Dánsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Kodaň (Dánsko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Dánsku neexistují ve vztahu k ČR žádné zásadní etnické, kulturní či jazykové překážky. Přesto je Dánsko z hlediska úspěšného proniknutí na trh obtížnou zemí. Dánský trh je do velké míry kapacitně i strukturálně (např. ve strojírenství) omezen a je silně propojen s ekonomikami sousedních zemí. Preferována jsou dlouhodobá a stabilní obchodní spojení. Veškeré přístupy k obchodu a prodejní techniky se musí přizpůsobovat velké konkurenci, zejména v těchto oblastech:

  • ceny: nákupní organizace mají snahu požadovat podstatnou slevu oproti základním cenovým nabídkám
  • dodací lhůty: rychlá a bezpečná dodávka je samozřejmostí
  • záruka dodavatelů: zahraniční dodavatelé musí být schopni dodávat z dánského skladu a zabezpečit po-prodejní servis a údržbu (závisí ovšem na druhu zboží)

Na dánský trh je možné proniknout několika cestami:

  • joint-venture
  • přímá spolupráce s konečným odběratelem
  • standardní spolupráce s importérem
  • jmenování zástupce (výhradní-nevýhradní, za provizi)
  • zřízení pobočky
  • franchising

Distribuční kanály závisí na druhu zboží. Investiční zboží pro výrobní spotřebu a nerostné suroviny jsou nejčastěji prodávány prostřednictvím obchodního zástupce. Specializované high-tech komodity jsou obvykle dodávány prostřednictvím větších obchodních zástupců, kteří disponují odpovídajícím servisním zázemím. U spotřebního zboží většinou operují zástupci, ale stále více se upřednostňují přímé dodávky obchodním domům a řetězcům. Tato rostoucí tendence se uplatňuje zejména u potravin, kde existuje několik silných maloobchodních řetězců s vlastním dovozním a distribučním oddělením (asi 30 významných dovozců potravin).

I když je tendence k posilování přímých prodejů v posledních letech dosti patrná (zejména dovozy ze států EU), většina dánských společností dává přednost zprostředkovaným dodávkám před přímými dovozy ze zahraničí, pokud se jedná o dobře fungující obchodní spojení s určitou tradicí. O úspěšnosti proniknutí na trh sice rozhoduje čistě obchodní aspekt nabídky, ale dánské podniky rozhodně nerady mění své dodavatele. Obchod s cílem "rychlého a velkého zisku" má málo šancí na úspěch.

Franchising je určitou možností, ale zatím existuje jen málo takových případů (potraviny, opravny bot, půjčovny vozů). Prodej „do domu" zákon zakazuje a nepatrně se rozvíjející přímý marketing (objednávková služba z katalogu atp.) je marginální záležitostí.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Od vstupu deseti nových členských zemí vč. České republiky do Evropské unie v roce 2004 uplatňovalo Dánsko přechodné období na volný pohyb pracovní síly. Konkrétně upravuje přechodné období dohoda pěti dánských politických stran, tzv. „Východní dohoda“. Původně v plné míře uplatňované přechodné období, které vyžadovalo udělení povolení k práci a pobytu předtím, než mohl pracovník z EU-10 začít v Dánsku pracovat, bylo do jisté míry uvolněno aktualizací Východní dohody z dubna 2006, na jejímž základě byl řízen pracovní trh pro EU-10 do 1. ledna 2008.

Východní dohodu platnou do 1. ledna 2008 lze najít na stránkách dánského Ministerstva zaměstnanosti:

http://www.bm.dk/graphics/Dokumenter/Temaer/EU%20og%20internationalt/Revised%20agreement.pdf

Od 1. ledna 2008 nově platila druhá aktualizace Východní dohody, která dále pokročila v uvolnění pracovního trhu a mj. umožňovala pracovníkům a zaměstnancům v dánských podnicích, které mají vyjednanou kolektivní dohodu, pracovat při splnění řady dalších podmínek bez nutnosti žádat o pracovní povolení.

Dohodu platnou od 1. ledna 2008 lze najít na:

http://www.bm.dk/graphics/English/Documents/2007/Revideret_oestaftale_af_29%20_juni_maal_eng.pdf

Podrobná pravidla platná do 1. května 2009 lze najít zde:

http://www.bm.dk/graphics/dokumenter/english/documents/manual%20eng.doc

Podle nové dohody mezi dánskou vládou a pěti dánskými politickými stranami ze 4. prosince 2008 zrušilo Dánsko od 1. května 2009 přechodné období pro volný pohyb pracovníků z nových členských států EU včetně České republiky.

Od 1. května 2009 se na pracovníky z České republiky vztahují stejná pravidla jako na pracovníky z původních členských zemí EU.

Znění dohody ze 4. prosince 2008 lze najít na stránkách dánského Ministerstva zaměstnanosti:

http://www.bm.dk/graphics/Dokumenter/Presse%20og%20nyheder/Pressemeddelelser/2008/AgreementonRomanianandBulgarianworkers.pdf

Souhrnné informace o přístupu pracovníků z EU-10  na dánský pracovní trh lze najít na webových stránkách dánského Ministerstva zaměstnanosti: http://www.bm.dk/, Státní správy: http://www.statsforvaltningen.dk/ a oficiálním informačním portálu pro integraci: http://www.nyidanmark.dk/. Rovněž doporučujeme k využití webové stránky: http://www.workindenmark.dk/.  

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční nebo domácí právní subjekt může otevřít, vlastnit nebo disponovat obchodním podnikem v Dánsku. Kapitálové minimum pro akciovou společnost (A/S) je 500 000 DKK a pro založení společnosti s ručením omezeným (ApS) 125 000 DKK. Kapitál může být ve formě zboží, zařízení nebo hotovosti. Všeobecnou podmínkou je, že manažeři a nejméně polovina členů představenstva musí být Dánové nebo občané EU.

Zahraniční akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným mohou v Dánsku zřizovat své filiálky. K tomu je třeba mít výpis z obchodního rejstříku a přihlásit se u dánského ústředního obchodního rejstříku. Zapsání se vyhlašuje v dánském úředním listě (Statstidende).

Dánská agentura pro obchod a společnosti spadající do působnosti Ministerstva pro hospodářství, průmysl a obchod (www.em.dk) vede rejstřík veřejných a soukromých společností, komerčních nadací, Evropských zájmových sdružení, finančních institucí, družstev, sdružení, a ostatních podniků s omezeným ručením (www.eogs.dk). Jeho prostřednictvím je možno získat výpisy/informace o firmách, bezplatně však jen ve velmi omezeném rozsahu.

Kromě toho je možné založit zastoupení. To nemusí být zapsáno do rejstříku a neplatí také podnikové daně. Jeho působnost je však omezena (např. na získávání objednávek bez vlastního prodeje, na propagaci, na vymáhání pohledávek).

Akciová společnost s majoritou zahraničního kapitálu musí mít ředitele s trvalým sídlem v Dánsku, stejně je tomu u poloviny členů dozorčí rady.

Pozn.: Proces registrace společnosti v Dánsku patří k nejrychlejším na světě; běžná doba založení je cca 1–2 týdny. Kodaňská investiční agentura na svých stránkách (www.copcap.dk) v tomto kontextu uvádí, že s pomocí specializované právní kanceláře je možno proceduru zvládnout během dvou dní.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Náležitá propagace je víceméně nutností, záleží ovšem na druhu zboží a formě obchodního spojení. Mezi nejúčinnější druhy reklamy patří novinová inzerce (3 ekonomicky zaměřené deníky s celostátní působností a různá odvětvově zaměřená periodika). Dánové hodně a rádi čtou. Vzhledem k vysokém stupni využívání internetu v zemi mohou zejména firmy mající svoji vlastní webovou stránku zařadit informaci o společnosti a odpovídající odkaz na některý z významných portálů. Nejnavštěvovanějšími portály jsou v současnosti www.google.dk a www.yahoo.dk. Níže uvádíme (sestupně dle počtu výtisků) seznam 21 nejčtenějších listů (první tři dosahují nákladu přes 100 000 výtisků denně):

  • Jyllands-Posten, Morgenavisen (www.jp.dk)
  • Berlingske Tidende (http://www.berlingske.dk/)
  • Politiken (www.politiken.dk
  • Jydske Vestkysten
  • Nordjyske Stiftstidende
  • Aarhus Stiftstidende
  • Fyens Stiftstidende
  • Frederiksborg Amts Avis
  • Boersen
  • Vejle Amts Folkeblad/Fredericia Dagblad
  • Lolland-Falsters Folketidende
  • Information
  • Fyns Amts Avis
  • Holbaek Amts Venstreblad
  • Horsens Folkeblad
  • Kristeligt Dagblad
  • Midtjyllands Avis
  • Erhvervsbladet

Srovnávací reklama je v zásadě přípustná, ale pouze za předpokladu doložitelných věcných rozdílů. Předpisy jsou obsaženy v zákoně o nekalé soutěži (markedsforingsloven).

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Dánské firmy a obchodníci jsou známi svou korektností v obchodních záležitostech, ve kterých je pro Dána "my word - my bond".

Spory se vedou před úředními soudy. V Dánsku je 12 úředních soudů první instance, 2 Zemské soudy a Nejvyšší soud. Do hodnoty 500 000 DKK se zahajuje soudní řízení u soudu první instance podle sídla dlužníka. Rozhodnutí dánských soudů jsou všeobecně velmi mírná, co se týče náhrady škod a ušlého zisku. Škoda musí být skutečná a kvantitativně doložená. V dánské soudní praxi je velmi obtížné získat náhradu za nepřímé škody.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Dánská praxe naplňuje požadavky vyplývající z WTO/GATT Public Procurement Code a z legislativy EU: nařízení 93/36/EEC, 93/37/EEC a 93/38/EEC. Každému nákupu, který přesahuje hodnotu 1,5 mil. DKK, musí předcházet vypsání veřejné zakázky. Dánské státní úřady provádějí ročně nákupy v hodnotě cca 90 mld DKK, přičemž tato hodnota se dělí v přibližném poměru 50:50 mezi ústřední orgány a krajské (místní) orgány státní správy. Na 10 % z uvedené částky, tj. 9 mld DKK, je vypisováno výběrové řízení. Zahraniční společnosti vyhrávají okolo 10 % všech výběrových řízení. Většina těchto zahraničních společností pochází téměř výhradně z Německa nebo Švédska. Při hodnocení nabídek jsou kritéria životního prostředí a energetické náročnosti stejně důležitá jako otázky ceny, kvality a dodacích podmínek.

Veřejné zakázky jsou uveřejňovány jednak v "Supplement to the Official Journal of the European Communities" a také v deníku

LICITATIONEN
Sydvestvej 49
DK-2600 Glostrup
Email: licitationen@visholm.dk
http://www.licitationen.dk
Dokumenty jsou převážně v dánštině.

Veřejné zakázky v zemích EU jsou i na internetové adrese http://ted.publications.eu.int/official/ Aktualizace je denně. Dokumenty jsou v dánštině eventuelně u větších zakázek v angličtině, švédštině či norštině.


Nákup pro státní orgány a veřejné instituce v Dánsku zajišťuje společnost (ve volném překladu Státní a komunální nákupní služba, a.s.) :

Statens og Kommunernes Indkøbs Service A/S
Vestergade 2
1456 København K
Tlf.: 3342 7000
Fax.: 3391 4144
www.ski.dk
E-post: ski@ski.dk

Nákupní organizace na všech úrovních mohou používat rámcové kontrakty, kdy největší spotřebitel uzavře dohodu s jedním nebo více dodavateli příslušného druhu zboží.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Neexistují zásadní problémy či rizika. Dánsko je zastáncem svobodné hospodářské, obchodní a investiční politiky. Existuje jen málo omezení pro zahraniční investory (viz např. kapitola 9.1.). Je zde dobrý legislativní systém a vyvlastnění je možné pouze v souvislosti s veřejnými stavebními pracemi při 100% kompenzaci. Neexistují omezení na kapitálové převody a valutovou výměnu. Produktivita práce je vysoká, inflace je stabilně nízká. Dánské mzdy jsou vysoké, ale příspěvky ze strany zaměstnavatelů, neboli jejich náklady na pracovní sílu, jsou nižší než v ostatních zemích EU, takže ve srovnání se SRN, Norskem nebo Nizozemskem jsou zde náklady na pracovní sílu nižší. Vlastnictví, včetně intelektuálního, je dobře chráněno.

S ohledem na dosti složitou daňovou problematiku lze doporučit právní konzultaci před začátkem ekonomických aktivit na dánském trhu.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Dánsku je zaručena dostatečná ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví. Dánsko je členem WIPO (World Intelectual Property Organization). Dodržuje Pařížskou úmluvu o průmyslovém vlastnictví. Dánsko rovněž ratifikovalo Evropskou úmluvu o patentech a Patentovou úmluvu EU a dále Štrasburskou a Budapešťskou konvenci.

V oblasti copyrightu je Dánsko účastníkem Světové úmluvy o copyrightu z r. 1952 a její změny v r. 1971, dále přistoupilo k Mezinárodní konvenci o ochraně tvůrčí činnosti (1961) a Konvenci o výrobcích fonogramů (1971). V Dánsku se v malé míře vyskytuje pirátství audio- a videokazet, ve větší míře pirátství softwarových programů (odhaduje se na 100 mil. USD ročně s klesající tendencí).

V oblasti ochranných známek je Dánsko členem nařízení z Nice 1957 a jeho revize z r. 1967. Jinak je dánská legislativa zharmonizována s nařízeními EU o ochranných známkách. V rámci EU Dánsko prosazuje vytvoření jednotného systému ochranných známek.

Ochrana hospodářské soutěže je upravena zákonem č. 384 O hospodářské soutěži z 10. června roku 1997. V roce 2000 byl aktualizován dodatkem upravujícím kontrolu fúzí (zák. č. 416 z 31. 5. 2000).

V rámci bilaterální relace nejsou známy případy porušení práv duševního vlastnictví.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Opatrnost je jistě nezbytná u nových obchodních spojení s dosud neověřenými partnery. Většina dánských firem je malých, s nepříliš silným kapitálovým zázemím, a v těchto případech je možnost bankrotu reálná. Tomu musí odpovídat platební podmínky. U investičního zboží platí běžné postupy (záloha, část platby při dodání, krytý úvěr). V každém případě ale zejména u nových obchodních partnerů doporučujeme ověřit věrohodnost firmy, a to například zda je vůbec v Dánsku registrovaná, což lze zjistit na veřejně přístupných internetových stránkách http://www.cvr.dk , kde je možno zadat buď název firmy (virksomhedsnavn), či číslo obchodní registrace (CVR nr.)

Úrok z prodlení platby lze uplatnit, pokud to bylo uvedeno v kupní smlouvě nebo na faktuře. Výše úroků závisí na dohodě a pokud taková není, počítají se úroky z prodlení ve výši 6 % nad diskontní sazbou Dánské národní banky. Pokud se nedocílí zaplacení přímým upomínáním a vymáháním ze strany vývozce, je prakticky nezbytné hledat pomoc u dánských právníků.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejvýznamnější veletrhy a výstavní akce se v Dánsku pořádají v Herningu, Kodani, Fredericii, Vejle a Odense (viz kontaktní adresy uvedené níže). Podrobný kalendář veletrhů lze nalézt na http://www.stortele.dk/Fakta/messer.asp .

  1. Messecenter Herning
    Vardevej 1
    DK-7400 Herning
    Tel: +45 - 99 26 99 26
    Fax: +45 - 99 26 99 00
    www.messecenter.dk/
  2. Bella Center A/S
    Center Boulevard
    DK-2300 Copenhagen S
    Tel: +45 - 32 52 88 11
    Fax: +45 - 32 51 96 36
    www.bellacenter.dk/
  3. Fredericia Exhibition & Conference
    Centre Dronning Margrethe Hallen
    Vestre Ringvej 101
    DK-7000 Fredericia
    Tel: +45 - 75 92 25 66
    Fax: +45 - 75 93 21 49
    www.dmh.dk
    www.fagmesse.dk/
  4. Odense Congress
    Center Oerbaekvej
    350 5220 Odense S
    Tlf: 65 56 01 00
    Fax: 65 56 02 99
    www.occ.dk
    www.fagmesse.dk/
  5. Vejle - pořadatel Nord-Fair A/S
    Gongehusvej 106
    DK-2950 Vedbaek
    Tel: +45 - 45 89 12 77
    Fax: +45 - 45 89 12 44
    www.nord-fair.dk/

Účast českých firem na veletrzích v Dánsku byla dlouhodobě velmi poskrovná a většinou byla realizována pouze na jediném veletrhu - Agromek v Herningu (www.agromek.dk, původně každoročně v polovině ledna a od r. 2008 změněn termín na listopad), kde se prezentovalo několik českých firem prostřednictví svých dánských importérů; každoročně cca 5–10. Mnohdy byl český původ zboží zakrýván, aby vystavovaný produkt neztratil severskou konotaci. Značný zájem bylo možno registrovat rovněž o prezentaci na společném stánku ČR nai veletrhu HI (Herning Industri, www.-hi-industri.dk ), kde se v průměru představilo vždy cca 15 českých průmyslových subdodavatelů. Tento veletrh, pořádaný jednou za dva roky, by měl patřit i do budoucna k pravidelným proexportním akcím. Jeho největším problémem je, že probíhá téměř paralelně s mezinárodním brněnským strojírenským veletrhem, a zejména menší podniky mají finanční i kapacitní problémy. Uvedený veletrh alternuje se stavebním veletrhem Herning Byggeri (http://www.hi-byggeri.dk/.

Kromě Herningu je v Jutsku další velký veletržní areál - ve Fredericii. Jednou za dva roky, na jaře, zde probíhá veletrh Metal, který hostí dodavatele kovoobráběcí techniky (www.fagmesser.dk).

Jediným veletrhem v Kodani se společnou účastí českých firem se stal International Furniture Fair (www.furniturefair.dk, každoročně), který byl od roku 2009 rozšířen i o prezentaci designu. Nový název veletrhu je Copenhagen Design and Furniture Fair - CODE (www.code.dk, každoročně).

Z ostatních "kodaňských" veletržních aktivit možno doporučit účast na Copenhagen International Fashion Fair (www.ciff.dk, každoročně, únor a srpen).

K zajímavým veletrhům patří Automation&Transmission jednou za dva roky v Odense (www.transmission-automation.dk , 2009), Formland (www.formland.dk, Herning, 2x do roka - únor, srpen, spotřební a dárkové zboží) či Overfladedage (Odense, povrchové zpracování materiálů, každý druhý rok). Jednou za dva roky se pořádá odborný elektrotechnický veletrh EL-Tech v Odense.

Propagaci ČR velmi pomáhá národní stánek na veletrhu FERIE (www.ferie09.dk), každoročně, nejbližší ročník: konec ledna 2011), který je dobrým indikátorem zájmu dánské veřejnosti o naši zemi. Z hlediska obchodu je cenné, že se zde propagují služby, cestovní ruch a lázeňství.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne