Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
• 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
• 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
• 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
• 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
• 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
• 8.7. Problémy a rizika místního trhu
• 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
• 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Vstup prostřednictvím agenta nebo distributora

Nejjednodušší cesta ke vstupu na čínský trh vede přes nalezení agenta nebo distributora. Agent se od distributora liší především v tom, že je placen provizí z prodaného zboží a nestává se vlastníkem prodávaného zboží. Oproti tomu distributor od exportéra zboží přímo nakupuje a jeho zisk je, zjednodušeně řečeno, dán rozdílem v ceně, za kterou potom dané zboží prodá.

Je jasné, že zatímco agentů se zahraničním exportérům nabízí celá řada (zvlášť těch, kteří požadují fixní částku za zastupování), najít spolehlivého čínského distributora je pro řadu firem velký oříšek, neboť na přeplněném čínském trhu se ani domácí firmě nechce jít s kůží na trh a riskovat, že se distribuovaný produkt nedočká úspěchu.

Obecně lze doporučit obezřetné jednání s agenty, kteří mohou mít – s odkazem na rozsáhlé kontakty - tendenci naslibovat nereálné objemy obchodu výměnou za vysokou částku účtovanou za své služby. Je nejvhodnější, pokud se s agentem podaří domluvit na provizi za prodané zboží. Pokud se agent takové dohodě brání, je spolehlivější poohlédnout se jinde. Při uzavírání zastupitelské smlouvy je pak nutné vyhnout se udělení exkluzivity, zejména u málo známého agenta.

Co se distributorů týče, vhodným prostředím k nalezení distributora je především účast na veletrhu, popřípadě využití kontaktů na spřátelené domácí firmy (které už v Číně s někým takovým pracují), služeb agentury CzechTrade, soukromých konzultantů nebo ekonomických úseků na zastupitelských úřadech (ZÚ Peking, GK Šanghaj a Hongkong). Jako vodítko mohou posloužit také databáze čínských podnikatelů, jako je například Kompass, který umožňuje určitý první průzkum čínského trhu a nalezené potenciálních distributorů také zdarma (ačkoli tato „slepá“ cesta je nákladná a nemá jasný výsledek).

Dlouhodobá prezence

Obecně lze doporučit dlouhodobější prezenci na čínském trhu – navázání stálých obchodních vztahů trvá v ČLR nesrovnatelně déle než v Evropě. Často mu totiž předchází nutnost navázání vztahů v osobní rovině. Tuto dlouhodobější prezenci může zajistit buď pravidelná účast na akcích, relevantních pro daný obor (veletrhy, konference), nebo trvalá prezence v ČLR prostřednictvím založení pobočky.

Nejčastější formy poboček jsou tři – reprezentační kancelář, plně vlastněná zahraniční společnost a společný podnik s místním partnerem. Každá z těchto tří forem má svá specifika, výhody a nevýhody. Jejich založení a provoz mohou vyjít na částku v řádech stovek tisíc korun (v případě reprezentační kanceláře) až po mnohamilionovou investici. 

Reprezentační kancelář

Výhodou reprezentační kanceláře je skutečnost, že nevyžaduje základní kapitál, proto je její založení relativně levné a také relativně rychlé. Postup založení reprezentační kanceláře se mírně liší podle zvolené lokality – vždy lze doporučit kontaktovat před založením pobočky místně příslušný úřad CCPIT (China Council for Promotion of International Trade), který obvykle má informace v angličtině a do jisté míry se založením pobočky pomůže.

Největší nevýhodou reprezentační kanceláře je pak to, že nemůže vstupovat do právních vztahů, neboť nemá právní subjektivitu. V praktické rovině se tento problém projevuje především v tom, že reprezentační kancelář nemůže vydávat faktury a její činnost je omezena na zákonem stanovený okruh podnikatelských aktivit (např. marketing, průzkum trhu, shromažďování kontaktů atd.).

Dle nové legislativy je počet zaměstnanců reprezentativní kanceláře omezen maximálně na čtyři. České firmy, působící v ČLR delší dobu, zde povětšinou mají právě reprezentační kanceláře. Některá další zastoupení jsou vedena Číňany (Agrofert, Adast, Elitex, Tescoma). Již zmíněná nová legislativa však nyní činí zřizování zahraniční kanceláře relativně méně výhodným ve srovnání například s plnoprávným zahraničním majitelem vlastněným podnikem. Náklady na činnost kanceláře v ČLR u našich firem dosahují až 150 tis. USD ročně. Obecně řečeno - založení reprezentační kanceláře vychází na částku v řádu desítek tisíc CNY (především podle toho, kolik si za založení účtuje konzultantská společnost) a zabere minimálně 20 dní.

Plně vlastněná zahraniční společnost (WOFE)

Založení WOFE je komplikovanější, nicméně pokud firma počítá s dlouhodobou prezencí na čínském trhu, pravděpodobně se tomuto kroku nevyhne.

Určitou  překážkou k založení WOFE je skutečnost, že se jedná o obdobu české s.r.o., a proto je před jejím vznikem potřeba složit určitou část základního kapitálu. Zákonná výše základního kapitálu vyžadovaného při založení společnosti je stanovena podle předmětu podnikání WFOE a teoreticky se pohybuje mezi 100 000 až 500 000 RMB (přičemž před vznikem společnosti musí být splaceno 20 procent základního kapitálu, zbytek může být doplacen v průběhu dvou let). Zahraniční společnosti vnímají tento jinak legitimní požadavek negativně především proto, že se obecně traduje, že repatriace toho základního kapitálu je obtížná, ne li nemožná (na rozdíl třeba od zisků společnosti, kde takový problém není).

Je však skutečností, že tato zákonem daná výše základního kapitálu je považována za pouhé „vodítko“ a příslušné úřady nemusí vznik WOFE schválit, pokud z jejich analýzy vyplývá, že navrhovaná výše kapitálu je nedostatečná pro chod společnosti. Navíc, pokud není splaceno před vznikem společnosti 100 procent základního kapitálu, opět to může být při jejím schvalování problém (ačkoli zákon tento postup umožňuje).

Určitým problémem při založení WOFE je také definice rozsahu její činnosti – rozsah by měl odpovídat tomu, co daná WOFE bude skutečně dělat. Problém je v tom, že v Číně platí úplná uzávěra pro vstup zahraničních investorů do některých sektorů ekonomiky , v jiných můžete podnikat jen v rámci společného podniku s čínským partnerem. Zahraniční společnosti pak ve snaze obejít toto omezení registrují pro WOFE rozsah činností, který neodpovídá realitě. To nelze doporučit – obecně jsou zahraniční podnikatelé v hledáčku příslušných úřadů daleko  častěji než čínské protějšky, takže se dříve nebo později takto založená WOFE dostane do velkých problémů.

Založení společného podniku (Joint Venture)

Některé zahraniční společnosti volí při přístupu na čínský trh strategii založení joint venture – společnosti vlastněné z určité části čínským a ze zbylé části zahraničním partnerem. Obecně se v ČLR k této formě podnikání přistupuje s ideou, že čínský partner zná místní trh, má kontakty, distribuční kanály, levnější práci a kapitál, zatímco zahraniční  partner poskytuje know how a technologie.

Existují navíc určitá odvětví čínské ekonomiky, kde je ze zákona povolena pouze tato zahraniční prezence – například automobilový průmysl, vyšší vzdělávání, životní pojištění atd.

Obecně jsou tato omezení motivována snahou „naučit“ čínské firmy západnímu know-how a z toho také plyne základní problém při založení společnosti – cíle obou partnerů se často liší a management vzniklého podniku tak často bojuje spíše sám proti sobě než proti konkurenci (většinou tyto vnitřní boje dopadají ve prospěch čínské firmy, neboť zahraniční společnosti často tahají za kratší konec provazu).

Obecně lze doporučit založení joint venture tam, kde

1. je to ze zákona nutné nebo
2. se partneři velmi dobře znají a společnost bude založena na vzájemné důvěře a sdílených (pragmatických) zájmech, příp.
3. bez místního partnera je velmi obtížné, ne-li nemožné v daném oboru na čínský trh proniknout.

V tomto smyslu je třeba vyvarovat se rozdělení vlastnictví ve firmě v poměru 50 na 50, které samo o sobě spolehlivě zablokuje veškerou manažerskou flexibilitu. Také není ideální spoléhat se při konstrukci joint-venture pouze na smluvní ujednání o založení společnosti. Právo by mělo vždy až stvrzovat takové rozdělení práv a povinností obou partnerů, které je pro obě strany dlouhodobě výhodné a partneři se skutečně potřebují (je pak otázka taktiky zahraniční společnosti, jak takový vztah nastavit s přihlédnutím k tomu, že její hlavní vklad – know-how - dříve nebo později čínské straně chtě nechtě předá).

Prodej licence

Další možností, jak proniknout na čínský trh, je prodej licence. Zahraniční firmy se často snaží umístit na místním trhu starší technologie. Důvodem je jednak nižší technická úroveň čínských partnerů, jednak stále pokulhávající ochrana autorských práv v ČLR. S prodejem licencí a know-how souvisí i zakládání společností se zahraničním kapitálovým vkladem - joint-ventures. V posledním období se tato forma stala převažující možností (event. pro budoucnost B.O.T. nebo T.O.T.), jak realizovat dodávky investičních celků do ČLR.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČLR

Zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČLR je pokryto zákonem o pracovní smlouvě ČLR (k dispozici ke stáhnutí na webové stránce www.fdi.gov.cn v sekci Law). Dle tohoto zákona cizinci mohou pracovat v ČLR. Organizace či osoby zaměstnávající cizince v ČLR jsou povinny splnit všechny nezbytné formality u příslušných pracovních úřadů. Tyto pracovní úřady jsou zodpovědné za udělení schválení a vedení registrací. Těmito institucemi jsou všechny pracovní odbory v provinciích, autonomních oblastech, samosprávných městech a jejich pověřené pracovní odbory na úrovni prefektur a měst.

Cizinec, který chce být zaměstnán v ČLR, musí:

• být starší 18 let a v dobré zdravotní kondici,
• ovládat profesní dovednosti a mít pracovní zkušenosti vyžadované pro zamýšlené zaměstnání,
• mít čistý záznam v rejstříku trestů,
• mít již potvrzeného zaměstnavatele,
• vlastnit platný cestovní pas či jiný mezinárodní cestovní dokument,
• být způsobilý získat povolení k zaměstnání a k pobytu pro cizince po příjezdu do ČLR.

Podání žádosti:

Cizinci se musí zaregistrovat u centra pro registraci zahraniční pracovní síly (foreign labour employment service centre), které spadá pod místní pracovní úřad na městské úrovni. Vyžadují se následující doklady:

• kopie obchodní licence (zaměstnavatele),
• kopie stránek s osobními údaji a aktuálním vízem v platném cestovním pasu zaměstnance,
• formulář žádosti o zaměstnávání cizinců ve dvojím vyhotovení (Application Form for the Employment of Foreigners),
• vyplněný registrační formulář (Foreigner Employment Registration Form), k němuž je připojena fotografie spolu s další barevnou fotografií (nezastřiženou) větší než 2,54 cm x 2,54 cm,
• originál pracovní smlouvy (nebo jmenovací dekret, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání v případě, že pracovní smlouva ještě nebyla podepsána),
• lékařská zpráva o zaměstnanci.

Všechny formuláře jsou k dispozici na místním pracovním úřadě na městské úrovni a musí být použity. K provedení registrace a schválení jsou obvykle vyžadovány 4 pracovní dny od doby předložení dokumentů. Výše administrativního poplatku se liší dle jednotlivých městských pracovních úřadů. Obvyklá výše je v desítkách RMB za měsíc (např. ve městě Shenzhen činí 80 RMB/osoba za měsíc).

Doba platnosti povolení k zaměstnání cizince závisí na trvání platnosti pracovní smlouvy, obvykle však povolení platí jeden nebo dva roky. Doporučuje se podat žádost o prodloužení tohoto povolení jeden měsíc před vypršením stávajícího povolení. Pro prodloužení povolení se vyžaduje předložit následující dokumenty:

• vyplněný formulář žádosti o prodloužení (Employment Permit Extension Application Form) nesoucí razítko zaměstnavatele,
• kopie obchodní licence zaměstnavatele,
• kopie cestovního pasu,
• kopie pracovní smlouvy (nebo jmenovacího dekretu, který podrobně uvádí podmínky zaměstnání, jestliže pracovní smlouva nebyla podepsána).

V původním povolení k zaměstnání by mělo být specifikováno, že žádost o prodloužení musí být podána jeden měsíc dopředu před vypršením. V případě podání žádosti o prodloužení po vypršení již původního povolení, je potřeba znovu projít lékařskými prohlídkami.

Zaměstnávání místních pracovních sil

V oblasti zaměstnávání místních sil u zahraničních subjektů v Číně působí specializované organizace typu FESCO (Foreign Enterprises Service Co.), která měla dříve monopol, ale v současné době tuto činnost provádějí také organizace China International Enterprise Cooperative Corp. (CIECC), China International Talents Development Center (CITDC), China International Intellectech Co. (CIIC) a China Star Corp. for International Economic & Technical Cooperation (STAR). Jejich adresy jsou v následující kapitole. Podle informací z kanceláře FESCO není problém sehnat specialistu na určitý obor s dobrou znalostí angličtiny (spíš vyjímečně i češtiny). Průměrná mzda u absolventa vysoké školy příslušného oboru je 7 až 8 tisíc CNY měsíčně, u starších a zkušenějších pracovníků bývá výdělek u západoevropských nebo amerických společností cca 10 tisíc CNY měsíčně, přičemž se každoročně platy zhodnocují o 15 %.

Společnost CIIC vlastní databanku pro vyhledání čínských pracovníků pro jejich zaměstnání v reprezentačních kancelářích. Podle čínských předpisů toto zaměstnání musí jít přes čínské úřady a CIIC má k tomu povolení. Firmy plně vlastněné zahraničním vlastníkem a JV mohou pracovníky najímat přímo. Vedoucí kanceláře může být kdokoliv, tedy i Číňan.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zakládání reprezentačních kanceláří, joint-venture či podniků plně vlastněných zahraničním vlastníkem (WOFE) je v ČLR poměrně složitá procedura a pro obstarání prvních povolení je většinou nutné využít služeb čínských zprostředkovatelských kanceláří, specializovaných zahraničních poradenských firem nebo prověřeného čínského partnera. V současnosti existuje několik společností, které poskytují služby při zakládání trvalého zastoupení v ČLR.  Jako protiváha ryze čínským subjektům (viz níže) působí na trhu již několik let společnost Dezan Shira (www.dezshira.com) se zahraničním managementem, který dokáže lépe reagovat na požadavky cizinců (kontakt: Ms. Manuela Reintgen, e-mail: manuela.reintgen@dezshira.com), nebo společnost Corporation China (http://www.corporationchina.com), která zase většinou vítězí v cenových kritériích.

Orientační přehled poplatků společnosti Corporation China za založení WOFE v Pekingu

Druh společnosti	Poplatek za založení v CNY	Úřední poplatky v CNY	Celkem v USD
Konzultantská WOFE	9 850	6 500	2 400
WOFE pro služby, IT	9 850	6 500	2 400
Obchodní WOFE	14 500	6 500	3 136
Importní/exportní licence pro obchodní WOFE	2 500	6 000	1 270
WOFE pro obchod. s potravinami, nápoji	26 000	15 000	6 000
Výrobní WOFE	28 000	20 000	7 050

Lze také doporučit české konzultanty zabývající se podnikáním v Číně, jejichž seznam naleznete na internetových stránkách zastupitelského úřadu v Pekingu (http://www.mzv.cz/beijing/cz/obchod_a_ekonomika/hledate_v_cine_partnera/index.html).

Pro úplnost jsou níže uvedeny kontaktní informace na nejznámější čínské společnosti podnikající v dané oblasti:

FESCO (Foreign Entreprise Service Group Company, Ltd.)
No.14, Chaoyangmen Nandajie
Chaoyang District
100020 Beijing, China
tel. (+8610) 8561 8888
fax (+8610) 8562 6059
www.fescochina.com

CIIC (China International Intellectech Corporation)
25/F, West Tower
Hanwei Plaza
No. 7 Guanghua road
Beijing 100004
tel. (+8610) 6561 3920
fax (+8610) 6561 3900.
http://www.ciic.com.cn

CIECCO - China International Enterprises Co-operative Corporation
6/F, Tower D, East Building
No. 28 Andingmen East Street, Dongcheng district
Beijing 100027
tel. (+8610) 6409 7988
fax (+8610) 6409 7689
www.ciecco.com

CITDC - China International Talents Development Center
10 Mingwangbei Hutong
He Pingli Beijing 100013
tel. (+8610) 8267 2501/6427 8211
fax (+8610) 8267 2501/ 64278224
www.foreign.citdc.cn/foreign_e/index.asp

China Star Corp. for International Economic & Technical Cooperation
Jianda Plaza
14 Dongtuchenglu
Chaoyang District
Beijing 100013
tel. (+8610) 8527 1201
fax (+8610) 8527 1202
http://www.chstar.com.cn

Historicky první právnickou osobou, která získala příslušné povolení od centrálních orgánů na tehdy velmi regulovaném trhu, byla státní FESCO. Později (od roku 1995) pak začala činnost CIIC. Těchto dvou kanceláří využily dříve i české firmy, které již v Pekingu mají své zastoupení, existují tedy o nich dostupné reference.

Reprezentační kancelář (Representation Office)

Procedura je poměrně složitá, je třeba pečlivě prostudovat příslušné předpisy, uvědomit si časovou náročnost celé akce a finanční dopad. Základní kroky, které je při zřizování kanceláře třeba učinit, jsou následující:

1. Schválení Ministerstvem obchodu (MOFCOM)
MOFCOM může požadovat, aby žádost byla podána čínským zástupcem. Lhůta pro její vyřízení je 30 dnů. Je třeba předložit tyto dokumenty (vše v čínštině):

• Application Letter (na hlavičkovém papíře zakladatele) s informacemi typu: údaje o mateřské firmě, jaký je účel založení reprezentační kanceláře, předpokládaná doba jejího fungování, jméno vedoucího, název a adresa kanceláře, atd.
• Certificate of Incorporation - výpis z obchodního rejstříku. V tomto případě někdy stačí anglická kopie, nemusí být originál.
• Credibility Letter - jedná se o bankovní referenci ke spolehlivosti firmy. Tento doklad je platný 3 měsíce od jeho vydání příslušnou bankou.
• Appointment Letter - ve kterém je jmenován vedoucí reprezentační kanceláře, dále je nutné přiložit jeho stručný životopis, fotokopii pasu a několik pasových fotografií.
• Nájemní smlouva - zpočátku je nutné sjednat pronájem kancelářských prostor, aniž by bylo možné je označit jménem firmy. To je možné provést až po ukončení schvalovacího procesu. Kvůli úspoře nákladů si zahraniční společnosti zpravidla pronajímají provizorní minimální prostory (např. jménem mateřské firmy), které později vymění za větší, které vyhovují jejich činnosti. Pozn. Čínští pronajímatelé většinou požadují platbu nájemného na rok dopředu, avšak díky obrovskému přetlaku nabídky na realitním trhu je možné sjednat i dobu výrazně kratší (v praxi potvrzeno např. na tři měsíce).
• doporučení od čínského partnera nebo zprostředkovatelské kanceláře

Kromě výše uvedených dokumentů je třeba vyplnit ještě dva oficiální formuláře:

• Application for Establishment of Representative Offices of Foreign Enterprises (Form I)
• Application for Personnel of the Representative Offices of Foreign Enterprises (Form II)

Schválení MOFCOM má platnost nově pouze jeden rok. O jeho prodloužení je potřeba zažádat dva měsíce před skončením platnosti. Předkládají se v podstatě podobné doklady jako při zřízení, navíc je třeba předložit zprávu o činnosti za uplynulé tři roky. Jedná se tedy kromě nové žádosti (Application for the Extension) o výše uvedené body b) až e), dále o dokumenty dokládající původní registraci a o fotokopie pasů zaměstnanců či je nahrazujících dokladů (ID karty). Prodloužení stojí u zprostředkovatelské agentury zhruba 400 USD.

2. Registrace na State Administration for Industry and Commerce of the PRC (SAIC)

Po schválení ze strany MOFCOM je třeba bez prodlení (do uplynutí lhůty 30 dnů) provést registraci na dalším úřadě, který v případě Pekingu má název Beijing Administration for Industry and Commerce. Po předání dvou vyplněných formulářů, povolení MOFCOM, nájemní smlouvy a kopií pasu vedoucího zastoupení, tento úřad po prozkoumání vydá (v praxi během několika dnů) následující doklady:

• Registration Certificate of Foreign Enterprise´s Permanent Office in China
• Representative Card of the Representative Office (pro vedoucího kanceláře)

Jedná se o základní dokumenty, které se předkládají při styku s dalšími čínskými úřady, v podstatě jde o zaregistrování jako podnikatelského subjektu v ČLR. Doklady je třeba každoročně obnovovat; poplatek za jejich vydání je cca 680 CNY, při obnovení 380 CNY, každá změna stojí dalších 100 CNY. Pro prodloužení je třeba mimo některé doklady předložit zprávu o obchodní činnosti za minulý rok (např. kontrakty s čínskými firmami, jejich hodnota apod.).

3. Získání razítka na Public Security Bureau

V Pekingu se jedná o úřad Division of Entry and Exit Management of Foreigners of the Beijing Public Security Office. Pro registraci na tomto úřadě a získání razítka je třeba mít fotokopie dokladů uvedených v bodě dvě. Razítka jsou dvě, jedno pro běžnou potřebu kanceláře, druhé pro finanční úřady, obě jsou kulatá a jejich vydání stojí cca 50 USD.

Tento úřad též vydá povolení k trvalému pobytu zahraničnímu vedoucímu kanceláře a na něm závislým osobám, pokud ten má pracovní vízum, přičemž cizinci musí navštívit úřad do 30 dnů od příjezdu do ČLR.

4. Registrace u soudu

V některých případech je vyžadována registrace kanceláře též u místního soudu; poplatek činí asi 300 CNY.

5. Řešení finančních otázek

Nejprve je nutné získat povolení od State Administration of Foreign Exchange Bureau k operacím s devizovými prostředky. Pak je třeba otevřít účet u Bank of China, k čemuž je vyžadováno mimo jiné razítko firmy a Registration Certificate of Foreign Enterprise´s Permanent Office in China. Účet lze otevřít zároveň v CNY a USD.

6. Registrace na daňových úřadech

Podle čínských předpisů je třeba se zaregistrovat u dvou daňových úřadů, a sice u State Taxation Bureau a Local Taxation Bureau. Registrace musí být do 30 dnů od vydání výše uvedeného dokladu Registration Certificate.

7. Registrace na celním úřadě

Vzhledem k tomu, že téměř vždy je potřebné něco dovézt, minimálně pro vybavení kanceláře, je nutná i registrace na příslušném celním úřadě.

Protože řada dokladů je v čínštině, je v podstatě bez čínského spolupracovníka nemožné provést celou proceduru. Navíc zakládající cizinec většinou nemůže celou dobu být v ČLR a některé kroky tedy může svěřit domorodému spolupracovníkovi. Ten také většinou zná adresy různých institucí a najde je snadněji než cizinec. Zřízení kanceláře Číňanem a pak změna na zahraničního pracovníka stojí cca 860 CNY. Je přirozeně nutné vyplnění příslušných formulářů a proces může trvat asi 1 měsíc.

Reprezentační kancelář nemá oprávnění k obchodní činnosti na území ČLR a zaměřuje se proto na vyhledávání kontaktů a konzultační činnost. Činnost zastoupení je financována mateřskou firmou. Financování prochází příslušným bankovním kontem.

Společný podnik (Joint-Venture)

Založení společného podniku předchází několik kol jednání. V tom prvním je projednán a podepsán Letter of Intent (Memorandum of Understanding), který vyjadřuje záměr obou stran založit společný podnik. Čínský partner poté zpracuje a předkládá nadřízeným institucím předběžnou technicko-ekonomickou studii, která již řeší a formuluje nejen předmět smlouvy, ale také způsob financování, kapitálovou návratnost a kapitálový podíl obou stran. Jestliže je tato předběžná studie v souladu se záměry, které odpovídají kritériím, jež jsou stanovena zodpovědnými čínskými institucemi, zpracuje čínský partner podrobnou technicko-ekonomickou studii, kterou předkládá provinčním plánovacím orgánům a Ministerstvu obchodu. V řadě případů přenáší MOFCOM pravomoci na místní instituce, které mají vůči ministerstvu pak jen oznamovací povinnost. Důležitými kritérii při schvalovacím řízení je případná orientace společného podniku na vývoz, zda je postaven na bázi moderní technologie, zda uvažuje se zaškolením čínských techniků atd.

Po souhlasu příslušných institucí se založením společného podniku je třeba provést registraci podniku prostřednictví Státní správy pro průmysl a obchod. Ta se provádí na základě předložení zejména následujících dokumentů:

• konečná studie o investičním záměru v ČLR
• smlouva o společném podniku, základní ustanovení společnosti
• seznam kandidátů na funkce v orgánech společnosti
• stanovisko místních orgánů z předpokládaného sídla společného podniku

Povolovací instituce má zaujmout své stanovisko do tří měsíců.

Jakmile společnost obdrží oprávnění k činnosti, je povinna si zřídit účet v místní měně u Bank of China nebo u jiné určené banky a dále devizový účet u některé z bank, které jsou na seznamu Státní devizové správy. Majetkové joint ventures musí uzavřít pojištění s People´s Insurance Co. of China (Čínskou lidovou pojišťovací společností).

Pokud se jedná o pozemky a budovy, kde podniky se zahraniční kapitálovou účastí pracují, mohou si je dlouhodobě pronajmout, nikoliv je vlastnit. K výstavbě budov na pronajatém pozemku je třeba povolení příslušných čínských úřadů. Objekty musí být postaveny v souladu s čínskými předpisy. Na projektech se musí podílet čínský architekt.

Podnik plně vlastněný zahraničním majitelem (Wholly-Owned Foreign Enterprise)

Pro založení podniku je nutné předložit studii s rozpracovaným záměrem ministerstvu obchodu. Další vyžadované doklady jsou:

• žádost o založení WOFE
• seznam zástupců, resp. členů představenstva
• výpis z domácího obchodního rejstříku
• seznam věcí, které jsou zamýšleny dovézt pro potřeby WOFE
• potvrzení příslušné místní vlády o umístění WOFE
• v některých regionech též studii dopadu na životní prostředí

Od podání žádosti musí být vydáno příslušné rozhodnutí nejpozději do 90 dnů. Poté, nejpozději do 30 dnů, se musí WOFE registrovat u State Administration for Industry and Commerce a následně, během 30 dnů od vydání "Business Licence", též u finančního úřadu.

Od 1. 3. 2006 příslušná místní oddělení Ministerstva obchodu a oddělení na státní úrovni ekonomických rozvojových zón schvalují založení zahraniční firmy.

Souborové přílohy:

• Newsletter OEÚ ZÚ Peking 05/2010  (2218 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=60673

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Vzhledem k tomu, že se na čínský trh snaží proniknout renomované firmy všech oborů z celého průmyslově vyspělého světa, je nutné v této konkurenci počítat s vydatnými investicemi do reklamy či do inzerce. Pokud podniky nemají dostatek finančních prostředků na tyto aktivity, nemohou na čínském trhu uspět.

Průzkum trhu

Proniknutí na čínský trh je díky jeho velikosti a dnes už i vyzrálosti rok od roku složitější. Specifické chování čínských spotřebitelů, kulturní rozdíly a preference mohou být pro zahraniční obchodní managery nepříjemným překvapením. Proto je dobré před vstupem na čínský trh provést alespoň částečný marketingový průzkum. Tuto službu provádí jak čínské firmy (jejich znalost trhu je vykoupená obecně nižší kvalitou služeb), tak kanceláře CzechTrade v Šanghaj a Chengdu nebo zahraniční společnosti zabývající se průzkumem trhu (z těch největších v Číně působí například The Nielsen Company, Synovate China, Gallup China, Millward Brown, Taylor Nelson Sofres) a a také firmy, které vede ZÚ Peking na webových stránkách http://www.mzv.cz/beijing/cz/obchod_a_ekonomika/hledate_v_cine_partnera/index.html.

Reklamní agentury

Čínský reklamní trh v několika posledních letech svým růstem vždy překonal desetiprocentní hranici – v roce 2010 i 2011 podle odhadů CTR Market research vzrostly výdaje na reklamu v Číně o 13 procent. Většina reklamy je samozřejmě také v Číně zadávána přes reklamní agentury, přičemž téměř 90 procent z nich je čínského původu, zbylých deset procent okupují velké reklamní domy zaběhnutých značek (Bates, BBDO, Euro RSG, Grey, JWT, Leo Burnett, Lowe, Lintas, McCann Ericsson, Ogilvy and Mather, Saatchi and Saatchi, Young and Rubican).

Reklama v médiích

Velmi efektivní je televizní reklama – téměř 100 procent čínských domácností vlastní televizi, průměrný divák pak stráví před obrazovkou 135 minut ve všední dny a 175 minut o víkendech. Téměř nezbytné je inzerovat v televizi produkty, jako je kosmetika a léky (tvoří až 37 procent televizní reklamy). Protože v Číně vysílá téměř 300 televizních kanálů, je možné zacílit reklamu relativně přesně na cílovou skupinu (a to i v geografickém smyslu). Loňský nárůst u TV reklamy činil 13 %. Totéž platí i o reklamě v novinách (+11 %) a časopisech (+14 %), kdy i těchto existují tisíce druhů (s 540 milionu výtisků ročně je čínský novinový trh největší na světě). V souvislosti s mimořádně rychle rostoucím čínským automobilovým trhem také roste trh reklamy v rádiích -  oproti roku 2010 o 28 procent. Nejprogresivnější je samozřejmě internetová reklama – Internet v Číně se však stále potýká s cenzurou, která znemožňuje inzerentům používat některé efektivní inzertní kanály (Facebook, Twitter, Youtube) a omezuje použití nových forem moderní reklamy (virální marketing atd.) čistě na čínské sociální sítě (Weibo, Renren) či sítě sloužící ke sdílení videa (Youku, Tudou). Tato forma reklamy razantně nabývá na popularitě s tím, jak exponenciálně stoupá počet uživatelů těchto sítí. Specifický reklamní segment v Číně existuje v podobě online seriálů sponzorovaných (produkovaných) výrobci spotřebního zboží – děj těchto seriálů se pak často točí kolem daného produktu (model připomíná americké soap opery). Sledovanost těchto produktů nepokrytého product placementu je pak velmi vysoká i díky tomu, že ve státní televizi chybí adekvátní alternativa.

„Branding“ produktu

Je skutečností, že pro Číňany má západní zboží stále statut vyšší kvality, luxusu a „tváře“. Oproti minulosti to dnes ale platí pouze v některých odvětvích především luxusního zboží (kosmetika, luxusní potraviny, automobily). Například v oblasti domácích spotřebičů toto pravidlo už relevantní není – většina výrobců audio-video techniky (především japonské provenience) na čínském trhu bojuje s nevalnými výsledky. Trh bílých spotřebičů je pak pro nečínské výrobce již téměř ztracen (majoritu trhu okupují čínské značky Midea a Haier).

Některé české firmy se proto rozhodly zaútočit na segment spotřebního (potravin) zboží, který tuzemskému spotřebiteli takzvaně "dává tvář", a rebrandovaly původně mainstreamové značky na značky luxusní (přičemž také odpovídajícím způsobem upravily cenu). Zatím je možno říci, že alespoň u některých výrobků tato strategie překvapivě dobře vychází.

Rovněž zajímavé může být zaměřit produkt na „mimoměstskou“ populaci – rurální obyvatelstvo je podle studií ochotno utrácet relativně větší podíl svých příjmů (jelikož nad ním nevisí „Damoklův meč“ nutnosti platit vlastní bydlení). Samozřejmě je však třeba brát v potaz, že ačkoli rurálních obyvatel Číny je téměř 700 milionů, jejich kupní síla je zlomkem kupní síly obyvatelů měst. Navíc oslovení mimoměstské populace je velmi nákladným podnikem, který konzultanti pro malé a střední podniky nedoporučují.

Uvedení na trh

Adekvátně připravená marketingová strategie uvedení zboží na čínský trh by měla zohledňovat specifické chování čínských spotřebitelů. Například čínští spotřebitelé dle aktuálních průzkumů preferují produkty velkých společností na úkor produktů menších výrobců („big is beautiful“). Rovněž je dobré mít na paměti, že při uvedení na trh by měla být reklama ve srovnání s tím, na co jsou výrobci zvyklí z domova, více „politicky korektní“ (vyhnout se sexuálním a politickým narážkám). Velmi efektivní je v rámci vstupu výrobku na trh rozdávání vzorků (v supermarketech, u příležitosti společenských akcí), neboť čínský spotřebitel se relativně více než jeho protějšek v USA a Evropě řídí doporučením (tzv. word of mouth). Někteří západní výrobci pak volí při vstupu na čínský trh strategii proniknutí do měst druhého a třetího řádu (tedy města, jež jsou menší než hlavní města provincií), kde jsou spotřebitelé za nové zboží „vděčnější“ a ceny za reklamu přiměřenější (stále jsou to ovšem zpravidla města o více než miliónu obyvatel).

Propagace na veletrzích

Je málo efektivní přijet na výstavy pouze s materiály v angličtině, které osloví jen nepatrnou část návštěvníků. To se týká jak vystavených panelů, tak katalogů a další dokumentace. Zkušenosti z výstav ukazují, že stánky jsou plné i velkých exponátů. Např. na strojírenských výstavách bývá celá linka, celý obráběcí stroj apod. Tyto velké exponáty přitáhnou více pozornosti než panelová propagace nebo malý model. Kladné zkušenosti jsou z výstav se státní účastí ČR, kde plocha české expozice bývá větší a český výstavní prostor tak nezanikne v konkurenci s ostatními. Také možnosti propagace v médiích je větší (možnost uspořádat tiskovou konferenci apod.). Je také zcela nezbytné mít překladatele, který bude přítomný po celou dobu veletrhu na stánku - znalost angličtiny je v ČLR stále ještě velmi limitovaná a je velká škoda přijít o perspektivní obchod jen kvůli jazykové bariéře.

Spolupráce s velvyslanectvím

Velvyslanectví se snaží zabezpečit vlastní akce i ostatní aktivity z vlastních (byť omezených) zdrojů a využíváním jiných možností spolupráce (sponzoring, atd.). České firmy mohou využít i dalších finančně nenáročných možností propagace zajišťovaných ekonomickým úsekem ZÚ Peking jako jsou katalogové výstavy, inzerce ve vybraných publikacích a prezentace na vybraných akcích (více podrobností viz http://www.mzv.cz/beijing/cz/obchod_a_ekonomika/index.html).

Bezplatná inzerce

Zájemci o bezplatnou inzerci ve věstníku China Council for the Promotion of Foreign Trade/ Beijing Sub-Council mohou kontaktovat pí Caroline Mingyue Xu, e-mail: ccpitinf@public.bta.net.cn. Doporučuje se rovněž inzerovat ve vybraných odborných publikací (v čínštině) pro oslovení potenciálních čínských partnerů. Obchodně-ekonomický úsek ZÚ Peking má kontakty na vybrané odborné magazíny a je tak českým firmám k dispozici při zařízení propagace ve vybraných čínských publikacích.

Služby CzechTrade

K systematickému průzkumu čínského trhu přistoupil před několika lety CzechTrade, který vyslal do ČLR svého zástupce, jenž zpracoval marketingové studie na obory, jež vybraly české firmy: automobily, obráběcí stroje, zemědělské stroje a lékařská zařízení. Od 1.2.2000 má CzechTrade zástupce v Šanghaji, který se koncentruje na konkrétní marketingovou podporu zejména menších a středních firem z ČR. V květnu 2007 byla slavnostně otevřena druhá kancelář agentury CzechTrade v ČLR, a to ve městě Chengdu, v podporované západní provincii Sichuan. Pro úplnost je třeba dodat, že od února 2011 funguje v Šanghaji zástupkyně agentury CzechInvest, která se znalostí prostředí může pomoci v rámci své působnosti (od roku 2002 do konce roku 2010 byla ZK CzechInvest umístěna v Hongkongu).

Společnostem, které uvažují o dlouhodobém působení na čínském trhu, lze doporučit rovněž členství v Obchodní komoře EU v ČLR – http://www.euccc.com.cn, e-mail: euccc@euccc.com.cn.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Někteří zahraniční podnikatelé sjednávají smlouvy podle hongkongského práva (která má kořeny v právu anglickém a je proto některým zahraničním právníkům bližší) s tím, že příslušným soudem jsou hongkongské soudy – rozsudek hongkongského soudu je totiž od roku 1997 vykonatelným i na pevninské Číně.

Jestliže je ve smlouvě uvedeno čínské právo a čínský soud, odehrává se jednání před místně příslušným soudem v sídle žalovaného. Řada právníků tento postup doporučuje - ačkoli angažování čínských právníků je v tomto případě nezbytné, rozsudek, který místně příslušný soud vydá, je přímo vykonatelný, řízení relativně rychlé a není potřeba žádat o výkon rozhodčího nálezu jako v případě arbitráže nebo rozsudku hongkongského soudu ve výše uvedené situaci.

Důrazně však nedoporučujeme sjednat ve smlouvě příslušnost soudu (nikoli arbitrážního, ale klasického) mimo území ČLR. Případný rozsudek takového soudu je z čínského pohledu zcela nicotný, protože Čína rozsudky zahraničních soudů v 99 procentech případů nevykonává (výjimkou je např. rozhodnutí korejských soudů).

Pokud se s čínským partnerem sjednává rozhodčí doložka, pak je nejčastěji jako příslušný soud sjednán China International Economic and Trade Arbitration Commission nebo před Beijing Conciliation Centre. V případě, že kontrakt předepisuje zahraniční arbitrážní instituci, může být totuto institucí v podstatě jakýkoli zahraniční arbitrážní soud, jelikož Čína je členem tzv. New York-ské úmluvy o výkonu arbitrážních rozhodnutí a rozhodčí nálezy zahraničních arbitrážních soudů v Číně jsou tak vykonatelná (je tu ovšem stále riziko, že čínský soud tento výkon zamítne např. s odkazem na veřejný pořádek).

V souvislosti se spory s čínskou stranou je třeba zdůraznit ještě jednou zásadní věc. Naše problémy v obchodu a v ekonomické spolupráci s ČLR přestávají být v mnoha případech jen našimi problémy. Je třeba se naučit na všech úrovních, ve státní správě i v podnikové sféře, rozlišovat podstatu vzniklého problému, zda se jedná o vnitřní nedostatek či chybu českého podniku nebo o obecnou záležitost. Jestliže se naráží např. na nedopatření v čínské legislativě (ať už na mylně nebo záměrně stanovené opatření), v jejím uplatňování apod., je třeba zkušenost z praxe přenést na orgány EU. Cesty jsou různé, je možné to učinit přes hospodářskou komoru EU-ČLR, přes ZÚ Peking atd. Orgány Evropské unie mají mnohem lepší příležitosti lobbovat za odstranění nedostatků než ČR (více informací kupř. na www.mkaccdb.eu.int). Dialog mezi EU a ČLR probíhá velmi často, na mnoha úrovních, včetně té nejvyšší.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Zadávání státních zakázek je netranspatrentní a lze doložit z praxe českých i jiných podniků případy zjevného porušení pravidel a odůvodněného podezření na korupci. Z tohoto důvodu se EU snaží na všech jednáních, aby se ČLR stala účastníkem Dohody o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement GPA). Během jednání o členství Číny ve WTO bylo dohodnuto, že ČLR se po svém vstupu stane pozorovatelem ve výboru GPA a přímým účastníkem „co možná nejdříve“. Pozorovatelem je ČLR od února 2002, na počátku roku 2008 předložila první nabídku pro vstup do GPA. V roce 2009 předložila ČLR druhou nabídku, ale ani tato jednání nijak zásadně neposunula. Očekává se, že další nabídku předloží ČLR na sklonku roku 2011.

Státní zakázky jsou vesměs zadávány formou veřejných soutěží. Ty bývají s více či méně dostatečným předstihem publikovány v čínském jak denním, tak odborném tisku. Podle nařízení musí být např. požadavky na průmyslové dodávky zveřejněny v časopis China Tendering, který později v podstatě nahradilo zveřejňování na internetu. Českým zájemcům lze doporučit proto sledování internetové adresy www.chinabidding.com, kterou spravuje China Tendering Corporation.

Zveřejňování se týká i dodávek investičních celků, kde však možnost se prosadit je malá, pokud nabízející firma (stát) nemůže uvolnit prostředky na krytí úrokových zvýhodnění (LIBOR + zlomky procenta). Často však čínské orgány oslovují jen předem vybraný úzký okruh možných dodavatelů. V takových případech většinou nerozhodují kriteria kvality a splnění dalších podmínek soutěžního řízení. Důležitou roli hrají úplatky a známosti.

V listopadu roku 2009 představilo Ministerstvo financí, Ministerstvo vědy společně s NDRC nový oběžník o Národních inovačních produktech. Na základě tohoto oběžníku by měl být sestaven katalog národních inovačních produktů, které potom budou zvýhodňovány při udělování veřejných zakázek. Status národního inovačního produktu bude výrobku přiznán pouze v případě, že je čínský podnik vlastníkem práv duševního vlastnictví souvisejících s produktem (ochranné známky, patentu, užitného vzoru) a tato ochrana byla poprvé udělena v Číně (tzn. nejedná se o výrobek prvně patentovaný v zahraniční a pak v Číně). V současné době se zdá, že na základě tlaku zejména EU (EUCCC/Delegace EU) a USA (AMCHAM/ZÚ USA) došlo k razantním změnám v systému, který měl tento oběžník uvést v praktický život. Otázkou je, zda zrušení vazby mezi veřejnými zakázkami a tzv. národními inovačními produkty na centrální úrovni bude patřičným způsobem uplatňováno v praxi zejména na lokální úrovni.

Souborové přílohy:

• Veřejné zakázky v ČLR  (2335 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=71930

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Platební rizika

Požadovat celkovou platbu předem je z hlediska čínských dodavatelů běžné, jelikož malé továrny v Číně často pracují s velmi malou marží a jejich cash-flow jim nedovoluje zafinancovat nákup vstupů bez toho, aby byla částka za dodávku zaplacena předem.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud dodavatel po zaplacení 100 % částky zboží nedodá, neexistuje pro českého odběratele žádná efektivní možnost, jak se k penězům zpět dostat. Existují teoretické možnosti, jako je např. žaloba (ta ale vyžaduje mít platnou smlouvu z hlediska čínského práva s místní příslušností soudu v Číně nebo odpovídající rozhodčí doložku, což u malých dodávek většinou nikdo neřeší a obchod probíhá pouze „na fakturu“), nicméně ani ty většinou nejsou vzhledem k výdajům za právní zastupování pro českou stranou reálně akceptovatelné. Zaplacená částka tak pak často končí pod položkou „poněkud drahá lekce“.

V tomto smyslu existuje několik řešení, které se pokoušejí zkušení odběratelé s dodavatelem dohodnout:

• využití akreditivu, což ovšem zvyšuje celkové náklady transakce a neřeší problém čínské strany s hotovostí. Proto se v reálu u malých dodávek (+/- jeden kontejner) setkáváme v Číně s akreditivem relativně málo často.
• zálohová platba – ty jsou již častější; běžně se mezi obchodními partnery daří dohadovat zálohu 50/50 (padesát procent předem, zbytek po nalodění zboží), nebo dokonce 30/70. Toto řešení doporučujeme nabídnout vždy Vašemu partnerovi. Pokud nebude souhlasit, málokdy existuje v Číně jen jeden dodavatel zboží, o které má dovozce zájem. Vyjednávací pozice kupce je tak většinou mnohem lepší, než prodávajícího (ne vždy si to importující firmy uvědomují a využívají toho).
• posledním řešením je platba celé částky předem, to však vyžaduje skutečně velmi detailní prověření dodavatele - tzn. vidět továrnu, ověřit reference, setkat se s vlastníky (nebo alespoň někoho na místo vyslat atd.). Hospodářská situace v Číně se v posledních měsících výrazně zhoršila a je běžné, že podnik, který dnes obdržel platbu, zítra zbankrotuje (týká se to právě oněch podniků, které s nízkou marží vyvážejí exportní zboží).

Není tak možné zastírat, že odběratel často při nákupu zboží z Číny zariskovat musí. Často však stačí dodržet několik zásadních kroků a velké množství čínských podvodníků je tak rázem „vyeliminováno“. O tom, jak prověřit dodavatele z veřejných zdrojů a s relativně malými náklady se dočtete na mnoha místech na těchto stránkách.

Falešné poptávky

Již několik let zkouší čínští podvodníci trik, jak připravit důvěřivé partnery z Evropy (týká se to v podstatě všech zemí EU) o peníze. Scénář bývá s drobnými nuancemi zpravidla stejný:

Čínská firma (často neexistující nebo zaregistrovaná jen několik měsíců) projeví prostřednictvím e-mailu zájem o nákup výrobků z Evropy. Může se jednat o stroje a další technická zařízení, speciální výrobky (kupř. kontejnery, nerezové skladovací tanky), ale i jiné zboží. Firma požádá o předložení nabídky na odběr většího množství výrobků. Poté, co ji obdrží, souhlasí s cenou a vyzve výrobce, aby přijel do ČLR uzavřít kontrakt, protože hodlá poskytnout zálohu na výrobu a při sepisování první smlouvy je nutno, aby partneři stanuli „tváří v tvář“.

Bohužel na to řada výrobců, kteří nemají velké zkušenosti se zahraničním obchodem (a především v Asii), reaguje tak, že ve vidině velké zakázky a zisků (protože nabídnutá cena je téměř bez výjimky čínskou stranou akceptována), do ČLR přijede. Mají zajištěno ubytování v luxusním hotelu (pochopitelně na vlastní náklady) a čínský partner jim vysvětluje, jak se těší na budoucí spolupráci a slibuje další zakázky, nejen první kontrakt, který se právě podepsal. Ale realizace některých záležitostí je v ČLR obtížná, a tak by výrobce měl složit v hotovosti peníze (požaduje se cca 5000 EUR) na úplatky pro vlivné státní úředníky (nově na notářské poplatky), kteří prosadí, aby se výrobky uplatnily i v dalších státních zakázkách. Samotný Číňan nemá přímý přístup k valutám, pouze při platbách do zahraničí prostřednictvím banky, a proto ty peníze nutně potřebuje, ale splatí je formou zálohové platby na zakázku v nejbližší době.

Některé firmy na tento trik naletí a peníze předají. Někteří tak velkou hotovost nemají a jsou tedy požádáni o menší částku, aby se obchod rozeběhl. Ti obezřetnější nakonec nedají nic.

Bez ohledu na to, zda výrobce zaplatí, či nezaplatí, výsledek bývá stejný. Podepsaný "kontrakt" je pouhým cárem papíru a po čínské firmě se slehne země. Lépe dopadnou ti, kteří sice absolvují cestu do ČLR, ale zjistí, že něco není v pořádku, úplatek odmítnou poskytnout a čekají, zda se jim po návratu partner ozve. Případně ho po návratu sami osloví a zjistí, že nereaguje, tudíž nezahájí výrobu a jejich ztrátou je tak "pouze" cesta do ČLR.

Daleko horší situace ovšem nastane (ať už se úplatek předá, či nikoli), když výrobce v očekávání, že se „kontrakt“ začne plnit, zahájí přípravy na výrobu. Připraví technickou dokumentaci, nakoupí materiál, zajistí speciální nástroje a někdy i začne vyrábět. Poté, když se mu čínský partner stále neozývá, snaží se ho kontaktovat, ale vždy neúspěšně. Škody, které takto mohou výrobci nastat, mohou být i v řádu desítek miliónů korun.

Jistou obměnu tohoto postupu představuje snaha o získání pozvání k návštěvě ČR, které může být zneužito k ilegální migraci a v případě oficiálního pozvání, potvrzeného Cizineckou policií ČR, může zvoucí subjekt čelit i povinnosti uhradit náklady spojené s pobytem cizince, jeho vyhoštěním, zdravotnickou péčí apod. V takovém případě často čínská firma přesvědčuje český protějšek, aby se přimluvil nebo zasadil na ZÚ Peking o udělení víza s poukazem na údajné problémy. Skutečnost bývá takřka ve 100% taková, že firma buď vůbec žádost nepodá nebo při jejím prověřování jsou zjištěny nesrovnalosti, které vedou k odmítnutí žádosti a tím i k prevenci ztrát u českých firem.

ZÚ Peking českým firmám proto doporučuje, aby byly ve všech uvedených případech velmi opatrné a kontaktovaly v případě jakýchkoli pochybností ZÚ ČR v Pekingu (beijing@embassy.mzv.cz), GK ČR v Šanghaji (shanghai@embassy.mzv.cz), kancelář CzechTrade v Šanghaji (shanghai@czechtrade.cz) a v Chengdu (chengdu@czechtrade.cz).

Falešné krádeže internetových domén

V poslední době se také množí situace, kdy je česká firma oslovena čínskou firmou (prodejcem domén *.cn) s tím, že u této firmy si jiná čínská firma objednala doménu, jež by mohla patřit právě české firmě (např. pokud se česká firma jmenuje XYZ a využívá doménu xyz.cz, bude se jednat o doménu xyz.cn). Následně tato čínská firma nabídne doménu české firmě ke koupi před tím, než ji prodá onomu „podezřelému“ čínskému objednavateli. V 90 procentech případů se však jedná o podvod:

1. čínský objednatel je pouze imaginární,
2. čínská firma nabídne doménu k přednostnímu odprodeji české firmě za přemrštěnou částku (v řádech stovek dolarů),
3. pokud česká firma na nabídku nezareaguje, nic se nestane – nikdo si její čínskou doménu nezaregistruje. Pokud opravdu o doménu .cn česká firma stojí, lze si ji zaregistrovat za částku v řádu stovek korun na rok a tento problém pak vzniknout ani nemůže.

Krádeže čísla bankovních účtů na fakturách

Zastupitelský úřad se v poslední době setkal s několika situacemi, kdy česká firma obdržela od čínského partnera email s fakturou na zaplacení zboží, ale ten po zaplacení deklaruje, že tento email neodeslal a účet, který byl uveden na faktuře, mu nepatří. Tento email je často odeslán z emailové schránky, která se „podobá“ skutečné emailové schránce čínské firmy (jejich obchodního zástupce), jen je drobně pozměněna – (např. místo echo.hankun@email.cn na echa.hankun@email.cn) . Čínská firma poté tvrdí, že za tuto situaci nemůže a doporučí české firmě obrátit se na policii. Zda je to skutečně tak a čínská firma je také obětí podvodu, se zatím nedaří zjišťovat, nicméně je třeba být v této věci obezřetný a ujistit se, že stále komunikujete s jednou a tou samou emailovou schránkou.

Internetové podvody

Před jakýmkoli nákupem zboží z Číny je vhodné mít na paměti, že značkové zboží není na čínském trhu téměř nikdy výrazně levnější, než na trhu evropském. Podezřele se jeví jakákoli cena, za kterou čínský prodávající inzeruje zboží zavedených světových značek, přičemž je ve srovnání s evropskou maloobchodní cenou nižší než 70 procent této maloobchodní ceny. Zatímco Čína je rájem levných a ne vždy kvalitních produktů, skutečně kvalitní a značkové výrobky jsou často dražší než v zemi původu výrobce. Prodávající je v případě, že nabízí podezřele levné značkové zboží, většinou připraven nabídnout více či méně věrohodnou historku o velkoobchodních slevách. Ve většině případů však kupující ve výsledku obdrží zboží padělané, jiné (zpravidla v podstatě nepoužitelné) či v horším případě neobdrží nic. Padělané zboží může být zabaveno již při cestě z Číny (v takovém případě jdou náklady na vrub kupujícího) a jeho prodej v ČR je samozřejmě v rozporu s legislativou upravující ochranu práv duševního vlastnictví.  Mějte na paměti, že pokud se nabídka prodejce zdá příliš výhodná než aby byla skutečná, pak se pravděpodobně jedná o podvod.

Scammeři nejčastěji využívají ke svým podvodům služby společností přebírajících peníze jako je Money Gram nebo Western Union. Určité procento scammerů vyzve kupujícího k platbě na účet. Kupující by se měl mít na pozoru, pokud je tento účet veden na jméno fyzické osoby a nikoli na jméno právnické osoby (tedy na danou firmu). Založit účet bez potvrzení o existenci firmy totiž není možné a tak může účet na jméno obchodníka napovědět spíše o tom, že daná firma vůbec neexistuje. Vždy se snažte obchodovat s těmi partnery, kteří uvádějí účet znějící na jméno společnosti, nikoli na jméno fyzické osoby.

Ověřte si, že prodávající vám před uzavřením obchodu sdělil plnou adresu svého sídla resp. bydliště. Znát adresu prodávajícího je nezbytné v případě uplatnění možných pozdějších nároků vzniklých z obchodního vztahu,  podezřelá adresa však může také a priori odhalit scammera. Je vhodné mít adresu prodávajícího v transkripci (pinyin), pro cizince je většinou adresa uvedená v čínských znacích matoucí.  Přitom je nezbytné, aby adresa obsahovala co nejkonkrétnější identifikační znaky – pokročilejší scammeři často uvádějí svou skutečnou adresu (falešná je totiž poměrně lehce odhalitelná, viz dále), ale pouze do úrovně distriktu. Řada čínských měst v počtu obyvatel atakuje desetimilionovou hranici a proto je prakticky nemožné jen z takto obecných údajů scammera vystopovat. Vždy trvejte na zaslání adresy kupujícího do úrovně čísla popisného.

Většina scammerů používá při realizaci svých podvodných obchodů služeb tzv. money by wire společností, jako je Western Union nebo MoneyGram. Pro zaslání peněz se prodávající s kupujícím dohodnou na společném hesle, na jehož základě prodávající získá po odeslání zásilky na své pobočce např. Western Union peníze, které kupující předtím u své pobočky složil. Tyto společnosti samotné proti scamu tvrdě bojují, přesto nelze ignorovat skutečnost, že platby tohoto typu jsou naprosto anonymní a jako takové nevhodné k realizaci obchodů na dálku (především tam, kde jde o velké částky nebo se partneři důkladně neznají). Pokud se i přesto rozhodnete využít tohoto způsobu placení, nesdělujte kupujícímu číslo peněžního transferu (tzv. MTCN), dokud nechcete, aby měl skutečně přístup k penězům. Běžná taktika scammerů je požádat o toto číslo před tím, než zásilku odešlou s odůvodněním, že potřebují pouhé potvrzení o odeslání peněz. Skutečnost je ovšem takové, že Western Union umožní výběr peněz pouze na základě sdělení tohoto čísla a nevyžaduje již v takovém případě dohodnuté heslo. Používejte služeb Western Union a MoneyGram pouze v případě, že kupujícímu důvěřujete a nikdy nesdělujte předčasně heslo a číslo peněžního převodu.

Sofistikovaného scammera není lehké odhalit ani za pomoci specializovaných firem. Na trhu se však naštěstí vyskytuje převážná většina podvodníků, jejichž odhalení nevyžaduje víc než dostupné informační zdroje. Jedním z nejcennějších je vyhledání partnera v čínských Žlutých stránkách (www.yp.net.cn) , které jsou také dostupné v angličtině. Pomocí jednoduchého zadání firmy obchodního partnera do vyhledávácího pole může prodávající odhalit některé zásadní nesrovnalosti především co se adresy týče (skutečná adresa je samozřejmě scammerovým nejpečlivěji střeženým tajemstvím). Méně sofistikované, ale stejně funkční je progooglování firmy obchodního partnera. Pokud daná společnost tvrdí, že je v oboru lídrem (což je tvrzení, které mají scammeři v oblibě), ale Google o ní nenachází informace a jediná webová stránka, jejíž adresu partner poskytuje, vypadá jako z počátku internetu a angličtina je plná chyb, mějte se na pozoru. Vždy použijte dostupné vyhledavače a zjistěte si o prodávajícím maximum veřejně dostupných informací.

Je vhodné mít se na pozoru v případech, kdy je prodávající podezřele rychle schopen měnit některé podstatné náležitosti obchodu, jako jsou například parametry zboží, kvantita nebo způsob balení. Příliš promptní reakce na požadavky kupujícího nemusí znamenat jen flexibilitu čínského partnera, ale často také skutečnost, že tento žádný reálný obchod realizovat zájem nemá. Kupující by se měl mít rovněž na pozoru v případech, kdy je na něj ze strany prodávajícího vyvíjen přílišný nátlak na rychlost uzavření obchodu s poukazem na výjimečnou, časově omezenou slevu, poslední kusy zboží atd. Toto jednání je často podmíněno snahou scammera dostat kupujícího do tlaku a tím snížit jeho práh ostražitosti. Vždy si internetový obchod dobře rozmyslete a všímejte si podezřelého jednání prodávajícího.

Většina scammerů uvádí v rámci informací o svém „podnikání“ pouze číslo mobilního telefonu. Scammeři tak úspěšně maskují svou skutečnou adresu a spoléhají na to, že cizinec si této skutečnosti buď nevšimne nebo neumí rozpoznat rozdíl mezi formátem čínského telefonního čísla pevné linky a mobilního telefonu. Je samozřejmé, že stejně jako kdekoli na světě mají velké a zaběhnuté společnosti v Číně vždy také pevné telefonní číslo. Pokud jej Váš nový partner nemá, je to důvod ke zbystření pozornosti. Mobilní telefonní číslo v ČLR pak poznáte tak, že začíná tímto trojčíslím:

• 130/1/2 - China Unicom GSM
• 133 - China Telecom CDMA
• 1340-1348 - China Mobile GSM
• 1349 - ChinaSat Satellite
• 135/6/7/8/9 - China Mobile GSM
• 150/1/2 - China Mobile GSM
• 153 - China Telecom CDMA
• 155/6 - China Unicom GSM
• 157 - China Mobile TD-SCDMA
• 158/9 - China Mobile GSM
• 185/6 - China Unicom WCDMA
• 188 - China Mobile TD-SCDMA
• 189 - China Telecom CDMA

V této souvislosti je rovněž vhodné ověřit si, že telefonní číslo je registrované v místě, kde prodejce udává svou adresu. K tomu Vám zdarma dopomohou stránky http://www.hao123.com/haoserver/showjicc.htm. Tento vyhledavač funguje i na mobilní telefony.

Je skutečností, že většina scammerů se rekrutuje z řad jihočínských farmářů. Z toho plynou dvě skutečnosti – tito farmáři, kteří se často vydávají za generální manažery fiktivních podniků, neumí ani částečně anglicky. Proto vždy používají překladatele, nicméně tyto si najímají jen na jednotlivé zakázky (podvody). Proto pokud tomuto „manažerovi“ zavoláte na přímo, anglicky se s ním nedomluvíte. Jak již bylo řečeno, většina scammerů operuje z provincií na jihu Číny – především se pak tito soustředí v městech Xi´an, Luyan, Zhenzhou, Kunming a Guilin. Pokud podezřele výhodná nabídka pochází od podnikatelů z těchto měst, je zde další důvod je ke zvýšené opatrnosti. Velmi užitečná je v tomto smyslu databáze čínských scammerů společnosti Kompass na adrese http://www.kompass.com.cn/notice_en.htm. Neváhejte preventivně shlédnout, zda na ní náhodou nefiguruje firma Vašeho partnera. Ověřte si vždy, odkud Váš partner pochází a vyzkoušejte, zda mluví anglicky.

Obecně lze doporučit před nákupem vždy zjistit co nejvíce informací o zboží, které je předmětem dodávky – vyžádejte si detailní fotografie a nespokojte se jen s těmi, které se nacházejí na webu výrobce. Pokud bude muset partner zboží nově vyfotit, máte potvrzeno, že jej má skutečně k dispozici (což má scammer pouze virtuálně). U větších zakázek je také velmi vhodné získat od partnera reference – dodal již někomu v Evropě, resp. – ještě lépe – ve Vaší geografické blízkosti? Je možno toto zboží vidět ? Resp. alespoň zatelefonovat jinému zákazníkovi (ne-Číňanovi) a ověřit si solidnost partnera? Vždy chtějte fotky zboží vyfocené speciálně pro Vás a vyžádejte si reference na spokojené zákazníky.

Souborové přílohy:

• Import z Ciny manual  (1828 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=77747

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Vzhledem k tomu, že se v ČLR vyskytuje mnoho případů porušování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, je nutnou podmínkou pro zajištění této ochrany včasná registrace IPR v této zemi. Postupy, jak si zaregistrovat IP práva v Číně včetně stažení příslušných formulářů a výše poplatků, lze najít na internetové stránce www.english.ipr.gov.cn, v menu „Application guides“. Další důležité informace k IPR jsou uvedeny také na internetové stránce www.sipo.gov.cn.

Problematika ochrany průmyslových práv k vynálezům, užitným vzorům a průmyslovým vzorům je upravena ustanoveními Patentového zákona ČLR (kapitola VII Ochrana patentového práva). Zákon byl přijat 12. 3. 1984 a vstoupil v platnost 1. 4. 1985. Ke změnám došlo 4. 9. 1992 a 25. 8. 2000, prvního října 2009 vstoupila v účinnost poslední novela patentového práva, zvyšující dále postihy za porušování patentové legislativy a zavádějící některé instituty patentového práva obvyklé v západních zemích (na druhou stranu však nová legislativa omezuje volný převod patentů do zahraničí). Znění zákona a jeho prováděcí nařízení lze stáhnout z internetové stránky www.sipo.gov.cn/sipo_English, v menu „Laws and Regulations“.

Ochrana průmyslových práv k ochranné známce je upravena ustanovením Zákona ČLR o ochranné známce (kapitola VII Ochrana výlučných práv k použití zaregistrované ochranné známky). Zákon byl přijat 23. 8. 1982 a vstoupil v platnost 1. 3. 1983. Ke změnám došlo 22. 2. 1993 a 27. 10. 2001. Znění zákona a jeho prováděcí předpisy lze stáhnout z internetové stránky http://sbj.saic.gov.cn/english/index_e.asp, v menu „Laws and Regulations“.

Ochrana autorského práva je řízena Zákonem ČLR o autorských právech. Zákon byl přijat  7. 9. 1990 a vstoupil v platnost 1. 6. 1991. K revizi došlo 27. 10. 2001. Znění zákona lze stáhnout z internetové stránky www.sipo.gov.cn/sipo_English, v menu „Laws and Regulations“.

V případě porušení ochrany IPR nabízí čínský legislativní systém následující možnosti pro prosazení ochrany IP práv:

• přímá jednání či arbitráž s porušovatelem,
• správní řízení,
• soudní řízení (občanské soudní řízení či stíhání v trestní věci).

Více informací o ochraně IPR lze nalézt v dokumentu, který vypracoval ZÚ Peking a je umístěn na stránkách Businessinfo (www.businessinfo.cz) v sekci „zahraniční obchod – teritoriální informace – Čína“ a na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (www.upv.cz).

Z iniciativy Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise vznikla „internetová kancelář“, která malým a středním podnikům Evropské unie poskytuje zdarma informace a radí, jak si chránit a prosazovat práva na ochranu duševního vlastnictví v ČLR. Internetová kancelář „CHINA IPR SME HELPDESK“ nabízí celou škálu služeb a nástrojů (www.china-iprhelpdesk.eu). Případné dotazy směřujte na email: enquiries@china-iprhelpdesk.eu. Relevantní informace lze také dohledat na stránkách Hospodářské komory EU v ČLR (EUCCC, www.euccc.com.cn), která má pro otázky IPR vytvořenou pracovní skupinu.

Souborové přílohy:

• Ochrana práv duševního vlastnictví v ČLR  (184 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=71929

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Platební styk s ČLR probíhá ve volně směnitelných měnách (převážně v USD) a nejčastějším platebními nástroji jsou dokumentární akreditiv (větší zajištění, vyšší poplatky) a dokumentární inkaso (menší zajištění, nižší cena), v posledních letech však vzrostl význam přímých plateb (rychlost, jednoduchost, větší rizika).

S nástupem globální finanční krize v letech 2008 a 2009 se objevily problémy ve financování zahraničního obchodu i v ČLR. Objevily se zprávy o případech, kdy čínské banky odmítly proplatit akreditivy na různé druhy zboží, zvlášť u komodit, kde došlo k výraznému snížení ceny. Čínští exportéři si rovněž stěžovali na výrazné zvýšení poplatků za akreditiv (až trojnásobně, na 1,5 % z objemu obchodu). V letech 2010 a 2011 však došlo k opětovnému zlepšení situace, jakmile vláda přitlačila na hlavní státem vlastněné banky, aby podpořily čínský vývoz. 

Obvyklé platební podmínky v čínských obchodních smlouvách obsahují následující kombinace:

• 10 % záloha, 75 % při nalodění, 10 % po příjezdu nebo převzetí zboží, 5 % po uplynutí záruční lhůty;
• 10 % záloha, 80 % při nalodění, 10 % po konečném převzetí zboží;
• kvůli potížím s vymáháním doplatku někteří zahraniční prodejci trvají na 10 % zálohy a 90 % při nalodění.

Čínští odběratelé se obvykle snaží otevřít akreditiv až 30 dní před naloděním, lze však doporučit delší lhůtu, aby byla platba připravena při odevzdání zboží k přepravě. Placení zpravidla proběhne do pěti dnů po převzetí dopravních dokumentů, které by měly obsahovat:

• konosament
• fakturu
• certifikát o původu
• exportní licenci
• balicí list
• oznámení o dodávce
• jiné formuláře (pro určité druhy zboží)
• inspekční certifikát (pokud je to uvedeno ve smlouvě).

Možné problémy s akreditivem a čínskými odběrateli:

• při uvedení "běžné" klauzule o uvolnění platby ze strany banky odběratele po proclení může dojít k situaci, kdy se zboží zadrží na celnici, jestliže kupř. nemá odběratel prostředky na zaplacení celních poplatků nebo odmítne iniciovat celní řízení. Importér může také využít situace a odmítnout zboží, pokud došlo od uzavření smlouvy až po dodání zboží ke snížení ceny zboží;
• importéři také někdy blokují proclení s odůvodněním, že došlo k množstevnímu rozdílu (chybí třeba jeden karton), což znamená, že je balicí list "nesprávný";
• zdržení dodávky - stalo se, že dodávky zboží zpožděné o pouhý den byly vráceny zpět prodávajícímu;
• změna lodní trasy - importéři vrátili zpět zboží s odůvodněním, že došlo k neplánované zastávce v rozpisu plavby a tudíž dodávka nemůže být převzata.

Podle čínského Obchodního zákoníku z roku 1999 platí, že je-li zboží poškozeno nebo jinak nevyhovuje kvalitativním požadavkům dle obchodní smlouvy, má kupující právo zboží odmítnout a ztrátu nese plně prodávající. Není vyloučeno, že se takto vyvíjí nátlak na prodávající, aby slevil ze své ceny pod hrozbou ztrát spojených s repatriací zboží z ČLR.

Zahraničním dodavatelům bývá obvykle doporučováno, aby akceptovali pouze akreditivy vystavené Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank, China Development Bank a Bank of Communications.

Státní finanční instituce pro podporu exportu - Export Import Bank of China (China Eximbank) - rovněž nabízí odběratelské úvěry.

Objevují se první linky pro financování zahraničního obchodu s ČLR v CNY (kupř. Komerční banka, ČSOB, HSBC, Raiffeisenbank, UniCredit Bank atd.), které mají za cíl usnadnit finanční vypořádání s čínskými partnery a snížit kurzová rizika.

Zejména při nákupu investičního zboží ze zahraničí čínští zákazníci vyžadují bankovní garance za poskytnuté zálohy, zádržné za kvalitně provedenou dodávku a instalaci zařízení, případně požadují odloženou splatnost či poskytnutí odběratelského úvěru. Naopak v některých případech (termínově napjaté dodávky, prioritní projekty apod.) jsou čínské firmy ochotny přistoupit na vyšší cenu i příznivější platební podmínky za předpokladu perfektní kvality a včasného dodání včetně zkrácených výrobních lhůt.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V ČLR se každoročně konají stovky výstav a veletrhů jak na centrální, tak i lokální úrovni. Ty nejdůležitější jsou pořádány v přibližně stejných termínech pravidelně a některé z nich mají už delší tradici a dobrou úroveň. Jistým místním specifikem jsou výstavy nazývané High-Tech, které zahrnují výrobky z mnoha odvětví najednou, kde kritériem by měla být vyspělost produkce.

Pro informaci jsou dále uvedeny hlavní výstavní areály:

Peking

• New China International Exhibition Center (www.bjcpc.com.cn, tel. 008610 84600000, fax 84600213
• China World Trade Center Exhibition Hall (www.cwced.com, tel.008610 65052288 – 80448, fax 65053260)
• China International Exhibition Center (www.ciec-expo.com, tel. 008610 8460 1918)
• Beijing Exhibition Center (www.bjexpo.com, tel.008610 68316677-2311, fax 8498 3993)
• Beijing International Conference Center (tel. 008610 8497 3060, fax 8498 3993)
• National Agriculture Exhibition Center (tel. 008610 6507 3405, fax 6502 1727)

Šanghaj

• Shanghai Mart (www.shanghaimart.hex168.com, tel. 008621 62366888-3600, fax 6236 0188)
• Shanghai Exhibition Center (tel. 008621 62790279 fax 6247 6980)
• Shanghai International Exhibition Center (www.siec-ccpit.com, tel. 008621 62755800 fax 6275 7210)
• Everbright Convention and Exhibition Center (www.secec.com, tel. 008621 64753288 fax 6484 5595)

Kanton

• Chinese Export Commodities Fairground (tel. 008620 2608 1580 fax 8666 5854)

Mezi nejdůležitější výstavy patří:

PEKING

• Výstava stavebního zařízení a stavebních materiálů
• Výstava využití odpadu a technologií pro ochranu životního prostředí
• Mezinárodní veletrh BIF
• Mezinárodní veletrh energetiky
• Mezinárodní výstava nápojů a nápojové techniky
• Mezinárodní výstava obráběcích strojů (CIMT)
• Metalurgie         
• Mezinárodní výstava cementárenských technologií a zařízení
• Výstava balicí techniky
• Mezinárodní výstava všeobecného strojírenství
• Mezinárodní výstava sklářských technologií, zařízení a výrobků
• Mez. výstava potravin, potravinářských technologií potravinářského zařízení
• Mezinárodní výstava stavebních strojů
• Mezinárodní výstava oděvních strojů
• Mezinárodní výstava kožařského průmyslu a výroby obuvi
• Mezinárodní výstava zemědělských strojů
• Mezinárodní výstava zařízení a technologií na ochranu životního prostředí
• Mezinárodní výstava textilních strojů
• High-tech week
• AUTO CHINA

CHENGDU

• Mezinárodní výstava zemědělských strojů
• Mezinárodní výstava kožařského průmyslu
• Mezinárodní veletrh potravinářského průmyslu
• Mezinárodní výstava zařízení a technologií na ochranu životního prostředí

DALIAN

• Mezinárodní výstava automobilů a automobilových dílů

GUANGZHOU /Kanton/

• Mezinárodní výstava stavebních technologií a materiálů
• Mezinárodní výstava technologií a zařízení na ochranu životního prostředí
• Mezinárodní výstava textilních strojů
• Mezinárodní výstava automobilů a motocyklů

SHANGHAI

• Mezinárodní výstava automobilů a výrobních technologií
• Mezinárodní výstava zařízení a technologií na opracování kovů
• Mezinárodní výstava rafinačních, petrochemických a chemických technologií
• Mezinárodní výstava balicí techniky a zpracování potravin,
• Mezinárodní výstava technologií a zařízení pro ochranu životního prostředí
• Expo Železnice
• Obuv, kožené zboží a průmyslové zařízení
• Energetika
• Mezinárodní výstava techniky ochrany životního prostředí a kontroly znečištění ovzduší
• Mezinárodní výstava zpracování potravin a balicí techniky
• Metal - mezinárodní výstava obráběcích a tvářecích strojů a svařovací techniky
• Auto China - mezinárodní výstava automobilů a příslušenství
• Mezinárodní výstava textilních strojů

SHENZHEN

• Mezinárodní výstava high-tech produkce

TIANJIN

• Mezinárodní výstava textilních strojů a příslušenství
• Mezinárodní výstava technologií a zařízení na úpravu vody
• Mezinárodní výstava technologií a zařízení na ochranu životního prostředí
• Mezinárodní výstava zemědělské techniky a zemědělských strojů
• Mezinárodní veletrh chemického průmyslu
• Mezinárodní výstava automobilů a náhradních dílů
• Výstava textilního a oděvního průmyslu

WUHAN

• Mezinárodní výstava textilních a oděvních strojů a příslušenství
• Mezinárodní výstava zařízení na zpracování potravin a balicí techniky
• Výstava automobilového průmyslu a automobilových dílů
• Výstava tvářecích strojů

ZHENGZHOU

• Výstava textilních strojů

ZHUHAI

• výstava letecké techniky

Seznam není vyčerpávající ani pokud jde o komodity, ani co se týká pořádajících měst. Většina výstav se periodicky opakuje v jedno- či dvouletém cyklu. U velkých mezinárodních výstav (např. energetika, automobily a příslušenství, balicí technika) dále platí, že se jeden rok konají v Pekingu, v následujícím roce v Šanghaji. ZÚ má k dispozici přehledy hlavních výstav pořádaných v běžném roce od významných pořadatelů jako CCPIT (www.ccpit.org), Adsale (www.adsale.com.hk), Messe Dusseldorf (www.mdc.com.cn), Hannover Fairs China (www.hfchina.com/fairs/fairschina_en.asp) a je připraven poskytnout podrobnější informace, pokud o ně bude zájem. Seznam veletrhů, které se pořádají v Číně lze také nalézt na následujících webových stránkách: www.fairguide.com a www.eventseye.com. Lze také doporučit volně přístupné vyhledavače, jako je především http://www.biztradeshows.com/.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu