Dánsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

5.1.1 Historický vývoj, trend v posledním období

Přebytek státních financí v 60. letech vedl k poklesu veřejného dluhu, který se na počátku 70. let stal prakticky nulový. Ropná krize v roce 1973 však způsobila dramatický obrat, což se odrazilo i ve velmi rychlém nárůstu zadluženosti. Obrat nastal až od roku 1984, kdy Dánsko v oblasti veřejných financí začalo vykazovat přebytek. Druhým kritickým obdobím prošlo Dánsko počátkem 90. let, kdy došlo k velkému zahraničnímu zadlužení vlády (celkový dluh tehdy přesáhl 80 % HDP). Od roku 1993 se však státní finance začaly vzpamatovávat a přebytky státního rozpočtu vedly opět k postupnému snižování veřejného dluhu.

Rada ECOFINu monitoruje vývoj rozpočtové situace členských států EU, aby bylo možné posoudit, zdali se dohodnutá rozpočtová disciplína dodržuje. Hodnocení probíhá na základě kritérií zakotvených v Paktu stability a růstu a smlouvě o EU. Podle této úmluvy musí všechny členské státy EU směřovat k vyváženému obecnému státnímu rozpočtu (či - ve střednědobém výhledu přebytkovému). Podle smlouvy o EU nesmí obecně rozpočtový deficit překročit 3 % HDP a celkový veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP. Z tohoto pohledu je možno považovat Dánsko za velmi úspěšnou zemi.

Příjmy státního rozpočtu (cca 54 % HDP) pocházejí zejména z daní z příjmu a majetku (cca 32,5 % HDP) a z daní na výrobky (cca 17,6 % HDP). Pokud jde o strukturu veřejných výdajů, potvrzuje Dánsko víceméně filozofii skandinávského modelu s velkým důrazem na sociální zabezpečení a služby veřejného blahobytu (cca 43 % výdajů), vzdělání (cca 15 %) a zdravotnictví (cca 10 %).

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu.

Výsledek běžného účtu platební bilance za rok 2010 znamená dosažení přebytku na hranici 97 mld DKK, což odpovídá cca 5,5 % HDP.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Dánský čistý zahraniční dluh odráží trendy běžného účtu platební bilance. Obecně se dá říci, že zahraniční dluh má tendenci růst, ocitne-li se běžný účet v deficitu; na zahraniční dluh mají samozřejmě vliv i změny ve směnných kurzech a eventuální ztráty ovlivňují výši dluhu nominovaného v DKK. Souvislý deficit platební bilance ve třicetiletém období 1960–90 způsobil dramatický nárůst zahraničního dluhu ve vztahu k HDP (cca 40 %). Díky kladným přebytkům platební bilance se ale zahraniční dluh postupně snižoval, konkrétně: r. 1985 - 39,6 %, r. 1990 - 34,2 %, r. 1995 - 26,3 %, r. 2000 - 16,8 %, r. 2002 - 16,4 %, r. 2003 - 12,12 % a dále viz tabulka.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává cca 41 000 osob, což jsou zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které představují cca 31 % celkové bilance.

Jádrem je Dánská národní banka (http://www.nationalbanken.dk/) - autonomní centrální banka - která určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu.

V Dánsku je dle posledních zveřejněných údajů celkem 172 finančních institucí komerčního či spořitelního typu (z toho 18 filiálek zahraničních institucí), které obhospodařují celkem cca 2 000 bankovních poboček. Celkem se to týká 38.700 pracovníků.

Fúze na počátku 90. let vyústily ve vytvoření dominantního postavení 2 komerčních bank: Danske Bank (www.danskebank.com - 47 % trhu) a Nordea (www.nordea.com - 23 %). S určitým odstupem následuje Jyske Bank (www.jyskebank.dk - 6 %).

Silná konkurence panuje v oblasti finančních služeb (hypotéky, spotřebitelské úvěry, pojištění). Zde působí jednak klasické hypotekární banky (Nykredit, BRF Kredit), jednak dceřiné společnosti největších komerčních bank (Danske Kredit a Realkredit Danmark, obě vlastněné Danske Bank). Největšími pojišťovacími společnostmi jsou Codan, Tryg a Topdanmark.

Rozvojové strategie dánských bank jsou téměř stoprocentně orientovány do ostatních skandinávských zemí, jak již naznačila fúze dánské Unibank s MeritaNordbanken, čímž vznikl největší skandinávský bankovní holding s názvem Nordic Baltic Holding, nyní NORDEA. Dlouhodobě, tj. v horizontu cca 5–10 let, se ale i největší dánské banky octnou v ohnisku zájmu o spojení či převzetí - pravděpodobně ze strany velkých německých a francouzských finančních koncernů.

Agentury Standard and Poor´s a Moody´s oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA.

Z mezinárodního hlediska má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě. Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými papíry.

Přehled o většině dánských bank, spořitelen a pojišťoven i aktuální informace z finančních trhů lze jednoduše získat prostřednictvím některého z hlavních internetových portálů např. Euroinvestor - www.euroinvestor.dk.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Dánsko je administrativně rozčleněno na 29 celních a daňových oblastí, které obhospodařují 4,5 mil. registrovaných daňových poplatníků, 65 tisíc zájmových společností, 360 tisíc podniků registrovaných na DPH a 1,8 mil. registrovaných soukromých vlastníků domů. Z celkového zdanění činí daň z příjmu osob okolo 51 %, daň z příjmu společností 5,7 %, příspěvek na sociální zabezpečení 2,1 %, daň z majetku 2,8 % a spotřební daně vč. DPH 32 %.

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické daně (CO₂) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 180 % z hodnoty vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z "kontrolovaných" zahraničních společností.

Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48 % HDP (vše měřeno v tržních cenách), což je kromě Švédska nejvíce na světě.

Daňový systém se podstatně liší pro osoby a společnosti. Osoby odvádějí daň z příjmu státu, daň z příjmu krajům, daň z příjmu obcím, církevní daň (dobrovolně) a příspěvek na sociální zabezpečení. Na základě daňové reformy přijaté v roce 1993 a dalších zákonných úprav z let 1998 a 1999 se daně z příjmu osob postupně snižují z 51,5–68 % na 43–60 % v roce 1998.

Daň z příjmu společností (ze zisku) činí 25 % (v osmdesátých letech se pohybovala mezi 40–50 %, poté byla postupně snižována. V posledním desetiletí probíhalo snižování daně takto: r. 2000 - 32 %, r. 2001 - 30 %, r. 2005 - 28 %,  r. 2007, 2008, 2009 - 25 %).

DPH je jednotná ve výši 25 %. Neexistuje snížená sazba jako v jiných zemích. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce; zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.

Více informací o daňovém systému v Dánsku vč. jednotlivých možných případů daňových povinností (Podnikání v Dánsku, Pobyt v Dánsku, Zaměstnávání zahraničních pracovníků v Dánsku atd.) je uvedeno na webových stránkách Dánského daňového a celního úřadu SKAT.

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oId=1812700&vId=0

Kontaktní telefonní spojení pro dotazy je +45.72.22.18.18

Odpovědi na nejčastější dotazy jsou uvedeny ve 12 jazykových verzích (vč. ruštiny a polštiny) na webových stránkách

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oID=213873&vID=0

Zde jsou rovněž k dispozici e-verze daňových formulářů.

Individuální dotazy je možno směrovat na emailovou adresu SKAT, přičemž odpovědi by měly být zasílány zpět nejpozději do 5 dnů. Tato služba je poskytována zdarma.

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oId=1728417&vId=0

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu