- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod zaujímá v ekonomice Dánska významné postavení. Důležitým stimulem hospodářského růstu v posledních letech byl zejména vývoz..
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
V roce 2010 zaznamenalo Dánsko opětovný růst zahraničního obchodu . Celkový obrat je v porovnání s předchozím rokem vyšší o 8,6 %, přičemž vývoz vzrostl o 9,2 % a dovoz o 7,9 %. Z hlediska objemových ukazatelů jsou výsledky za rok 2010 mírně pod úrovní roku 2006.
Saldo obchodní bilance je v Dánsku aktivní již od roku 1987. Přebytek vykazoval stabilně stoupající trend až do r. 1993, kdy bylo dosaženo rekordního kladného salda 42 mld DKK. Tato vysoká úroveň byla opět překročena až v roce 2000, a poté ve všech následujících letech až do roku 2005. Pak již dochází k postupnému poklesu a zásadní změna nastala v roce 2009, kdy bylo dosaženo při nižším celkovém obratu mimořádně vysokého přetržku 57 mld. DKK.
Celková struktura obchodní bilance je patrná z následující tabulky.
Tabulka 6.1, vývoj obchodní bilance Dánska za posledních 5 let (v mil. DKK)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Dánský vývoz | 543 842,8 | 553 578,1 | 587 601,7 | 496 903,4 | 542 483,8 |
| Dánský dovoz | 506 481,2 | 528 718,7 | 553 294,5 | 440 196,5 | 475 117,0 |
| Obchodní bilance | +37 361,6 | +24 859,4 | +34 307,2 | +56 706,9 | +67 366,8 |
| Obchodní obrat | 1 050 324,0 | 1 082 305,7 | 1 140 896,2 | 937 099,9 | 1 017 600,8 |
Největší podíl na kladném saldu dánské obchodní bilance v roce 2010 měl obchod mimo EU (+55,1 mld DKK). Výrazný rozdíl byl dosažen např. s USA (+20,5mld. DKK) či Norskem (+15,6 mld DKK) . Ze zemí EU vykazuje Dánsko kladné výsledky např. s Velkou Británií (+14,9 mld. DKK), Švédskem (+9,6 mld DKK), Francií (+6,5 mld DKK).
Naopak zápornou bilanci vykazuje Dánsko s Čínou (-22,8 mld DKK), Nizozemskem (-9,4 mld DKK) či Německem (-9,1 mld. DKK).
Podrobnosti o teritoriální struktuře dánského ZO jsou uvedeny v následující kapitole.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největší význam pro dánský zahraniční obchod má obchod se zeměmi EU, na které připadalo v roce 2010 celkem 67 % vývozu i dovozu.
Největšími odběrateli dánského zboží byli sousedi z EU – SRN, Švédsko a Velká Británie, jejichž podíl na dánském exportu činil cca 40 %. Dalšími významnými teritorii odbytu dánského zboží jsou (sestupně dle podílu na vývozu) USA, Norsko, Nizozemsko, Francie, Itálie, Čína a Finsko. Také v dovozu je složení nejvýznamnějších obchodních partnerů prakticky stejné; místo Finska se však mezi desítkou nejvýznamnějších umístila Belgie.
Význam ČR se z hlediska objemů postupně zvyšuje. Konkrétně z pohledu dánského ZO je ČR je nyní na 16. místě v dovozu a na 20. místě ve vývozu.
| 2009 | 2010 | ||
|---|---|---|---|
| Celkem vývoz | 496 903,4 | 542 483, 8 | |
| 1 | SRN | 84 885,5 | 89 762,7 |
| 2 | Švédsko | 63 779,0 | 73 094,3 |
| 3 | Velká Británie | 42 983,4 | 43 495,7 |
| 4 | USA | 31 694,7 | 35 621,1 |
| 5 | Norsko | 31 428,0 | 34 263,1 |
| 6 | Nizozemsko | 22 932,0 | 24 574,9 |
| 7 | Francie a Monako | 20 888,9 | 22 364,0 |
| 8 | Itálie | 14 619,4 | 15 453,0 |
| 9 | Čína | 11 471,9 | 13 392,4 |
| 10 | Finsko | 11 615,3 | 13 229,5 |
| 2009 | 2010 | ||
|---|---|---|---|
| Celkem dovoz | 440 196,5 | 475 117,0 | |
| 1 | SRN | 93 127,7 | 98 830,6 |
| 2 | Švédsko | 57 825,5 | 63 514,5 |
| 3 | Čína | 28 568,9 | 36 169,3 |
| 4 | Nizozemsko | 31 038,5 | 33 987,6 |
| 5 | Velká Británie | 25 243,1 | 28 593,4 |
| 6 | Norsko | 23 236,2 | 18 606,5 |
| 7 | Itálie | 15 204,8 | 16 240,7 |
| 8 | Belgie | 15 274,3 | 15 953,4 |
| 9 | Francie a Monako | 15 125,2 | 15 840,6 |
| 10 | USA | 15 178,9 | 15 147,3 |
6.3. Komoditní struktura
V dánském zahraničním obchodě převládají průmyslové výrobky (cca 75 % celkového objemu).
Z jednotlivých exportních artiklů je možno jmenovat inzulín, přístroje pro neslyšící a nedoslýchavé, čerpadla, kontrolní a měřící přístroje a čidla, mobilní telefony, zemní plyn, větrné elektrárny, výrobky z vepřového, hovězího a drůbežího masa, nábytek a značkovou módu (výroba probíhá většinou v zahraničí, Dánsko dodává vlastní design. Dánsko je také jedním z nejvýznamnějších světových vývozců větrných elektráren.
V dovozu hrají kromě silničních vozidel, která se v zemi nevyrábí, velkou roli suroviny a primární výrobky jako železo, ocel, dřevo, papír, buničina. Komoditou dováženou ve velkých objemech jsou zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie, výpočetní technika a strojírenské výrobky.
| Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály | 6,89% | |
| Silniční vozidla | 6,08% | |
| Různé průmyslové zboží | 5,34 % | |
| Elektrické stroje a přístroje | 5,20 % | |
| Oděvní a módní doplňky | 5,03 % | |
| Výrobky obecného strojírenství | 4,96 % | |
| Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky | 4,06 % | |
| Telekomunikační zařízení a přístroje pro záznam zvuku | 3,87 % | |
| Kancelářské stroje vč. výp. techniky | 3,71 % | |
| Výrobky z kovů | 3,33 % | |
| Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky | 9,44 % |
| Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály | 7,58 % |
| Výrobky obecného strojírenství | 6,77 % |
| Maso a masné výrobky | 5,24 % |
| Různé průmyslové výrobky | 5,18 % |
| Zařízení na výrobu elektrické energie | 4,01 % |
| Oděvní a módní doplňky | 3,99 % |
| Elektrické stroje a přístroje | 3,77 % |
| Stroje a zařízení pro speciální použití | 3,37 % |
| Výrobky z kovů | 3,22 % |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Dánský vývozní a dovozní režim je dán členstvím Dánska v EU a uplatňováním všech dohod v rámci WTO týkajících se obchodu a investic. Technické překážky obchodu obecně neexistují. Vývoz je v zásadě liberalizován. Činnost vývozců je koordinována, a to při exportu průmyslových výrobků Konfederací dánského průmyslu (DI, www.di.dk), zemědělských a potravinářských výrobků Dánskou zemědělskou radou (Dansk Landbrugsraadet www.agriculture.dk). Menší vývozci mohou využít Konfederaci malých a středních podniků (Handvaerksraadet). Vývoz citlivých položek, resp. vývoz do citlivých teritorií, je regulován Dánskou agenturou pro rozvoj podnikání a bydlení (Erhvervs – og Boligstyrelsen www.ebst.dk). Dovozní režim je převážně liberalizován, existuje velmi málo omezení pro dovoz zboží a služeb. Zboží, které je uvedeno na tzv. negativní listině, podléhá dovoznímu licenčnímu řízení (alkohol, zbraně, vybrané léky, chemikálie a některé potraviny). Kromě toho jsou pro některé výrobky předepsána dovozní povolení. Touto problematikou se též zabývá Dánská agentura pro rozvoj podnikání a bydlení. Z hlediska ochrany spotřebitele má dohled nad dánským trhem Agentura na ochranu spotřebitele www.forbrugerstyrelsen.dk, která je též garantem příslušných dánských zákonů (zejména Zákon o bezpečnosti výrobků, Zákon o marketingových praktikách, Zákon o cenovém značení, Požadavky na hračky a výrobky, které pro svůj vzhled mohou být zaměněny s potravinami) a odpovídá též za dodržování příslušných unijních nařízení a směrnic (např. Nařízení 2001/95/EC o obecné bezpečnosti výrobků).
6.5. Ochrana domácího trhu
Dánský domácí trh zboží a služeb lze charakterizovat jako svobodný a teoreticky nediskriminační. Při pronikání na místní trh je nezbytné respektovat příslušné právní úpravy Evropské unie (viz předchozí kapitola). V Dánsku kromě vysokého stupně ochrany spotřebitele existuje vysoký standard (přísnější než ve většině ostatních zemí EU) speciálních norem týkajících se ochrany životního prostředí. Příslušné "CE-certifikáty" jsou vyžadovány u zboží dle příslušných nařízení EU. Překážkou pro vývozce do Dánska může být konzervativnost dánského spotřebitele, který upřednostňuje zboží domácí (a poté severské) provenience. To se nejvýrazněji projevuje u potravin, nábytku a konfekce.
6.6. Zóny volného obchodu
V Dánsku existuje pouze jeden „volný“ přístav v Kodani. Koncesi k provozování tohoto volného přístavu má Copenhagen Free Port and Stevedoring Company, která je stoprocentně vlastněna Copenhagen Port Authority. Zázemí volného přístavu slouží pro dovoz, vývoz, tranzitní obchod a je zde i několik výrobních společností. Nové výrobní jednotky zde lze zřídit pouze se souhlasem celních orgánů, souhlas se uděluje pouze při existenci speciálních důvodů pro umístění výroby v přístavu. Určité menší operace, jako např. úprava dovezených automobilů k dalšímu prodeji, se nepovažují za výrobní činnost. Zřizování velkoskladů a distribučních centrál v přístavu je vítáno. Dánští přepravci provozují v Dánsku okolo 60 celních skladů ve svých prostorách.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
