Egypt: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Káhira (Egypt)

V úvodu roku 2011 prošel Egypt bouřlivým vývojem. Ten odstartovaly události z konce ledna. Na den policie (25.1.2011) odstartovaly masivní protesty, které kritizovaly prezidenta Mubaraka a jeho režim. I přes počáteční pokusy zvládnout situaci silou se nakonec prezident Mubarak odhodalal dne 11. února 2011 k demisi a předal tak de facto výkonnou moc v Egyptě do rukou armády.

Nejvyšší rada ozbrojených sil dne 13. února 2011 rozpustila parlament a pozastavila  účinost Ústavy. Stanovena byla šestiměsíční přechodná doba, která by měla armádě poskytnout čas na přípravu řádných demokratických voleb do parlamentu i volby prezidenta. Tento časový úsek může být dle Rady prodloužen v závislosti na (ne)připravenosti tyto volby uskutečnit.

Během tohoto transformačního období má Egypt prozatímní vládu v čele s ministerským předsedou. ˇukoelm této vlády je dovést zemi k mimořádným volbám do parlamentu. Zástupcem státu navenek Nejvyšší rada ozbrojených sil zvolila svého velitele a ministra obrany, polního maršála Muhammada Husajna Tantáwího.

Předsedou prozatímní vlády je Essam Sharaf a jeho vláda složila slib dne 7. března 2011. Před Nejvyšší radou ozbrojených sil Egypta a prozatímní vládou stojí nemalé úkoly v ekonomické oblasti. Jedná se o řešení problémů, které jsou dlouhodobé a přechodná vláda je „zdědila“, ale i o problémy aktuální, které vyžadují nalezení rychlého řešení.

Mezi aktuální problémy, čekající na rychlé řešení mimo jiné patří:

  • ukončení stávek
  • zabezpečení fungování základních služeb finančního a bankovního sektoru, včetně fungování Egyptské burzy
  • zlepšit bezpečnostní situaci v zemi a přispět tak k obnově cestovního ruchu

Tyto „krátkodobé“ úkoly musí řešit přechodná vláda v podmínkách, kdy čelí kritice, že v jejích řadách je stále příliš mnoho osob, které byly úzce napojeny na režim bývalého prezidenta Mubaraka. Příkladem mezi ministry z ekonomické oblasti je osoba ministryně pro mezinárodní spolupráci, Fayza Abul Naga. Obdobně jsou dosud  členy vlády z dob prezidenta Mubaraka i ministr životního prostředí, ministr energetiky a ministr pro vojenskou výrobu.

Otázky také vyvolává skutečnost, že dosud nebyl jmenován nový ministr investic, přičemž je patrné, že se jedná o klíčové ministerstvo z pohledu urychlení obnovy ekonomické výkonnosti země a přítoku FDI na kterém je budoucí výkon egyptské ekonomiky v podstatě závislý.

Mezi další problémové oblasti, které bude muset přechodná vláda řešit v střednědobém horizontu patří:

  • Zajistit obnovu přílivu zahraničních investic - od roku 2004 získal Egypt FDI v celkovém objemu USD 49.2 mld.
  • Aktivizovat zdroje domácího kapitálu pro obnovu země -  Egypt se dlouhodobě potýká s negativním trendem, kdy zisky egyptských podnikatelských subjektů odtékají za hranice země a jen malá část z nich je reinvestována zpět do egyptské ekonomiky. Tento problém byl stávajícím odlivem zahraničních investorů jen umocněn.
  • Zvýšit výkonnost státní správy a zahájit boj proti korupci - velikou výzvou pro přechodnou vládu bude úkol zvýšit výkonnost státní zprávy a snížit korupci, která je přítomna na všech stupních řízení státní správy a policie. Ztráty působené korupcí při realizaci státních zakázek a investic jsou jednou z příčin proč se makroekonomická čísla o pozitivním vývoji egyptské ekonomiky tak málo promítla do životní úrovně obyčejných lidí. Podle americké  instituce Global Financial Integrity korupce způsobila egyptskému hospodářství  ročně ztráty v objemu USD 6 mld. a celkové ztráty  vlivem korupce v letech 2000 – 2008 dosáhly objemu USD 57,2 mld. Zvýšení efektivity státní správy však s sebou zákonitě ponese i snížení extrémní přezaměstnanosti ve státní správě, která sloužila jako specifická forma regulace nezaměstnanosti.
  • Nahradit výpadek příjmu státního rozpočtu - nový ministr financí musí nutně počítat s poklesem na příjmové straně státního rozpočtu v důsledku propadu v následujících oblastech:
  1. výběr daní (pokles zisku firem)
  2. cestovní ruch
  3. převod úspor ze zahraničí (úspory Egypťanů pracujících v zahraničí)
  4. přímé zahraniční investice
  5. export produktů a služeb

Problémy které existovaly i před 26. lednem 2011 a nutnost jejich řešení je předpokladem pozitivního vývoje v ekonomické oblasti v dlouhodobém výhledu:

  • Reforma stávající politiky dotací a subvencí
  • Vysoká zahraniční zadluženost země
  • Inflace - v posledních letech opakovaně zůstává na úrovni přes 10%
  • Reforma vzdělávacích systémů s cílem odstranit nedostatek kvalifikovaných lidí potřebných například k realizaci očekávaných zahraničních investic 
  • Vysoká nezaměstnanost - podle oficiálních údajů je míra nezaměstnanosti 9%, ale odhady odborníků mluví o nezaměstnanosti dosahující 20 – 25%
  • Zabezpečení potravinové bezpečnosti země – odstranění negativního dopadu růstu cen na světových trzích
  • Rostoucí nedostatek vodních zdrojů pro zemědělskou výrobu a pro potřeby obyvatelstva
  • Chudoba, která trápí obyvatele - přes pozitivní růst HDP (o  5 – 7%) v letech (2007 – 2010) trvale rostl počet obyvatel s denním příjmem pod USD 2,- )
  • Dynamika růstu obyvatel - při stávajícím počtu obyvatel (přes 80 milionů) je meziroční index růstu  počtu obyvatel ve výši 1,4%  pro zemi velikou zátěží. Podle odborných odhadů OSN počet obyvatel v roce 2015 dosáhne čísla 99 milionů.

 

Dne 10. března 2011  egyptský ministr financí Samía Radwan prohlásil, že  s ohledem na trvající nepokoje lze očekávat, že růst HDP koncem finančního roku 2010/11 (červen 2011) dosáhne pouze hodnoty 3% oproti původně očekávaným 5,8%. Obdobně se očekává, že deficit státního rozpočtu může dosáhnout i hodnoty přes 10% HDP místo stávajících 8,5%. Tato negativní předpověď je výsledkem skutečnosti, že se nedaří obnovit fungování národního hospodářství z důvodu trvajících stávek a protestů, nervozity na finančním trhu (odložení otevření egyptské burzy na neurčito), trvajícího výpadku příjmu do státního rozpočtu z cestovního ruchu a přílivu zahraničních investic. Situaci navíc komplikuje vývoj v Libyi, odkud se očekává návrat velikého počtu z 1,5 milionů tam pracujících Egypťanů, který navíc navýší počet nezaměstnaných v zemi.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Významným procesem příštího období z pohledu egyptského hospodářství bude ekonomická transformace a „očista“ ekonomického prostředí v zemi (její průběh, uspěšnost a účinost).

Je možné konstatovat, že mezi protestujícími, kteří v podstatě svrhli vládu prezidenta Mubaraka chybí zastoupení podnikatelské sféry. V řadách významných  egyptských podnikatelů vládne určitá nervozita. Seznam zástupců státní správy, politiků z řad NDP a  podnikatelů, kteří s bývalým režimem úzce spolupracovali se neustále rozšiřuje a veřejnosti se dostávají nové a nové informace o nekalých praktikách těchto osob s cílem obohatit se na úkor Egypta. Lze očekávat dlouhou sérii soudních procesů, které by měly vést k navrácení neoprávněně nabytého majetku do státní pokladny. Řada protestujících je dokonce přesvědčena, že takto získané  finanční zdroje budou dostatečné k řešení velké části hospodářských problémů země.

Zatím lze těžko odhadnout do jaké hloubky bude tato „čistka“ realizována a jak dlouho bude tento proces trvat.

Je patrné, že bez spoluúčasti soukromých egyptských investorů nelze počítat s dosažením zlepšení ekonomických výsledků země.

Pro aktivizaci zdrojů domácího kapitálu bude klíčová implementace reformních kroků v ekonomické oblasti v nejkratším možném termínu s cílem vytvořit transparentní národní ekonomiku a konkurenční prostředí s průhlednými vazbami a strukturou vlastníků. Dalším logickým krokem pak je postupné zahájení procesu privatizace státního majetku.

Otázkou zůstává, jak se k celé záležitosti postaví vedení armády. To v minulosti nebylo nadšené z realizace reformních kroků zahájených v roce 2004 s nástupem významných podnikatelů do čela ministerstev (M. R. Rashid, Mousad, Abazza). Armáda sama je významným hráčem  v egyptské ekonomice. Pod ministerstvem pro vojenskou výrobu existuje celá řada firem s civilní výrobou a aktivitami při realizaci státních zakázek. V řadě případů tyto firmy v minulosti získaly státní zakázky za velmi specifických podmínek a pro jejich výrobky byly vytvořeny podmínky (například formou celních bariér), které bránily vstupu konkurence na trh. Navíc řada stávajících prominentních podnikatelů se rekrutovala z pozic armádních generálů. Bude zajímavé sledovat jak armáda zareaguje na stávající očistné procesy v podnikatelském prostředí.

Očekávané parlamentní a prezidentské volby budou mít bezesporu veliký význam pro egyptské hospodářství. Termín jejich konání zatím nebyl přesně stanoven, ale předpokládá se září, resp. listopad. Rozhodnutí je v rukou Nejvyšší rady ozbrojených sil Egypta.

 

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Podle stávajících informací platí, že prozatímní vláda v čele s předsedou Essamem Sharafem by měla zemi řídit do konání parlamentních voleb. Očekává se, že tyto volby se uskuteční na podzim letošního roku. S ohledem na tuto skutečnost nelze očekávat, že by došlo ke výrazným změnám v egyptské zahraniční politice v ekonomické oblasti.

Zárukou je i skutečnost, že předseda Nejvyšší rady ozbrojených sil Muhammad Husajn Tantáwí při převzetí moci dne 11. února 2011 přislíbil vést zemi cestou k demokracii a ujistil, že všechny mezinárodní smluvní závazky Egypta zůstávají v platnosti.

V oblasti zákonů, daní atp. lze očekávat přijetí nových dokumentů, které budou sloužit k podpoře realizace kroků, které by vedly k splnění požadavků protestujících. Jedná se například o problematiku stanovení výše minimální mzdy a snížení nezaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst.

Otázkou zůstává, zda stávající prozatímní vláda bude mít prostor a kapacitu na pokračování reformních kroků v ekonomické oblasti, které začaly v roce 2004 a přes občasnou kritiku byly pro egyptské hospodářství přínosem. Důkazem toho byla i hodnocení mezinárodních institucí, podle kterých  egyptské podnikatelské prostředí  z pohledu zahraničních investorů a podnikatelů dosáhlo v letech 2004 – 2010 hmatatelných pozitivních výsledků.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Z výše uvedeného vyplívá, že v příštím období nečeká egyptské hospodářství lehké období. Klíčovou otázkou je, za jak dlouho se bude egyptská ekonomika schopna vyrovnat se stávajícími otřesy. Jedná se především o to, kdy bude dosaženo ukončení stávek, nastane obnova výroby a poskytování služeb (včetně služeb finančního sektoru) a kvalita egyptského podnikatelského prostředí dosáhne alespoň stejných parametrů, jako měla před vypuknutím nepokojů.

Egypt má všechny předpoklady  zůstat i po prodělaných změnách oblíbenou destinací zahraničních investorů za předpokladu obnovení stability v zemi. Neustále platí, že je k tomu předurčen svou geografickou polohou, začleněním do regionálních politicko-ekonomických uskupení v oblasti Blízkého východu a Severní Afriky, vysokým podílem mladých obyvatel a skutečností, že problémy země se nevymykají problémům, které mají i ostatní země v regionu.

Příjem z cestovního ruchu, z provozování Suezského průplavu a existující zásoby ropy a hlavně zemního plynu dávají určité základní předpoklady, aby země měla šanci být úspěšná i v budoucnosti.

Lze předpokládat, že tak jako probíhá transformace politické moci nastane i transformace moci ekonomické. Nástup nového managementu do egyptských státních firem a nových majitelů subjektů soukromého sektoru bude znamenat i novou etapu vybudování dodavatelsko-odběratelských vztahů jak v domácím tak i v zahraničním obchodě.

Je nutno poznamenat, že Egypt byl v roce 2010 schopen absorbovat dovoz z EU v objemu přes EUR 20 mld., ale podíl českého exportu byl pouze kolem 1%. V minulých letech bylo pro nového českého dodavatele velice složité se dostat na egyptský trh, protože zde existovaly letité obchodní vazby, které bylo velice náročné překonat. 

Dosažení větší transparentnosti národní ekonomiky a očištění procesu výběrových řízeních na realizace státních zakázek by mohlo být výhodou a výzvou pro české exportéry. 

Z výše uvedených důvodů je třeba Egypt i nadále považovat za velice perspektivní trh. Stávající situaci je třeba vnímat jako otevření nového prostoru pro české subjekty. Klíčovým předpokladem úspěchu je aktivní přístup, zejména pak propagace českých firem, jejich výrobků a služeb.

Je potřebné si uvědomit, že nyní nastává ta správná doba na obnovení a zahájení budování nových kontaktů s nastupující a vznikající egyptskou elitou, která bude po přechodném období hlavní ekonomickou silou země. Mnohé dosavadní kontakty již nejsou relevantní. Pozitivní správou je, že Egypt je připraven  prosazovat kroky ke snížení administrativní a bakšišové zátěže při zahajování podnikání. Lze také předpokládat veliký zájem egyptské strany v krátkodobém i dlouhodobém horizontu o takové aktivity zahraničních firem, které povedou k vytváření nových pracovních míst a  k viditelnému zlepšení sociálně–ekonomické situace v zemi.

Platí, že nově upečený koláč egyptského trhu se začíná krájet a naším cílem by mělo být ukrojit si z něj co největší podíl.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter