Dánsko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

9.1.1. Obecná atraktivita země

Výhodná geografická poloha a kvalifikovaná pracovní síla činí z Dánska zajímavou zemi pro zahraniční investice. Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitivness Report 2009-2010, je Dánsko na 2. místě ze zemí Evropské unie (po Švédsku) a v celosvětovém srovnání na 5. místě. Zpráva, která sumarizuje hodnocení 11.000 představitelů podnikatelké komunity, uvádí na dalších předních místech z ČS EU i některé další severské země - Finsko a Norsko.

Hodnocení podnikatelského prostředí v Dánsku podle Economic Intelligence Unit je ještě lichotivější - „Dánsko má nejpříznivější podnikatelské prostředí na světě" (EIU Business environment rankings 2008-2012). Velký podíl na tomto umístění má vysoká úroveň integrace informačních technologií, kvalita finančních služeb a implementace politiky udržitelného rozvoje. Dalšími pozitivními faktory jsou relativně nízká inflace, vysoká produktivita práce a přijatelné provozní náklady (nájemné, telekomunikační poplatky).

Vysoce hodnotí Dánsko ve své zprávě "Doing Business 2010" i další významná instituce - Světová banka, a to z pohledu podmínek pro obchodování (tzn. nízká administrativní zátěž, užívání moderních komunikačních technologií, znalost cizích jazyků atd.). Ze 183 hodnocených zemí je na základě tzv. „Easy of Doing Business Index" uváděna tato severská země na 2. místě z evropských zemí, a celosvětově na 6. místě. Z dalších zemí EU se mezi nejlepší zařadila Velká Británie, Irsko a Finsko.

Významné je i hodnocení z hlediska korupce, tzv. Corruption Perception Index 2009", kde na základě analýzy ve 180 zemích bylo Dánsko vyhodnoceno na druhém místě po Novém Zélandu (s počtem dosažených bodů 9,3 b. z 10).

9.1.2. Informační podpora

Koordinujícím článkem pro získávání zahraničních investic je Ministerstvo zahraničních věcí, které pod hlavičkou Dánské exportní rady garantuje nejen programy na podporu exportu, ale spravuje také speciální program "Invest in Denmark" (http://www.investindk.com/, jehož součástí je také podávání aktuálních informací o investičním prostředí v Dánsku, a to zejména v těchto oblastech:

• Obchodní náklady
• Distribuce & Logistika
• Kvalifikovanost pracovní síly & Vzdělání
• Dánská ekonomika
• Náklady na pracovní sílu & Produktivita
• Zdanění
• Pobídky

Styčným informačním místem o tomto programu jsou dánská diplomatická zastoupení ve světě. Samostatné kanceláře pracují v Tokiu, Washingtonu, New Yorku, Chicagu, San Francisku, Bostonu, Los Angeles, Paříži, Londýně a Stuttgartu.

9.1.3. Legislativa

Dánské zákonodárství je vůči zahraničním investorům velmi liberální, a to zejména od druhé poloviny 80. let, v souvislosti s celkovou liberalizací pohybu světového kapitálu. V Dánsku neexistuje zákon, který by zásadně bránil zahraničním společnostem investovat. S nečleny OECD a EU je v zásadě jednáno jako se členy těchto organizací a rovný přístup je ze zákona uplatňován také na dánské a zahraniční (nebo ze zahraničí kontrolované) společnosti.

Určitá vlastnická omezení platí pouze pro následující oblasti:

• hledání ropných nalezišť
• výroba zbraní (cizinci mohou mít nejvýše 40 % majetku a 20 % hlasovacích práv)
• cizinci nebo cizí letecké společnosti nemohou přímo vlastnit nebo vykonávat kontrolu nad letadly registrovanými v Dánsku
• lodě registrované v Dánském mezinárodním rejstříku lodí (dánský podnik nebo fyzická osoba musí vlastnit podstatný podíl a vykonávat dostatečnou kontrolu nad takovou lodí)
• za účelem provozování právních služeb je vyžadována zkouška nebo praxe v místním právu; ředitel makléřské firmy musí mít minimálně tříletou praxi v obchodování s cennými papíry.

V rámci nabývání nemovitostí a pozemků ze strany cizinců platí speciální předpisy pro nákup "prázdninových a víkendových" nemovitostí. Příslušnou žádost posuzuje Ministerstvo spravedlnosti pouze na základě "přímých rodinných důvodů" nebo "velmi silného vztahu" žadatele k Dánsku.

9.1.4. Daňové výhody

V oblasti daňové nabízí Dánsko zejména tyto výhody:

• Legislativa má jednoznačný výklad, pravidla se aplikují přesně tak, jak jsou uvedena v legislativě, neexistuje „individual treatment"
• Nízké zaměstnavatelské odvody na sociální zabezpečení
• Náklady na založení a rozběh firmy jsou odpočitatelné
• Náklady na výzkum a rozvoj mohou být odečteny v roce svého vzniku nebo amortizovány po dobu pěti let
• Odpisy na stroje a zařízení mohou dosahovat 30 % ročně
• Náklady na software, know-how, patenty a licence jsou v roce získání plně odpočitatelné
• Nulová daň na dividendy vyplácené zahraniční mateřské společnosti (od roku 1999, kdy bylo opatření zavedeno, bylo s ohledem na možnost jeho využití založeno přes 1000 společností; podmínka: zahraniční mateřská společnost kontinuálně vlastní alespoň 25 % akcií dánské společnosti po dobu minimálně jednoho roku)
• Nulové zdanění dividend obdržených ze zahraničních poboček
• Jednotná daň 25 % pro zahraniční pracovníky (do 3 let pobytu, vědci, inženýři a manažeři) s příjmem nad cca 92 000 USD ročně - v dánském progresivním daňovém systému značná výhoda; po přičtení ostatních příspěvků je v tomto případě celková daň pouze 31,75 %

Určité omezení z hlediska spotřeby energie znamená daň na CO₂, kterou Dánsko zavedlo v roce 1993 jako první ze zemí EU. V případě, že společnost je povahou svojí produkce přímo závislá na spotřebě energie ve větším množství (ocelárny, výroba skla a cihel, skleníky), stát vrací 75 % daně. Podobnou daní je též daň na SO₂ na všechny druhy paliv. Z těchto prostředků Dánsko podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů a užití zemního plynu s cílem posílit konkurenceschopnost v těchto oborech.

9.1.5. Pobídky, programy na podporu podnikání

Dánská vláda poskytuje pobídky, jejichž obecným účelem je stimulovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Byla též přijata opatření, která mají usnadnit inovativním společnostem přístup ke kapitálu. Hlavními nástroji jsou granty, půjčky a státní služby poskytované soukromým společnostem v Dánsku v těchto oblastech:

• Výzkum & vývoj
• Kvalita a kompetence
• Export, internacionalizace & přeshraniční joint ventures
• Regionální rozvoj

Potenciální investory oslovily zejména poslední dva body:

V rámci podpory exportu, internacionalizace a přeshraničních joint ventures fungoval program s názvem Joint European Venture (JEV), který je podpůrným mechanizmem pro vytváření transnárodních smíšených společností pro malé a střední podniky členských zemí EU. Maximální přípěvek na projekt činil až 100 000 EUR (cca 750 000 DKK).

Pro své investiční projekty na území Dánska mohly podniky využít finančních prostředků z některých strukturálních fondů EU, a to zejména v rámci 2. cíle zřízení strukturálních fondů (podpora ekonomického a sociálního rozvoje zaostávajících regionů se strukturálními problémy):

V Dánsku do tohoto rámce spadalo vybraných 51 obcí spolu s 27 malými ostrovy, což dříve geograficky představovalo tyto oblasti:

• Bornholm
• Lolland, Falster a Moen
• Jižní Fyn s okolními ostrovy
• Severní Jutsko
• části krajů Viborg, Aarhus, Ringkoebing a Jižní Jutsko a celkem cca 10 % dánské populace

Pro své projekty mohli žadatelé (podniky i instituce) čerpat podporu od 15 % do 50 % oprávněných nákladů. Finanční podpora investiční výstavby byla udělena pouze u projektů, jejichž minimální výdaje dosahují 455 000 DKK. U tzv. „know-how" projektů je tato částka 200 000 DKK.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé investice z Dánska do zahraničí v roce 2009 se v porovnání s předchozím rokem snížily o cca 8 %. Oproti tomu přímé investice ze zahraničí do Dánska se naopak výrazně zvýšily, a to o více než 30 %..

Dle předběžných odhadů investovali dánští podnikatelé v zahraničí 84,5 mld DKK a ve stejném období dosáhly zahraniční investice do Dánska přibližně poloviční úrovně (43,6 mld DKK).

Cílovými obory bylo zejména finančnictví a služby, kam přiteklo ze zahraniční téměř 90 % kapitálových investic.

Největšími investory jsou Švédsko, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Velká Británie a Francie. Pro země střední a východní Evropy se Dánsko dosud cílem investic nestalo, o čemž svědčí dosažená celková výše pouze 0,1 mld DKK.

Dánské investice do zahraničí se koncentrovaly především na těžbu surovin, dopravu a finanční služby.

Z hlediska teritoriálního se dánští investoři zaměřili primárně na země EU. V tomto srovnání jsou investice do zemí SVE velmi nízké.

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

ZÚ není znám žádný případ kapitálové účasti české firmy.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Preferována je široká škála projektů se zaměřením na investice do vyspělých technologií, které následně zvýší exportní možnosti a vytvoří nová pracovní místa.

S ohledem na špičkovou úroveň infrastruktury je v posledních 2 letech zvýšené úsilí zaměřeno na zahraniční firmy, aby si založily svá distribuční a dodavatelská centra v Dánsku s působností i v dalších zemích. K tomuto účelu se v rámci programu „Invest in Denmark“ vytvořila široká kontaktní síť dánských firem působících v této oblasti.

Od roku 1995 jsou přijímána opatření na povzbuzení zájmu o investice „na zelené louce“ a joint-ventures projektů. I z hlediska geografického podporuje dánský stát výhodnými úvěry a granty oblasti severního a jižního Jutska a ostrova Bornholm (www.investdk.com). Podrobnosti jsou uvedeny v části 9.1.4

Významný je projekt s názvem „Medicon Valley“, který je realizován ve spolupráci se švédskou provincií Skaane. Jedná se dlouhodobé vytváření mezinárodního centra pro biomedicínu, biotechnologie, farmaceutický průmysl, nanotechnologie a medicínský výzkum. Atraktivita tohoto projektu pro zahraniční investory se umocnila otevřením pevného spojení mezi Kodaní a Malmö. Podobný projekt v Jutsku probíhá v městě Aarhus, viz www.alexandra.dk, kde významnou roli, jako partner soukromých firem při vývoji a realizaci technologicky náročných úkolů, hraje místní univerzita.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Podle mnoha mezinárodních posudků (např. Dun & Bradstreet) patří Dánsko k nejbezpečnějším zemím světa pro zahraniční investice.

Veřejné vyvlastnění soukromého vlastnictví je téměř výhradně omezeno na veřejné stavební účely jako jsou mosty, velké projekty dálnic - vždy s kompenzací. Od druhé světové války nebyl v Dánsku případ vyvlastnění majetku zahraniční firmy pro jiné účely.

Pokud jde o případy poškození zahraničního investora, není znám jediný případ. Dánský právní systém patří k „severské rodině“, která je založená na po století trvající kontinuitě. Několik dánských zákonů ze 17. století, jejichž kořeny sahají až do 13. století, je stále v platnosti. Dánský právní systém zahrnuje psané právo pokrývající prakticky všechny oblasti obchodu. Dánsko má psaný a konzistentně uplatňovaný zákon č. 118 ze 4. 2. 1997, upravující problematiku bankrotů. Uplatňování nároků probíhá v tomto pořadí:

1. Náklady a dluhy vzniklé během prohlášení bankrotu
2. Ostatní náklady vč. soudní daně vzniklé v souvislosti s hledáním řešení jiného než bankrot
3. Nároky na mzdy a náhrady dovolených
4. Spotřební daně dlužné státu
5. Ostatní nároky

Korupce není v Dánsku velkým problémem. Právně je ošetřena Trestním zákonem č. 648 z 12. 8. 1997, který (za účelem implementace tzv. Anti-Bribery Code OECD) byl doplněn v březnu 2000 (za trestný čin se považuje např. úplatek zahraničního úředníka). Nejvyšší možný trest je až 6 let odnětí svobody v případě státního úředníka „zapleteného“ v zahraničí. Podle organizace Transparency International je Dánsko zemí s druhou nejnižší mírou korupce na světě.

Dánsko, podobně jako mnoho dalších zemí, uplatňuje omezení při zakládání společností aktivních na poli práva, účetnictví, auditu a zdravotnických služeb. Požaduje se dánská profesní certifikace (event. EU nebo Severská).

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu