Dánsko: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Kodaň (Dánsko)

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Dánská zahraniční politika se opírá o členství v OSN (1945), NATO (1949), Radě Evropy (1949), EU/ES (1973), OBSE/KBSE, WTO/GATT, OECD a úzkou spolupráci s dalšími severskými státy v rámci Severské rady (1952) a Severské rady ministrů (1971). Celkově lze dánskou zahraniční politiku charakterizovat jako aktivní politiku malé země s velkým důrazem na mezinárodní spolupráci, zejména na aktivní spolupráci v rámci EU a na silnou transatlantickou vazbu. Dánsko navíc věnuje mimořádnou pozornost úrovni dodržování lidských práv a demokratických principů v jednotlivých zemích. Země je také významným poskytovatelem rozvojové pomoci (prioritním kontinentem je Afrika).

OSN

Jednou z priorit dánské zahraniční politiky je aktivní role v OSN. Dánsko bylo v letech 2005-06 nestálým členem RB OSN. Dánsko v průběhu členství důsledně naplňovalo předem stanovené čtyři základní priority: 1. Boj s terorismem, 2. Zlepšení schopnosti OSN řešit konflikty, 3. Afrika, 4. Posílení mezinárodního práva.

NATO

Většina dánských politických stran i představitelů (s výjimkou krajní levice) vidí v NATO garanta bezpečnosti Dánska. Považuje Alianci za nenahraditelnou a jednoznačně se staví za přítomnost USA v Evropě. V rámci NATO přijalo Dánsko některá omezení: zákaz rozmístění jaderných zbraní a cizích vojsk na dánském území v době míru. Vojenská cvičení se zahraniční účastí jsou na dánské půdě možná.

Od 1.8.2009 je generálním tajemníkem NATO bývalý dánský premiér A.F. Rasmussen.

EU

Dánsko je členem EU od roku 1973 a spolupráci v rámci EU považuje za základ své zahraniční politiky. Východiskem pro tuto spolupráci je však tzv. národní kompromis "Dánsko v Evropě", který po odmítnutí maastrichtské Smlouvy o Evropské unii v lidovém hlasování z června 1992 (49,3 % pro a 50,7 % proti) vymezil hranice dánské účasti v EU. Tato dánská specifika (neúčast na společné obraně, společné měně a společném občanství, zachování suverenity v právní a policejní oblasti) jsou zakotvena v dohodě z Edinburku (prosinec 1992) a byla odsouhlasena národním referendem 18. 5. 1993 (56,8 % hlasů pro a 43,2 % hlasů proti). Amsterdamská smlouva edinburské výjimky výslovně potvrdila. V referendu konaném v květnu 1998 se pro přijetí Amsterdamské smlouvy vyslovilo 55,1 % voličů a 44,9 % hlasovalo proti. V září 2000 se konalo neúspěšné referendum o přístupu Dánska k EMU (53,1 % hlasů proti, 46,9 % hlasů pro), které na začátku milénia potvrdilo rezervovanost Dánů vůči EU i za cenu omezeného vlivu Dánska na spolurozhodovacích procesech v EU. V současnosti jsou však výjimky  z EU spolupráce většinou politických představitelů vnímány jako překážka pro účast Dánska na šíření stability a míru v Evropě i ve světě.

Nová menšinová levicová vláda v programovém prohlášení uvádí, že bude usilovat o úpravu dvou (ze tří) DK výjimek z unijní spolupráce: výjimku v oblasti obrany hodlá zrušit pomocí referenda, výjimku v právní a policejní oblasti hodlá prostřednictvím referenda změnit na tzv. „volitelný režim", kdy si DK samo zvolí oblasti právní a policejní spolupráce, na nichž se bude chtít podílet. Proti zrušení výjimky z účasti v měnové unii trvale vystupuje koaliční Socialistická lidová strana.

K 1.5.2009 liberalizovalo Dánsko přístup na svůj pracovní trh pro členské země EU, které se staly členy v roce 2004.

V 1. pol. 2012 bude Dánsko předsedat Radě EU. Další informace k "Dánsko v EU" jsou na www.euroskop.cz/510/sekce/dansko-v-evropske-unii/ .

Severská spolupráce

Severské země (Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko) již tradičně udržují úzkou spolupráci, která se rozvíjí především v Severské radě (meziparlamentní fórum, zal. 1952) a Severské radě ministrů (mezivládní fórum, zal. 1971). V r. 2001 došlo ke změně organizace práce Severské rady, která namísto geografického principu vychází ze společných severských hodnot, názorů a principů státu blahobytu. Struktura činnosti Severské rady byla rozdělena do oblastí kultury a vzdělávání, péče státu (welfare), občanských a spotřebitelských záležitostí, životního prostředí a přírodních zdrojů, hospodářství a obchodu.

Ministrem zodpovědným za severskou spolupráci je ministr pro severské záležitosti a ministr pro rovnoprávnost a církve Manu SAREEN (Radikale Venstre). Základním cílem dánského počínání v rámci severské spolupráce je zvýšení atraktivnosti severského regionu v globálním měřítku tak, aby severská spolupráce podpořila mezinárodní konkurenceschopnost severského regionu. Dánsko se soustřeďuje na odbourávání bariér v rámci severského regionu a zasazuje se o budování erudované a inovativní společnosti v rámci severských zemí.

V r. 1992 vznikla z dánsko-německé iniciativy Rada států Baltského moře, která kromě 5 severských a 3 pobaltských zemí sdružuje také Německo, Polsko a Rusko, s pozorovatelskou rolí Evropské komise.

Dánsko se aktivně podílí na vytváření strategie EU pro region Baltského moře.

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Dánsko je členem WTO/GATT od roku 1949. Od roku 1948 patří také mezi zakládající členy OEEC (Organization for European Economic Cooperation)/OECD (od roku 1960).

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Dopisem ministra zahraničních věcí České republiky ze dne 21. 3. 1994, resp. odpovědí dánské strany z 2. 5. 1994, byla stvrzena sukcese do 15 bilaterálních smluv a dohod.

V současné době jsou v platnosti následující smluvní dokumenty:

  • Dočasná úprava obchodních styků mezi Republikou Československou a Dánským královstvím (výměna nót, Praha 18. 4. 1925)
  • Rozhodčí smlouva mezi ČSR a Dánskem (Praha 30. 11. 1926)
  • Dohoda mezi Republikou Československou a Dánským královstvím o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na Grónsko (výměna nót, Kodaň 26. 8. 1929)
  • Dohoda o kulturních a uměleckých stycích mezi ČSR a Dánským královstvím (Kodaň 12. 5. 1937)
  • Dohoda mezi ČSR a Dánským královstvím o vypořádání určitých nároků (Praha 23. 12. 1958)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha 21. 1. 1969)
  • Dohoda mezi ČSSR a Dánským královstvím o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci (Kodaň 9. 11. 1970)
  • Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (Praha 5. 5. 1982)
  • Dlouhodobý program rozvoje ekonomické, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a Dánským královstvím (Kodaň 16. 10. 1984)
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Dánska o zrušení vízové povinnosti (výměna nót, Kodaň 5. 6. 1990)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky (Praha 19. 2. 1991)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš 23. 6. 1991)
  • Protokol ke Smlouvě mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 11. 9. 1992)
  • Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČR a vládou Dánského království (Stockholm, 4. 6. 1998)
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter