- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
Dánsko je členskou zemí EU, a proto od 1. května 2004, tj. dne přistoupení ČR do EU, jsou pravidla obchodních vztahů s Dánskem (a ostatními 26 členy EU) dána unijní legislativou/direktivami upravujícími zásady jednotného trhu společenství.
Bilaterální smlouvy a dohody jsou uvedeny v kapitole 3. 3. Některé z nich se vztahují i na Grónsko a Faerské ostrovy, které nejsou součástí EU.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Dle dostupných statistik za rok 2010 je evidentní opětovný nárůst vzájemné obchodní výměny. Zejména ve vývozu ČR dochází k výrazné expanzi. Hodnoty za rok 2010 se však nadále částečně pohybují mírně pod úrovní roku 2007. Celková obchodní bilance je ve prospěch České republiky.
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2006-2010 změna | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkový obrat | 1 319,5 | 1 480,8 | 1 414,9 | 1 105,0 | 1 384,7 | 4,9 % |
| Vývoz z ČR | 723,2 | 777,2 | 788,8 | 585,8 | 793,8 | 9,7 % |
| Dovoz do ČR | 596,3 | 703,6 | 626,1 | 519,2 | 590,9 | -0,9 % |
| Bilance ČR-DK | +126,8 | +73,5 | +162,7 | +66,6 | +202,9 |
Zdroj: ČR, MPO
Nejvýznamnější českou exportní položkou zůstávají osobní automobily, které tvoří cca 20 % z celkové hodnoty vývozu. Na domácím trhu se dle statistik dánské automobilové asociace De Danske Bilimportoerer prodalo za rok 2010 celkem 6 815 osobních automobilů značky Škoda, což znamená růst o více než 33 % oproti roku 2009 (5 109 os. automobilů), nicméně pokles o 17,6 % oproti roku 2008 (8 271 os. automobilů). Objemově však zůstává hodnota vývozu osobních automobilů na stejné úrovni, neboť postupně narůstá zároveň český vývoz automobilů značek Toyota, Peugeot a Citroen z výrobních linek kolínského závodu TPCA.
Poslední dostupná data o ZO:
Dle dostupných statistik za rok 2011 je zřejmé, že se dále zvyšuje objem vzájemného obchodu. V prvních osmi měsících t.r. byl vykázán nárůst exportu o cca +12,6 % a tento trend by měl pokračovat i v následujícím období. Zároveň dochází k posilování kladné obchodní bilance ve prospěch ČR.
| 1.-8. 2010 | 1.-8. 2011 | změna 10/11 | |
|---|---|---|---|
| Celkový obrat | 891,6 | 987,0 | + 10,7% |
| Vývoz z ČR | 519,2 | 584,8 | + 12,6 % |
| Dovoz do ČR | 372,4 | 402,2 | + 8,0 % |
| Bilance ČR-DK | + 146,8 | + 182,5 |
Zdroj: ČR, MPO
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Struktura českého vývozu do Dánska stejně jako struktura dánského vývozu do ČR je silně ovlivňována průmyslovými výrobky, které nadále ve vzájemném obchodě převažují. Podíl na českém vývozu tvoří 89,6 % a na dovozu z Dánska 68,9 %. Nejvýznamnější položkou v českém vývozu jsou osobní automobily, které mají podíl cca 20 %, dále následují výrobky ze železa a oceli, elektrotechnické a komunikační výrobky atd.
V tabulkách je uvedena základní struktura vývozu, resp. dovozu a poté je v tabulkách zpracován detailní přehled nejobchodovanějších položek tříděných dle klasifikace SITC(4), který ilustruje velmi podrobně strukturu hlavních obchodovaných komodit
Následující tabulky ilustrují strukturu vzájemného obchodu z pohledu ČR:
| Název zboží | Stat. hodnota v EUR (tis.) | Podíl |
|---|---|---|
| Potraviny a živá zvířata | 16 761 | 2,11 % |
| Nápoje a tabák | 9 385 | 1,18 % |
| Surové materiály, nepoživatelné | 6 480 | 0,81 % |
| Minerální paliva, maziva apod. | 13 478 | 1,69 % |
| Živočišné a rostlinné oleje | 2 | - - - |
| Chemikálie a příbuzné výrobky | 43 555 | 5,48 % |
| Tržní výrobky | 114 678 | 14,43 % |
| Stroje a dopravní prostředky | 482 987 | 60,76 % |
| Průmyslové spotřební zboží | 107 072 | 13,47 % |
| Komodity a předměty obchodu jiné | 548 | 0,07 % |
| Název zboží | Stat. hodnota v EUR (tis.) | Podíl v % |
|---|---|---|
| Potraviny a živá zvířata | 65 011 | 10,98% |
| Nápoje a tabák | 3 095 | 0,52 % |
| Surové materiály, nepoživatelné | 13 351 | 2,25 % |
| Minerální paliva, maziva apod. | 5 902 | 0,99 % |
| Živočišné a rostlinné oleje | 335 | 0,06 % |
| Chemikálie a příbuzné výrobky | 89 702 | 15,15 % |
| Tržní výrobky | 74 698 | 12,61 % |
| Stroje a dopravní prostředky | 127 959 | 21,61 % |
| Průmyslové spotřební zboží | 212 054 | 35,81 % |
| Komodity a předměty obchodu jiné | 1 | - - - |
| Kód zboží | Název zboží | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| 7812 | Motorová vozidla k dopravě osob | 3 364 662 | 3 298 600 | 3 138 262 | 4 803 772 |
| 8942 | Dětské hračky | 1 496 206 | 262 253 | 206 209 | 418 020 |
| 6618 | Stavební materiál z osinkocementu | 706 400 | 571 670 | 526 054 | 591 880 |
| 7523 | Digitální procesorové jednotky | 660 366 | 608 251 | 655 360 | 1 013 517 |
| 7614 | Ostatní monitory | 648 201 | 659 166 | 578 974 | 529 159 |
| 6996 | Výrobky ze železa nebo oceli | 570 885 | 644 237 | 302 842 | 277 857 |
| 7616 | Televizní přijímače | 488 974 | 343 647 | 96 242 | 98 589 |
| 811 | Budovy prefabrikované | 473 120 | 150 185 | 21 931 | 11 610 |
| 7649 | Díly a přísl. k telekomunikačním přístrojům | 478 429 | 336 544 | 265 525 | 208 211 |
| 7642 | Mikrofony, reproduktory | 497 654 | 554 973 | 394 651 | 542 955 |
| 7481 | Převodové hřídele , kliky | 450 641 | 468 501 | 363 011 | 226 843 |
| 7628 | Ostatní rozhlasové přijímače | 432 528 | 266 871 | 181 508 | 149 702 |
| 6911 | Konstrukce a části konstrukcí | 386 147 | 509 494 | 213 309 | 95 246 |
| 7722 | Tištěné obvody | 310 636 | 153 930 | 231 063 | 204 342 |
| 7641 | Telefonní přístroje vč. mobilních | 430 477 | 333 533 | 209 911 | 355 485 |
| 8414 | Pánské, chlapecké kalhoty | 274 905 | 74 851 | 147 541 | 182 905 |
| 7163 | Motory, generátory na střídavý proud | 269 174 | 378 966 | 188 459 | 143 779 |
| 7161 | Elektrické stroje s výkonem do 37,5 W | 263 371 | 256 038 | 157 808 | 211 209 |
| 7787 | Elektrické stroje a přístroje s individuální funkcí | 239 319 | 107 145 | 109 050 | 155 976 |
| 7224 | Kolové traktory | 212 231 | 283 143 | 29 177 | 131 281 |
| Kód zboží | Název zboží | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| 8942 | Dětské hračky | 5 383 136 | 3 452 561 | 3 311 718 | 3 846 891 |
| 7649 | Díly k telekomunikačním přístrojům | 997 802 | 676 963 | 504 189 | 541 860 |
| 6842 | Hliník, slitiny hliníku | 619 611 | 583 237 | 560 372 | 707 351 |
| 5422 | Léčiva obsahující hormony a deriváty | 606 112 | 653 014 | 681 783 | 749 039 |
| 7722 | Tištěné obvody | 598 751 | 278 207 | 150 301 | 160 677 |
| 5429 | Léčina, j.n. | 481 255 | 68 243 | 142 172 | 218 739 |
| 6429 | Výrobky z buničiny, papíru, lepenky | 354 439 | 200 376 | 212 458 | 167 643 |
| 7285 | Díly ke strojům pro urč. průmyslová odvětví | 298 616 | 12 549 | 46 305 | 20 378 |
| 8939 | Předměty z plastů | 284 745 | 247 723 | 160 476 | 140 807 |
| 0989 | Hotové pokrmy | 268 805 | 282 638 | 206 784 | 133 000 |
| 5169 | Organické chemikálie | 209 277 | 155 463 | 151 616 | 184 323 |
| 8215 | Nábytek, dřevěný | 209 160 | 231 979 | 211 644 | 143 908 |
| 7478 | Kohouty, ventily, armatury | 202 976 | 172 980 | 160 284 | 165 091 |
| 7426 | Odstředivá čerpadla | 196 084 | 181 694 | 125 441 | 118 068 |
| 7843 | Ostatní díly a příslušenství motorových vozidel | 202 101 | 138 433 | 131 428 | 163 201 |
| 5334 | Nátěrové hmoty a laky | 191 820 | 179 694 | 131 237 | 46 533 |
| 0122 | Maso vepřové, čerstvé, chlazené nebo zmrazené | 186 231 | 182 988 | 168 771 | 213 300 |
| 8746 | Přístroje a zařízení k automatické regulaci a ovládání | 169 792 | 154 457 | 101 271 | 93 766 |
| 0739 | Potravinářské přípravky obsahující kakao | 167 448 | 100 933 | 102 638 | 97 151 |
| 6515 | Příze ze syntetického nekonečného vlákna | 186 983 | 72 690 | 35 370 | 20 633 |
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Podobně jako ve většině zemí EU se pro české exportéry a jejich produkty nabízejí různé formy spolupráce. Z pohledu konečného užití lze hovořit o třech základních skupinách:
a) Výrobky a subdodávky pro další průmyslové zpracování
b) Výrobky pro místní soukromou spotřebu
c) Výrobky pro veřejný sektor
Ad a) Průmyslová výroba zaznamenala za posledních 10 let jen velmi mírný růst. Zatímco se tradičně dařilo potravinářství, ostatní obory až na chemický a kovozpracující průmysl převážně stagnovaly. Velká část provozů (například textilních a nábytkářských) byla přesunuta do zahraničí. Podíl těchto odvětví na ZO Dánska je nadprůměrný, což mj. znamená, že dánské firmy mají pro tyto obory uplatnění nejen na domácím trhu a v zahraničí, ale že v řádově srovnatelných množstvích podobné výrobky a komponenty také dováží. Nákup materiálu/polotovarů a dopravních prostředků v rámci podnikových investic od roku 1995 nepřetržitě roste a v současnosti představuje trh cca 110 mld DKK ročně; nákup software činí cca 30 mld DKK. Investice do výstavby přesahují v posledních 5 letech úroveň 100 mld DKK. V nákupu stavebních materiálů došlo v důsledku útlumu celého oboru v posledních letech k poklesu, což je mj. přičítáno nákupům levnějších materiálů na nových trzích vč. zemí střední a východní Evropy, kam mnozí významní dánští výrobci také postupně začali přesouvat své provozy (v případě ČR jde např. o firmu Dansk Eternit z Aalborgu).
Ad b) Dánští spotřebitelé utratili v roce 2009 pro svoji osobní spotřebu celkem cca 700 mld DKK, z toho cca 32 mld DKK za nákup automobilů. Výdaje na turistiku dosáhly celkem cca 35 mld DKK. Přes velkou konkurenci ze strany asijských států a Polska je dánský trh stále otevřen zejména pro konkurenceschopné výrobky textilního a oděvního průmyslu, obuvnictví a dále sklářského (spíše technické sklo) a papírenského průmyslu.
Český automobilový průmysl má v Dánsku, kde se osobní automobily nevyrábějí, velmi dobrou pověst v podobě osobních automobilů. Všechny čtyři modely Škody-Auto, a.s., tj. Fabia, Octavia, Superb a Roomster mají ve svých kategoriích postavení mezi špičkou. Tržní podíl představuje cca 4,4 %.
Zvláštní kategorií konečných odběratelů jsou dánští farmáři, kteří dosahují své vysoké produktivity díky moderní zemědělské technice. O perspektivě tohoto oboru nejlépe svědčí skutečnost, že největší veletrh v oboru zemědělské mechanizace ve Skandinávii se koná právě v Dánsku (Herning, veletrh Agromek).
Tradičně velké výdaje dánských domácností na turistiku znamenají trvalou příležitost pro české incomingové touroperátory. Zájem o turistiku v ČR by mohl v budoucnu podpořit zájem dánských odběratelů o další tradiční české komodity, např. víno (jedním z mála trhů, které zaznamenávají nepřetržitý růst, je spotřeba vína, zejména červeného).
Ad c) Veřejný sektor
Investiční výdaje ve veřejném sektoru budou dlouhodobě dosahovat přes 25 mld DKK ročně. S dlouhodobějším výhledem pro české firmy lze hypoteticky zmínit možnost dodávek tramvají pro dopravu v Aarhusu. Otázka tramvajové dopravy v Kodani je rovněž aktuálním diskuzním tématem. Velkým projektem mezinárodního dosahu je přemostění Femernské úžiny (spojení se SRN), na jehož realizaci se bude především podílet dánská strana.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Rozvoji vzájemného obchodu napomáhá více než 60 společností s dánským kapitálem působících na českém trhu. Jde jednak o společnosti výrobní, zaměřené většinou na technologie, ve kterých dánské firmy představují světovou špičku, jednak o firmy podnikající v oblasti obchodu a služeb. Pronikání dánských firem do zemí SVE bylo v minulosti podporováno několika dánskými vládními fondy. Pro Českou republiku měl význam především Investiční fond pro střední a východní Evropu (IOE). Fond se podílí na financování 32 projektů, do nichž dánské firmy investovaly částku cca 383 mil. DKK. V mnoha případech byly projekty IOE podpořeny granty pocházejícími z Fondu pro spolupráci v oblasti životního prostředí (7 projektů v ČR). Aktivity IOE spojené s otvíráním nových projektů v přistupujících zemích skončily k datu jejich vstupu do EU. Jeho role již spočívá pouze v „dokončovacích“ pracích, jejichž trvání se odhaduje na cca 4-7 let. Bližší informace o fondech: http://www.ioe.dk/. Některé z firem, které za pomoci fondu v ČR investovaly, patří nyní k nejvýznamnějším vývozcům (Dansk Eternit Holding, A.P. Moeller-Maersk, DISA, Norwood, Marius Pedersen). Významným investorem v oboru realit se stala společnost TK Development, která se podílela na výstavbě velkých nákupních center po celé ČR.
Vedle těchto společností mají své majetkové účasti v ČR ještě např. LEGO A/S, Rockwool A/S nebo NKT Holding. Nejnovější významnou investicí je výstavba výrobního závodu společnosti Bang&Olufsen (světový dodavatel luxusní spotřební elektroniky) v Kopřivnici.
České firmy se prakticky kapitálově v Dánsku neangažují.
| Název projektu | od–do | počet nových míst | dánský partner |
|---|---|---|---|
| Baltom | 2001–2007 | 3 | Inreco |
| Bohemian Waste | 1992–2001 | 5 | Marius Pedersen |
| Brno Shopping Center | 1999–2001 | 5 | TK Development |
| Cembrit (CZ) | 1996–2011 | 401 | Dansk Eternit Holding |
| Cembrit Bohemia | 1992–2011 | 259 | Dansk Eternit Holding |
| Cembrit Moravia | 1993–2003 | 350 | Dansk Eternit Holding |
| Central Sticks | 1995–2002 | 35 | Norwood |
| CRI (CZ) | 1993–1999 | 45 | Computer Resources Int. |
| CTT | 1992–1997 | 6 | Dansk Eternit Holding |
| Dancco Praha | 1990–1992 | 114 | Naturgas Syd |
| Danflax | 1992–2003 | 8 | Dansk Staalservice |
| Dan-Moravia Agrar | 1998–2007 | 20 | Moravia Invest |
| DISA Industries | 1997–2005 | 176 | DISA |
| EKO-Chlebicov | 1994–2001 | 63 | Marius Pedersen |
| Elio Slezsko | 1995–2001 | 62 | Marius Pedersen |
| Euro Mall Czech Holding | 2001–2008 | 0 | TK Development |
| BHJ Garant | 2001-2005 | 180 | BHJ |
| Ivesko | 1992–2003 | 7 | IVS |
| Lifeline Bohemia | 2000– | 0 | United Textile Group |
| Lousa & Christensen | 1993–1997 | 6 | Erik Nielsen & N.H Christensen |
| Maersk Logistics | 2001–2010 | 42 | Maersk |
| Merfin Europe | 1995–2011 | 60 | GEA Process Engeneering |
| Moravska Skladkova | 1993–2001 | 125 | Marius Pedersen |
| Nowaco | 1994–2001 | 40 | Nowaco |
| Regios | 1994–2001 | 13 | Danwaste |
| Sedba Baking | 1992–1995 | 7 | Havnemoellerne |
| SSHL | 1993–2001 | 3 | Marius Pedersen |
| Hydrotech International | 2001–2010 | 80 | Svendborg Brakes |
| TK Development Czech Hold. | 1997–2001 | 26 | TK Development |
| Zivotice | 1995–2010 | 50 | DLF-Trifolium |
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
České a především dánské firmy kontaktují velvyslanectví ve fázi obchodního záměru poměrně často, a to s cílem získat spojení na české vývozce (dovozce) a rozšířit tak své obchodní aktivity. Mnohé firmy využívají jiné způsoby pro nalezení obchodního partnera (přímo, přes dánské zájmové organizace, služební cesty spojené s osobním jednáním). Ve všech uvedených případech je velvyslanectví zpětně informováno zcela minimálně.
Z hlediska poptávek dánských společností po českém zboží se nejčastěji jedná o obory, jako je kovovýroba, plasty, nábytek, textil, zboží, sklo, chemické výrobky, oděvy a dárkové a spotřební zboží. Několik dánských podniků projevilo zájem o přesun výroby do ČR v oborech nábytku, textilu a zpracování ryb.
ZÚ ve spolupráci s kanceláří CzechTrade v Kodani organizuje na základě indikací o poptávaných komoditách konzultační dny a semináře jak pro české, tak i dánské podniky. Úspěšné prezentace českých firem na dánských strojírenských veletrzích (např. Herning Industrimesse) by měly mít pokračování i v příštích ročnících.
Nabídku na spolupráci zaslala na ZÚ též řada firem z ČR. Kromě zájmu o odbyt pro dánské zákazníky, rostl mj. zájem českých firem o dodávky pro organizace OSN, které mají sídlo svých nákupních divizí v Kodani. Několika firmám se podařilo ve výběrových řízeních uspět.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Není ze strany ČR poskytována ani přijímána.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Dle údajů ČNB o struktuře běžného účtu platební bilance v relaci ČR - Dánsko představují v roce 2010 příjmy ze služeb 19,9 %, tzn. dochází k dalšímu postupnému nárůstu, neboť v roce 2009 činil tento podíl 17,2 % a v roce 2008 15,9 %.
| Běžný účet | |
|---|---|
| Běžný účet platební bilance – příjmy: | |
| - zboží | 17 669,3 mil. CZK |
| - služby | 4 486,5 mil. CZK |
| Celkem zboží + služby | 22 563,4 mil. CZK |
| Bilance | |
|---|---|
| Služby | |
| - příjmy | 4 486,5 mil. CZK |
| - výdaje | 1 387,8 mil. CZK |
| - saldo | 3 098,7 mil. CZK |
Z hlediska struktury příjmů v oblasti služeb má hlavní podíl doprava (38,9 %) a cestovní ruch (36,5 %).
Detailní přehled o struktuře služeb uvádí statistika ČNB - běžný účet platební bilance mezi ČR a Dánskem:
| Příjmy | Výdaje | Saldo | |
|---|---|---|---|
| Doprava | 1 744,4 | 864,6 | 879,8 |
| Námořní doprava | 8,7 | 330,4 | -321,7 |
| Letecká doprava | 43,3 | 18,4 | 24,9 |
| Kosmická doprava | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Železniční doprava | 240,8 | 7,2 | 233,6 |
| Silniční doprava | 712,1 | 454,3 | 257,8 |
| Vnitrozemská vodní doprava | 1,2 | 0,0 | 1,2 |
| Potrubní přeprava a přenos elektřiny | 1,0 | 7,8 | -6,8 |
| Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby | 737,3 | 46,5 | 690,8 |
| Cestovní ruch | 1 637,8 | 33,1 | 1 604,7 |
| Pracovní cesty | 211,4 | 26,2 | 185,2 |
| Soukromé cesty | 1 426,4 | 6,9 | 1 419,5 |
| Ostatní služby | 1 104,3 | 490,1 | 614,2 |
| Služby v oblasti spojů | 6,0 | 11,2 | -5,2 |
| Služby v oblasti stavebnictví | 9,2 | 1,3 | 7,9 |
| - Stavební práce v zahraničí | 9,2 | 0,4 | 8,8 |
| - Stavební práce v tuzemsku | 0,0 | 0,9 | -0,9 |
| Pojišťovací služby | 20,6 | 24,5 | -3,9 |
| Finanční služby | 1,3 | 0,8 | 0,5 |
| Služby výpočetní techniky a informační služby | 56,9 | 90,2 | -33,2 |
| Autorské a jiné odměny a licenční poplatky | 1,1 | 7,8 | -6,7 |
| Ostatní služby obchodní povahy | 991,5 | 349,9 | 641,6 |
| - Obchodní operace se zbožím a ostatní související služby | 76,9 | 32,0 | 44,9 |
| - Služby operativního leasingu | 0,8 | 2,6 | -1,8 |
| - Různé obchodní, odborné a technické služby | 913,8 | 315,3 | 598,5 |
| Osobní, kulturní a rekreační služby | 17,4 | 1,9 | 15,5 |
| Vládní služby j.n. | 0,3 | 2,5 | -2,2 |
| Nezařazené služby | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Čeští poskytovatelé služeb se z hlediska poptávek, resp. dotazů, obracejí na ZÚ ČR v Kodani či místní kancelář CzechTrade spíše ojediněle, max. 4–5 x za rok, přičemž korespondence je směrována většinou na žádosti o pomoc při hledání partnera, popř. na vstupní informace o teritoriu. Zpětné reakce jsou dosud minimální, např. upozornění na bariéry při průniku na trh - vysoké vstupní náklady, požadovaná znalost dánštiny atd. Za překážku byla dříve označována i regulace trhu práce pro zahraniční poskytovatele ze zemí SVE (Pozn. aplikovaná do 1.5.2009).
Pro budoucí působení českých poskytovatelů služeb lze za perspektivní, s reálnou šancí uspět na dánském trhu, uvést následující oblasti:
- cestovní ruch
- logistika / doprava
- obchod s nemovitostmi
- podnikatelské aktivity (poradenství, právní služby, marketing, daně)
Na podporu exportu/importu služeb není v Dánsku zřízena specializovaná organizace. Dánským subjektům obchodujícím se službami zajišťuje podporu Dánská obchodní rada (Danmarks Eksportrad, TDC-Trade Council of Denmark) - bez rozlišení obchodu se zbožím a službami. Nově byla proto založena asociace poskytovatelů služeb Danish ServiceIndustries při největším podnikatelském svazu v Dánsku - DI. Tato asociace (soukromého sektoru) byla založena na podporu domácích firem působících v oblasti služeb na dánském trhu i v zahraničí. Celkový počet členů činí cca 1 500 společností. Bližší informace viz www.si.di.dk.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Od 1. května 2009 mohou občané nových členských států včetně České republiky pracovat na území Dánska bez pracovního povolení, jestliže jejich pracovní smlouva a pracovní podmínky jsou v souladu s platnými kolektivními smlouvami na Dánském pracovním trhu. Po zahájení práce v Dánsku je nutné vyřídit si potvrzení o pobytu pro občany EU, které vydává příslušný úřad Státní správy. Více informací naleznete na: www.statsforvaltning.dk .
Souhrnné informace o podmínkách pobytu v Dánsku: www.newtodenmark.dk.
Pro účely řádných daňových odvodů je nutné vyřídit si daňovou kartu, kterou vydává příslušný daňový úřad. Více informací o daních a registraci vozidla naleznete na: www.skat.dk.
Firmy, které vysílají pracovníky do Dánska, se musí registrovat v dánském Registru zahraničních firem, které vysílají zahraniční pracovníky. Více informací naleznete na: www.virk.dk/rut.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
