcela striktní. MOFCOM, příp. jiné ministerstvo, u zcela vlastněných zahraničních společností (Wholly-Foreign-Owned-Enterprise, WFOE) zkoumá a schvaluje fúze, významné změny v kapitálové struktuře nebo formě podniku, a to na úrovni centrální či lokální, na základě auditovaných účetních záznamů. Změny musí být zaregistrovány u SAIC.
V roce 2006 vyšlo také nařízení "Provisions on Mergers and Acquisitions of Domestic Enterprises by Foreign Investors", které stanoví povinnost Ministerstva obchodu (MOFCOM) a Státního úřadu pro průmysl a obchod (SAIC) zvážit transakce s účastí zahraničního kapitálu v sektorech, kde by mohly způsobit "přílišnou koncentraci, poškodit zdravé konkurenční prostředí, poškodit zájmy spotřebitelů." Tato opatření byla aktualizována v červnu roku 2009 a opět 4. března 2011 oběžníkem vlády "Establishment of Security Review System Regarding Merger and Acquisition of Domestic Entreprises by Foreign Investors."
MOFCOM a SAIC by měly posuzovat žádosti v případech, kdy:
- fúze nebo akvizice povede k vytvoření podniku ovládajícího 25 a více procent čínského trhu;
- zahraniční investor již ovládá 20 % čínského trhu;
- zahraniční investor vlastní v ČLR aktiva přesahující hodnotu 3 mld. CNY;
- zahraniční investor dosáhl v ČLR tržeb nad 1,5 mld. CNY.
Neznamená to automaticky, že takové transakce jsou zakázány, čínské úřady si však vyhrazují právo propojení zablokovat, pokud usoudí, že by zahraniční společnost kontrolovala příliš velký podíl na trhu.
Maximální objem povolené investice u fúze nebo akvizice je založen na následujícím vzorci:
- společnosti s registrovaným kapitálem do 2,1 mil. USD mohou investovat 1,43-násobek této hodnoty;
- společnosti s registrovaným kapitálem v rozmezí 2,1 - 5 mil. USD mohou investovat dvojnásobek této hodnoty
- společnosti s registrovaným kapitálem v rozmezí 5 - 12 mil. USD mohou investovat 2,5-násobek této hodnoty;
- společnosti s registrovaným kapitálem nad 12 mil. USD mohou investovat trojnásobek této hodnoty.
Dále platí, že podnik se zahraniční kapitálem, vzniklý z fúze či akvizice, musí zahrnovat alespoň 25 % zahraniční investice a také musí být v souladu s výše zmíněným Katalogem oborů pro směřování zahraničních investic.
Antimonopolní zákon
Antimonopolní zákon byl schválen v srpnu 2007 a vstoupil v platnost od srpna 2008. Tři vládní orgány mají na starost jeho uplatňování:
- MOFCOM, jež zodpovídá za schvalování fúzí;
- NDRC, která se zabývá cenovými otázkami;
- SAIC, jenž má za úkol chránit trh před vytvářením a zneužíváním dominantního postavení.
Prvním významným testem uplatňování tohoto zákona bylo rozhodování MOFCOM o převzetí čínského výrobce ovocných šťáv Huiyuan americkým gigantem Coca-Cola (hodnota nákupu činila 2,4 mld. USD). Transakce byla zamítnuta z důvodu možného vytvoření dominantního postavení na místním trhu. Od srpna 2008 do června 2010 schválil MOFCOM podle dostupných údajů 140 žádostí o fúzi, přičemž je možné vysledovat mírně nevyvážený přístup - celkem bylo schváleno 95 % fúzí bez podmínek, ovšem v případě firem z USA či EU to bylo 93 %. Dosavadní implementaci zákona lze tedy považovat za mírně kontroverzní - čínské orgány si např. vyhrazují právo posuzovat fúze dvou zahraničních subjektů, pokud se domnívají, že transakce ovlivní jejich aktivity v ČLR. Takto při fúzi Mitsubishi Rayon (Japonsko) a Lucite International (V. Británie) MOFCOM usoudil, že nový podnik bude mít dominantní pozici na čínském trhu a nařídil snížit objem investic a zastavit růst na čínském trhu po dobu pěti let.
Pobídky pro investory
Přijetí zákona o daních z příjmu právnických osob (Enterprise Income Tax Law, CIT) k 1. 1. 2008 zrušilo do té doby existující hlavní pobídku pro zahraniční investory v ČLR k investování do 54 národních ekonomických a technologických rozvojových zón (ETDZ), pěti zvláštních ekonomických zón (SEZ) a oblasti Šanghaj - Pudong. Skončily tak dosavadní daňové prázdniny pro zahraniční investory v těchto oblastech a nyní zahraniční i domácí firmy v ČLR podléhají jednotné sazbě daně z příjmu ve výši 25 %. Uplatňování CIT v uvedených zónách bylo nastaveno následujícím způsobem:
- SEZ a oblast Šanghaj - Pudong - původní snížená sazba 15 % daně z příjmu postupně přejde na 25 % v roce 2012. Společnosti s progresívními technologiemi (high-tech) založené po 1. 1. 2008 v SEZ nebo Pudongu získají zvláštní pětileté daňové prázdniny, tj. na počátku dva roky bez daní od prvního roku v zisku, následované třemi roky s 50 % srážkou daně.
- ETDZ, národní high-tech parky a bezcelní zóny - 15 % daň se postupně zvýší na 25 % do roku 2012.
- střední a západní Čína - podle sdělení Státní daňové správy by měly podniky se zahraničními investicemi nadále využívat 15 % preferenční sazby.
- ostatní regiony - od 1. 1. 2008 platí 25 % sazba. Některé provincie a samosprávná města Peking, Šanghaj, Tianjin a Chongqing poskytovala daňové pobídky několik let, což by mělo postupně skončit s uplatňováním CIT, nicméně je možné, že jisté formy nedaňových pobídek budou zachovány.
Následné úpravy a vyjasnění CIT přinesly v roce 2011 upřesnění, že v případě podniků s příjmy z titulu technologických transferů může dojít ke snížení či odpuštění daně z příjmu.
Souborové přílohy:
-
Fúze a akvizice v ČLR
(715 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=71933
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Příliv přímých zahraničních investic (PZI) dosahuje od 90. let úctyhodné výše. V letech 1985-92 byla průměrná roční hodnota PZI v ČLR 3,9 mld. USD, v letech 1993-2000 již 38 mld. USD.
V roce 2011 podle údajů Národního statistického úřadu dosáhla hodnota užitého zahraničního kapitálu 116 mld. USD, což znamenalo meziroční nárůst o 9,7 %. Bylo vytvořeno 27 712 nových podniků se zahraniční majetkovou účastí v nefinančních sektorech, tj. o 1,1 % více než v roce 2010.
Dle teritoriální struktury patřily v roce 2010 mezi nejvýznamnější investory v ČLR následující země, tvořící 91,74 % z celkových užitých zahraničních investic v ČLR:
| Země | mld. USD | Podíl (%) |
|---|---|---|
| Hongkong | 77 077 | 66,4 |
| Tchaj-wan | 6 727 | 5,8 |
| Japonsko | 6 348 | 5,5 |
| Singapur | 6 328 | 5,5 |
| USA | 2 995 | 2,6 |
| Korejská republika | 2 551 | 2,2 |
| Velká Británie | 1 610 | 1,4 |
| SRN | 1 136 | 1,0 |
| Francie | 0,802 | 0,7 |
| Nizozemí | 0,767 | 0,6 |
Zdroj: Národní statistický úřad
Co se týče regionálního umístění investic, z údajů za rok 2010 vyplývá, že prim hrála oblast řeky Yangtze. PZI do Šanghaje vzrostly o 5.5% na hodnotu 11,1 miliard USD, investice do provincie Jiangsu se zvedly o 12,5% na 28,5 miliard USD. Zhejiang si polepšil o 11% (11 miliard USD).
Investice do oblasti jižní Číny rostly pomaleji - v provincii Guangdong o 3,7% na 20,3 miliard dolarů a v sousední provincii Fujian pouze o 1,1% (na 5,8 miliard USD).
Dramatický růst v objemu příchozích investic lze sledovat na severu Číny. Město Tianjin zaznamenalo růst PZI o 20% (10,8 mld USD) a Liaoning dokonce 20,8 mld USD (34%). Rovněž Shandong zaznamenal růst PZI o úctyhodných 14,5% (9,2 miliard). Oproti tomu PZI do hlavního města Pekingu stouply jen o nevýrazná 4% (6,4 mld USD).
Nejdramatičtější růst PZI však lze najít ve vnitrozemí. Město Chongqing zaznamenalo vzrůst o 58% na 6,3 miliard USD. Provincie Sichuan si v roce 2010 připsala ještě dramatičtější nárůst PZI - 70% oproti roku 2009 (7 mld. USD).
Největší objem zahraničních investic směřoval do výroby (46,9%), převážně do výroby telekomunikačních zařízení, počítačů a jiných elektronických zařízení, do chemického průmyslu a výroby zařízení pro speciální účely. Nejvíce zahraničních investic v sektoru služeb patřilo obchodování s nemovitostmi, dopravě, IT technologiím a leasingovým a obchodním službám.
| Sektor | Počet podniků | změna +/- v % | mld. USD | změna +/- v % |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | 27 712 | 1,1 | 116,01 | 9,7 |
| Zemědělství, lesnictví, chov zvířat a rybolov | 865 | -6,9 | 2,01 | 5,1 |
| Výroba | 11 114 | 0,6 | 52,10 | 5,1 |
| Elektřina, plyn, voda (výroba a distribuce) | 214 | 1,9 | 2,12 | -0,3 |
| Doprava, sklady, pošty | 413 | 4,3 | 3,19 | 42,2 |
| Přenos informací, informační služby a software | 993 | -5,1 | 2,70 | 8,5 |
| Velko- a maloobchod | 7 259 | 7,0 | 8,42 | 27,7 |
| Nemovitosti | 466 | -32,4 | 26,88 | 12,1 |
| Leasing, obch. služby | 3 518 | 2,9 | 8,38 | 17,6 |
| Komunální a jiné služby | 212 | -2,3 | 1,88 | -8,2 |
Zdroj: Národní statistický úřad ČLR
Čínské investice v zahraničí
Mezi roky 1982 a 1989 nepřekročil roční objem přímých zahraničních investic z ČLR 0,5 mld. USD, zatímco mezi roky 1990 a 1999 povyrostl na 2 mld. USD. Zlom nastal v době desátého pětiletého plánu (2001-2005), kdy čínská vláda vyhlásila strategii globalizace ("Go global"). Její naplňování získalo další impulz v rámci 11. pětiletky (2006-2010). V roce 2004 Ministerstvo obchodu vydalo nařízení, které zjednodušilo schvalovací proceduru pro čínské investice v zahraničí (do 3 mil. USD může schválit lokální úřad, nad tuto částku MOFCOM), což umožnilo jejich rychlý nárůst. V roce 2005 poskočily čínské PZI na 12,3 mld. USD a jejich silný růst pokračoval i v následujících letech (viz tabulka).
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| mld. USD | 24,8 | 41,9 | 47,8 | 59,0 | 60,1 |
Zdroj: Economist Intelligence Unit, Národní statistický úřad ČLR
V roce 2011 evidoval Národní statistický úřad ČLR objem čínských zahraničních nefinančních investic ve výši 60,1 mld. USD, tj. o 1,8 % více než o rok dříve. Investice směřovaly do 1 392 zahraničních projektů ve 132 zemích. Většina investic putovala z ČLR do Hongkongu a zemí v Asii a Latinské Americe. Pouze malý objem si našel cestu do Evropy, USA a Japonska. Dle mluvčího ministerstva obchodu Šen Tan-jang investice doma i v zahraničí omezilo zpomalení globálního ekonomického růstu, avšak Čína očekává v obou případech v letošním roce relativně rychlý růst. Lehký pokles tempa růstu byl způsobený pravděpodobně také větší opatrností čínských investorů vůči volatilním zahraničním trhům, stabilizací růstu čínské ekonomiky i větší selektivitou čínských investorů.
Čínské PZI lze podle analytiků rozdělit na tři typy:
- nákupy podílů či celých zahraničních firem velkými státními podniky (zejména suroviny, případně investiční zhodnocení, kupř. CNPC a PetroKazakhstan, Sinopec a Tanganyika Oil, CIC KazMunaiGas Exploration Production, CIC a Blackstone, CIC a Morgan Stanley, Bluestar Group a Elkem)
- stát vs. stát, úvěry za ropu, kde ČLR podepisuje dlouhodobé kontrakty na dodávku ropy (celkem 40 mld. USD s Ruskem, Brazílií, Venezuelou a Kazachstánem)
- "nízkoprofilové" nákupy (státní i soukromé), tj. mimo surovinový sektor ( např. Lenovo a IBM, SAIC a MG Rover, Geely a Volvo, Weichai Power a Moteurs Baudouin)
Tuzemské firmy procházejí restrukturalizací, přičemž zvažují nové strategie vč. investic v zahraničí. Vláda podporuje nejvýznamnější čínské firmy, aby investovaly v zahraničí a v počáteční fázi je nasměrovala na Afriku, jihovýchodní Asii, Blízký Východ a Latinskou Ameriku, protože to jsou trhy, kde mají čínské firmy šanci uspět, a nachází se zde obrovské zásoby potřebných surovin. V posledních letech, kdy globální trhy sužuje finanční krize a hospodářská recese, se postupně zvyšuje podíl čínských investic do akvizic a fúzí v rozvinutých zemích. Proto se v roce 2011 na špici žebříčku objevila EU se 7,9 mld. USD (především Francie, Německo a Velká Británie), následovaná Brazílií (7,6 mld. USD). V počtu transakcí vede Německo před USA, Austrálií, Hongkongem a Kanadou. Ruku v ruce s tímto trendem se posouvá těžiště z energetiky a surovin na sofistikovanější projekty (high-tech, vyspělá výroba).
| Region | PZI v mld. USD |
|---|---|
| Celkem | 68,82 |
| Evropa | 6,76 |
| - Velká Británie | 0,33 |
| - Rusko | 0,57 |
| - SRN | 0,41 |
| Asie, z toho | 44,9 |
| - Hongkong | 38,51 |
| - Singapur | 1,12 |
| - Thajsko | 0,70 |
| - Japonsko | 0,34 |
| - Vietnam | 0,31 |
| - Indonésie | 0,20 |
| - Macao | 0,10 |
| Austrálie a Oceánie | 1,89 |
| - Austrálie | 1,70 |
| - Nový Zéland | 0,06 |
| Jižní a Střední Amerika | 10,54 |
| - Panenské ostrovy | 6,12 |
| - Kajmanské ostrovy | 3,50 |
| Severní Amerika, z toho | 2,62 |
| - USA | 1,31 |
| - Kanada | 1,14 |
| Afrika, z toho | 2,11 |
| - JAR | 0,41 |
| - Nigérie | 0,18 |
| - Alžírsko | 6,6 |
Zdroj: Národní statistický úřad ČLR
Nejvíce čínských investic směřuje do automobilového, chemického, informačního, telekomunikačního, důlního a zpracovatelského průmyslu.
Národní rozvojová a reformní komise (National Development and Reform Commission) vydala třetí část katalogu pro čínské investice v zahraničí, který pokrývá 32 zemí. Např. pro sektor ropy a zemního plynu je doporučeno k investicím 9 zemí: Kuvajt, Qatar, Omán, Maroko, Niger, Libye, Norsko, Ekvádor a Bolívie.
Další informace k přímým zahraničním investicím jsou dostupné na www.fdi.gov.cn a www.chinainvest.com.cn.
9.3. České investice v teritoriu
Česká republika sukcedovala do Smlouvy o ochraně a podpoře investic mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky ze dne 4. 12. 1991. Oficiálně k tomuto aktu došlo při návštěvě premiéra Klause v ČLR v roce 1994 výměnou dopisů.
Podle této Smlouvy by měly být na trzích obou zemí vytvořeny pro subjekty smluvní strany stejné podmínky, jaké mají subjekty místní. Není pochyb o tom, že česká strana toto ustanovení plní, o čemž svědčí rostoucí počet čínských firem působících v ČR. Na druhé straně značně negativní zkušenosti českých subjektů s investováním v ČLR byly důvodem pro aktualizaci uvedené smlouvy, ke které došlo v prosinci 2005. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost dne 1. 9. 2006.
Zde jsou uvedeny některé investiční projekty s českou účastí:
- U příležitosti návštěvy prezidenta republiky Václav Klause v dubnu 2004 byl oznámen záměr společnosti Škoda Auto vyrábět vozy modelové řady Octavia v ČLR. Předseda představenstva Škody Auto Detlef Wittig dne 11. dubna 2005 podepsal licenční smlouvu o výrobě s představiteli Shanghai Volkswagen. Výroba byla zahájena na počátku června roku 2007. V březnu 2007 byl otevřen oficiálně první nový showroom vozů Škoda, další autosalóny postupně následovaly. 600 vozidel Škoda Octavia se stalo součástí oficiální flotily vozidel čínského organizačního výboru pro OH a Paralympiádu v Pekingu v srpnu a září 2008. V prosinci 2008 byla zahájena také výroba modelu Fabia, v dubnu 2009 byl představen čínskému trhu model Superb nové řady, jehož výroba a prodej se oficiálně rozběhly v srpnu téhož roku. V současnosti výroba a prodej škodovek v ČLR přesahuje ročně dvěstě tisíc kusů, ČLR se stala v roce 2011 největším trhem automobilky.
- Největší česká finanční skupina PPF rozšiřuje své aktivity v ČLR, přičemž se kromě správy pohledávek angažuje zejména v retailovém bankovnictví a poskytování spotřebitelských úvěrů na nákup zboží dlouhodobé spotřeby (pod značkou Home Credit). Projekt Home Credit byl slavnostně spuštěn za podpory ZÚ Peking v lednu roku 2008, v březnu 2010 získala PPF jako první zahraniční firma jednu ze čtyř pilotních licencí pro tzv. Consumer Finance Company v Tianjinu, od prosince 2010 zahájila činnost nově založená CFC. Skupina působí kromě Tianjinu také v hlavním městě, dále v Shenzhenu, Guangzhou a Chengdu, postupně budou přibývat i další významná města s ohledem na budoucí expanzi.
- Společnost ECM, která se zabývá developerskou činností, dospěla k dohodě s potenciálními partnery o společném investičním projektu na výstavbu obchodně-kancelářských prostor v městské části Zhongguancun v Pekingu (projekty Globe Plaza/ECMall a Metropolis Tower). Úspěšný závěr jednání byl korunován podpisem dohody v srpnu v Pekingu. Na konci září 2009 byl zahájen provoz obchodního domu ECMall, kancelářská budova Metropolis Tower byla otevřena na konci roku. Finanční problémy skupiny však způsobily zastavení dalších záměrů v ČLR a postupný prodej vlastnictví ostatním partnerům.
- TOS Varnsdorf v 1. čtvrtletí 2005 podepsal dohody o založení joint venture s čínskou stranou. Podnik s názvem „TOS Kunming“ sídlí ve stejnojmenném hlavním městě jihočínské provincie Yunnan a zahájil výrobu moderních obráběcích strojů již v r. 2005. Od té doby se daří každoročně významným způsobem rozšiřovat výrobu i prodej nejen na místním trhu.
- Společnost AGROFERT investovala částku cca 20 miliónů USD (zhruba 452 miliónů Kč) ve městě Tongling do výroby oxidu titaničitého ve spolupráci s místní Anhui Xinda Taiye Company. Titanová běloba se zde vyrábí podle technologie přerovské Prechezy, která se touto produkcí zabývá téměř 40 let.
- Společnost RAVAK, největší výrobce sanitárního vybavení v ČR, již několik let vyrábí v továrně u Šanghaje vany a sprchové kouty pod stejnojmennou značkou.
- Společnost Koh-i-noor v Nanjingu vyrábí kancelářské potřeby pro tuzemský trh i zahraničí.
- Green Gas International BV a jeho joint-venture v provincii Shanxi, které se zaměřuje na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie /důlní plyny, skládkové plyny/ a ochranu životního prostředí.
- Škoda Machine Tool vlastní v provincii Liaoning (u města Dalian) továrnu na výrobu obráběcích strojů typu FCW.
- Společnost TESCAN podepsala v roce 2009 v Šanghaji smlouvu o založení společného podniku na výrobu rastrovacích elektronových mikroskopů.
- Společnost Škoda Kingway Electric podepsala v srpnu 2010 smlouvu o založení společného podniku na výrobu dílů pro vagóny metra ve městě Suzhou. Na počátku roku 2012 získala ve veřejné soutěži zakázku za cca 0,5 mld. Kč pro metro v Suzhou.
- Společnost STAVUS podepsala v lednu 2011 v Lanzhou (provincie Gansu) společně s čínským výrobcem nákladních aut Gansu Guotou memorandum o založení joint-venture na produkci traktorových motorů.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Čínská vláda kvůli velkým ekonomickým rozdílům mezi územními celky před časem zahájila velký program pro rozvoj 8 centrálních a 12 západních provincií. Sem patří: Shanxi, Jilin, Heilongjiang, Anhui, Jiangxi, Henan, Hubei, Hunan, Chongqing, Sichuan, Guizhou, Yunnan, Tibet, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Vnitřní Mongolsko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi. Pro uvedené provincie v červnu 2004 Státní rozvojová a reformní komise ČLR a Ministerstvo obchodu ČLR schválily společně nově revidovaný materiál na podporu investic. Dokument má název „Catalogue of Competitive Industries Open to Foreign Investment in the Central and Western Part of China". Pro každou provincii je jmenována řada konkrétních odvětví, která by měla mít větší podporu správních úřadů ČLR.
Nově se pokouší vláda ČLR revitalizovat dřívější průmyslové oblasti na severovýchodě země. Sem patří 3 provincie: Liaoning, Jilin, Heilongjiang. Tyto provincie jsou také předmětem zájmu ZÚ Peking a českých podnikatelských subjektů. Jedním z nadějných projektů pro zahraniční investory může do budoucna být tzv. Greater Tumen Initiative, která zahrnuje území provincie Jilin a příhraničí Ruské federace a Severní Koreje.
Všechny investičně zvýhodněné oblasti Číny (tzn. centrální, severní a západní regiony) jsou však poměrně vzdálené od logistických cest (přístavů) a proto není možné doporučit investici, která má být zaměřena na exportní produkci pro západní trhy (zvýhodnění dané nižší cenou práce a pobídkami většinou nevyváží vyšší náklady na dopravu zboží). Proto se přes všechna opatření vlády stále většina PZI nachází na jihovýchodním pobřeží Činy. Investici do podporovaných regionů lze obecně doporučit především tam, kde nemá být produkce exportována, nýbrž skončí primárně na čínském trhu.
Nejperspektivnější z hlediska investic jsou odvětví, která se teprve začínají otevírat zahraničnímu kapitálu, tj. finanční sektor, domácí obchod a distribuce, služby cestovních kanceláří a dále tzv. high-tech obory, především informační technologie. Na druhou stranu, tato odvětví patří vzhledem k potřebě znalosti místního trhu mezi ta nejsložitější. Mimo uvedené oblasti budou PZI přednostně směrovány do rozvoje zemědělské výroby (nové technologie, zemědělská infrastruktura aj.), energetiky (výroba i rozvod, obnovitelné zdroje energie), dopravy, využití přírodních zdrojů (včetně bezpečnosti v dolech), strojírenství, petrochemie, farmacie, výroby zdravotnického zařízení a projektů zaměřených na vývoz a konsolidaci životního prostředí.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Firma, která se rozhodne investovat v ČLR, musí - výměnou za unikátní příležitost, kterou nabízí trh s téměř půl druhou miliardou potenciálních spotřebitelů - počítat s určitou byrokracií, možnou korupcí, liknavostí státních úředníků, častými nenadálými změnami pravidel a úpravami podmínek, mnohými specifickými technickými překážkami a vysokými mimomzdovými náklady. Problémem v oblasti přímých zahraničních investic byla dříve nízká návratnost kapitálu, která dosahovala v dlouhodobém průměru pouhá 3 % a omezený transfer zisku mimo území ČLR (firmy bývají nuceny se zavázat k reinvestování profitu). Růst návratnosti byl zaznamenán až po roce 2001 díky lepšímu investičnímu prostředí pod vlivem členství ČLR ve WTO. Pro zajímavost uvádíme shrnutí aktuální (třináctého) podnikatelského průzkumu mezi americkými podnikateli sdruženými v komoře Amcham:
- 69 procent všech dotázaných amerických firem produkuje v Číně zboží nebo poskytuje služby výhradně pro čínský trh.
- 71 procent společností věří, že jsou diskriminovány v průběhu udělování podnikatelského oprávnění. Vadí jim zdlouhavost, netransparentnost a délka procesu.
- 35 procent dotázaných se domnívá, že zisk podnikatelského oprávnění je v zásadě komplikovanější než v minulosti.
- Dvě třetiny dotázaných společností považují IPR za důležité pro jejich business – z těchto dvou třetin považuje 70 procent dotázaných ochranu IPR v ČLR za nedostatečnou.
V příloze je také k dispozici aktuální studie o vnímání podnikatelského prostředí v ČLR, zpracovaná EUCCC a konzultantskou společností Roland Berger na počátku roku 2011.
Největší riziko však spočívá v odlišnosti podnikatelského prostředí a mentality lidí, které mají za následek pro západního investora těžko pochopitelné dodržování dohod (dohody jsou většinou dodržovány, pokud je to pro čínskou stranu výhodné). Negativní zkušenosti některých zahraničních firem (vč. českých), které v ČLR investovaly a později byly „vyšachovány“, aniž by se jim vrátila alespoň část jejich investic, musí vést k opatrnosti při nových čínských akvizicích.
Pro větší přehled lze nejčastější rizika shrnout do několika bodů:
- ochrana duševních práv vlastnictví - jedná se o letitý problém, jehož řešení je v místních podmínkách stále pomalé, tresty pro narušitele nízké a riziko kopírování poměrně velké. České firmy však navíc situaci často podceňují; řadě problémů jde zabránit včasnou registrací ochranné známky, monitoringem trhu ve spolupráci se ZÚ Peking a dalšími subjekty, jakož i využíváním nástrojů, které poskytuje členství ČR v EU a WTO. Významnou součástí prevence je také dobře zvolená podnikatelská strategie (kupř. prodej licence místnímu partnerovi, podpora výzkumu a vývoje v mateřské firmě, joint venture v ČLR s větší možností dozoru nad patenty apod.);
- byrokratické překážky - různá nařízení a interní směrnice, jejichž znění a aplikace je obtížné sledovat bez zázemí na místě, omezení při transferu prostředků (v současné době spíš do ČLR než obráceně díky rostoucím devizovým rezervám ČLR), měnící se podnikatelské prostředí podle vládních záměrů (nové zákony, postupné omezování výhod pro zahraniční investory);
- lokální protekcionismus - zejména na místní úrovni, na centrální úrovni v podobě netarifních překážek ve strategických sektorech;
- rozdílná mentalita - odlišnosti kulturní, jiné obchodní zvyklosti (i co se týče např. platnosti smluv);
- jazyková bariéra - význam místních sil, spolehlivých tlumočníků atd.
Souborové přílohy:
-
Business Confidence Survey 2011
(7496 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=71939
-
Organising an investment in China
(3296 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=77746
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
