- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Zvýšení přílivu zahraničních investic do země patří mezi priority egyptské vlády. Průběžně probíhá úprava legislativní základny s cílem zjednodušení schvalovacích procesů pro umístění investic a odstranění překážek pro vstup zahraničního kapitálu do země. Soubor klíčových zákonů zahrnuje:
- Zákon č. 8/1997 - nedůležitější zákon, obsahuje souhrn pobídek a záruk, jeho podrobnější specifikace je uvedena dále.
- Zákon č. 3/1998 - Doplněk zákona o společnostech č. 159/1981. Hlavním přínosem je zjednodušování procesu zakládání nové společnosti, m.j. již není zapotřebí souhlasu Companies Department, stačí pouze schválení projektového plánu.
- Doplňky k zákonu o kapitálovém trhu č. 95/1992 - posílení kapitálového trhu, pravidla proti defraudaci, cenové manipulaci.
- Zákon č. 155/1998 - povoluje vstup soukromého sektoru do 4 státních bank, a podílové vlastnictví zahraničních účastníků v egyptských bankách.
- Zákon č. 156/1998 - je doplňkem o pojišťovnách č. 91/1995, odbourává hranici maximálního zahraničního podílu 49 %, povoluje privatizaci státních pojišťoven a činnost zahraničních pojišťoven v zemi.
- Zákon č. 1/1998 - doplněk k zákonu o námořní dopravě č. 12/1964 umožňující soukromému sektoru včetně zahraničního provádět námořní aktivity, včetně lodění, zásobování a oprav lodí.
- Zákon č. 18/1998 - doplněk k zákonu č. 12/1996, opravňující stát k prodeji menšinového podílu akcií elektrárenských společností soukromému sektoru.
- Zákon č. 19/1998 - upravuje statut Telekomu Egypt na akciovou společnost s majoritní účastí státu.
Podrobnější výklad obsahu Zákona č. 8/1997
Zákon je nazýván zákonem stimulací a záruk, obsažených v 46 článcích. Zodpovědná organizace za všechny vydané stimuly a záruky investorům je vládní instituce GAFI - General Authority for Investment, s ústředím v Káhiře a pobočkami ve všech governorátech. Zákon specifikuje 16 oblastí, do kterých mají být investice směrovány (viz bod 9.4.). Investice do uvedených oblastí jsou automaticky schvalovány s výjimkou projektů týkajících se vojenské a přidružené výroby, tabáku a tabákových výrobků a investic na Sinaji. Ty musí být schváleny odpovídajícím ministerstvem a následně GAFI. Zákon zásadně rozlišuje investice v tuzemsku a ve volných zónách.
Pobídky aplikované při investicích
- 5 leté daňové prázdniny ze zisku
- 10 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových měst. aglomeracích
- 20 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v oblasti severozápad Suezského zálivu a v projektu Toshka
- bezcelní dovoz potřebného technologického zařízení
- nulové poplatky spojené se zakládáním a notifikací
- 100 % převod zisku zahraničních investorů do zahraničí
- zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům.
Oblast volných zón
- jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru
- společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům v ostatním Egyptě
- neomezená výjimka daně ze zisku
- společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží. Poplatky se platí ročně.- společnosti produkující hlavně pro export (min. 80% celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně.
K hlavním zárukám patří
- záruka proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění
- právo vlastnit půdu
- možnost účtu se zahraniční měnou
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice ze zemí EU
Státy EU jsou ve výši hodnoty přímých zahraničních investic do ekonomiky Egypta v současné době téměř rovnocenné s dlouhodobým investorem USA. Egypt je největším příjemcem investic ze zemí EU v regionu Středozemního moře. Investice jsou rozprostřeny do všech oborů: ropa a zemní plyn, informační technologie, výstavba a průmyslové sektory. Největšími investory ze zemí EU v Egyptě jsou VB a Itálie.
Přímé zahraniční investice 2009/10
Teritoriální rozdělení zdrojů FDI pro Egypt
| Arabské země | 28% |
| EU | 34% |
| USA | 35% |
| Ostatní | 3% |
Objem FDI pro Egypt
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| přímé zahraniční investice (v mld. USD) | 0,4 | 3.9 | 6.3 | 11,1 | 13,2 | 8,1 | 8,0 |
Zdroj: National Bank of Egypt
Rok 2009 znamenal pro Egypt po rekordním v přílivu v předchozích letech propad zahraničních investic na úroveň USD 8,1 mld. Tato skutečnost odrážela zejména probíhající globální krizi a nikoliv pokles důvěry investorů v Egyptské investiční prostředí. Tento negativní trend přetrval i v úvodu roku 2010. Po oživení ve druhé polovině roku přišla hned v prvních měsících roku 2011 revoluce, která mimo jiné na poměrně dlouhou dobu zmrazila příliv FDI z technický důvodů (nemožnost transferů apod.). Otázkou zůstává, jak dlouho potrvá vyčkávací fáze u již připravených projektů a kdy se nové vládnoucí garnituře podaří opět získat důvěru investorů.
9.3. České investice v teritoriu
V současné době OEÚ ZÚ Káhira neeviduje v tomto směru žádný fungující podnik. Na druhé straně jsou od roku 2007 zaznamenány zvýšené snahy různých českých podniků o založení společných podniků. V současné době jsou připravovány některé akvizice egyptských společností v ČR.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Investiční zákon č. 8/1997 určuje oblasti pro investice, na které se vztahují pobídky a záruky. Jsou to:
- Zúrodňování pustin a pouští
- Rybí, drůbeží a zvířecí produkce
- Průmysl a těžba
- Hotely, motely, hotelové apartmány, turistické komplexy a turistická doprava
- Přeprava zmražené zemědělské produkce a výrobků potravinářsko-zpracovatelského průmyslu
- Letecká doprava a související služby
- Zámořská doprava materiálů, zboží, cestujících
- Těžba ropy a zemního plynu, jejich doprava a podpůrné služby
- Výstavba bytových komplexů pro nekomerční využití
- Výstavba infrastruktury včetně rozvodů pitné vody, drenáže odpadních vod, elektro-energetické sítě, silničních a telekomunikačních systémů
- Výstavba nemocnic, lékařských a terapeutických center, které budou nabízet 10 % své kapacity zdarma
- Finanční leasing
- Hodnocení rizik podílů k zárukám
- Společný kapitál
- Výroba počítačových programů a systémů
- Sociální fond pro rozvoj
Zákon č. 8/1997 obsahuje pravidla, záruky a stimuly pro rozvoj nových investic ve vybraných oborech národního hospodářství, m.j. stanoví i daňové úlevy. Jejich výše je dána oborem, ve kterém je investováno a lokalitou. Nejmenší daňová úleva je na 5 let, začátek daňových prázdnin je první fiskální rok následující po zahájení výroby nebo činnosti. Další 10-leté bezdaňové období se týká investic v nových průmyslových zónách a nových urbanistických zónách a projektů v územích vyjmenovaných dekretem předsedy vlády. Daňová výjimka po dobu 20 let se týká započetí výroby nebo specifikovaných činností v oblasti New Valley v Horním Egyptě. Kromě vyjmenovaných daňových prázdnin zákon č. 8/1997 umožňuje další daňové úlevy a to:
- neplatí se 25 % dědická daň z investovaného kapitálového podílu
- neplatí se daň z dividend
- je zrušena roční proporcionální daň vybíraná na zabezpečení společnosti
- daň se neplatí při vydání akcií za účelem zvětšení kapitálu, ani z jejich prodeje
V plném rozsahu zůstávají v platnosti pouze daně ze mzdy.
Privatizace a privatizační programy
Jestliže vláda prodala v rámci privatizačního programu od roku 2004 společnosti v hodnotě LE 17,5 mld. (USD 3,12 mld), potom ministr investic Mahmoud Mohieldin akceleroval v posledních 3 letech privatizaci egyptského veřejného sektoru. Jen za poslední 3 roky byly prodány společnosti v hodnotě LE 33 mld. (USD 5,87 mld.). Prozatímním vrcholem byl v tomto směru fiskální rok 2006/07, kdy dosáhly příjmy z privatizace částky LE 30 mld. (USD 5,34 mld.).
Postupná privatizace je však v podmínkách egyptské ekonomiky dlouhodobý proces, který se daří jen velmi pomalu. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že podstatná část z dosud nezprivatizovaných společností je trvale ztrátových, privatizaci ale zpomaluje i neuspokojivý stav egyptské ekonomiky, tuhá státní správa a obava ze sociálních dopadů při uplatnění razantnějších privatizačních postupů.
Egyptská vláda je však rozhodnuta v privatizaci pokračovat. Cestou k jejímu úspěšnému dokončení v průběhu dalších třech až čtyřech let by měla být restrukturalizace zbývajících společností s cílem přeměnit je na společnosti ziskové. Podle odhadu ministerstva pro státní podniky bude k realizaci tohoto kroku zapotřebí až EUR 400 mil. Část výdajů půjde na modernizaci stávajícího technologického zařízení a část na kompenzaci sociálních dopadů spojených s podstatným snížením počtu pracovních míst privatizovaných společností. Tyto podniky by měly být navíc odprodávány pouze za účetní hodnotu a na případné zájemce by měly čekat pobídky poskytované novým investicím.
Zvláštní pozornost je v tomto ohledu věnována textilnímu průmyslu. Zde si chce stát ponechat pouze tři největší textilní společnosti, zbývajících 39 má být privatizováno. Základem jejich transformace by měla být modernizace strojního vybavení, školení pro manažery a restrukturalizace dluhů.
Formy privatizace státních podniků
- strategickému investorovi
- prodej akcií na burze
- prodej akcií zaměstnancům
- dlouhodobý pronájem
9.5. Rizika investování v teritoriu
Rizika investování jsou eliminována opatřeními v investičním zákoně č. 8/1997. Různé překážky však přetrvávají. Je to zejména:
- byrokracie na všech stupních řízení
- nedostatek kvalifikovaných pracovníků (zejména ve středním managementu)
- nejednotnost výkladu zákonů v jednotlivých guvernorátech
- pomalý proces privatizace
- nedostatečná ochrana autorských práv.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)