Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Podmínky hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou upravují následující mezistátní ujednání:

• Statut společné komise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou (Peking, 6. května 1952);
• Dohoda mezi ČSR a ČLR o vypořádání vzájemných pohledávek vzniklých do 9. května 1945 (Peking, 13. listopadu 1957);
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Peking, 28. září 2009, vstup v platnost 4. května 2011);
• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČSSR a vládou Čínské lidové republiky (Peking, 25. května 1988);
• Memorandum o porozumění mezi civilními aeroliniemi Československa a Číny týkající se textu Dohody o letectví a zřízení mezistátních linek mezi Československem a Čínou (Peking, 31. prosince 1987);
• Dohoda o vědeckotechnické spolupráci v oblasti železniční dopravy mezi FMDS ČSSR a Ministerstvem železnic Čínské lidové republiky (Praha, 15. června 1988);
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, prosinec 2005, vstup v platnost 1. září 2006).
• Dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha, 21. července 1992);
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 1. 6. 1995);
• Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky (Praha, 22. 4. 2005);
• Dohoda o spolupráci v zemědělství a potravinářském průmyslu mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství ČLR (Praha, prosinec 2005)
• Dohoda o spolupráci v oblasti lesního hospodářství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Státním lesnickým úřadem ČLR (Praha, prosinec 2005)

Vzhledem ke vstupu ČR do EU byla platnost Obchodně ekonomické dohody mezi vládou ČR a vládou ČLR, uzavřené v Pekingu dne 2. 11. 1993, ukončena dohodou mezi ČR a ČLR ke dni 1. května 2004. Začátkem 2004 byla sjednána nová Dohoda o hospodářské spolupráci, která byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky V. Klause v ČLR dne 22. dubna 2004. Na jejím základě byl ustanoven Smíšený ekonomický výbor, který má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně jako překážky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se SEV sešel v Pekingu v prosinci 2008, další jednání je zatím z čínské strany odkládáno.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Dle českých statistik činil v roce 2011 český vývoz do ČLR 1 667 miliónů USD, dovoz z ČLR dosáhl výše 18 900 miliónů USD. Obrat oproti předchozímu roku stoupl na 20 568 mil. USD při záporném saldu ČR ve výši 17 233 mil. USD.

Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a ČLR

Rok	Vývoz z ČR do ČLR		Dovoz z ČLR do ČR		Obrat		Saldo
Období	mil. USD	+/- v %	mil. USD	+/- v %	mil. USD	+/- v %	mil. USD	+/- v %
2011	1 667,321	33,3	18 900,620	20,5	20 568,664	18,5	-17 233,365	20,6
2010	1 215,560	43,9	15 554,218	46,8	16 769,778	46,6	-14 338,658	47,1
2009	843,886	9,2	10 591,490	-15,1	11 435,376	-15,5	-9 747,604	-16,5
2008	773,013	11,8	12 470,949	36,4	13 243,962	34,7	-11 667,936	38,0
2007	691,653	78,1	9 144,046	65,0	9 835,699	65,9	-8 452,393	64,1

Zdroj: MPO ČR

Značné saldo obchodu v neprospěch ČR je setrvalým problémem obchodních vztahů s ČLR, především proto, že je způsobeno mj. ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh. Po propadu zejména na straně čínských vývozů do ČLR v roce 2009 došlo k obnovení růstové tendence vzájemné obchodní výměny včetně deficitu. Specifickým momentem je skutečnost, že čínské zboží se do ČR dostává přes další země formou reexportů. Podle informací ZÚ Peking se české zboží do ČLR dováželo také přes cca 20 dalších zemí, z nichž  nejdůležitější byly SRN, Rusko, Rakousko a Nizozemí, stejně tak se čínské zboží do ČR reexportovalo přes cca 75 zemí (nejdůležitější byly výše jmenované země plus Tchaj-wan a Velká Británie). Výsledky dvoustranného obchodu se tudíž ve statistice ČR, ČLR i EU výrazně liší.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v roce 2011 (v tis. USD, dle nomenklatury SITC (1))

Zkrácený název tříd	Obrat	Vývoz z ČR	Dovoz do ČR	Saldo
0 Potraviny a živá zvířata	113 231	13 043	100 188	-87 145
1 Nápoje a tabák	4 569	1 210	3 359	-2 149
2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv	186 608	102 984	83 624	19 360
3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	19 702	19 320	382	18 938
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky	235	0	235	-235
5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n.	350 306	67 678	282 628	-214 950
6 Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu	1 288 275	203 088	1 085 187	-882 099
7 Stroje a dopravní prostředky	15 731 879	1 078 209	14 653 670	-13 575 461
8 Průmyslové spotřební zboží	2 873 249	182 354	2 690 895	-2 508 541
9 Komodity jinde nezatříděné	609	0	609	-609
Celkem	18 900 777	1 667 886	15 554 218	-17 232 891

Zdroj: ČSÚ

Vývoj komoditní struktury obchodu mezi ČR a ČLR (srovnání 2010 a 2011, index)

Zkrácený název tříd	Obrat	Vývoz z ČR	Dovoz do ČR
0 Potraviny a živá zvířata	117,3	254,4	109,6
1 Nápoje a tabák	118,8	55,3	202,8
2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv	127,6	113,3	151,0
3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	290,8	298,4	127,3
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky	71,6	x	71,6
5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n.	121,7	104,4	126,8
6 Tržní výrobky tříděné hl. podle materiálu	129,9	117,4	132,5
7 Stroje a dopravní prostředky	122,9	143,0	121,6
8 Průmyslové spotřební zboží	118,2	153,0	116,4
9 Komodity jinde nezatříděné	373,8	x	388,1

Zdroj: ČSÚ

Ve struktuře českého vývozu hrají dominantní roli stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky a různé průmyslové výrobky, z ČLR se především dovážely stroje a přepravní zařízení, různé průmyslové výrobky a tržní výrobky. V českém vývozu enormního růstu v roce 2011 dosáhla opět minerální paliva a potraviny, výrazně se zvýšil vývoz průmyslového zboží, strojů a dopravní prostředky, naopak poklesl vývoz nápojů a tabáku (především ukončení jednorázového vývozu piva jedné značky).

Deset nejdůležitějších položek českého exportu do ČLR v roce 2011

Zboží	Objem v tis. USD
Části, součásti vozidel motorových, osobních, aj. traktorů	105 794
Soustrojí generátorová elektr., měniče rotační	99 716
Přístr., radiolok. ap radiové pro řízení dálkové	83 985
Čerpadla i se zařízením měřícím, zdviže na kapaliny	62 364
Hřídele, aj. převodové převody, kola ozubená apod.	58 907
Odpad šrot měděný	51 019
Motory elektrické, generátory	41 893
Mikroskopy jiné než optické, difraktografy	40 194
Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů,<1000V; konekt.pro opt.vlákna	37 583
Zařízení přídavná stavů, strojů na spřádání ap.	35 058

Zdroj: ČSÚ (HS4)

Deset nejdůležitějších položek čínského vývozu  do ČR v roce 2011

Zboží	Objem v tis. USD
Stroje pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap.	4 912 879
Části strojů psacích, počítacích pro automatické zprac. dat	2 188 336
Přístroje telefonní, ostatní přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jn.	1 893 505
Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizí	1 138 101
Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní	778 943
Diody tranzistory ap zařízení polovodičová aj	451 117
Transformátory, elektrické měniče, statické induktory	316 173
Stroje, přístroje pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů); části	299 173
Tříkolky, kolob.; kočárky pro panenky; panenky; hračky ost.; modely; puzzle	191 038
Obuv ostatní z kaučuku, plastů	184 256

Zdroj: ČSÚ (HS4)

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Spotřební zboží

V poslední době dramaticky roste kupní síla průměrné čínské domácnosti. To se projevuje mimo jiné hlubokou přeměnou v preferencích spotřebitelského chování většiny Číňanů. I přes negativní dopady globálního zpomalení rostl trh s luxusním zbožím v roce 2010 o téměř 16%. Podle očekávání měli Číňané v roce 2011 utratit 16 mld. CNY za luxusní zboží. Na základě současného vývoje lze očekávat, že v roce 2015 bude čínský podíl na celosvětovém trhu s luxusním zbožím činit 20%, čímž předběhne momentálně dominující Japonsko. Další zvýšení spotřební poptávky pak nepochybně přinese také chystaná reforma sociálního a zdravotního pojištění, kterou předpokládá také nový 12. pětiletý plán (2011-2015) – obava o sociální jistoty, kterou by měla reforma rozptýlit, nutí čínské domácnosti neúměrně spořit - téměř 40 procent jejich disponibilního příjmu (např. v USA se tato hodnota dlouhodobě pohybuje mezi 10-15 procenty). Cílem čínských plánovačů je dostat tyto peníze do oběhu a odlehčit tak ekonomice příliš tažené exporty. Pokud se toto podaří, mohlo by to znamenat další dramatický nárůst poptávky po spotřebním zboží.

Potraviny

Specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny a potraviny vysokých jakostních standardů. Například konzumace vína stoupla v roce 2009 meziročně o 32 procent a podle průzkumu trhu společnosti Vinexpo by měla spotřeba vína v Číně dosáhnout v roce 2012 jedné miliardy lahví. V roce 2008 překonala Čína ve spotřebě piva dosavadní jedničku USA (ačkoli Číňané v minulosti pivo téměř nepili). Obavy čínských konzumentů z bezpečnosti domácích potravinových produktů (jako důsledek melaminových afér a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty. Na stravu padne v městských rodinách celých 38 procent, na vesnici až 50 procent výdajů. V čínské tradiční kultuře má navíc téměř každé jídlo velmi detailně definovaný účinek na tělesné a duševní zdraví člověka. Tento potenciál si dobře uvědomují výrobci potravinových doplňků (vitamíny, energetické a funkční nápoje atd.), jejichž trh se v posledních letech raketovou rychlostí zvětšuje. Podle průzkumu společnosti Euromonitor dosáhne objem obchodu s těmito výrobky v příštím roce 51 miliard dolarů (z necelých deseti v roce 2009). Určitou část domácí poptávky po nich jistě pokryjí domácí výrobci, především díky možnosti nabídnout výrobky tradiční čínské medicíny, „rebrandované“ na potravinové doplňky. Zahraničním výrobcům ale nahrává fakt, že zahraniční léky Číňané vnímají jako sofistikovanější a účinnější než tradiční čínské, a dle průzkumů celých 41 procent čínských spotřebitelů neumí potravinový doplněk od léku odlišit. Proto mají tyto specifické zahraniční potraviny, ať už potravinové doplňky, výrobky zdravé výživy či takzvané funkční potraviny (tedy „normální“ potraviny obohacené zdraví prospěšnými složkami) velkou šanci ukrojit z rostoucího trhu výrazný podíl.

Potřeby pro stárnoucí populaci

Demografické rozložení čínské populace hovoří jasně - mezi lety 2011 a 2015 má počet čínských důchodců vzrůst ze 178 na 221 miliónů. To znamená, že do spotřebitelské skupiny, která má jasně definované a velmi specifické potřeby, přibude každý rok téměř 8,6 milionů lidí – tedy populace jednoho Rakouska. Do roku 2030 by se měl počet čínských důchodců ve srovnání s dneškem zdvojnásobit. Čína zároveň bohatne, což se týká také lidí v post-produktivním věku. Podle průzkumu China Research Centre on Aging má 42,8 procent obyvatel městských oblastí v důchodovém věku individuální úspory. Jednoduchost obsluhy, inovativní řešení překonávající pohybová omezení starších občanů, střídmý až tradiční design. To jsou prvky nahrávající jakémukoli výrobku, který se pokusí uspět u této armády nových spotřebitelů.

Důlní technika

Přes veškerou snahu o využití alternativních energií získává Čína i dnes téměř 70 procent energie z uhlí (USA pouze cca 49 procent). Zabezpečení dodávky uhlí tedy vyžaduje obrovské nasazení pracovní síly – specifickým čínským pojmem jsou nelegální doly, kde horníci často dobývají uhlí v téměř středověkých podmínkách. Naprosto nevyhovující pracovní podmínky si pak účtují krutou daň – v roce 2010 sice počet usmrcených horníků mírně klesl na stále nelichotivé číslo 2 400 obětí, zatímco v USA si nehody vyžádaly "pouze" 18 (větší vypovídací hodnotu má pak poměr jednoho úmrtí na vytěžený 1 milion tun, kde však Čína opět prohrává s USA v poměru 1:37!). Je tak nepochybné, že na trhu bude stále více nacházet uplatnění technika, která zraněním a nebo dokonce úmrtím zabraňuje. Toto tvrzení podporuje také prohlášení State Administration of Coal Mine Safety Supervision, podle kterého bude Čína v následujících letech investovat 6 miliard USD do modernizace bezpečnostního vybavené vybavení ve státem vlastněných dolech.

Služby

Kvalita služeb v Číně neroste ani zdaleka tak rychle, jako kvalita zboží. Kvalitně poskytnuté služby jsou tak stále vysoce poptávaným zbožím. Samozřejmě, velká část služeb je v rámci mezinárodním měřítku neobchodovatelných, stále však existuje řada služeb, které „na dálku“ poskytovat lze. Například služby architektů (v Šanghaji kupř. působí již dlouho etablovaná dvojice českých architektů manželů Bendových a nově zde pracují i další architekti z ČR), služby projekčních kanceláří nebo energetických auditorů. Perspektivní jsou však také audiovizuální služby (tvorba animovaných filmů) a finanční služby, které v podobě poskytování spotřebitelských úvěrů v ČLR úspěšně nabízí PPF Home Credit, nebo projekty v oblasti nemovitostí.

Obnovitelné zdroje

Čína si v této oblasti vytyčila za cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ze 6 procent v roce 2006 na 15 v roce 2020. Je bezpochyby perspektivním odvětvím, nicméně vzhledem k zaměření vládních investic do této oblasti (resp. na podporu výrobců zařízení sloužících k ochraně životního prostředí) a extrémní konkurenci ze strany jiných zahraničních výrobců je to také oblast, ve které se prosadí jen výrobky unikátní a s nejvyšší přidanou hodnotou. Potenciál mají specializovaná zařízení sloužící k čištění vod a zařízení a technologie, které se zaměřují na řešení specifických čínských problémů (kupř. otázky eroze a s tím spojené zalesňování). Velký potenciál mají také výrobky, které jsou spojeny s prevencí katastrof nebo s následným odstraňování a minimalizací škod (tedy ochrana životního prostředí v širším smyslu), ať již jde o mobilní čističky vody, balírny vody, protipovodňové hráze či protipovodňové vybavení.

Vodohospodářství

Čína dokázala bezesporu učinit obdivuhodný pokrok v ekonomické oblasti, ovšem za cenu masivního poškození vlastního životního prostředí, proto její zájem o pokrok také v oblasti kvality života svých obyvatel. Pro Čínu se problematika vodních zdrojů, resp. kvalita životního prostředí postupně stává „nefalšovanou prioritou“. V příští dekádě plánuje (dle veřejných zdrojů) zainvestovat 636 mld. USD jen do konsolidace vodního sektoru. Říše středu si je vědoma kritického stavu svých vodních zdrojů, díky čemuž země trpí nedostatkem užitné i pitné vody a přístup k  vodě je napříč čínskou populací extrémně nerovnoměrný. Ministr pro vodní zdroje Lei se z tohoto důvodu rozhodl do roku 2015 dokončit nový systém pro vodní zásobování venkova a pustit se aktivně do konsolidace vodohospodářství.

Nové technologie

Čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech představuje šanci pro inovativní české podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří kupř. nanotechnologie s širokým záběrem možného využití, biotechnologie, nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy.

Letecký průmysl

Čínská vláda již několik let připravuje postupné otevření leteckého prostoru v některých segmentech, kde by mohla převzít řízení provozu civilní správa od ČLOA. Zároveň se chystá investovat do budování regionálních a místních letišť, což by otevřelo cestu menším letadlům, jakož i budoucímu rozvoji soukromého létání včetně sportovních letadel, helikoptér atd. Místní trh se tak v blízké době otevře spolupráci se zahraničními výrobci a dodavateli, koupěschopná poptávka rok od roku narůstá.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

7.5.1. Firmy

• Škoda Praha (energetické strojírenství)
• Vítkovice a.s. (těžké strojírenství, zalomené hřídele, těžké výkovky a odlitky, ekologické strojírenství)
• Škoda Auto, a.s. (firma prodala licenci na výrobu aut Škoda Octavia čínsko–německému joint-venture Shanghai Volkswagen, výroba byla zahájena v červnu 2007)
• PPF, a.s. (poskytování finančních služeb, projekt spotřebitelského financování Home Credit, investiční divize, dle dostupných údajů největší český investor)
• LINET (firma vyhrála v prosinci 2004 tendr organizovaný Ministerstvem zdravotnictví na dodávku elektrických nemocničních postelí, postele byly dodány a postupně instalovány do cca 70 nemocnic na různých místech ČLR)
• První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. (dodávky průběžných plynových turbín sloužící jako generátory vzduchu pro startovací systémy letadel, zařízení pro klimatizaci a proudové motory typu TJ 100. PBS, poprodejní servis)
• TEDOM, s.r.o (firma realizuje projekty na výrobu bioplynu z biologických odpadů a výstavbu kogeneračních jednotek na výrobu energie z bioplynu)
• Evektor-Aerotechnik (firma sídlí v městě Qingdao v provincii Shandong, prodala licenci na výrobu ultralehkého letadla EV-97)
• BVV Veletrhy Brno (v ČLR je firma zastupována tchajwanskou společností Kaigo, resp. její šanghajskou kanceláří, BVV s firmou Kaigo každoročně za pomoci ZÚ Peking a GK Šanghaj prezentují v Pekingu a Šanghaji brněnské výstaviště)
• Moser, Halama, Egermann, Crystalex, Sklárny Květná, Rückl Glass (zastoupení prostřednictvím čínských partnerů)
• VAE CONTROLS Ostrava (prodej zařízení pro petrochemický průmysl prostřednictvím čínských zástupců)
• Chemoprojekt (projektování a dodávky technologií pro chemický a petrochemický průmysl)
• ECM Group (developerské projekty - úspěšná akvizice dvou budov ve výstavbě v městské části Zhongguancun v Pekingu, jedna z největších českých investic v ČLR)
• Ferrit (v roce 2007 firma prodala první důlní zařízení do ČLR a v roce 2008 založila svou kancelář v Pekingu)
• Green Gas International BV (projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie /důlní plyny, skládkové plyny/ a ochrany životního prostředí)
• WIKOV (reprezentační kancelář v Pekingu, výroba větrných elektráren)
• Albion Group (dovoz a distribuce Karlovarské Becherovky do ČLR)
• LASVIT (prodej skleněných výrobků dle vlastního designu, vybavení hotelů, kancelářských budov apod.)
• Alpine Pro (výroba outdoorového vybavení, oblečení apod.)
• ZKL a. s. (kuličková ložiska)

7.5.2. Joint ventures

České projekty v ČLR :

• Lang Fang PAN Vítkovice Environmental Engineering, Langfang - společný podnik na výstavbu ekologických zařízení. V září 1998 založily Vítkovice společný podnik v Langfangu, jehož hlavní náplní je projekce, engineering a výstavba ekologických zařízení v ČLR. Prvním projektem byla výstavba bioplynové stanice, která byla částečně financována v rámci prostředků rozvojové pomoci poskytované Českou republikou. Vítkovice považují biostanici m.j. za referenční stavbu, která by měla otevřít další možnosti pro ekologické projekty v Číně. Hodnota základního jmění společného podniku dosahuje 1,9 mil. USD.
• Dceřiná firma Škoda Machine Tool pod názvem Eastern Skoda Machine Tool Modernization Co., Ltd. působí ve městě Dalian. Jedná se o společný podnik na modernizaci obráběcích strojů, zejména těch, které v minulosti dodala firma Škoda Machine Tool. Podnik slouží i jako servisní a školicí středisko pro výrobky uvedené plzeňské firmy.
• KOH-I-NOOR Firma v roce v roce 2004 zahájila provoz své dceřiné společnosti v Nanjingu, hlavním městě provincie Jiangsu (výroba tužek).
• Hong Ye SVIT Machinery Co., Ltd. je společný podnik, založený českou firmou ZPS Prefix a.s. s čínskou společností Hong Ye Machinery Company Ltd. v městě Dagang-Yancheng v provincii Jiangsu. Nový závod je na výrobu sekacích strojů určených pro obuvnický průmysl v Číně i v ostatních zemích. Spolu s osmi pobočkami v Číně slouží jako servisní a prodejní organizace i pro české stroje.
• Broumovské strojírny - Tangshan Broumov Cleaning Machinery Co. Ltd. - společný podnik na výrobu myček osobních automobilů.
• TOS Kunming - společný podnik společnosti TOS Varnsdorf na výrobu obráběcích strojů byl otevřen v r. 2005 v hlavním městě Kunmingu v jihočínské provincii Yunnan.
• Saurer CZ (dříve Elitex Červený Kostelec)
• Agrofert Holding, a.s. – v roce 2006 firma investovala ve městě Tongling do závodu na výrobu titanové běloby.
• RAVAK, a. s. – RAVAK SHANGHAI BATHROOM EQUIPMENT – výroba sprchových koutů a van v továrně u Šanghaje
• TESCAN - od roku 2009 JV v Šanghaji na výrobu rastrovacích elektronových mikroskopů
• Škoda Kingway Electric - od srpna 2010 JV firmy Škoda Electric a.s. v Suzhou na výrobu trakčních motorů pro vagóny metra, získala veřejnou zakázku v hodnotě 0,5 mld. Kč pro metro v Suzhou
• Stavus Příbram - v lednu 2011 podepsáno memorandum o vytvoření JV na výrobu traktorových motorů s Gansu Gaotou ve městě Lanzhou (provincie Gansu)

Čínské projekty v ČR

CITIC MARMES BICYCLES CZ,s.r.o. byl společným podnikem čínské státní společnosti CITIC TIANJIN CO. a české společnosti MARMES CZ s.r.o. založený v září roku 2007 v Lanškrouně. Společnost na výrobu jízdních kol se zabývala návrhem, designem, výrobou a prodejem jízdních kol a jejich komponentů a servisem těchto kol v celé České republice a v Evropě. Původní plány na výstavbu nového závodu se však neuskutečnily a v létě 2010 společnost skončila v likvidaci.

Dne 29. 3. 2006 byl položen základní kámen pro výstavbu továrny na barevné televize s plochou obrazovkou v severní průmyslové zóně města Nymburk. Jedná se o investici čínské firmy Changhong, která sídlí ve městě Mianyang v provincii Sichuan, a je doposud zřejmě největší čínskou investicí v ČR (více než 660 mil. Kč). V současné době továrna v Nymburce vyrábí kolem 300 tis. televizorů ročně, výrobní kapacita je postavena až na 1 milión kusů. Changhong podle dostupných údajů plánuje další investice do výroby bílé elektroniky.

Čínská potravinářská společnost Shanghai Maling Aquarius se rozhodla ve spolupráci s firmou Gastro Sunwick s.r.o. pro výstavbu závodu za 450 miliónů korun v ČR. Svou první investici v Evropě umístila do Hrobčic na Teplicku, kde již byla zahájena v roce 2007 výroba originálního čínského luncheon meatu, vepřového ve vlastní šťávě a klasické šunky v plechovém obalu. Koncem roku 2011, kdy by výrobní závod měl dosáhnout produkce na úrovni své plánované kapacity, by se počet zaměstnanců měl ustálit na 150 osobách. V roce 2010 vyrobil podnik 3-4 tisíce tun masových výrobků, plán pro další roky uvádí kolem 10 tis. tun. Na českém trhu skončí cca 10 % produkce, většina směřuje na vývoz do EU, Asie a USA.

Čínští telekomunikační giganti Huawei a ZTE založili v ČR zastoupení a spolupracují s českými telefonními (mobilní i pevné linky) a datovými operátory na celé řadě projektů. Firma Huawei rozšířila v posledních letech své aktivity také o prodej mobilních telefonů včetně chytrých telefonů IDEOS koncovým zákazníkům. Počet zaměstnanců firmy se pohybuje kolem 350 osob a roční obrat na českém trhu již přesáhl 1,6 mld. Kč v roce 2010.

Firma NOARK zabývající se vývojem, výrobou a distribucí elektrotechnických přístrojů a komponentů zahájila svou expanzi také na českém trhu prostřednictvím firmy NOARK Electric Česká Republika. V ČR zatím sice jističe nevyrábí, ale má zde svou evropskou centrálu a v budoucnu možná i oddělení pro výzkum a vývoj.

Firma Shanxi Yuncheng Plating Group vyrábí ve středočeském Nymburce (Yuncheng Plate-making CZ s. r. o.) kotouče pro tiskařské stroje.

Mezi další projekty patří aktivity firmy Shandong Linyi Yuli Foodnuts, která vložila přes 50 miliónů korun do pražírny oříšků KK Foodstuffs. Společnost Beijing Fight Company za 12 miliónů korun pořídila provoz na výrobu křišťálového skla v Novém Boru.

7.5.3. Uvažované nové projekty

• Finanční skupina PPF rozšiřuje své aktivity na čínském trhu. Po úspěchu ve střední Evropě a v Rusku zahájila v několika provinciích aktivity v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů občanům (Home Credit). V únoru roku 2010 získala PPF jako první a jediná zahraniční společnost licenci na provozování tzv. Consumer Finance Company, v prosinci byla oficiálně zahájena činnost CFC v Tianjinu. V závislosti na vyhodnocení projektové fáze ze strany čínské vlády bude rozhodnuto o dalším rozšíření projektu, tj. i možné větší expanzi PPF Home Creditu.
• Čínské firmy sondují český trh pro případný vstup do realitních projektů, stavebnictví a technologických oborů (kupř. solární a větrné elektrárny, dopravní strojírenství).

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Poptávek po českém zboží od čínských partnerů nepřichází na zastupitelský úřad mnoho. Ekonomický úsek všechny zpracovává a zveřejňuje na internetové stránce BusinessInfo (www.businessinfo.cz) nebo je předává Hospodářské komoře ČR či přímo českým firmám. V některých případech je postupuje též kanceláři Czechtrade v Šanghaji nebo v Chengdu. Většinou čínští zákazníci kontaktují zastoupení našich firem přímo.

Poptávky jsou především z těchto oblastí: obráběcí stroje a nástroje včetně dílů, energetika, mléčné výrobky, sklo, bižuterie, pivo apod.

Pokud jde o poptávky z České republiky, ve velké většině se jedná o žádosti na sehnání čínského partnera za účelem dovozu do ČR. Firem, které by chtěly najít čínského partnera pro export svých výrobků do ČLR, je zpravidla méně, postupně se však jejich počet zvyšuje i v souvislosti se stále ještě citelnými dopady celosvětové krize. Jedná se o nabídky spotřebního zboží, energetických zařízení, obráběcích strojů, důlních strojů, potravinářských strojů, průmyslových výrobků aj.

Pokud jde o výrobní kooperaci v ČLR, ze strany čínských podniků je obrovský zájem o výrobu nejrůznějšího zboží. Předpokládají však kapitálově silného partnera, který si může dovolit jen zisk malý nebo v delší perspektivě, a proto jejich nabídky nebývají vhodné pro české podniky. Naopak z české strany, když firma zamýšlela vyrábět v ČLR, většinou měla již delší tradici působení na místním trhu a partnery na čínské straně si zvolila podle svých předchozích zkušeností.

Upozornění!

V souvislosti s poptávkami čínských firem, zvlášť pokud jsou směřovány přímo na firmu bez zprostředkování ZÚ nebo ZK CzechTrade, jsou nezvykle atraktivní, cenové podmínky jsou akceptovány bez vyjednávání apod., ZÚ Peking důrazně doporučuje opatrný postup a nejlépe prověření čínského potenciálního partnera před zahájením obchodních jednání, neřkuli před placením dodávky předem. Bližší informace lze nalézt na stránkách ZÚ Peking (www.mzv.cz/beijing)  nebo ZK CzechTrade (www.czechtradeoffices.com), případně zjistit telefonickým nebo mailovým dotazem.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Do roku 2005 poskytovala ČR rozvojovou pomoc ČLR na základě stanovených prioritních oblastí spolupráce. Vítkovice, a.s. tak dokončily projekt rozvojové pomoci do ČLR na výstavbu bioplynové stanice v provincii Vnitřní Mongolsko, další projekt (původně ve městě Nanchang) je však zatím stále ve fázi příprav díky změnám na čínské straně.

V lednu 2005 vláda ČR schválila „Strategii prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v ČLR“, v níž nepokládá ze účelné počítat s dalším pokračováním této pomoci ČLR. Toto rozhodnutí bylo později zakotveno v nové koncepci poskytování zahraniční rozvojové spolupráce ČR, kde již ČLR nefiguruje mezi prioritními zeměmi.

Ačkoli Česká republika již rozvojovou pomoc neposkytuje, čeští podnikatelé mohou čerpat informace o aktuálních, otevřených projektech financovaných z fondů EU pro ČLR na internetových stránkách:

https://webgate.ec.europa.eu/europeaid/online-services/index.cfm?do=publi.welcome&nbPubliList=50&orderby=upd&orderbyad=Desc&searchtype=AS&pgm=7573836&ZGEO=35405&debpub=&finpub=&aoet=36538&aoet=36539

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V roce 2011 tvořil vývoz služeb do ČLR 1 090 mil. Kč, dovoz 10 452,1 mil Kč a vzájemná bilance skončila schodkem ve výši 9 362,1 mil Kč.

Vývoj vzájemné výměny v oblasti služeb mezi ČR a ČLR

Položka	Příjmy (mil. CZK)	Výdaje (mil. CZK)	Saldo (mil. CZK)
Služby celkem	1 090	10 452,1	-9 362,1
Doprava, z toho:	720,5	9 801,6	-9 081,1
- námořní doprava	82,4	72,5	9,9
- letecká doprava	271,1	990,1	-718,9
- silniční doprava	272,8	7 610,9	-7 338,1
- železniční doprava	75,8	1 093,1	-1 017,3
Cestovní ruch, z toho:	200,3	20,9	179,4
- soukromé cesty	0,0	20,9	-20,9
- pracovní cesty	200,3	0,0	200,3
Ostatní služby, z toho:	169,1	629,5	-460,4
Služby výpočetní techniky a informační služby	30,5	2,7	18,1
Pojišťovací služby	29,2	431,8	-402,7
Ostatní služby obchodní povahy, z toho:	85,3	149,6	-64,3
- různé obchodní, odborné a technické služby	85,3	100,1	-14,7
- obchodní operace se zbožím a ostatní služby související s obchodem	0,0	49,6	-49,6
Vládní služby jinde nezařazené	15,4	28,2	-12,8

Zdroj: ČNB

Nejvíce se na bilanci služeb podílely dopravní služby, kde také ČR zaznamenala největší deficit.

V teritoriu úspěšně působí kupř. následující firmy v oblasti služeb:

• BVV Veletrhy Brno (společnost v ČLR zastupuje tchajwanská společnost Kaigo, resp. její šanghajská kancelář)
• ECM (developerská společnost)
• PPF (finanční služby)

Na ZÚ Peking se poskytovatelé služeb obracejí spíš v ojedinělých případech. Jednalo se např. o IT firmu nabízející webový design, poskytování tlumočnických, překladatelských a právních služeb, v poslední době přibyly případy služeb pro leteckou dopravu (školení pilotů).

Mezi perspektivní oblasti patří:

• Informační technologie - dle plánů 12. pětiletky (2011 – 2015) má být nadále podporován rozvoj informačních technologií. Počet uživatelů internetu v roce 2011 dosáhl 513 mil. osob, což je více než jedna třetina populace. Předpokládá se, že bude dále růst zájem o internetové služby a to především prostřednictvím mobilních telefonů.
• Cestovní ruch - v roce 2011 dosáhl počet čínských turistů mířících do zahraničí 70,25 milionů. Dle China National Tourism Administration se ČLR stane do roku 2015 největším zdrojem turistů na světě.
• Poradenství v oblasti ochrany životního prostředí - jedním z problémů ČLR je díky jejímu rychlému vývoji zhoršující se stav životního prostředí, znečištění vody, vzduchu i půdy a s tím spojené zdravotní obtíže obyvatelstva.
• Poradenství v oblasti energetického auditu – zapadá do snah Číny snižovat energetickou náročnost průmyslu, spotřebičů (a tedy i budov).
• Poradenství v oblasti bezpečnosti práce v uhelných dolech - v důsledku mimořádně naléhavých potřeb, obrovského objemu nerostných surovin a velmi slabě nastavených a kontrolovaných standardů bezpečnosti práce dochází k neobyčejně vysokému počtu nehod v průmyslových zařízeních, především v uhelných dolech.
• Poradenství a služby pro leteckou dopravu - tento druh dopravy čeká v příštích letech výrazný rozvoj a ČLR chybí dostatečné kapacity personálu, zejména vyškolených kvalitních pilotů.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR v ČLR je pokryto zákonem o pracovní smlouvě ČLR (k dispozici ke stáhnutí na webové stránce www.fdi.gov.cn v sekci Law). Dle tohoto zákona cizinci mohou pracovat v ČLR. Organizace či osoby zaměstnávající cizince v ČLR jsou povinny splnit všechny nezbytné formality u příslušných pracovních úřadů. Tyto pracovní úřady jsou zodpovědné za udělení schválení a vedení registrací. Těmito institucemi jsou všechny pracovní odbory v provinciích, autonomních oblastech, samosprávných městech a jejich pověřené pracovní odbory na úrovni prefektur a měst.

Český občan, který chce být zaměstnán v ČLR, musí:

• být starší 18 let a v dobré zdravotní kondici,
• ovládat profesní dovednosti a mít pracovní zkušenosti vyžadované pro zamýšlené zaměstnání,
• mít čistý záznam v rejstříku trestů,
• mít již potvrzeného zaměstnavatele,
• vlastnit platný cestovní pas či jiný mezinárodní cestovní dokument,
• být způsobilý získat povolení k zaměstnání a k pobytu pro cizince po příjezdu do ČLR.

Podání žádosti:

Zájemce se musí zaregistrovat u centra pro registraci zahraniční pracovní síly (foreign labour employment service centre), které spadá pod místní pracovní úřad na městské úrovni. Vyžadují se následující doklady:

• kopie obchodní licence (zaměstnavatele),
• kopie stránek s osobními údaji a aktuálním vízem v platném cestovním pasu zaměstnance,
• formulář žádosti o zaměstnávání cizinců ve dvojím vyhotovení (Application Form for the Employment of Foreigners),
• vyplněný registrační formulář (Foreigner Employment Registration Form), k němuž je připojena fotografie spolu s další barevnou fotografií (nezastřiženou) větší než 2,54 cm x 2,54 cm,
• originál pracovní smlouvy (nebo jmenovací dekret, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání v případě, že pracovní smlouva ještě nebyla podepsána),
• lékařská zpráva o zaměstnanci.

Všechny formuláře jsou k dispozici na místním pracovním úřadě na městské úrovni a musí být použity. K provedení registrace a schválení jsou obvykle vyžadovány 4 pracovní dny od doby předložení dokumentů. Výše administrativního poplatku se liší dle jednotlivých městských pracovních úřadů. Obvyklá výše je v desítkách RMB za měsíc (např. ve městě Shenzhen činí 80 RMB/osoba za měsíc).

Doba platnosti povolení k zaměstnání závisí na trvání platnosti pracovní smlouvy, obvykle však povolení platí jeden nebo dva roky. Doporučuje se podat žádost o prodloužení tohoto povolení jeden měsíc před vypršením stávajícího povolení. Pro prodloužení povolení se vyžaduje předložit následující dokumenty:

• vyplněný formulář žádosti o prodloužení (Employment Permit Extension Application Form) nesoucí razítko zaměstnavatele,
• kopie obchodní licence zaměstnavatele,
• kopie cestovního pasu,
• kopie pracovní smlouvy (nebo jmenovacího dekretu, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání, jestliže pracovní smlouva nebyla podepsána).

V původním povolení k zaměstnání by mělo být specifikováno, že žádost o prodloužení musí být podána jeden měsíc dopředu před vypršením. V případě podání žádosti o prodloužení po vypršení již původního povolení, je potřeba znovu projít lékařskými prohlídkami.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu