- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Čínský zahraniční obchod doznal po zrušení monopolu zahraničního obchodu v roce 1979 radikálních změn, způsobených obrovskými nároky na modernizaci průmyslových technologií a nedostatkem cizí měny pro realizaci ambiciózních plánů na jejich dovoz. Jednotlivá ministerstva, proviniční vlády, armáda i mamutí státem vlastněné podniky získaly pravomoc k vytvoření vlastních podniků zahraničního obchodu (podobně jako PZO v ČSSR), ostatní výrobci zboží mohli požádat o svolení k zahraničnímu obchodu. Byly vytvořeny první čtyři zvláštní ekonomické zóny (ZEZ ve městech Shenzhen, Zhuhai, Shantou v provincii Guangdong /Kanton/ a Xiamen v provincii Fujian), které měly za úkol přilákat investice do zpracovatelského průmyslu pro export. Pátou a poslední ZEZ byl v roce 1984 ostrov Hainan. Provinční vlády a společnosti v jejich působnosti byly podporovány v rozvíjení exportních kapacit a potřebné infrastruktury pro ekonomický rozvoj. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - obchod rostl obrovským tempem, počet místních firem s oprávněním pro zahraniční obchod vzrostl z 900 v roce 1985 na 16.000 v roce 2000.
V roce 1994 nahradil dosavadní systém řízení zahraničního obchodu prostřednictvím interních administrativních opatření a směrnic Zákon o zahraničním obchodě (Foreign Trade Law). Tento zákon uvedl principy provádění zahraničního obchodu v ČLR ve větší míře do souladu s požadavky Světové obchodní organizace (WTO) na transparentní regulační systém.
Řídícím orgánem pro tuto oblast se stalo nejprve Ministerstvo pro zahraničně-ekonomické vztahy a obchod (MOFERT, 1982), později přejmenované na Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomické spolupráce (MOFTEC, 1993) a od roku 2003 na Ministerstvo obchodu (MOFCOM). V roce 2001 bylo umožněno obchodování se zahraničím také čínským soukromým subjektům a obchodním firmám s podílem zahraničního kapitálu.
Nejvýraznější událostí v oblasti zahraničního obchodu ČLR v poslední dekádě se stal vstup země do Světové obchodní organizace v roce 2001. V souladu s přístupovými závazky ČLR získaly všechny podnikatelské subjekty plné právo k zahraničně-obchodní činnosti. V roce 2004 byla přijata změna Zákona o zahraničním obchodě, která posílila harmonizaci čínského obchodního systému s principy WTO zejména uvolněním zahraničně-obchodní regulace a zlepšením ochrany práv duševního vlastnictví.
Dá se říci, že výsledkem liberalizace zahraničního obchodu spolu s postupnou devalvací jüanu se stal masivní příliv investic do zpracovatelského i výrobního sektoru, což vedlo k ohromujícímu nárůstu čínského zahraničního obchodu. I nadále však platí, že ČLR hodlá především posilovat svou soběstačnost namísto závislosti na dovozech, proto přikládá velký význam transferům technologií a regulování přílivu zahraničních investic do prioritních oborů. Dalším klíčovým aspektem čínského zahraničního obchodu je snaha o zajištění stabilních dodávek surovin a materiálů pro nepřetržitě rostoucí výrobní sektor. V souladu s doporučením mezinárodních institucí a konzultantů čínská vláda již od roku 2007 provádí politiku restrikcí nízkonákladové a vůči životnímu prostředí likvidační výroby, zatímco se snaží posílit výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Čínský zahraniční obchod pokračoval v roce 2011 výrazným růstem. Celkový objem zahraničního obchodu vzrostl z 2 972,76 mld. USD v roce 2010 na 3 642,1 mld. USD, tj. o 22,5 %. Vývoz stoupl o 20,3 %, dovoz o 24,9 %. Obchodní přebytek ČLR se již třetím rokem snížil o 15,3 % na 155,1 mld. USD. Vývoj za posledních 5 let je zřejmý z následující tabulky:
| Rok | Obrat | Export | Import | Saldo |
|---|---|---|---|---|
| 2011 | 3 642 100 | 1 898 600 | 1 743 500 | 155 100 |
| 2010 | 2 972 760 | 1 577 930 | 1 394 830 | 183 100 |
| 2009 | 2 207 200 | 1 201 700 | 1 005 600 | 196 100 |
| 2008 | 2 561 600 | 1 428 500 | 1 133 100 | 295 400 |
| 2007 | 2 173 833 | 1 218 015 | 955 818 | 262 196 |
Zdroj: čínské celní statistiky, MOFCOM, Národní statistický úřad
Celkový podíl ČLR na světovém obchodu poskočil z 9 % v roce 2009 na 10 % v roce 2010 (z pouhých 3 % v roce 1999). Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v roce 2020 již Čína ukrojí z celosvětového obchodu celých 17 %. Podle odhadů EIU v roce 2012 se růst zahraničního obchodu ČLR zpomalí díky nepříznivé mezinárodní situaci a slabé poptávce v USA a EU - dovoz by se měl zvýšit o 9,1 % a vývoz pouze o 7,1 %. Očekává se, že i navzdory rostoucím mzdovým nákladům, ceně půdy, posilování CNY atd. zůstane dovoz klíčovým hybatelem ekonomického růstu země, výše obchodního přebytku však již nedosáhne úrovně před globální krizí. Většinu růstu v případě dovozů obstarají suroviny a materiály pro rostoucí spotřebu čínského průmyslu, jejichž ceny si udržují poměrně vysokou úroveň.
Z informací Čínské celní správy je patrné, že v roce 2011 nejvíc vzrostly vývozy do Latinské Ameriky (o 32,6 %), dále na Střední východ (+25,9 %), Austrálie a Oceánie (+ 24,6 a 23,9 %), Afriky (o 23,8 %), Asie (o 22,5 %), Evropy (o 16,2 %) a Severní Ameriky (o 14,5 %). Největší přírůstky v dovozech zaznamenaly trhy na Středním východě (o 51,6 %), v Africe (37,9 %), Austrálii a Oceánii (35,3 a 34,8 %), následovány Evropou (33,2 %)Latinskou Amerikou (30,4 %), Severní Amerikou (23,3 %) a Asií (15,7 %).
ČLR pokračuje v podepisování a sjednávání dohod o volném obchodu (FTA) se zahraničními partnery. Na začátku roku 2012 měla podepsaných deset dohod FTA s osmnácti zeměmi/uskupeními (včetně ECFA a ujednání s Hongkongem a Makaem), vyjednávala o pěti smlouvách a zvažovala čtyři další. V letech 2008 a 2009 tak podepsala FTA s Novým Zélandem a Peru, v dubnu roku 2010 s Kostarikou (více informací na http://fta.mofcom.gov.cn/english/index.shtml). V září 2010 byla dojednána nejvýznamnější bilaterální smlouva mezi ČLR a Tchaj-wanem (Economic Co-operation Framework Agreement, ECFA), díky níž byla snížena cla u 539 položek tchaj-wanského vývozu a 267 čínských výrobků. Nejvýznamnější novou FTA posledních let, kde je Čína smluvní stranou, je však nepochybně dohoda ASEAN–China Free Trade Area (ACFTA), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2010 – na základě této dohody vznikla třetí největší zóna volného obchodu (po EEA a NAFTA) s celkovým HDP 6 trilionů USD. Jednání s dalšími zeměmi nejsou tak snadná - Indie váhá s uzavřením dohody, negociace s Austrálií postupují pomalu, Japonsko dlouho přistupovalo chladně k čínským nabídkám, nicméně byla zahájena společná studie o možné dohodě. Poněkud lépe se vyvíjí rozhovory s Jižní Koreou.
Jednání o nové Dohodě o partnerské spolupráci (PCA) s EU nadále pokračují a obchodní část tvoří významnou část dokumentu.
Dalším tématem, jež ČLR intenzivně projednává s ostatními státy, je otázka přiznání statutu tržní ekonomiky. Brazílie, ASEAN, Nový Zéland, Argentina a Švýcarsko tak již učinily, v jednáních s EU či USA patří tato otázka ke klíčovým bodům jednání.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Co se týče teritoriální struktury zahraničního obchodu ČLR, velká část exportu ČLR jde přes Hongkong, který je ve statistikách ČLR vykazován odděleně, a tím dochází ke zkreslení výše skutečného čínského exportu např. do Evropy. Podle zveřejněné statistiky dosáhl obrat s Hongkongem úrovně 281,5 mld. USD, přičemž export představoval 268 mld. USD a import pouze 15,5 mld. USD (tedy saldo 252,5 mld. USD). Tato záležitost se promítá i do statistik zahraničního obchodu s Českou republikou.
Následující tabulka ukazuje údaje za celý rok 2011 pro nejdůležitější čínské obchodní partnery a vybrané země (seřazeno podle výše obratu):
| Obrat | Vývoz z ČLR | Dovoz do ČLR | Saldo | |
|---|---|---|---|---|
| EU celkem | 567,2 | 356,0 | 211,2 | 144,8 |
| USA | 446,7 | 324,5 | 122,2 | 202,3 |
| ASEAN | 362,9 | 170,1 | 192,8 | -22,7 |
| Japonsko | 342,9 | 148,3 | 194,6 | -46,3 |
| Hongkong | 281,5 | 268,0 | 15,5 | 252,5 |
| Korejská republika | 245,6 | 82,9 | 162,7 | -79,8 |
| Tchaj-wan | 160,0 | 35,1 | 124,9 | -89,8 |
| Austrálie | 116,6 | 33,9 | 82,7 | -48,8 |
| Brazílie | 84,2 | 31,8 | 52,4 | -20,6 |
| Rusko | 78,9 | 38,9 | 40,3 | -1,4 |
| Indie | 73,9 | 50,5 | 23,4 | 27,1 |
Zdroj: čínské celní statistiky
Jak lze vidět z tabulky, největšími obchodními partnery ČLR jsou Evropská unie, USA a ASEAN. Největší kladné saldo má ČLR s USA a Evropskou unií (nepočítaje Hongkong). Hodnota vývozu do Hongkongu je také vysoká, ale přes něj zboží dále proudí do ostatních států, takže skutečný tok zboží do USA a EU je vyšší než uvedené údaje.
Největšími odběrateli čínského zboží jsou Evropská unie, USA, Hongkong, země ASEAN a Japonsko, zatímco mezi největší dodavatele do ČLR patří Evropská unie, Japonsko, země ASEAN, Korejská republika, Tchaj-wan a USA.
| Země | Vývoz z ČLR | Nárůst v % |
|---|---|---|
| Evropská unie | 356,0 | +14,4 |
| USA | 324,5 | +14,5 |
| Hongkong | 268,0 | +22,8 |
| ASEAN | 170,1 | +23,1 |
| Japonsko | 148,3 | +22,5 |
Zdroj: čínské celní statistiky
| Země | Dovoz do ČLR | Nárůst v % |
|---|---|---|
| Evropská unie | 211,2 | +25,4 |
| Japonsko | 194,6 | +10,1 |
| ASEAN | 192,8 | +24,6 |
| Korejská republika | 162,7 | +17,6 |
| Tchaj-wan | 124,9 | +7,9 |
| USA | 122,2 | +19,6 |
Zdroj: čínské celní statistiky
EU je nadále s hodnotou vzájemného zahraničního obchodu 567,2 mld. USD za rok 2011 (nárůst o 18,2 % proti roku 2010) největším obchodním partnerem ČLR (ČLR je 2. největším obchodním partnerem EU). Vývoz z ČLR do EU činil 356 mld. USD (nárůst o 14,4 %) a dovoz z EU do ČLR 211,2 mld. USD (nárůst o 25,4 %), obchodní přebytek ve prospěch ČLR dosáhl 144,8 mld. USD ve srovnání s 142,7 mld. USD za rok 2010. Komoditní struktura zahraničního obchodu mezi ČLR a EU je velice široká od výrobků s nízkou přidanou hodnotou (suroviny, textil, zemědělské výrobky) až po elektromechanické a hi-tech výrobky. Čínský vývoz hi-tech výrobků do EU významně roste (hlavní vývozní položky zahrnují počítače a jejich části, elektrické výrobky, telekomunikační zařízení a jejich části).
6.3. Komoditní struktura
| 2011 | Vývoz z ČLR | |
|---|---|---|
| mld. USD | změna v % | |
| Elektrická zařízení a domácí spotřebiče | 217,9 | +15,2 |
| Telekomunikační zařízení a díly | 216,8 | +14,0 |
| Kancelářské stroje a stroje pro automatické zpracování dat | 210,4 | +7,2 |
| Oděvy a doplňky | 153,8 | +18,5 |
| Textilní příze, látky a galanterie | 94,4 | +22,8 |
| Průmyslové výrobky a díly | 79,8 | +23,9 |
| Výrobky z kovů | 66,2 | +24,6 |
| Automobily | 59,5 | +34,3 |
| Železo a ocel | 55,5 | +40,2 |
| Vědecké přístroje a zařízení | 48,7 | +15,5 |
| 2011 | Dovoz do ČLR | |
| mld. USD | změna v % | |
| Elektrická zařízení a domácí spotřebiče | 287,3 | +9,5 |
| Ropa a ropné produkty | 237,9 | +44,9 |
| Železná ruda a šrot | 178,0 | +34,8 |
| Vědecké přístroje a zařízení | 82,4 | +9,6 |
| Automobily | 65,1 | +32,1 |
| Organické chemikálie | 63,5 | +31,8 |
| Kancelářské stroje a stroje pro automatické zpracování dat | 57,5 | +2,5 |
| Neželezné kovy | 56,2 | +13,9 |
| Různé průmyslové stroje | 53,6 | +25,5 |
| Plasty v primární podobě | 53,3 | +9,6 |
Zdroj: čínské celní statistiky
Od vstupu ČLR do WTO podíl hotových výrobků na celkových vývozech stoupl na 95%, z nichž největší část tvořila elektrická zařízení (v roce 2011 +15,2 %), telekomunikační zařízení a s nimi související produkty (+14 %), dále kancelářské stroje a zařízení (+7,2 %) a oděvy (+18,5 %). Většina těchto výrobků je produkována zahraničními společnostmi v exportních zpracovatelských zónách, což dokazuje, že se Čína stala nedílnou součástí výrobního řetězce IT výrobků, nicméně klíčová technologie zůstává nadále mimo ČLR. Čína je také významným světovým dodavatelem oděvů, prádla či textilu, stejně jako železa a oceli či průmyslových strojů a zařízení, která již opět po propadu v roce 2009 registrují růstový trend.
Podobně jako v uplynulých letech, čínské dovozy v roce 2011 byly tvořeny především surovinami a materiály pro investice do infrastruktury a exportní výrobu. Podíl těchto komodit dosáhl 35 % v celkových dovozech do ČLR a jejich hodnota vzrostla oproti roku 2010 o více než 41 %, což odpovídalo především zvýšené poptávce po ropě a dalších surovinách. Čínské dovozy surové ropy vzrostly v roce 2011 o 45,5 % na 196,7 mld. USD, což znamenalo druhé místo za USA mezi největšími světovými dovozci této suroviny. Díky mohutným investicím do infrastruktury pokračovaly také dodávky železné rudy (nárůst o 41,6 % na 112,4 mld. USD).
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
6.4.1. Doklady vyžadované při dovozu
Na počátku roku 2012 byl publikován akutální seznam dovozního a vývozního zboží, které spadá pod kontrolu kvality AQSIQ (List of Import and Export Commodities Subject to Legal Inspection), obsahující 5 401 položek. Zboží, které má výjimku a nepodléhá této kontrole, je definováno takto:
- všechny položky vyjmenované AQSIQ s historicky doloženou odpovídající úrovní kvality,
- vzorky, dárky, zboží určené na výstavu a ostatní výrobky, které nejsou určeny k prodeji, pokud není stanoveno jinak čínskou vládou nebo specifikováno v obchodních smlouvách,
- vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím společného podniku pro kontrolu kvality, uznávaným AQSIQ,
- vyjmenované položky, které prošly kontrolou prostřednictvím autorizované zahraniční organizace v jedné ze zemí, s níž má ČLR uzavřenu dohodu o vzájemném uznávání.
Při vstupu zboží z ciziny do čínského přístavu či jiného vstupního místa, musí čínský příjemce (zpravidla speditér nebo celní zprostředkovatel) předložit následující doklady:
- konosament
- fakturu
- nákladní list
- obchodní smlouvu
- certifikát k importní kvótě (pokud se uplatňuje)
- certifikát CCC (China Compulsory Certification, pokud se uplatňuje)
- dovozní licenci (pokud se uplatňuje)
- pojistku
- celní deklaraci
Státní správa pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu (AQSIQ) poté provede kontrolu zboží, posoudí, zda jeho kvalita odpovídá standardům stanoveným v obchodní smlouvě, které musí být přinejmenším stejně náročné jako národní standardy. Pokud vybraný vzorek projde kontrolou, AQSIQ vystaví certifikát o inspekci. Pokud zboží nebude vyhovovat standardům, nemusí to ještě znamenat, že nebude propuštěno do oběhu na území ČLR, ale příjemce zboží může tento fakt použít jako důvod pro odmítnutí platby za zboží.
Aktuální databázi všech dokumentů, které jsou potřeba pro proclení konkrétního zboží, obsahuje databáze Market access database vedená EU (http://madb.europa.eu).
Zboží musí také při vstupu do ČLR projít hygienickou inspekcí. Inspekce se provádějí buď v karanténním oddělení na hranici nebo v provinčním karanténním úřadě v závislosti na druhu výrobku a místě určení. Co se týče dovozu potravin a zvířat, kvalitativní požadavky musí být specifikovány v obchodní smlouvě a musí odpovídat minimálně čínskému národnímu standardu.
6.4.2. Celní režim a netarifní překážky obchodu
Za provádění celních předpisů v ČLR odpovídají:
- Všeobecná celní správa (General Administration of Customs) - kontroluje vývoz a dovoz zboží, vybírá cla a poplatky, vypracovává statistiku zahraničního obchodu, bojuje proti pašování;
- Ministerstvo obchodu (MOFCOM) - řídí licencování zahraničního obchodu a systém kvót, odpovídá za agendu WTO;
- Komise pro celní tarify Státní rady/vlády (State Council´s Customs Tariff Commission) - nastavuje vývozní a dovozní tarify, je řízena ministrem financí a dále zahrnuje ředitele celní správy a náměstka MOFCOM;
- AQSIQ - provádí kontrolu, dohlíží na karanténu a dodržování technických standardů zboží pro import a export. V rámci AQSIQ dále působí China National Regulatory Commission for Certification and Accreditation (CNCA), která zodpovídá za sjednocení správy, dozoru a koordinaci procesů certifikace a akreditace a rovněž za vytváření národních standardů ČLR v souladu s pravidly WTO.
Celní tarify, podmínky, za kterých se uplatňují, a další celní předpisy jsou obsaženy v publikaci “Oficiální celní průvodce”, kterou zpracovala Všeobecná celní správa ČLR. Je třeba upozornit i na zvláštnosti celních předpisů platných pro zvláštní ekonomické zóny, otevřená města a zóny volného zahraničního obchodu.
Celní poplatky jsou rozděleny v podstatě do dvou kategorií, všeobecné a smluvní (preferenční), přičemž všeobecné poplatky jsou uplatňovány na zboží ze zemí, s nimiž ČLR nemá celní náležitosti upraveny smluvně (neposkytuje jim doložku nejvyšších výhod, pro země, kterou nejsou členy WTO). Pro úplnost je třeba dodat, že v celním sazebníku existuje ještě třetí kategorie, se sníženými sazbami, a ta se týká výrobků ze zemí, které se účastní některé z preferenčních dohod s ČLR (ASEAN, Pákistán, Chile). Nižší cla mají mít i některé africké země. Celní poplatky vybírá Generální správa cel spolu s daní z přidané hodnoty, která činí 17 % (v případě některých zemědělských výrobků a jiného zboží nutné potřeby činí sazba DPH 13 %), jinak je účastník celního řízení zatěžován pokutou ve výši 0,1 % z deklarované částky denně. Od 1.1.2005 se změnily některé popisy celního sazebníku a počet položek ze 7 475 v roce 2004 vzrostl na 7 550.
Od 1. ledna 2007 ČLR ve shodě se svým závazkem ve WTO opět snížila cla. Podle Ministerstva financí ČLR všeobecná úroveň celních sazeb klesla z 9,9% na 9,8%. Více jak 900 produktů bylo zbaveno cla úplně. K 1.1.2010 byly snížena dovozní cla u šesti komodit včetně čerstvých jahod v souladu se závazky ČLR vůči WTO. Ministerstvo financí oznámilo na počátku roku 2011 dočasné snížení celních tarifů o 4,5 % u 637 komodit za účelem povzbuzení domácí poptávky. Pro rok 2012 byla snížena cla o 4,4 % u 730 výrobků, což se dotklo zejména částí a dílů pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou, IT, vozidla s alternativním pohonem a různé zemědělské materiály.
Podrobněji lze uvést, že průměrné dovozní clo
- u zemědělských produktů činí 15,2 %;
- u průmyslových výrobků činí 8,95 %;
- u vybraných položek je: 6,9 % u chemikálií, 8,0 % u strojů, 9,1 % u elektronických výrobků, 11,4 % u textilních výrobků, 25 % u osobních aut (u nich spolu s daní s přidané hodnoty a spotřební daní je však zatížení cca 65 %; zde však v roce 2009 prohrála spor s USA, EU a Kanadou ve WTO).
Celní hodnota zboží se stanovuje na základě ceny CIF. Pokud má celnice pochybnosti o správnosti ceny předkládané deklarantem, může ji odmítnout a uplatnit cenu stejného nebo podobného zboží dováženého ze stejné země nebo oblasti. Tento postup bývá dosti častý a je předmětem řady stížností ze strany mezinárodních obchodníků.
Dovoz do ČLR je spojen s řadou netarifních obchodních opatření, která zahrnují kvóty a dovozní a jiné licence. Dovozní licence se přitom vydávají na různých úrovních dle kategorizace zboží (úroveň centrální – Ministerstvo obchodu, provinční a úroveň podřízená ministerstvu - zvláštní úřady). Dalším opatřením znesnadňujícím dovoz jsou inspekční osvědčení vyžadovaná např. u válcované oceli, ocelových ingotů, neželezných kovů, umělých hmot, kosmetiky, papíru a ovoce. Výjimky a celá řada dílčích předpisů snižují průhlednost čínského celního systému. Poslední z nich, 2010 Customs Decree No. 188, zjednodušil a zpřehlednil řadu procesů, které s proclením zboží souvisí.
Počet kvót a licencí se postupně snižuje. V roce 2012 jsou kvóty v platnosti u:
- některých druhů zemědělských produktů (pšenice - 9,6 mil. tun, kukuřice - 7,2 mil. tun, rýže, cukr, vlna, bavlna);
- tří druhů chemických hnojiv (týká se močoviny a těch, co obsahují fosfáty a fosfor).
Zatímco většina těchto kvót se nemění, některé byly upraveny podle aktuálních potřeb čínské ekonomiky - např. v prosinci 2009 vláda zvýšila kvótu na dovoz bavlny v reakci na pokles domácí sklizně (894 tis. tun bylo umožněno dovézt s 1% clem, další milión tun byl zatížen klouzavou tarifní sazbou 5 - 40 %), kvóta platí i v roce 2012. Licence zůstávají v platnosti především u sledovaných chemických produktů (látek pro možnou výrobu narkotik), látek poškozujících ozónovou vrstvu, nebezpečných odpadů včetně vyřazené elektroniky. Přehled aktuálně platných licencí je k nalezení v China Foreign Trade and Economic Cooperation Gazette (http://english.mofcom.gov.cn/).
S odvoláním na plnění závazků Číny vůči WTO bylo rozhodnuto o sjednocení povinné inspekce zboží dováženého i z domácí produkce - CCEE (China Commission for Conformity Certification of Electrical Equipment, známý též jako Great Wall Mark) a bezpečnostní certifikace dováženého zboží - CCIB (China Commodity Inspection Bureau) do nového systému nazvaného Compulsory Product Certification System (CPCS). Výrobky, na něž se nová pravidla vztahují, musí mít osvědčení China Compulsory Certificate (CCC). Jedná se o tyto druhy zboží (rozdělení dle HS kódů je k dispozici na webové stránce www.ccc-mark.com):
- dráty a kabely pro elektrické vedení
- spínače, zástrčky, jističe atd.
- nízkonapěťové přístroje
- motory s nízkým výkonem
- elektrické nářadí
- svářecí zařízení
- domácí elektrospotřebiče
- audio a video přístroje
- počítače, tiskárny, kopírky a ostatní přístroje z kategorie IT
- osvětlovací tělesa (nevztahuje se na osvětlení na napětí menší než 36V)
- telekomunikační přístroje
- automobily kategorií M, N, O, motocykly a jejich části (bezpečnostní pásy a motocyklové motory)
- pneumatiky pro motocykly, osobní a nákladní automobily
- bezpečnostní skla pro automobily, železniční vagóny i budovy
- zemědělské stroje
- výrobky z latexu/ kondomy
- přístroje pro zdravotnictví
- hasicí přístroje, hadice, detektory kouře atd.
- poplachová zařízení
Speciální opatření se uplatňují při dovozu zboží, které může obsahovat materiály, které představují zdravotní riziko. Proces dovozu tohoto zboží upravují nově revidovaná "Measures for the Administration on Pollution Control of Electronic Information Products".
Organizace odpovědné za přechod na CPCS a za jeho následné uplatňování jsou State General Administration for Quality Supervision and Inspection and Quarantine (AQSIQ; http://www.aqsiq.gov.cn) a Certification and Accreditation Administration (CNCA; http://www.cnca.gov.cn/index.htm). V současné době existuje 124 společností (včetně 4 zahraničních), které toto zkušebnictví zajišťují.
Bezcelně je možné do ČLR dovézt zboží určené pro prezentaci na výstavách, veletrzích či jako vzorek pro obchodní jednání. Podmínkou je, že musí být do 3 měsíců vyvezeno zpět. Pokud dojde k jeho prodeji nebo darování za účelem reklamy, vztahuje se na něj dodatečná celní povinnost. Neřešeným problémem je zatím dovoz prototypu pro např. zahraničně vlastněnou firmu za účelem dalšího vývoje v této firmě.
Zakázaný je dovoz zbraní, munice, výbušnin, cenných papírů, tiskovin, magnetických medií, fotografií poškozujících politické, ekonomické, kulturní a morální zájmy země, jedů, drog, nemocných zvířat, rostlin, jídla, léků a čínské měny. V roce 1999 byl čínskými ústředními orgány rovněž schválen seznam zboží, které je zakázáno či jsou na ně uvalena omezení při dovozu za účelem dalšího zpracování (použité knihy a časopisy, průmyslové odpady obsahující škodlivé látky, second hand motocykly, auta a jejich komponenty, některé chemikálie, zemědělské položky, některé druhy ocelářských výrobků a textilních tkanin aj.).
6.4.3. Kontrola vývozu
Pokud jde o vývoz, je kontrola rozdělena na čtyři kategorie:
- pašované zboží, které nesmí být vyváženo;
- zboží s vývozním omezením, kde je nutná vývozní licence;
- zboží podléhající vývozním kvótám;
- ostatní zboží.
Zákaz vývozu platí např. pro platinu, umělecké předměty, chráněná zvířata a rostliny, položky, jejichž vývoz je zakázán na základě mezinárodních smluv, apod. U tiskovin, filmů a fotografií je zakázán vývoz materiálů ohrožujících státní tajemství ČLR.
Na řadu položek je třeba získat vývozní povolení (licenci), které vystavuje Ministerstvo obchodu ČLR. Určitá část exportu je rovněž vystavena tzv. vývozním kvótám, resp. množstevním omezením (např. důležité zemědělské suroviny). Kvóty se přitom rozdělují do dvou základních kategorií: pasivní kvóty, které se týkají zboží, jež je omezeno dovozními režimy cizích zemí, nebo u nějž omezení vyplývají z mezivládních ujednání; druhou skupinu tvoří tzv. export quota bidding. Do této skupiny spadá především zboží vyvážené ve velkých množstvích nebo položky, jež jsou exportovány velkým počtem firemních subjektů a které jsou citlivé na mezinárodním trhu. V prvních měsících 2011 došlo k dalšímu zpřísnění exportních kvót pro různé klíčové suroviny (zejména vzácné nerosty) s tím, že byla vydána první várka povolení pro export pouhých 14 446 tun vzácných nerostů v první polovině tohoto roku, což znamená meziroční omezení o 35 %. V druhé polovině roku přibylo 15 738 tun vzácných nerostů, což představovalo v celoročním součtu 30 184 tun (o něco méně než v roce 2010 - 30 259 tun). Navíc různé vzácné kovy byly pro rok 2011 zatíženy exportním clem až do výše 25 %. Tato opatření vyvolala protiakci hlavních obchodních partnerů ČLR ve WTO. Na první pololetí 2012 stanovila ČLR exportní kvótu na 24 566 tun a podle vyjádření MOFCOM by se celkový roční objem neměl měnit.
Co se týče čínského exportu, existují rovněž v menším rozsahu tzv. vývozní cla. Celní zákoník platný od 1. ledna 2007 obsahuje přehled exportních cel, která zatěžují jen vývoz surovin resp. polotovarů, co ČLR potřebuje pro vlastní výrobu. Podle užívaného Harmonizovaného systému je zde 30 položek v osmimístném kódu, nevyskytují se žádné finální výrobky. Na začátku ledna 2008 byla zavedena exportní cla na některé zrniny (pšenice, kukuřice, rýže), jejichž smyslem je především zastavit inflační tlaky v ČLR. K 1. prosinci 2008 byla zrušena vývozní cla na 102 výrobků (včetně některých druhů oceli a chemikálií), zredukována u 55 položek (včetně některých hnojiv, výrobků z hliníku, některých obilnin), naopak uložena u 15 nových výrobků (včetně hliníkové hnědi a fluoridu). Tarify byly dočasně uloženy u hliníku (15 %), bitumenu (10 %), zvýšeny u koksu a koksovatelného uhlí (na 40% v roce 2011, množstevní kvóta byla snížena na první pololetí 2011 na 4,1 mil. tun z 6,1 mil. tun v roce 2010).
Ministerstvo obchodu ČLR a Celní úřad společně zveřejnily nový upravený seznam komodit zpracovatelského obchodu, jejichž vývoz je omezen (celkový počet komodit činí 2 200 druhů - výrobky z plastů, nábytek, textil a kovové výrobky a dalších výrobků náročných na pracovní sílu). Toto opatření je v platnosti od 23. 8. 2007. Podniky provozující zpracovatelský obchod s omezenými komoditami musí zaplatit zálohu. Opatření je zaměřeno na podniky s vysokou spotřebou energie a znečišťující životní prostředí, které jsou umístěny na východě země (Peking, Tianjin, Shanghai, provincie Liaoning, Hebei, Shandong, Jiangsu, Zhejiang, Fujian a Guangdong). Neplatí tedy pro firmy umístěné v centrální a západní části Číny a rovněž pro ty, které jsou umístěny ve speciálních celních zónách (Export Processing Zone a Free Trade Zone).
V zahraničí hojně diskutovanou otázkou zůstává systém refundace DPH při vývozu, který se týká přesně specifikovaných druhů komodit. V roce 2007 byla ze 7 758 položek celního sazebníku zrušena refundace u 553 zcela a u 2 268 částečně. Smyslem bylo omezit vývoz surovin a výrobků energeticky náročných a výrobků s nízkou přidanou hodnotou. S nástupem globální krize v roce 2008 Ministerstvo financí ČLR a Státní daňová správa přijala opatření, kterými v rámci významných výrobních oborů jako je produkce textilu a oděvů, hraček, výrobků z plastických hmot, skla a porcelánu, nábytku, hi-tech komodit, léků a zboží každodenní potřeby refundace opět zvýšila. Míra těchto daňových úlev činí 5 - 17 % v členění do šesti kategorií (5 %, 9 %, 11 %, 13 %, 14 %, 17 %). Zmíněné daňové opatření mělo čínským podnikům orientovaným primárně na exportní produkci napomoci k překonání nežádoucích finančních tlaků, k modernizaci výrobních zařízení a ke zvýšení konkurenceschopnosti jejich výrobků na mezinárodním trhu. Další zvýšení přišla v roce 2009, nicméně s oživením exportu v roce 2010 MF ČLR zrušilo refundace u 406 výrobků včetně některých druhů oceli, léků, chemikálií, neželezných kovů, plastů, gumy a skla. Od té doby až do počátku roku 2012 nedošlo k dalším změnám v tomto systému.
Vývozní dokumentaci tvoří celní prohlášení, vývozní povolení (pokud je požadováno) a inspekční osvědčení (totéž).
6.5. Ochrana domácího trhu
ČLR splnila většinu svých závazků přijatých při vstupu do WTO a při posouzení každoroční zprávy o činnosti v Ženevě tato skutečnost byla potvrzena. To znamená, že došlo ke snížení cel a odstranění některých netarifních překážek obchodu apod. (procedura přidělování kvót zůstává však stále netransparentní). Na druhé straně ČLR stále brání volnému obchodu zejména těmito způsoby:
a) vyžadováním nově různých certifikací o nezávadnosti výrobků
b) vyžadováním nových podmínek pro vstup na čínský trh
c) zesíleným využíváním prostředků v oblasti antidumpingu
d) vyžadování schválení pro vstup na trh jen od zahraničních firem
Uvedené nástroje často vyvolávají pochybnosti o jejich opodstatněnosti a v některých případech jsou zjevně nekorektní. Některá opatření přitom nejsou jen na ochranu domácího trhu, ale zřejmě jsou i motivována snahou přimět jiné státy (také EU) k odstranění jejich zákazu, např. na dovoz drůbeže z ČLR.
ad a) Pokud jde o certifikaci výrobků, jedná se o velmi účinný nástroj ochrany domácího trhu, který není snadné překonat. Předání dokumentace příslušnému čínskému úřadu často znamená i odkrytí know-how, což je v případě ČLR s nedostatečnou úrovní ochrany duševního vlastnictví značně nebezpečné. Procedura je časově i finančně nákladná, někdy je vyžadována inspekce čínských pracovníků na místě, což znamená cestu do Evropy na náklad hostitele. EU se snaží, aby ČLR uznávala certifikace vydané mezinárodně uznávanými institucemi.
ad b) Závažným příkladem je situace ve stavebnictví. Vyhlášky č. 113 a 114 o stavebnictví v ČLR platné od 1. dubna 2004 v podstatě znemožnily pro zahraniční firmy nejprve vstoupit na trh a pak získat kontrakt. Čínská strana slibovala záležitost řešit, ale neudělala nic, takže evropské firmy působí v ČLR v podstatě nelegálně. Z tohoto důvodu ani čínští zákazníci s těmito firmami nechtějí jednat.
ad c) Pokud jde o antidumpingová řízení, jedná se o nástroj, který začala ČLR aktivněji využívat. Jestliže se čínské společnosti cítí postiženy, podají podnět Ministerstvu obchodu, které na základě Nařízení o antidumpingu začne od data podání žádosti zkoumat cenovou úroveň v zemích původu a poškození čínských firem. Antidumpingová řízení trvají většinou méně než jeden rok, mohou být však prodloužena o půl roku.
ad d) Příkladem pro takové jednání může být kosmetika. Pokud zahraniční firma chce na trh uvést nový výrobek, musí na rozdíl od domácích výrobců žádat nejdříve schválení Ministerstva zdravotnictví ČLR, což znamená časový odklad a finanční náklad (z praxe je uváděno 1 300 až 3 200 USD).
6.6. Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu
V ČLR existuje 15 centrální vládou odsouhlasených zón volného obchodu (Free-trade zones, FTZ či bonded zones). Nejznámější z nich, Waigaoqiao FTZ, byla založena v roce 1990 v šanghajském distriktu Pudong. Většina zón se vyskytuje v tzv. otevřených městech či zvláštních ekonomických zónách (Special Economic Zones, SEZ). Podobně jako v dalších státech hlavními aktivitami v FTZ jsou skladování a exportní zpracování. Nové zóny však vznikají také ve snaze podpořit ekonomický rozvoj vnitrozemské Číny - v roce 2008 to byla poprvé Chongqing Cuntan Bonded Port Zone.
Podniky vytvořené v zónách využívají bezcelních dovozů a vývozů, pokud materiál zůstane v rámci zóny, což dovoluje výrobcům dovážet materiál a zařízení a vyvážet hotové výrobky. Waigaoqiao umožňuje zahraničním podniků dovážet a vyvážet zboží jiných výrobců prostřednictvím svých komoditních burz. Navíc Waigaoqiao a Shenzhen Futian FTZ nabízejí neomezené bezcelní skladování a nevybírají poplatky za celní dozor, což může být zajímavé pro firmy, jejichž zboží zde vyčkává na označení, třídění, balení či je zde skladováno. Výsledkem je zkrácení dodacích lhůt a větší prostor pro poprodejní podporu.
Celkový objem obchodu přes FTZ dosahuje přes 100 mld. USD ročně, což ukazuje na úspěšnost při lákání exportně orientovaných podniků. FTZ nabízejí značné celní výhody, což vysvětluje, proč cca 12% čínského vývozu a dovozu prochází přes ně, stejně jako 28% zpracovatelského průmyslu.
| Zóny volného obchodu v ČLR | ||
|---|---|---|
| Dalian | Qingdao | Shenzhen Yantian |
| Fuzhou | Shanghai Waigaoqiao | Tianjin Port |
| Guangzhou | Shantou | Xiamen Xiangyu |
| Haikou | Shenzhen Futian | Zhangjiagang |
| Ningbo | Shenzhen Shatoujiao | Zhuhai |
Zdroj: China Association of Development Zones
Zóny pro exportní zpracování
První dvě zóny pro exportní zpracování (Export-processing zones, EPZ) vznikly jako pilotní projekty v roce 2000 v Dalianu a Pekingu, rychle se však jejich počet zvýšil až na současných 60. EPZ jsou nejnovějším typem zvláštních zón vytvářených v ČLR. Pod dohledem celních orgánů může do EPZ vstupovat zboží bez formálních celních deklarací a placení cel za účelem reexportu po dalším zpracování. Často však docházelo ke zneužívání těchto zón k bezcelnímu importu zboží a surovin do pevninské Číny, proto byla v listopadu 2010 revidována "People`s Republic of China`s Customs Measures for the Supervision of Processing Trade Goods", která zpřísňuje nakládání s bezcelně importovanými materiálovými vstupy.
| Zóny pro exportní zpracování v ČLR | ||
|---|---|---|
| Beihai | Jiujiang | Shenyang |
| Beijing Tianzhu | Kunming | Shenyang (Zhangshi) |
| Changshu | Kunshan | Shenzhen |
| Changzhou | Langfang | Suzhou Industrial Park |
| Chengdu | Lianyungang | Suzhou National New&High-tech Industrial Development Zone |
| Chenzhou | Mianyang | Tianjin |
| Chongqing | Nanchang | Urumqi |
| Cixi | Nanjing | Weifang |
| Dalian | Nansha | Weihai |
| Fuqing | Nantong | Wuhan |
| Fuzhou | Ningbo | Wuhu |
| Ganzhou | Qingdao | Wujiang |
| Guangzhou | Qinhuangdao | Wuxi |
| Hangzhou | Quanzhou | Wuzhong |
| Hohhot | Shanghai Caohejing | Xiamen |
| Huaian | Shanghai Jiading | Xi´an |
| Huizhou | Shanghai Jinqiao | Yangzhou |
| Hunchun | Shanghai Minhang | Yantai |
| Jiaxing | Shanghai Qingpu | Zhengzhou |
| Jinan | Shanghai Songjiang | Zhenjiang |
Zdroj: China Association of Development Zones
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
