Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Egypt - hodnocení ekonomiky za rok 2010

V roce 2010 se očekával výsledný nominální HDP v roce 2010 ve výši USD 216,8 mld., což Egypt řadí na 27. místo mezi největšími ekonomikami světa. Z hlediska HDP na obyvatele dosáhl Egypt v roce úrovně USD 2.683 (2.390 USD v roce 2009 a 2.053 v roce 2008), což představuje 136. místo na světě. Přesnost těchto čísel je však snížena velmi nejistým skutečným počtem obyvatel v zemi (poslední sčítání lidu proběhlo v roce 1996 a uvádělo celkový počet na úrovni 59 mil. obyv. Dnešní odhady hovoří o 80 až 100 mil.).

Přes ekonomické problémy světového hospodářství pokračoval Egypt i v roce 2010 ve svém ekonomickém růstu na základě pokračující implementace širokého spektra reformních kroků započatých v roce 2004. Egypt dosáhl růstu HDP na úrovni 5,3%, což je další nárůst dynamiky oproti 4,9% v minulém období. Tím se egyptské ekonomice podařilo již 6 let za sebou udržet poměrně robustní nárůst ekonomiky – v roce 2006 nárůst HDP o  6,8%, v roce 2007 o 7,1%, v roce 2008 o 7,2%).

Tento vývoj plně odrážel rozumné kroky vlády ve fiskální a měnové politice, strukturální reformy a postupnou privatizaci a odbourávání státních subvencí. Za reformní kurz ekonomiky byla země v září 2007 vyhlášena jako World Top Reformer Světovou bankou. Pozoruhodného pokroku bylo dosaženo hlavně usnadněním a zrychlením procesu zahájení podnikatelské činnosti, získávání licencí, registrace vlastnického práva, získávání úvěrů a pozitivní regulací zahraničního obchodu a uzavírání obchodních transakcí.

Negativa egyptské ekonomiky zůstávají stále stejná: vysoká vnitřní zadluženost, projevující se ve výši vládních dluhů (veřejný dluh je dlouhodobě na úrovni 80% HDP), vysoká nezaměstnanost - 9,7% v roce 2010, vysoká inflace - 12,8% v roce 2010 (mírný nárůst po zásadním zlepšení  v roce 2009 na úroveň 11,9% z rekordních 25,6% v létě 2008), malá podpora široké veřejnosti pro reformy, které mají minimální dopad na zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Přímé zahraniční investice jsou jedním z hlavních faktorů, které stály za udržením tempa hospodářského růstu Egypta v předchozím roce (ve fiskálním roce 2008/09 dosáhly v hodnotovém vyjádření pouze USD 8,1 mld., což byl významný pokles oproti USD 13,2 mld. a USD 11,1 mld. v předcházejících letech). V roce 2010 dosáhly zahraniční investice zhruba stejné úrovně jako v předchozím roce a to USD 8 mld. Za pozornost stojí informace, že USD 3,59 mld bylo investováno do těžby ropy a zemního plynu.

Míra nezaměstnanosti v roce 2010 byla oficiálními zdroji uváděna na úrovni 9,7%. Ve fiskálním roce 2008/09 roce oficiální statistiky vykazovaly míru nezaměstnanosti 8,9% a v roce 2007/08 byla míra nezaměstnanosti 8,4%. Hospodářství se sice částečně daří absorbovat každoroční přírůstek nového práceschopného obyvatelstva, ale míra nezaměstnanosti hlavně mezi mladou populací je alarmující.

Míra inflace za rok 2010 byla uváděna na úrovni 12,8 oproti roku 2008/09, kdy dosáhla hodnoty 15,7%  a zaznamenala tak další výrazný pokles  (2007/08 když její hodnota byla rekordních 20,2% a byla  nejvyšší od 90. let minulého století. Pro porovnání 2006/07 byla míra inflace 8,6%, v 2005/06  byla 7,2%). Vláda očekává, že inflace za fiskální rok 2010/11 dosáhne hodnoty 7%.

Deficit státního rozpočtu zůstává trvale velkým problémem i přesto, že proběhla řada strukturálních reforem a vláda plánovala postupné snižování schodku rozpočtu o 1% až 1,4% každý rok po dobu 4 let. V roce 2008/09 vzrostl čistý deficit státního rozpočtu na  LE 72,4 mld. V roce 2010 následoval další růst na úroveň LE 94 mld. V poměru k HDP se jedná o nárůst zpět na úroveň 7,5% oproti 7,0% předcházejícího roku. Největší zátěží zůstávají pro státní rozpočet vládní subvence do energií, ropných produktů a základních potravin pro nízkopříjmovou část obyvatelstva.

Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2010 částky USD 46,82 mld. a celkové výdaje USD 64,19 mld.

Příjmy z turistického průmyslu v roce 2010 zazanamenaly nárůst o 10-15% oproti předchozímu období a opět překonaly hranici USD 11 mld. (2009 - USD 10,5 mld.).

Příjmy ze Suezského kanálu v roce 2010 meziročně vzrostly o 8,6% na hodnotu USD 5,1 mld. a příjem z  transferů ze zahraničípředstavující výdělky Egypťanů pracujících hlavně v oblasti Zálivu, poklesl meziročně  o 8,8% na hodnotu USD 7,8 mld.

Běžný účet platební bilance zaznamenal v roce 2010 zlepšení o 2,5% z USD - 4,4 mld. na USD - 4,3 mld.

Hodnota exportu v roce  2010 vzrostla o 9,7% na hodnotu USD 25,3 mld. Hodnota importu v roce 2010 rovněž vzrostla a to o 2% na hodnotu USD 46,5 mld.  Obchodní bilance tak skončila v roce  2010 v deficitu USD 21,2 mld.

Země EU zůstávají největším obchodním partnerem Egypta v celkovém objemu vzájemné výměny v hodnotě USD 27,8 mld. (31,2%). Mezi klíčové produkty egyptského exportu do zemí EU patří ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, železo a ocel, farmaceutické produkty, výrobky z hliníku. Země EU vyvážejí do Egypta ropu a ropné produkty, železo, ocel, zařízení a stroje. Import tovří zejména produkty s vyšší přidanou hodnotou.

USA si udržují 2. pozici ve vzájemném obchodu (9,2%). Na třetím místě je Čína (7,2%), dále Saudská Arábie (4,9%) a rychle rostoucí Turecko (4,6%).

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

rok	2008	2009	2010
HDP v mld. USD podle PPP	454.8	475.7	500.9
přírůstek HDP v %	7,2	4,6	5,3

Zdroj: Central Bank of Egypt, CIA

Vývoj HDP na obyvatele 

rok	2008	2009	2010
USD/obyv.	5.900	6.000	6.200

Zdroj: Central Bank of Egypt, CIA

Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP v roce 2008-10 (v %)

	2008	2009	2010
Komoditní sektory	50,3	50,6	50,9
zemědělství	13,6	13,4	13,3
těžba a výroba	30,4	30,6	30,6
ostatní	6,3	6,6	7,0
Služby	41,1	40,9	40,6
doprava, telekomunikace, Suez	11,4	11,4	11,2
obchod, finance, pojištění	18,5	18,8	19,1
Vládní sektor	8,6	8,5	8,5

Zdroj: National Bank of Egypt

Průměrná roční inflace

rok	2008	2009	2010
%	15,7	11,9	12,8

Zdroj: NBE, CIA

Míra nezaměstnanosti

rok	2008	2009	2010
%	8,4	9,4	10,7

Zdroj: NBE, CIA

Vývoj kursu  LE/USD

rok	2008	2009	2010
LE	5,60	5,55	5,61

Zdroj: NBE

Vývoj kursu : LE/Euro

rok	2008	2009	2010
LE	7,80	7,00	7,71

Zdroj: NBE

Uváděné hodnoty jsou průměrnými ročními hodnotami dosaženými v bankách a na ostatních oficiálních směnných místech.

  Úrokové sazby (v %):

 

rok	2007	2008	2009	2010
Nominální úrokové sazby	8,7	13,5	9,8	8,5
krátkodobé (vklady v LE na méně než 3 měsíce)	6,1	6,5	6,5	6,6

Zdroj: CBE

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Shrnutí:

V posledních několika letech se radikálně změnil charakter průmyslové výroby. Nosnými obory se stala petrochemie, výroba hnojiv, strojírenství, keramiky a cementu. Tato odvětví jsou schopná produkovat a vyvážet své výrobky za světové ceny.

Egyptská arabská republika spoléhala v průběhu minulých let na tradiční průmyslové obory jako tkalcovství, přádelnictví, výrobu nábytku a agro-průmyslovou výrobu. Vedle toho zaznamenala i úspěchy v oblasti strojírenství, metalurgii a v chemickém průmyslu. Koordinace mezi těžkým a spotřebním průmyslem byla směrována k zajišťování  soběstačnosti a snižování dovozu.

V průběhu privatizačního procesu docházelo postupně v průmyslu k přesunu výrobních kapacit ze státního do soukromého sektoru. V současné době je v soukromé sféře spravováno asi 80% všech průmyslových kapacit. Jako výsledek vládního privatizačního programu se soukromý sektor rozvíjí zejména v oborech jako jsou petrochemie a plynárenství, výroba cementu, automobilový průmysl a výroba léčiv, ale i spotřební elektronika a  metalurgie - výroba oceli, litiny a hliníku.

Mezi nejrychleji rostoucími průmyslovými obory je nutno jmenovat  montáž osobních automobilů a autobusů. Mezi zahraniční společnosti, které již v Egyptě mají montážní linky patří General Motors, Peugeot, Suzuki, JAC-Citroen, Daewoo, Kia, Mercedes, BMW a další. Prodej automobilů na egyptském trhu ostře narůstá a potvrzuje i zvyšující se spotřebu obyvatelstva. V roce 2008 vzrostly prodeje automobilů o 25% oproti roku předcházejícímu. Celkem bylo prodáno 230.000 automobilů. Z toho bylo osobních vozidel 175.000, přičemž 66.000 bylo vyrobeno v Egyptě. V roce 2009 nastal prudký pokles prodej vozidel. Výsledky z první poloviny roku 2010 představovaly zásadní pozitivní obrat za celý rok dosáhl pdobných čísel jako v rekordním roce 2008. Počátkem roku 2011 došlo i díky rozsáhlým nepokojům k obratu nečekaných rozměrů a prodej vozidel se propadl o 70%. To se samozřejmě silně dotklo i produkce egyptských automobilek.

Dalším rychle se rozvíjejícím průmyslovým oborem je farmaceutický průmysl, jehož výroba se za posledních 5 let zdvojnásobila. Na trhu jsou již dlouhou dobu zastoupeny zahraniční firmy jako je Squibb Bristol-Meyers, Merck Sharp & Dohme, Pfizer, Hoechst, Swiss-pharma a další. Egyptský trh farmaceutiky se však rovněž vyznačuje hojným výskytem nekvalitních napodobenin a standardy skladování léčiv mají rovněž velmi negativní vliv na kvalitu zboží prodávaného v místních lékárnách.

Relativně novými obory jsou v Egyptě výroba elektroniky, zejména výroba počítačů. V rozvoji počítačové technologie je v Egyptě spatřována možnost dalšího rozvoje průmyslu a proto je na tento sektor kladen značný důraz.

Automobilový průmysl

Egyptská vláda považuje rozvoj automobilového průmyslu za klíčový z pohledu zvýšení ekonomické výkonnosti země. Cílem je do roku 2015 dosáhnout výroby 500 000 motorových vozidel v zemi.

Základ egyptského automobilového průmyslu tvořily v nedávné minulosti hlavně výrobní závody vyrábějící a montující licenční výrobky světových značek, jako například Hyundai, Daewoo, Nissan, Suzuki, Chrysler, Kia, Peugeot, Tofas, BMW, Mercedes a Lada. V posledním období dochází ke změně struktury ve skladbě vyráběných vozidel. Mezi firmy, které se rozhodly se ucházet o egyptský trh a využít jeho  zeměpisnou polohu a existující celní dohody k vývozu svých společných výrobků vyráběných s egyptskými partnery i na třetí trhy, patří  například  turecké a čínské firmy.

Z celkového počtu 27 stávajících výrobních linek v zemi je celkem 11 zaměřeno na výrobu osobních vozidel, 9 na výrobu komerčních užitkových vozidel a 7 se věnuje výrobě autobusů.

Tyto výrobní linky jsou provozovány celkem v 16 výrobních a montážních závodech egyptského automobilového průmyslu. Velice důležitou roli hraje při zajištění uvedeného počtu výrobku automobilového průmyslu i celkem 375 firem, které se věnují výrobě automobilových komponentů.

V letech 2007 – 2009 byly  vyrobeny následující počty a druhy vozidel:

	2007	2008	2009	meziroční změna 08/09
osobní automobily	68.934	77.563	60.249	-22,3%
lehká užitková vozidla	26.105	29.952	21.537	-28,1%
těžká nákladní vozidla	6.280	7.983	6.406	-19,8%
autobusy	3.154	4.362	4.154	-4.8%
CELKEM	104.473	119.860	92.334	-23.2%

Podle údajů mezinárodní organizace OICA – Organisation Internationale des Constructeurs d’ Automobiles

Z uvedených údajů je patrný negativní dopad světové finanční krize na výrobu automobilů v Egyptě, ale podle odborníků by výroba v roce 2010 měla být na úrovni výsledků roku 2008.

Mezi první netradiční výrobce, kteří vstoupili na egyptský trh, lze řadit tureckého výrobce autobusů Turkish TEMSA Global. TEMSA Global zahájil výrobní a montážní spolupráci s egyptským partnerem v roce 2008. Cílem celkové investice v hodnotě 25 mil. USD bylo zajistit roční výrobu 1.000 autobusů dodávaných na egyptský trh. Jedná se o výrobu luxusních autobusů Safari SD  a egyptským partnerem je firma Lasheen Group.

Nástup čínských výrobců automobilového průmyslu na egyptský trh názorně prezentují aktivity firem Great Wall Motor (GWM) a Brilliance Auto v teritoriu.

Spolupráce GWM s egyptskou firmou Ezz Elarab Automotive začala v roce 2007. V úvodní etapě se jednalo o exklusivní zastupování, kdy firma Ezz Elarab Automotive se stala výhradním distributorem výrobků GWM na egyptském trhu. Začátkem roku 2010 bylo rozhodnuto o rozšíření spolupráce, včetně zahájení společné výroby automobilů.

K této spolupráci se v květnu 2010 připojila i další významná firma egyptského automobilového průmyslu Bavarian Automative Group.

Bavarian Automotive Group patří mezi velice kvalitní montážní firmu, která se dosud soustředila hlavně na spolupráci s BMW. Firma získala, jako jedna z mála z partnerů této firmy, oprávnění i k montáži vozidel BMW řady 7, jako důkaz své technické způsobilosti a kvality.

Bavarian Automotive Group již několik let spolupracuje s dalším  čínským výrobcem automobilů, s firmou Brilliance Auto při dovozu mikrobusů této firmy na egyptský trh (jedná se o výrobky produkované ve spolupráci s BMW v Číně). Koncem roku 2009 bylo rozhodnuto o vytvoření společného podniku mezi oběma partnery a o zahájení společné výroby těchto vozidel s použitím finanční půjčky v hodnotě USD 75 mil., které poskytne Čínsko–africký rozvojový fond. Výstavba projektu byla zahájena v lednu 2010 a zahájení vlastní výroby se plánuje v roce 2011. Plánovaná kapacita montážně-výrobní jednotky je 30 000 vozidel ročně.

Petrochemie – zemní plyn

Pokles produkce ropy v minulém období byl kompenzován rychlým rozvojem odvětví na těžbu a zpracování zemního plynu pro domácí spotřebu i pro export. Během posledních deseti let se Egypt stal významným producentem zemního plynu a strategickým dodavatelem této suroviny pro evropské  partnery. Jedná se o export realizovaný prostřednictvím existujících plynovodů nebo ve formě zkapalňovaného plynu (LNG), který je dopravován k zákazníkům lodní cestou. Rostoucí domácí poptávka nicméně přiměla egyptskou vládu k omezení rozvoje vývozu zemního plynu do zahraničí a posílila snahy vlády o přilákání nových investorů do hledání a zpracování nových zdrojů této suroviny.

Podle časopisu Oil and Gas Journal  v roce 2009 objem těžby zemního plynu dosáhl hodnoty zhruba 65,1 mld. m3 a domácí spotřeba zemního plynu byla 45,3 mld. m3.

Na domácí spotřebě zemního plynu má největší podíl sektor výroby elektrické energie (s podílem 56%), následovaná průmyslovou výrobou (se spotřebou 30%) z celkového objemu. Egyptské domácností a auta na zemní plyn spotřebovali 3%  zemního plynu dodávaného na domácí trh.

Objem exportu zemního plynu v roce 2009 dosáhl hodnoty 19,8 mld. m3. Zemní plyn byl ze 70% exportován  ve formě zkapalněného zemního plynu, přičemž 30% exportu se uskutečnilo přes plynovod Arab Gas Pipeline (Libanon, Sýrie, Jordánsko a Izrael).

Podle informací Ministerstva ropy a minerálních zdrojů má Egypt rezervu 2.152,4 mld. m3 zemního plynu  (zhruba 1% celosvětových zásob). Pro porovnání, rezervy zemního plynu Qataru dosahují podle odhadu odborníků hodnotu 27.754,2 mld. m3, Iránu 31.152,6 mld. m3 a Ruska 67.969,3 mld. m3.

Těžba ropy

Těžba ropy dosáhla svého vrcholu v roce 1996 při objemu denní těžby téměř 935.000 barelů  (bbl/d).  V současnosti je výkonnost těžby asi 660.000 barelů za den. Egyptská potřeba je mírně vyšší než produkce a proto také importuje tuto surovinu  pro pokrytí domácí poptávky. Egypt má také významné kapacity na zpracování ropy a protože objem rafinérských kapacit nyní převyšuje domácí poptávku, jsouvyužívány ke zpracování importované surové ropy a výsledný produkt je v zápětí znovu exportován.

V současnosti je egyptský rafinérský průmysl schopen zpracovat celkem  975.000 bbl/d. Největší rafinérkou v zemi je El-Nasr Petroleum Company (kapacita 146300 bbl/d). Vláda má zájem o další modernizaci a rozšíření výrobního programu a o navýšení rafinérských kapacit země o více než 600.000 bbl/d do roku 2016.

Podle odborníků (viz také článek  v časopisu Oil and Gas Journals, leden 2011) se odhaduje, že egyptské rezervy ropy dosahují objemu 4,4 miliard barelů a mají mírně rostoucí tendenci  v důsledků objevení nových ložisek (poslední odhady začátkem roku 2010 uváděly rezervy o objemu 3,7 mld. barelů).

Kromě využívání ropy na výrobu elektrické energie (k výrobě 45% veškeré elektrické energie v zemi je použita ropa jako základní vstupní surovina) neustále roste domácí poptávka po ropných produktech. Egyptská vláda uvažuje o snížení subvencí na pohonné hmoty, respektive o zefektivnění rozdělování těchto subvencí s cílem dosáhnout snížení spotřeby pohonných hmot. Jedná se ale o politicky velice citlivé téma, které bude obtížné plně realizovat. Roste  sice využívání stlačeného zemního plynu jako paliva pro motorová vozidla, ale zemní plyn je rovněž dotován a rostoucí spotřeba v této oblasti začíná mít vliv na kapacity, které jsou k dispozici pro vývoz zemního plynu.

Egypt sice více ropy dováží než vyváží, ale export 145.000 bbl/d v roce 2010 byl významným příjmem do státní pokladny. Hlavní cílové země exportu egyptské ropy jsou Indie (50.000 bbl/d),  Itálie (29.000 bbl/d), a Spojené státy americké (16.000 bbl/d).

Sumed

Jedná se o potrubní trasu spojující Rudé moře se Středozemním, tvořící tak alternativu přepravy ropy Suezským kanálem. Je v provozu od r. 1977 a je společně vlastněna Egyptem (50 % podíl), Abu Dhabi, Saudskou Arábií, Kuwaitem (každý 15 %) a Katarem (5 %). Je využívána především pro transport ropy přečerpané z tankerů, které kvůli velkému ponoru nemohou kanálem proplout.

Těžba uhlí, železné rudy a dalších minerálů

Celkové uhelné zásoby jsou odhadovány na 50 mil. tun. Těžba je pouze na Sinaji v objemu 125.000 tun za rok. Během 5 let je plánováno navýšení na 600.000 tun uhlí ročně. Železná ruda se těží v menším množství v Západní poušti v blízkosti oázy Baharia, avšak nově objevené zásoby v Horním Egyptě dávají předpoklad roční těžby 2 mil. tun. Nejdůležitějšími minerály jsou však fosfáty a vápenec. Zásoby fosfátu jsou odhadovány na 7 mld. tun, což je 7% celkových světových zásob. Těží se v Sebaiye na jihu Egypta, poblíž přístavů Safaga a Qusair. V menším rozsahu jsou zde ložiska manganu, zlata, zinku, cínu, olova, mědi, titanu, urania, kalcia a síry. Vzhledem k velkým vzdálenostem a značným nákladům je těžba omezena. Z přírodních materiálů se dále těží žula, mramor, alabastr a sádra.

Zbrojní průmysl.

Je elitní složkou průmyslového sektoru zaměstnávající cca 100 tis. pracovníků s nejvyššími příjmy v zemi. Vyrábí jak vojenský sortiment, tak různé průmyslové zboží pro civilní sektor. Část výroby v průměrném ročním objemu USD 300-500 mil. je exportována. Vojenská výroba je rozdělena dva průmyslové giganty: The Arab Organisation for Industrialisation vlastnící 9 závodů a mnohem větší National Organisation for Military Production se 16 hlavními závody.

Textilní průmysl

Po letech poklesu a nezájmu investorů o tento tradiční sektor se textilní průmysl jeví opět perspektivní. Zásluhu na tom má možnost exportu oblečení a textilu vyrobených v QIZ (Qualified Industrial Zones) na trh USA bez zatižení clem. Export do USA z těchto oblastí dosáhl USD 189,9 mld. a podílelo se na něm až 700 textilních společností. Země EU jsou však největším odběratelem textilního zboží – 50% celkové výroby. Cílem vlády je dále snižovat podíl státem vlastněných textilních podniků, které patří mezi největší zaměstnavatele

14. prosince 2004 podepsaly v Káhiře společně Egypt, USA a Izrael dohodu o vytvoření tzv. kvalifikovaných průmyslových zón – QIZ (Qualified Industrial Zones). Jedná se o sedm průmyslových zón (čtyři v oblasti velké Káhiry, dvě v oblasti velké Alexandrie a jedna v oblasti Port Saidu), ve kterých je vyráběno zboží mající bezcelní přístup na americký trh. Podmínkou toho však je, že vyvážené egyptské zboží obsahuje alespoň 11,7 % materiálů, součástek nebo dílů pocházejících z Izraele. Izrael má se Spojenými státy podepsanou smlouvu o volném obchodu a na základě toho lze udělit zboží vyrobenému i v jiných zemích, obsahující stanovené minimální procento izraelské produkce, privilegium zboží izraelského původu. Uvedená dohoda je jednou z cest, jak pomoci konkurenceschopnosti egyptských textilních výrobků ve světě, konkrétně na trhu Spojených států.

Výroba umělých hnojiv

Toto odvětví průmyslové výroby patří mezi nejdynamičtější. Proces byl nastartován v roce 2005, kdy vláda z velké části privatizovala výrobní podniky a z dovozce se stal úspěšný vývozce. Světová spotřeba hlavních typů průmyslových hnojiv (dusičnany, draslík, fosforečnany) každoročně stoupá a rovněž tak i domácí zemědělská produkce vyžaduje navýšení této výroby. Převážná část produkce pochází z ekonomických zón určených na vývoz (okolí Suezu, Damietta apod.)

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Tento sektor zažívá dlouhodobě trvalý růst, vyvolaný novými projekty výstavby infrastruktury. Ve stavebnictví je trvale zaměstnáno přes 1 mil. dělníků. Podíl privátních firem ve stavebnictví nyní dosáhl 80%. V posledních letech zažívá tento segment masivní přísun investic ze zemí Zálivu. Zákon čís. 230 z roku 1996 částečně otevřel možnost vlastnit až 2 nemovitosti určené k bydlení cizincům. Podmínkou je, že nepřesáhnou celkovou rozlohu 4 000 m2. Podmínkou zákona je, že nemovitost nesmí být během 5 let znovu prodána nebo pronajímána.

Růst ve stavebnictví se odráží v poptávce cementu. Produkce cementu stabilně roste a díky komparatviní výhodě v podobě levných vstupů patří mezi cenově velmi zajímavé komodity na světových trzích. Orascom Construction Industries a Suez Cement patří mezi dominantní výrobce cementu (38 metrických tun za rok) jejich výroba zaujímá více než 60% celkové egyptské produkce. Zahraniční společnosti kontrolují více než 85% egyptského trhu s cementem. Účasti cizích firem přinášejí moderních technologie a otevření zahraničních trhů. Ceny cementu stabilně rostly a ministerstvo obchodu a průmyslu uvalilo od února 2007 vývozní cla na tuto položku. V odbobí od  února 2008 do října 2010 byl  zakázán vývoz cementu zcela. Teprve nyní bylo ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodnuto o zrušení tohoto zákazu.

                      

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

V zemědělství, je zaměstnáno až 32% všech práceschopných obyvatel. Z toho pramení význam, jaký stále hraje v ekonomice země.Egyptská ekonomika byla v historii postavena na zemědělství. I dnes je stále jednou z nosných položek tvorby HDP.

rok	2006	2007	2008	2009	2010
podíl na HDP	13,9	13,1	15,5	16,5	13,6

Zdroj: National Bank of Egypt

Hlavním zdrojem pro zavlažování je řeka Nil, jejíž povodí se svým výjimečným mikroklimatem umožňuje provádět sklizeň plodin během celého roku. Zemědělství je základnou potravinářsko-zpracovatelského průmyslu, surovinovým dodavatelem textilního průmyslu a devizovým zdrojem plynoucím z exportu (především bavlny). Hlavními položkami zimní sklizně jsou pšenice, fazole, ječmen a cibule. V létě to je naopak bavlna, rýže, proso a cukrová třtina. Produktivita a výnosy u hlavních plodin se během posledních let znatelně zvýšily. Je zajímavé, že zemědělský dovoz roste rychleji než zemědělský vývoz, který tvoří 20% celkového egyptského exportu.

Základní informace o zemědělství v roce 2010

• zemědělství zaměstnává 32% pracujících v Egyptě
• 3,5% celkové rozlohy země je zemědělsky využíváno
• každým rokem je z pouště kultivováno 3,4 mil. feddanů (1 mil feddanů -  420 000 ha) - takto byl cíl stanoven do roku 2017
• 20.000-30.000 feddanů za rok je ztraceno díky stavebnictví
• nedostatek obilovin- Egypt je schopen pokrýt vlastní spotřebu jen z 50% (a u olejnin je to pouze z 10%)
• Egypt je největším dovozcem pšenice na světě – 16 mil. tun ročně (2. Brazílie, 3. Japonsko).

Egypt musel v polovině roku 2010 hledat alternativy pro výpadky dodávek obilnin z Ruska z důvodu jeho embarga na vývoz v reakci na rozsáhlé požáry. Po avizovaném plánu vymáhat smluvní pokuty od ruských firem, které nebudou schopny dostát svých závazků následoval podpis dohody se Súdánem o využití (pronajetí) 1 mil. feddanů (5.700 km2) súdánské půdy v oblasti Gezira (mezi Modrým a Bílým Nilem severně od Chartúmu. Tato oblast by měla být využita k pěstování pšenice, kukuřice a cukrové řepy.

Egypt byl v roce 2010 soběstačný v produkci prosa, rýže, ječmene, fazolí, bavlněného semena, zeleniny, ovoce a zvěřiny. Je soběstačný i v produkci vajec, brambor, kuřat a margarínu. Naproti tomu v trvalém deficitu je obilí, především pšenice.

Egypt je největším producentem a exportérem rýže na africkém kontinentě – ročně 4,6 mil. tun a domácí spotřeba – 3,2 mil. tun. Díky několikanásobnému zdražení ceny na domácím trhu vlivem potravinové krize byl vývoz od dubna 2008 zakázán, aby bylo zajištěno pokrytí domácí poptávky.

Egypt má dobré podmínky pro rozvoj rybolovu. Domácí a zahraniční investoři jsou pobízeni k účasti na provozu rybích farem v oblastech Lake Nasser, Lake Burollus, Lake Karron a dalších.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Oblast služeb tvoří významný a stabilizovaný přínos při tvorbě HDP, což se jasně prokázalo ve fiskálním roce 2009/10, kdy služby tvořily 49,2% celkového HDP. Rovněž na meziročním nárůstu HDP o 4,5% se služby podílely více než polovinou – 54,1%.

Turistika

Toto odvětví se stále více stává záchrannou kotvou egyptské ekonomiky a trvalým zdrojem příjmů konvertibilní měny.

Egypt je právem nazýván největším světovým muzeem pod otevřeným nebem. V jeho kulturním dědictví můžeme nalézt staroegyptské, římské a koptské památky a samozřejmě množství islámských staveb. Vláda se snaží rozvoj turistiky všemožně podpořit.

I přes tuto snahu a masivní propagaci Egypta jako turistické destinace v zahraničí se nepodařilo odvrátit negativní dopady globální krize a po dlouhém období růstu nastal v roce  2009 propad. Rok 2010 znamenal opětovné oživení. Vzhledem k faktu, že se většina cest zahraničních turistů pojí s pobytem u moře došlo v souvislosti s útoky žraloka na turisty (a následným uzavřením pláží na Sinaji) k citelným ztrátám v období 4. čtvrtletí.

Příjmy z cestovního ruchu

rok	2007	2008	2009	2010
příjmy z turistického ruchu v mld. USD	8,2	10,8	10,5	12,8

Počet turistů

rok	2007	2008	2009	2010
počet (v tis.)	9.788	10.706	12.294	14.730

Zdroj: NBE, Ministerstvo financí EAR

Turistický průmysl je jedním z nejdůležitějších oborů ekonomiky tvořící 11% HDP. Je v něm zaměstnáno až 2.8 mil. Egypťanů. Většina turistů přijíždí ze  Západní Evropy (44%), Východní Evropy - zejména Ruska (31.3%), dále z Blízkého Východu (12%), Afriky (3.3%) a Severní Ameriky (3.1%).

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Energetika

Energetika je páteří egyptské ekonomiky. Hraje klíčovou roli v rozvojovém programu země, a to jak v industrializaci, tak v zemědělství. Veškeré nové projekty jsou podmíněny dostatkem el. energie, a proto je jejímu rozvoji věnovaly značnou péči i minulé vlády. Nejméně 56% z celkové roční produkce zemního plynu se používá k výrobě elektřiny. V roce 2010 dosáhl Egypt celkové kapacity 23.400 MW a cílem je dosáhnout v roce 2020 kapacity 50.000 MW. V současné době je rozestaveno 11 nových tepelných elektráren a rozšiřují se i kapacity stávajících – Sidi Krir, Abu Qir, Ain Soukána, Kureimat, Talkha a další.

Egypt se v létě 2010 potýkal s významnou energetickou krizí. V krátkodobém časovém horizontu byla snaha navýšit produkční kapacitu cestou urychleného zapojení rozestavěných/rekonstruovaných plynových elektráren. Jedním z výstupů hledání řešení bylo rozhodnutí o obnově jaderných aspirací Egypta.

Elektrickou energii z jaderných elektráren Egypt zatím nevyrábí, avšak bylo rozhodnuto o obnově jaderného programu a výstavbě nukleární elektrárny na severním pobřeží v Al-Dabaa. Tři reaktory, z nichž první by měl být v provozu ve fiskálním  roce 2019/20, měly dosáhnout kapacity 1.800 MW (pro tuto stavbu již byla vybrána australská konzultační společnost WorleyParsons).

Nejvyšší vojenská rada v únoru 2011 oznámila odložení vyhlášení tendrového řízení na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny o výkonu 1 000 MW na neurčito. Vyhlášení výběrového řízení mělo být ukončením první etapy realizace egyptského jaderného programu, který představil v roce 2007 prezident Mubarak.

O aktivní účast ve výběrovém řízení projevily předběžně zájmy mimo jiné firmy z Francie, USA, Ruska, Číny a Japonska. Existující dobrou úroveň spolupráce egyptské strany s MAAE při realizaci jaderného programu potvrdil Yukiaya Amano,  prezident MAAE, při své návštěvě Káhiry v červnu 2010.

Odhadnuté náklady na výstavbu prvního bloku jaderné elektrárny se pohybují v rozmezí USD 1,5 – 2,0 mld. Je patrné, že právě otázka zabezpečení dostatečných finančních prostředků bude hlavním a rozhodujícím prvkem při stanovení nového harmonogramu realizace egyptského jaderného programu.

Podpisem Kjótského protokolu, který byl ratifikován v roce 2005, se Egypt zavázal do roku 2020 dosáhnout stavu, kdy bude 20% v zemi vyprodukované elektrické energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Dále se podpisem MoU s EU z roku 2008 egyptská vláda zavázala podstoupit energetické reformy, které by dovolily vytvoření evropsko-středomořského energetického trhu. Egypt je také členskou zemí International Renewable Energy Agency (Irena), vytvořené za účelem podpoření celosvětového přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Pokud chce Egypt dostát svým závazkům a prohlášením, bude nucen rapidně urychlit výstavbu svých větrných, solárních elektráren a elektráren vyrábějící elektřinu z biomasy. Spotřeba elektrické energie v současnosti v Egyptě roste tempem 8% ročně. Je to výsledek nejen rostoucího počtu používaných klimatizačních zařízení, ale hlavně nárůstem objemu spotřeby v hospodářském sektoru. Vládou objednaná zpráva z roku 2010 konstatuje, že s ohledem na rostoucí spotřebu elektrické energie bude země potřebovat dosáhnout výrobní kapacity minimálně 1000 MW solární a 7200 MW větrné energie, aby dostála v roce 2020 svého cíle a produkovala 20% veškeré elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektrické energie z biomasy je v Egyptě v začátcích a reprezentuje tak nejméně konkurenční prostor pro nově přicházející investory, aktivní v této oblasti.

V současnosti je zhruba 88% elektrické energie v Egyptě vyrobeno s využitím ropy a zemního plynu, 11,5% s v hydroelektrárnách  a 0,5% z využitím energie obnovitelných zdrojů.

Egyptská rozvodná síť je mezinárodně propojena směrem na západ přes Libyi a země Maghrebu do Španělska, na východě do Jordánska s plánovaným prodloužením do Turecka a Saúdské Arábie.

Železniční doprava

Železniční doprava patří k nejstarším na kontinentě s celkovou délkou tratí téměř 10.000 km. Spojuje téměř 75 % všech měst a vesnic napříč zemí. Aby splňovala požadavky na moderní kontejnerovou přepravu, je zapotřebí její kompletní obnovy. Denně je přepravováno po železnici 1.4 mil. lidí a zaměstnáno je v tomto oboru 30.000 pracovníků. Obnova zastaralé a nevyhovující sítě se stala zvláště od roku  2006 aktuálním politickým problémem vlády. Díky státním subvencím (roční ztráta je LE 1,4 mld.) zůstává železniční doprava stále velmi levnou. Budování nových železničních spojů je součástí nových projektů, které mají spojit např. Hurgadu, Safagu a Luxor. Druhá linka povede mezi El Sadat City a Káhirou a třetí dráha propojí Marsa Alam s Asuánem. Každoročně se přepraví stovky miliónů cestujících. Vozový park zahrnuje zhruba 700 lokomotiv, z čehož je 208 provozuschopných a zbytek čeká na generálku nebo na náhradní díly. Egyptské železnice objednaly 120 nových lokomotiv od EMD a General Electrics, přičemž na začátku roku 2009 bylo dodáno již 80 kusů těchto lokomotiv.

Vzhledem ke skutečnosti, že je železniční doprava v Egyptě dotována a dotační prostředky vlády jsou značně omezené, nedostává se egyptské železnici přece jen takové péče, jakou by zasluhovala. Řada zařízení a vybavení zejména v oblasti přepravy osob zůstává za požadovaným standardem a nedostatky se projevují i v zajištění bezpečnosti osobní přepravy. Po velkém železničním neštěstí na trati mezi Káhirou a Luxorem na jaře 2002 přijala egyptská vláda řadu rozhodnutí týkajících se další modernizace železniční dopravy, především přepravy cestujících. V září 2006 došlo k sérii železničních neštěstí, přičemž při nejhorším z nich zahynulo 58 cestujících. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním LE 8,5 mld., které by chtěla zajistit a proinvestovat urychleně během následujících 2 až 5 let. Železniční neštěstí v Gize z roku 2009 dokonce vyústilo v odstoupení ministra Mansoura. Vláda odsouhlasila vyčlenění okamžitých USD 860 mil. na rozvoj železniční infrastruktury a do konce roku dalších USD 600 mil. ve formě půjček. 

Ambiciózní program na výstavbu a zabezpečení/rekonstrukci hlavních tratí naráží především na hranice extrémně napjatého rozpočtu.

Metro

Systém metra v Káhiře je považován za jeden z nejdůležitějších projektů, který kdy byl v Egyptě uskutečněn. První linka je v Káhiře v provozu již od roku 1987. V roce 1999 byla dokončena další etapa druhé linky a tak dohromady obě linky přepraví kolem 2 mil. cestujících denně. V září 2008 byla zahájena výstavba dlouho odkládané 3. linky v délce 43 km v hodnotě investice 1. fáze výstavby LE 34 mld., která má být ukončena v roce 2013. Výstavbu bude provádět konsorcium vedené německou firmou Vossloh a francouzským Alstomem, na egyptské straně OCI a Arab Contractors.  Po komplexní výstavbě je plánovaná přepravní kapacita 2,5 mil. osob denně. Stejně jako železnice, káhirské metro ročně utrpí ztrátu z provozu LE 450 mil., které je nutno krýt ze státního rozpočtu. Ve stádiu zvažování realizace projektu je i výstavba částečně podzemní dráhy v Alexandrii o délce 45 km, spojující Abou Qir na východě a El Agami na západě. V důsledku nedostatku potřebných financí však zůstává tento projekt nadále jen ve stádiu zvažování.

Silniční doprava

Celková silniční síť zahrnuje 44 tis. km, z toho však pouze 17 tis. km meziměstských silnic je relativně v dobrém provedení.  Ve výstavbě je okruh kolem Káhiry v délce 113 km (Ring Road), jehož zprovozněná část již dnes významně usnadňuje spojení mezi jednotlivými částmi Káhiry. Silniční doprava zajišťuje 90% domácí přepravy. V zemi jsou zhruba 3,5 mil.  úředně evidovaných vozidel (z toho 1,45 mil. soukromých). Mezi hlavní zájem vlády patří zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť podle statistik patří Egypt mezi země s největším poměrem nehod se smrtelným zraněním na počet ujetých kilometrů. Hlavním důvodem je špatný technický stav vozidel a nedodržování pravidel silničního provozu. Jsou zvažovány a částečně realizovány dálniční projekty jako pobřežní dálnice kolem Středozemního moře spojující Egypt s Libyí a dále přes Gibraltar s Evropou, další propojení na Sinaj přemostěním Suezského kanálu, přes jižní Sinaj do Saudské Arábie, dálnice na Sinaji umožňující propojení Suezu s Tabou dále do Izraele a Jordánska atd. V minulém období bylo rovněž provedeno několik železničních a říčních přemostění v Asuánu, Asiutu a dalších městech. V říjnu 2001 byla dokončena  stavba mostu přes Suezský průplav, jehož celková délka činí 9,5 km, který se tak stal významným spojem mezi kontinentem a poloostrovem Sinaj. Přes Nil vede celkem 14 mostů.

Letecká doprava

Přestože už v létě  2007 byl  otevřen 3. terminál, skutečně začal fungovat až ve 2. polovině roku 2008. Kapacita letiště se tím zvýšila, což by mělo dovolit přepravit ročně 20 mil. pasažérů. České aerolinie v součansoti létají na přímé lince mezi Prahou a Káhirou a tyto lety jsou odbavovány z terminálu č. 1. Káhira je důležitým terminálem Blízkého východu a většina leteckých společností zde má svá zastoupení. V EAR je celkem 19 letišť a další se zvažují vybudovat především v přímořských rekreačních oblastech. V důsledku progresivního rozvoje letecké dopravy budou postupně rozšiřována stávající letiště v menších městech . Letecký park se postupně modernizuje a zvětšuje nákupem Boeingů 777, Airbusů A340, A340s a A321s.

Lodní doprava

Říční doprava v celkové délce přibližně 3.500 km zahrnuje Nil a síť kanálů v deltě a představuje 4% domácí přepravy. Do budování infrastruktury 7 nových říčních přístavů (např. Sohag, Assuit, Qena, El Nahda a další), ale i námořních přístavů bude investováno z privátních zdrojů v nadcházejících 3 letech celkem LE 50 mld. Ze 14 námořních přístavů je nejdůležitější Alexandrie (ročně 22 mil. tun), Port Said, Suez, nově dobudovaný kontejnerový přístav Dakahleia  a přístav na Sochně. Na Sinaji byl vybudován nový přístav v hodnotě LE 200 mil., který by měl po dostavbě patřit mezi 15 největších světových přístavů. Celková kapacita námořních přístavů v Egyptě je v současnosti 52,2 mil. tun, přičemž přes ně prochází 90% egyptského zahraničního obchodu.

Kritický stav silniční dopravy a obrovské přetížení páteřních komunikací podél Nilu kamiony dále umocňuje nezbytnost posílení využití říční dopravy. I přes přísliby vlády jsou však analytici skeptičtí, neboť díky subvencovaným pohonným hmotám chybí motivace pro přechod k logisticky náročnějšímu způsobu transportu. Jako jediné řešení se jeví rozsáhlejší zákaz využití kamionové přepravy na těchto komunikacích a jeho důsledné vymáhání.

Neocenitelným zdrojem volné měny a příjmů do státního rozpočtu vůbec je Suezský průplav, který v roce 2006 oslavil 50. výročí znárodnění. Vzhledem k jeho specifičnosti  a jeho přínosu zdejší ekonomice uvádíme některé údaje za šestileté období. V roce 2009 došlo i vinou větších aktivit somálských pirátů k meziročnímu poklesu o 8,8%. Tento propad se podařilo v roce 2010 zvrátit a výnosy se vrátily na úroveň USD 5 mld.

rok	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
celkové příjmy v            mil. USD	3.084	3.457	3.800	4.200	5.100	4.700	5.000

Zdroj: CBE

Telekomunikace a informační technologie

Telekomunikační a informační technologie přispívá tvorbě HDP mezi 3-4%. Příjmy z telekomunikačního sektoru se každoročně zvyšují.  Začátkem roku 2011 se počet uživatelů mobilních telefonů vyšplhal na úroveň 70,66 mil. Pevné linky používá v této době již jen 9,5 mil. uživatelů, kteří jsou zákazníky firmy Telecom Egypt (TE).

Egyptský trh mobilních telefonů je rozdělen mezi 3 operátory: Mobinil, který je vlastněn firmou Orascom a vstoupil na trh v roce 1998, dále Vodafone, vlastněný ze 45% TE, působí na trhu rovněž od roku 1998 a jako poslední na trh vstoupil Etisalat (SAE) v roce 2007.

Rozdělení trhu začátkem roku 2011: Vodafone 45%, Mobinil 42,8%, Etisalat 12,2%. Díky nízkým nákladům za hovorné (LE 0,20 = cca USD 0,037) se stal Egypt nejlevnějším trhem z hlediska uživatelů na světě. Počet uživatelů internetu v roce 2010 výrazně vzrostl. Předplatitelů linek ADSL bylo v květnu 2010 676 tis. a celkový počet uživatelů internetu se odhaduje na 18,6 mil.

V současné době Egyptská vláda připravuje další uvolnění trhu. Bude nabídnuta 4 licence pro poskytovatele mobilních služeb a překvapivě je zvažováno i udělení licence pro druhého poskytovatele pevných telefonních linek.

Poštovní služby

Celkem je v provozu 9.436 pošt, z toho je 2.400 soukromých poštovních úřadů. Expresní poštovní služby - Express Mail Service (EMS) a TNT operují 24 hodin denně.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Egypt je dlouhodobým a trvalým příjemcem zahraniční pomoci, avšak poskytovaná rozvojová pomoc se od roku 2005 trvale snižuje.

Mezi významné donorské země patří USA, Japonsko, Francie, Německo, Holandsko, Itálie, Dánsko, Finsko, Velká Británie, Belgie, Království Saúdské Arábie, Spojené arabské emiráty.

Granty jsou určeny pro privátní sektor obecně, dále na infrastrukturu, dopravu a komunikace, rozvody pitné vody a kanalizaci pro průmysl, Egyptskou elektrárenskou společnost, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, sociální rozvojový fond a další odvětví.

Každoročně obdrží Egypt od USA finanční pomoc ve výši USD 1,3 mld. určenou na nákup vojenského sortimentu, jehož hodnota je z 50% a více tvořena americkými firmami. Částka na ekonomickou pomoc pro civilní sektor, původně ve výši cca USD 800 mil., se od roku 1999 pravidelně snižuje vždy o 5 %. Egypt je 2. největším příjemcem každoroční finanční americké pomoci po Izraeli. Senát USA schválil na tuto pomoc pro rok 2009 částku USD 1,5 mld. Rozdělení této částky je následující: na přímou vojenskou pomoc bude vyčleněno USD 1,3 mld. a zbylých USD 200 mil. bude věnováno Egyptu ve formě hospodářské pomoci.

USAID má nyní za priority podporovat sektory zdravotnictví, vzdělávání, rozvoj infrastruktury a soukromého sektoru.

Finanční pomoc EU Egyptu v rámci European Neighbourhood Policy

EU je jedním z hlavních dárců rozvojové pomoci Egyptu. Finanční pomoc v rámci NIP na období 2007-2010 dosáhla hodnoty EUR 558 mil. Hlavními oblastmi kam pomoc v Egyptě směřovala byla  doprava, podpora lidských práv a občanské společnosti, decentralizace a "good governance", transparentní státní správa a vodní hospodářství (zejména v oblasti delty Nilu).

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu