Egypt: Zahraniční obchod země

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Zdroj: Central Bank of Egypt, AmCham

Za rok 2009/10 vývoz vzrostl o 14,3 % (čímž se vrátil na úroveň z roku 07/08) a rovněž dovoz do Egypta zaznamenal mírný nárůst o 2%.

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hospodářské vztahy EU – Egypt 2004- 2010

Výsledky vzájemného obchodu mezi  EU a Egyptem dokazují pozitivní implementaci Asociační dohody. EU se stala hlavním obchodním partnerem Egypta. V roce 2009/10 došlo k relativnímu oslabení podílu EU na zahraničním obchodě Egypta na 31,2% z 37,4% v předchozím roce.

Ve smyslu plánovaného snižování celních tarifů dle Asociační dohody jsou nyní výrobky pocházející ze zemí EU od 1.1. 2007 zatěžovány redukovanými sazbami. Průmyslové výrobky uvedené v Anexu II jsou nyní vyváženy z EU do Egypta bezcelně (např. strojírenské výrobky, příslušenství a náhradní díly pro železniční a jinou dopravu, výrobky z ocele aj.). Další průmyslové výrobky obsažené v Anexu III nyní mají prospěch z 10% snížení celních sazeb (jedná se např. o vrtací nástroje, elektrické přístroje a zařízení, náhradní díly do automobilů). Zpracované zemědělské produkty mají nyní rovněž lehčí přístup na Egyptský trh.

Hlavní obchodní partneři Egypta

Hlavními obchodními partnery Egypta v roce 2010 byly tyto země:

V exportu do zemí EU se jedná hlavně o následující položky:  ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, ocelové produkty, farmaceutika, hliníkové výrobky. Hlavní položky importované z EU jsou: ropa a ropné produkty, železo a produkty z oceli, výrobky organické a anorganické chemie, stroje a zařízení, telefony. (Egypt využívá své nadbytečné kapacity petrochemického průmyslu. Vlastní i dovezenou ropu zpracovává a vyváží ropné produkty s vyšší přidanou hodnotou. Opačná situace je v případě produktů ze železa a oceli.)

Druhým největším partnerem jsou USA s celkovým obratem USD 19,1 mld. Do USA jsou exportovány: ropa a ropné produkty, sklo a výrobky ze skla, hnojiva, železo a ocel, textil. Na druhou stranu jsou do Egypta dováženy z USA: ropa a ropné produkty, železo a ocel, pšenice a kukuřice.

Třetím největším partnerem Egypta jsou asijské země (nearabské) s celkovým objemem výměny USD 14.2 mld.  

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Egyptský export v roce 2010 dosáhl úrovně USD 29 mld., což znamená 22% nárůst oproti předchozímu období.

Egypt se dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem. I proto jsou pro egyptskou ekonomiku klíčové vývozy ropy (v hodnotovém vyjádření 80% exportu) a ropných derivátů. Dalšími důležitými exportními artikly jsou kovové výrobky, bavlna (do druhé svět. války činila bavlna 90% všech egyptských vývozů), textil a chemikálie. V poslední době se Egypt prosazoval stále více i vývozem některých zemědělských produktů, avšak vzhledem k prudce rostoucí populaci ukrajuje domácí spotřeba čím dál tím větší podíl produkce.

Egyptský import v roce 2010 dosáhl úrovně USD 44 mld., což znamená 24% nárůst oproti předchozímu období. Hlavními dováženými artikly jsou suroviny (zejména obiloviny), spotřební zboží, ropné produkty a oleje. Vzhledem k dozvukům globální krize se významně snížil objem dovozů investiční povahy.

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Zákon č.121 z r. 1982 a Dekret č. 275/91 stanovily, že exportéry a importéry mohou být pouze egyptské firmy. Nicméně, společnosti založené dle Investičního zákona 230 (umožňujícího až 100% zahraniční účast) nebo dle zákona č. 159 (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), jsou z obou zákonných předpisů vyjmuty.

Dle investičního zákona č. 230 a zákona o společnostech č.159, mohou společnosti dovážet potřebné vstupy pro výrobu a export těch výrobků, které vyrábějí. Zahraniční nevýrobní společnosti (např. konzultantské firmy) mohou dovážet zboží (nábytek, kancelářské zařízení) pouze po dobu trvání jejich kanceláře. Zahraniční společnosti dovážející zboží ke komerčním účelům tak mohou činit pouze prostřednictvím egyptské dovozní společnosti.

Doklady dovozce

• "Import Card" - vydávanou General Authority for Import/Export Quality Control na ministerstvu obchodu
• "Taxation Card" - vydávanou Taxation Authority
• Tři kopie formuláře Annex 11 dle provádějících instrukcí vydaných ministerským dekretem č. 275/91. Zde se vyplňuje financování importu, typ, množství, cena a země původu zboží. První kopie se předkládá při proclívání, druhá Foreign Trade  Department na ministerstvu obchodu a třetí kopie je pro banku sledující zaplacení dovozu.

Doklady potřebné k proclení

• Nákladní list
• Originál faktury
• Balicí list
• Certifikát ověřující původ zboží, ověřený institucemi v zemi exportu a egyptským  zastupitelským úřadem
• Formulář "EX" v případě, že banka financuje dovozní transakci (v případě, že transakci financuje dovozce, není formulář zapotřebí)
• Doklad o analýze dováženého zboží, je-li u dovážené položky vyžadován
• Objednávka přepravy
• Celní certifikát obsahující informace o místu a zemi původu dováženého zboží, název dovozce, druh výrobku, přístav dodávky, hodnotu a množství dodávky

V Egyptě nejsou vyžadovány dovozní licence.

Dokumentem pro určení původu zboží je formulář EUR 1, v souladu s články 23-28 Protokolu IV Asociační dohody. Tento formulář je oficiálním doprovodným dokumentem potřebným k proclení zboží. Znamená to, že občasné požadavky egyptských obchodních partnerů o potvrzení původu zboží i dalším subjektem z importních zemí jsou bezpředmětné a vycházení z neznalosti výše uvedených zásad.

V rámci EU Market Acess Strategy, výměna informací mezi členy EU o poznatky týkající se úspěšně vyřešených kauz a egyptské legislativě, je možné čerpat z www.britshembassy.org.eg resp. www.hollandemb.org.eg

Vývozní doklady

• "Export Card" - vydává General Authority for Import/Export Quality Control na  Ministerstvu průmyslu
• "Taxation Card" - vydává "Taxation Authority"
• Originál faktura
• Celní Certifikát - obsahující informace a data o exportovaném zboží

Celní systém

Egypt provádí ekonomické reformy směřující k liberalizaci zahraničního obchodu. V oblasti celních sazeb to znamená, že došlo k postupnému snižování cel. Od roku 1994 byl  zaveden "Harmonizovaný celní sazebník" za původní BTN (Brussels Tariff Nomenclature).

Bezcelní dovoz pro komerční účely: hotové výrobky, polotovary a suroviny dovezené pro armádní účely. Pro bezcelní dovoz musí být společnost zřízená Min. obrany Egypta nebo Min. pro zbrojní výrobu. Dovozy pro tyto státní subjekty jsou osvobozeny od cla a DPH.

Kontaktní adresy:

Customs Authority

• 4, El Tayaran Str.
• Cairo - Egypt
• Tel.: 0020 2 403 5557
• Fax: 0020 2 261 2672

General Authority for Export and Import Control

• Atlas Building, 1 Ramsis + Maarouf Strs.
• Cairo- Egypt
• Tel.: 0020  2 578 5716

Obě organizace velmi vstřícně komunikují v případě individuálních podnikových dotazů.

Celní režim českého zboží dováženého do Egypta z České republiky podléhá po vstupu České republiky do Evropské unie ustanovením asociační dohody uzavřené mezi EU a Egyptem. viz http://europa.eu/pol/cust/index_cs.htm

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Dohody WTO stanoví obecně maximální výši cel v úrovni 30%. V Egyptě byla maximální výše cla postupem času snižována s výjimkou pro dovoz zejména automobilů s větším obsahem motoru, alkoholických nápojů, tabáku, některých zemědělských a potravinářských produktů, “luxusního” zboží a dalších položek.

Egyptské ministerstvo financí postupně plánuje další snižování celních sazeb, neboť podle ujednání WTO se musí Egypt, stejně jako ostatní rozvojové země, připravit na plné uplatňování požadavků WTO. V Egyptě však existuje obava, že egyptské hospodářství bude tímto krokem velmi zasaženo a že přílivu levného zboží do země nebudou místní výrobci schopni  konkurovat. Obavy panují zejména v textilním průmyslu, kde bylo vydáno několik nařízení směřujících k omezení dovozu textilu.

Asociační dohoda mezi EU a Egyptem, která má rovněž za cíl snížit cla a navýšit kvóty, jednoznačně zlepšila přístup egyptského zboží na tento trh. Export zemědělských produktů z Egypta se tak zvýšil mezi roky 2003-2006 o 80%. Zároveň je projednávána další liberalizace obchodu zemědělských produktů. Co se týká průmyslových výrobků, egyptské zboží může vstupovat volně na trh EU od 1.1.2004 bez omezení. Obráceně platí, že jsou cla postupně snižována do roku 2019, kdy by měla nastat celková liberalizace, včetně vývozu aut na egyptský trh z EU. Pro zemědělské výrobky z EU do Egypta, zde platí snížení cla mezi 25%-100%, některé jsou omezeny kvótami, avšak je zde graduální snižování.

V roce 2010 byl dokončen projekt jednotné celní databáze Egypta, která je v současné době k dispozici na internetu i v anglickém jazyce:

http://www.customs.gov.eg/Tariff/Default.aspx

Další zajímavé odkazy:

http://www.eu-delegation-org.eg/en/eu_and_country/association.htm

- kompletní verze Asociační dohody EU-Egypt

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm

- databáze cel EU, které jsou případně uplatňovány na vývoz z Egypta

Export Help Desk for developing countries : email: export-help@cec.eu.int

- http://export-help.cec.eu.int.

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Ve snaze o využití uvedených předpokladů byly již v roce 1970 založeny pod hlavičkou Hlavního úřadu pro investice a volné zóny (General Authority for Investment & Free Zones - GAFI) volné zóny, které těží z výhod, pobídek, záruk a výjimek garantovaných vládou, obvyklých pro volné zóny jinde ve světě.

Egyptské zóny volného obchodu jsou řízeny zákonem č. 8/1997, který nahradil dřívější zákonná ustanovení. Dle zmíněného zákona je v zónách volného obchodu nabídnuta firmám zde působícím možnost skladování, přebalování, montáže a výroby zboží pro export a možnost poskytování služeb (přeprava, bankovní a pojišťovací služby).

V roce 2010 pokračoval trend, předávání atraktivnějších zón do správy soukromých investorů. V současné době lze konstatovat, že až na drobné výjimky jsou zóny v dolním Egyptě a na pobřeží Středozemního moře spravovány soukromými developery na základě smlouvy s egyptským státem. Zóny na horním toku (jižně od města Beni Suef) jsou nadále v přímé administraci státu.

Volné zóny, které se nacházejí na území Egypta, jsou vyjmuté z celního režimu a nabízejí následující možnosti

• svobodný výběr typu podnikání
• neomezený původ a výše vloženého kapitálu
• svoboda volby právní formy podnikání
• svoboda repatriace zisků a investovaného kapitálu
• osvobození importu a exportu od cel, prodejní daně a dalších daní platných v Egyptě
• vložený kapitál je osvobozen od cla (kromě osobních vozů)
• projekty nemohou být znárodněny ani zkonfiskovány
• kapitál nemůže být zadržen ani blokován
• není možné vyvlastnění nemovitostí (výjimkou je veřejný zájem, v tomto případě se kompenzuje tržní cenou nemovitosti)

Druhy volných zón

1. Veřejné volné zóny
2. Soukromé volné zóny

1. Veřejné volné zóny

V Egyptě je sedm veřejných volných zón vybavených základní infrastrukturou. Pronájem půdy stanovila vláda za těchto podmínek:

• 3,50 USD/m² ročně pro průmyslové projekty
• 7 USD/m² ročně pro jiné projekty (sklady, služby)

Pro volnou zónu v Ismailii platí 50% sleva z uvedených částek

• Veřejná volná zóna Nasr City, Káhira - rozloha 70,5 ha
• Veřejná volná zóny v Ameriyah, Alexandrie - rozloha 568,3 ha
• Veřejná volná zóny Port Said - rozloha 16,1 ha

Na základě rozhodnutí GAFI z loňského roku bude však chod volné zóny v Port Saidu utlumen a v roce 2007 dojde k jejímu úplnému zrušení.

• Veřejná volná zóna Suez - 2 volné zóny:
  • Volná zóna Port Tawfik - rozloha 7,6 ha
  • Volná zóna Adabbia - rozloha 24,4 ha
• Veřejná volná zóna Ismalia - rozloha 336 ha
• Veřejná volná zóna Damietta - rozloha 79,8 ha
• Veřejná volná zóna 6th October (Media Production) - rozloha 291,5 ha

Soukromé volné zóny

Pro založení soukromé volné zóny je nezbytné vydání dekretu GAFI, který je omezen na jeden projekt vytvořený podle následujících kritérií:

• nedostupnost jiné volné plochy ve veřejné volné zóně - poloha zóny musí být zvolena v závislosti na druhu podnikání (např. v blízkosti nalezišť surovin) - projekt musí splňovat všechny náležitosti spojené s ochranou životního prostředí

Poplatky:

• od LE 300 do LE3000  ročně v konvertibilní měně
• výrobní a montážní projekty hradí 1% ročně z přidané hodnoty
• sklady platí 1 % hodnoty zboží vstupujícího do volné zóny
• služby platí 1 % ročně z celkových příjmů
• zboží pro re-export je vyloučeno z poplatků

Postup založení projektu ve volné zóně:

• investor vyplní žádost spolu s detailním popisem projektu u příslušné Veřejné volné zóny nebo GAFI
• v případě schválení musí investor předložit GAFI dokumenty prokazující leasing nebo pronájem půdy pro plánovaný projekt
• určení právních zástupců projektu
• vystavení závěrečného záručního dokumentu jménem GAFI
• vystavení provozní licence předsedou veřejné volné zóny a předsedou GAFI

Egyptská vláda si od rozvoje volných zón slibuje především přilákání zahraničních investic a z toho vyplývající vznik nových pracovních míst pro místní obyvatelstvo. Pro zahraniční firmy jsou výhody volných zón spojeny především s následným vývozem vyrobeného či smontovaného zboží. Konečný export zboží z volných zón do Egypta je také možný, avšak v takovém případě je nutno zaplatit dovozní clo a daně, čímž je eliminována jedna z hlavních výhod a smyslu volných zón.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu