Estonsko: Ekonomická charakteristika země

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V roce 2009 se prohloubil nepříznivý vývoj hospodářství, který byl patrný již v roce 2008. Svědčí o tom údaje o prudkém poklesu hrubého domácího produktu, [Z1] poklesu exportu a zahraničních investic, poklesu domácí poptávky a růstu nezaměstnanosti.

Hrubý domácí produkt se v roce 2009 propadl o 14,1 % vůči roku 2008, přičemž největší pokles ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 byl 16,1 % ve druhém čtvrtletí. Po druhém čtvrtletí dochází ke zmírnění tempa poklesu nejdříve o 15,6 % ve třetím, a poté o 9,4 % ve čtvrtletí čtvrtém. Tuto ekonomickou recesi způsobila malá domácí poptávka a oslabení exportu. Domácí poptávka klesla o 26 %, což bylo ovlivněné omezením investic do dlouhodobého majetku firem (-35 %), snížením spotřeby domácností (-19 %) a rychlým snížením zásob.

Snížení domácí poptávky mělo dopad i na import, který v roce 2009 klesnul o 33 %, tedy ještě výrazněji než export, který klesnul o 24 %. Výsledkem této disproporce ve vývoji importu a exportu je, že v roce 2009 byl deficit zahraničního obchodu třikrát menší než v roce 2008. Dále je pozoruhodné, že navzdory skutečnosti, že saldo obchodní bilance je pasivní, tak běžný účet platební bilance vykázal v roce 2009 kladné hodnoty. Je tomu tak poprvé za posledních 15 let. Zdůvodnění je třeba hledat nejen v klesajícím deficitu zahraničního obchodu, ale i stabilním přebytku v bilanci služeb.  

V roce 2009 poklesla spotřebitelská důvěra, která spolu s růstem nezaměstnanosti a snížením průměrné hrubé mzdy vedla k celkové nízké spotřebě domácností. Tento stav se projevil například na trhu s byty, kde propad cen koncem roku 2009 se blížil 50 % ve srovnání s jarem roku 2007, kdy vrcholil boom s nemovitostmi. Indikátor spotřebitelské důvěry se počátkem roku 2010 začíná zlepšovat, ale ještě to nevede k nárůstu spotřeby. Nezaměstnanost v roce 2009 prudce narostla na 13,8 %, přičemž počet nezaměstnaných narostl v prosinci 2009 trojnásobně oproti stejnému období roku 2008. Zaměstnavatelé řeší krizovou situaci nejen propouštěním, ale i převodem zaměstnanců na částečný pracovní úvazek. Těchto zaměstnanců bylo koncem roku 2009 o 30 % více než koncem roku 2008. Průměrná hrubá mzda začala počátkem roku 2009 klesat, což je obrat oproti nepřetržitému růstu mezd od roku 2003. Ve čtvrtém čtvrtletí 2009 byla měsíční hrubá mzda 783 euro. Snížení průměrné hrubé mzdy proti stejnému období roku 2008 je o 6,5 %, a to jak z hlediska nominálního, tak i reálného, neboť inflace v roce 2009 byla blízká nule, konkrétně -0,1 %. Pokles domácí poptávky se projevil výrazně i v podnikatelské sféře. Jak již bylo výše uvedeno, tvorba fixního kapitálu klesla meziročně o 35 %. Návrat na původní úroveň bude zřejmě pozvolný. Přispívá k tomu i nízké využití výrobních kapacit, které bylo v roce 2009 pod 60 %.   

Nepříznivý vývoj hospodářství se však podařilo udržet v mezích, které jsou stanoveny pro přijetí jednotné měny euro. V tomto smyslu vynaložila vláda hodně úsilí, například při plnění maastrichtského kritéria udržitelnosti veřejných financí. Evropská komise posoudila Konvergenční programy všech 14 zemí, ve kterých ještě není zavedeno euro a Estonsko spolu s Bulharskem  bylo jedinou zemí, které splnilo 3% hranici deficitu veřejného rozpočtu. Deficit státního rozpočtu v roce 2009 se odhaduje v Konvergenční zprávě na 2,6 % HDP, estonský statistický úřad však uveřejnil 26. března 2010 hodnotu 1,7 % HDP, a zároveň oznámil, že celkový státní dluh je 7,2 % HDP. Schválení Konvergenční zprávy Eurostatem se očekává 22. dubna 2010. Ohledně přijetí eura ke dni 1. ledna 2011 bude probíhat v evropských institucích řada jednání. Konečné stanovisko se očekává 6. července 2011.                

Výhledy na vývoj hospodářství v roce 2010 jsou mírně optimistické. Obrat je již nyní patrný v mírném nárůstu exportu a čtvrtletního růstu HDP. Export se zvýšil o 2,5 % v lednu 2010 oproti lednu roku 2009. Meziroční nárůst exportu se tak objevil poprvé od října 2008. Čtvrtletní růst 2,6 % HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím nastal ve čtvrtém čtvrtletí 2009. Tím se přerušila řada záporných hodnot růstu HDP, která začala v prvním čtvrtletí roku 2007. Navzdory těmto dobrým zprávám se neočekává rychlá změna na trhu práce. Je nutné počítat s vysokou mírou nezaměstnanosti, která pravděpodobně dále poroste a přesáhne hodnotu 15 % a  dalším snižováním hrubé měsíční mzdy. Produktivita práce díky těmto opatřením poroste a konkurenceschopnost Estonska se bude zlepšovat. Na zvyšování míry inflace bude mít rozhodující vliv vývoj v zahraničí. Delší období deflace je však již nereálné. S jistotou lze konstatovat, že vláda se bude snažit o pokračování restriktivní rozpočtové politiky, a tím udržovat splnění maastrichtských kritérií v delším horizontu.

O zmíněných faktech a předpovědích je více uvedeno v následujících odstavcích.

Hrubý domácí produkt

Jestliže se tvrdilo, že v roce 2008 došlo k dramatickému poklesu tempa růstu HDP, pak je nutné dodat, že k opravdovému zlomu došlo až v roce 2009. V prvním čtvrtletí roku 2009 byl pokles -15 %, ve druhém -16,1 %, ve  třetím -15,6 % a ve čtvrtém čtvrtletí se očekává zmírnění poklesu na -9,5 %, takže za rok 2009 se odhaduje pokles HDP na -14,1 %. Útlum hospodářství je tedy značný, zvlášť když se vezme v úvahu, že pokles 14,1 % se vztahuje k roku 2008, kdy byl také pokles tempa růstu HDP, a sice -3,5 %. Pokles tvorby HDP je patrný nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, dopravě, stavebnictví,  obchodě, finančních službách a na trhu s nemovitostmi. Příčin snížení tempa růstu je několik.

·       Finanční a hospodářská krize u rozhodujících obchodních partnerů, a z toho plynoucí pokles exportu.

·       Pokračování zhoršeného vztahu s Ruskem. Pokles transportu zboží je přímým důsledkem tohoto stavu. Jedná se zejména o suroviny z Ruska, které začalo využívat ve větší míře své přístavy k exportu ropy, uhlí a dřeva.

·       Výrazný pokles v sektoru stavebnictví a obchodu s nemovitostmi. Nabídka převládá nad poptávkou. Ceny nemovitostí klesly v průběhu roku 2009 o cca 30 %.

·       Vysoký růst mezd v minulosti způsobil, že některá odvětví (textilní průmysl, zpracování dřeva) ztrácí konkurenceschopnost, propouští zaměstnance a klesá výroba. Současný trend snižování mezd zatím nemá citelnou odezvu ve zvýšení konkurenceschopnosti.

·       Značný pokles domácí poptávky.

V běžných cenách činí HDP v roce 2009 13,73 milionů EUR (214,8 miliard EEK). Rozhodující podíl na HDP v roce 2009 měl obchod  s nemovitostmi (2.521 milionů EUR, tj. 39.326 milionů EEK), výroba (1.727 milionů EUR, tj. 26.937 milionů EEK), velko a maloobchod (1.603 milionů EUR, tj. 25.004 milionů EEK) a doprava a komunikace (1.228 milionů EUR, tj. 19.161 milionů EEK). Nárůst přidané hodnoty v roce 2009 oproti roku 2008 je vykazován pouze v lesnictví, rybářství a ve veřejné správě a obraně.

HDP per capita v běžných cenách je 11.827,- EUR (185.057,- EEK) pro rok 2008. HDP per capita v běžných cenách v roce 2009 je  10.243,- EUR (160.269,- EEK). HDP per capita v paritě kupní síly (EU 27 = 100) je pro Estonsko 68,2 % evropského průměru v roce 2008 (pro srovnání: ČR dosáhlo 80,1 %).

Předpověď růstu HDP pro rok 2010 a 2011 uveřejnil  na jaře 2010 Eurostat. Odhad je -0,1 % v roce 2010 a 4,2 % v roce 2011 pro Estonsko. Odhad HDP pro Estonsko je však vyšší než v současné době uvádí aktualizovaná Konvergenční zpráva z ledna 2010, ve které je uveden růst 3,3 % pro rok 2011. Předpověď na rok 2010 je stejná.

Další informace lze získat v kapitole 4.2 v tabulkách 1 a 2.

Inflace

Inflace v roce 2009 byla -0,1 %, tedy může se hovořit o deflaci a ojedinělé situaci za celou dobu členství Estonska v EU. Deflace se stala realitou jednak díky hospodářské krizi v EU a jednak díky rychle klesající poptávce v Estonsku samotném. Rozhodující vliv na snížení inflace měl pokles cen motorových paliv o 13,4 %, mléčných výrobků o 12,8 % a nájemného o 31,3 %. Opačný trend byl nejvýraznější v cenách alkoholu a tabákových výrobků, kde na základě zvýšení spotřební daně došlo v průměru k 10% zdražení. Sektor služeb zaznamenal zvýšení cen o 3,1 %. Od roku 2003 má inflace stoupající tendenci (viz graf růstu HDP a inflace) ale tento trend se skokem změnil na přelomu let 2008/2009, kdy dochází k poklesu inflace.

Inflace byla v Estonsku jednou z nejvíce sledovaných ekonomických charakteristik v souvislosti se záměrem přijmout euro od 1. ledna 2011. Dobrou zprávou je, že Estonsko splnilo v listopadu 2009 maastrichtské kritérium cenové stability. Inflace klesla tento měsíc na -2,1 % při meziročním srovnání. Předpovědi dalšího vývoje inflace naznačují, že i v roce 2010 bude míra inflace dostatečně nízká tak, že nebude překážkou kladnému vyjádření Evropské komise k žádosti Estonska o přijetí jednotné měny euro od 1. ledna 2011. Konkrétně pro rok 2010 je předpověď Komise 0,5 % (Ministerstvo financí 0,4 %) a pro rok 2011 je předpověď 2,1 % (Ministerstvo financí 1,9 %). 

Státní rozpočet

Návrh rozpočtu na rok 2009 byl schválen v prosinci 2008, tedy již za probíhající finanční krize. Příjmy byly naplánovány na 97,84 miliard EEK a vydání na 98,47 miliard EEK. Akcelerace světové krize však dopadla hned v počátcích roku 2009 na hospodářství Estonska. Zejména prudké snížení výroby v desítkách procent snížilo možnosti příjmové stránky rozpočtu, a tedy již v únoru byl vynucen doplňkový rozpočet s příjmy 88,20 miliard EEK a vydáními 91,89 miliard EE. Tento rozpočet byl již výrazně deficitní, a přesto se musel dál opravit druhým doplňkovým rozpočtem, který počítá s příjmy 85,1 miliard EEK a vydáními 89,3 miliard EEK. Reálně hrozilo nebezpečí, že deficit rozpočtu přesáhne hranici 3 % HDP, avšak velká snaha o splnění rozpočtového Maastrichtského kritéria měla úspěch. Třetí doplňkový rozpočet již nebyl nutný. Příjmy estonského státního rozpočtu nakonec dosáhly v r. 2009 celkem 6,00 miliardy EUR (93,8 miliard EEK), zatímco výdaje činily 6,23 miliardy EUR (97,5 miliardy EEK). Deficit rozpočtu je tedy 0,23 miliardy EUR (3,7 miliard EEK).Státní dluh vzrostl na 7,2 % HDP. Vyjádření Eurostatu k deficitu rozpočtu a výši státního dluhu všech členských zemí EU se očekává 22. dubna 2010.

Parlament schválil počátkem prosince 2009 rozpočet na rok 2010. V rozpočtu se vychází z příjmů ve výši 84,53 miliard EEK (5,42 miliard EUR) a výdaje jsou naplánovány na 89,73 miliard EEK ( 5,75 EUR).

Další informace o státním rozpočtu jsou v kapitole 5.1.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti (pro stáří 15-74 roků)  v roce 2009 vzrostla na 13,8 % a je reálný předpoklad dalšího růstu počtu nezaměstnaných. Pro zajímavost, v roce 2007 byla 4,7 %, což je nejnižší údaj o nezaměstnanosti v Estonsku od roku 1993(viz následující Graf č. 2).Vzhledem k značnému poklesu výkonnosti hospodářství je docela dobře možné, že se naplní předpověď Ministerstva financí, a tedy míra nezaměstnanosti bude v roce 2010 vrcholit na 15,6 %.

Mzdy

V souvislosti s mírou nezaměstnanosti je zajímavé sledovat mzdy. Růst mezd probíhal v posledních 6 letech do roku 2008 tempem více jak 10 % nárůstu ročně. Průměrná hrubá mzda v roce 2007 byla 11.336 EEK a v roce 2008 byla průměrná hrubá mzda 12.912 EEK. Zvýšení hrubé mzdy v roce 2008 oproti roku 2007 je tedy 13,9 %. V roce 2009 nastal obrat ve vývoji mezd. Ve všech čtyřech čtvrtletích je  meziroční pokles průměrné hrubé měsíční mzdy. V průměru lze očekávat za rok 2009 přibližně 5% pokles vůči roku 2008.

Předpověď Ministerstva financí z léta 2009 je snížení hrubé průměrné mzdy pro rok 2010 o dalších 4,2 %. Největší poklesy se předpokládají ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v obchodě.

Zahraniční obchod

Vývoj zahraničního obchodu v roce 2009 je popsán v kapitole 6.1. Předpověď růstu exportu i importu podle Estonské banky je uvedena v kapitole 10.1. Pro export je uveden růst 5,2 % a pro import 8,3 % ve stálých cenách v roce 2010. Hlavní obchodní partneři jsou uvedeni v kapitole 6.2.

Zahraniční investice

V průběhu roku 2009 se investiční pozice Estonska vůči zahraničí snížila jak na straně aktiv (o 3 %, tj. o 502 milionů EUR) tak i na straně pasiv (o 5 %, tj. o 1.377 milionů EUR) Čistá investiční pozice se meziročně snížila o 7 % z -12,1 miliard EUR na – 11,3 miliard EUR. Chování zahraničních investorů se v průběhu posledních dvou let radikálně změnilo. Konkrétně o tom vypovídají zmíněné výsledky roku 2009 ve srovnání s rokem 2007, kdy byl roční nárůst zahraničních investic cca 20 %. Skladba investic se však radikálně nemění. Téměř 60 % přímých investic je v  bankovním sektoru (např. prodej Hansapank). Přímé zahraniční investice formou reinvestovaného zisku představují cca 35 % z celkových zahraničních investic. Největšími investory jsou Švédsko (39 %), Finsko (20 %) a Velká Británie (7 %). Estonsko nejčastěji investuje v Lotyšsku (12 %), Litvě (11 %) a Německu (8 %).

Zahraniční investice v Estonsku se v průběhu roku 2009 snížily zejména v kategorii portfoliové investice, kde byl pokles o 770 milionů EUR. Naproti tomu přímé investice zůstaly více méně na úrovni roku 2008. Struktura estonských investic v zahraničí se výrazně změnila. Kategorie ostatní investice klesla (o 974 milionů EUR), zatímco portfóliové investice vzrostly (o 744 EUR). Úbytek přímých investic byl relativně malý (192 milionů EUR)

 V roce 2010 se nepředpokládá dramatické oživení růstu investic. Pozitivní vliv však bude mít přechod na jednotnou měnu euro, pokud se potvrdí termín 1. ledna 2011.

Souborové přílohy:

• Estonsko: Graf míry nezaměstnanosti  (89 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57164
• Estonsko: Graf vývoje růstu HDP a inflace  (134 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57165

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 Zdroje: Estonská národní banka, Ministerstvo financí Estonska

 Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Po osamostatnění v rámci rozpadu Sovětského svazu  nastal v 90. letech v Estonsku pokles průmyslové výroby. Příčinou bylo omezování a odstávka neefektivních povozů  (pozůstatků sovětského průmyslového komplexu – většinou vojenského, produkujícího zvláště elektrotechniku). Vznikla centra s vysokou nezaměstnaností a sociálním napětím, jako například převážně ruskojazyčná Narva na hranicích s RF. Rezignace na průmyslovou výrobu měla i politické pozadí, protože byla mj. vedena snahou docílit návratu ruskojazyčného obyvatelstva do Ruska (mnoho Rusů přišlo do Estonska v sovětské době jako experti a dělníci v rámci industrializace). Tento záměr se nezdařil. Bohužel se spíš zdařil vedlejší efekt, a tím je poměrně nízká industrializace země. Průmysl přispívá v rozmezí od 15 % do 20 % k tvorbě HDP.

Současnou situaci však charakterizuje recese hospodářství. Průmyslová výroba klesá od ledna 2009 každý měsíc meziročně o cca 30 %, v závěru roku se propad snížil na cca 15 %. Největší propad byl ve výrobě stavebních materiálů, ocelových výrobků, chemických výrobků a zpracování dřeva. Nejnižší propad byl v potravinářském průmyslu a čestnou výjimku představuje farmaceutický průmysl, kde byl nárůst.

Některé konkrétní příklady:

Estonsko je relativně málo energeticky závislé na zahraničí. Těží se živičná břidlice (angl. oil shale), která se spaluje v komplexu tepelných elektráren v oblasti Narvy. Tato energetická produkce přináší značnou zátěž pro životní prostředí, protože při ní vzniká oxid uhličitý.  Znečišťování životního prostředí je v daleko menší míře při zpracování břidlice na pohonnou hmotu blízkou svými vlastnostmi naftě (angl. shale oil) a rovněž při zpracování břidlice na komponenty pro chemický průmysl. Uvedené zpracování živičné břidlice je velice výhodná oblast podnikání, kde se ziskovost blížila 50 % ještě v první polovině roku 2008. Vzhledem ke snižování cen energií a nižší poptávce se však situace dramaticky změnila. Firma Viru Keemia Grupp, která extrahuje z břidlice látku blízkou naftě, musí snižovat náklady, a tak firma propustila 80 zaměstnanců a stávajícím zaměstnancům včetně managementu byly zkráceny mzdy o 10 %. Rovněž náklady na údržbu byly zredukovány.

Jedním z nejúspěšnějších estonských průmyslových podniků je dlouhodobě firma Elcoteq, zabývající se kompletací mobilních telefonů pro finskou Nokii. Poklesem zájmu o mobilní telefony musel Elcoteq propustit počátkem roku 2008 několik desítek lidí. O firmu projevil zájem švédský Ericsson a v červenci 2009 odkoupil celou firmu. V rámci restrukturalizace výroby se přechází k výrobě komponentů pro sítě broadband.

Další významná firma, Galvex, která produkuje zejména pozinkované plechy, má problém s odbytem, protože zásobuje stavebnictví a automobilový průmysl. Pro Českou republiku je zajímavá ze dvou hledisek. Za prvé její nový vlastník je od roku 2008 firma ArcelorMittal, a za druhé je největším exportérem do České republiky. Od dubna 2009 zastavila galvanizaci plechů a tento rok se neočekává její spuštění.

Dřevozpracující průmysl poklesl i v důsledku omezení dodávek dřeva z Ruska. Hledá se alespoň částečná náhrada za tento výpadek především z místních lesů. Konkrétním příkladem z dřevozpracujícího průmyslu je výrobce nábytku Thulema, který patří mezi středně velké podniky, a který snížil za poslední rok počet zaměstnanců ze 103 na 73. Třetina zbylých zaměstnanců pracuje na poloviční pracovní úvazek.

Pokles výkonů v textilním průmyslu za poslední rok je -28 %. Tato krize značně ovlivňuje největší textilní podnik Kreenholm, který zaměstnával téměř 4 000 lidí. Vzhledem k růstu provozních nákladů, dražším půjčkám a levnému textilnímu zboží z Číny bylo vedení podniku nuceno prodat značnou část nemovitostí a ohlásit propuštění 1 100 zaměstnanců do června 2008. V roce 2009 byli propuštěni další pracovníci, takže současný stav je 550 zaměstnanců. Restrukturalizace v tomto odvětví bude obtížná.

Firma Biodiesel Paldisky, která od července 2008 vyrábí biopalivo z řepky, podala žádost na vyhlášení konkurzu. Jedná se o zcela nový podnik v hodnotě 24 milionů eur, který po necelém roce provozu bude muset být restrukturalizován.

Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Ve stavebnictví klesl meziročně růst přidané hodnoty o cca 30 %. V současné době se upouští od některých projektů, investice do stavebnictví klesají a účast ve veřejných soutěžích značně stoupá. Nejvíce postižené jsou menší firmy, které dodávají stavby pro bydlení. Developerské společnosti pociťují snížený zájem o velké projekty a značné zdražení materiálů a zvýšení platů prodražuje jejich projekty. Předpokládá se, že dojde k restrukturalizaci stavebnictví ve prospěch inženýrských staveb a to zejména díky podpoře z fondů EU. Ceny stavebních prací se snížily za poslední rok o 30 – 40 % a není naděje, že se tento stav rychle změní. Představitelé největších stavebních firem tvrdí, že není ještě dosaženo dna recese, a předpovídají, že k tomu dojde až v roce 2010.

V Estonsku platí přísné stavební předpisy, omezující likvidaci starších domů. Estonsko má vlastní produkci cementu v přístavním městě Kunda, kde má sídlo firma Kunda Nordic Tsement. Její budoucnost není závislá jen na klesající poptávce, ale i na  nutnosti nákupu emisních povolenek, neboť produkuje velké množství CO₂.

 Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Podíl zemědělství na tvorbě HDP je nevelký a klesá. Příčinou je drsné klima a malý rozsah orné půdy – velkou část estonského území pokrývají lesy a mokřiny, obdělávat lze cca 16 % rozlohy. Je pozoruhodné, že od roku 1991 do roku 2003 byla zredukována výměra orné půdy o více jak 50%, což je nejvíce ze všech států v Evropě. V Estonsku je cca 800 zemědělských podniků a přes 34 tisíc soukromých farem. Průměrná rozloha soukromé farmy je 22 ha. Podmínky farmářů jsou tvrdé - farmáři se potýkají  s obvyklými vysokými výrobními náklady a nízkou kupní cenou svých produktů. Řadu produktů je třeba dovážet, což se týká např. zeleniny.

Tradičním produktem je mléko a mléčné výrobky. Rok 2009 byl v tomto sektoru pro všechny státy EU těžký rok, kdy výkupní ceny mléka často nedosahovaly výrobní náklady. Na přelomu let 2009/2010 se situace postupně zlepšovala a Estonsko nyní konkuruje úspěšně v sousedních státech, kam vyváží mléko ke zpracování.

Závažným problémem jsou nadbytečné zásoby cukru. Jde o cukr nakoupený před vstupem země do EU v množství 91 464 tun. EK o něm soudí, že byl nakoupen ze spekulativních důvodů a proto musí být zničen. Estonsku hrozí vysoká pokuta, která může dosáhnout až 800 milionů EEK (51 milionů EUR). Estonsko argumentuje tím, že značná část nadbytečného cukru je ve vlastnictví soukromých osob s malými příjmy, které si vytvořily zásoby pro vlastní potřebu. Orientačně se jedná o 45 tisíc tun cukru. Estonsko zpochybnilo postup Komise u Evropského soudního dvora. K prvnímu prosinci roku 2005 byly společnosti povinny buď stáhnout cukr z oběhu, anebo zaplatit pokutu. Žádná z obchodních společností cukr z oběhu nestáhla. Většina společností, které nezaplatily pokutu, se odvolala k estonskému soudu. V říjnu 2006 prohlásila komisařka EU pro zemědělství, že vyměřená pokuta za nadměrné zásoby cukru v množství 91 464 tun nebude krácena. Pro Estonsko to je velmi špatná zpráva, protože tím se snižuje naděje na příznivé vyjádření Evropského soudního dvora. Zdůvodnění komisařky se opírá o skutečnost, že v textu přístupové smlouvy se nečiní rozdíl mezi zásobami domácností a podnikatelskou sférou. I když soudní spor stále probíhá, Estonsko již zaplatilo čtvrtinu z vyměřené pokuty (178 milionů EEK) a pokud spor prohraje, bude nuceno uhradit celou částku. V současné době probíhá odvolání vůči zamítavému stanovisku Evropského soudu první instance, který odmítl stížnost Estonska na postup Evropské komise.

Kromě spekulativních zásob cukru byla Estonsku vyměřena pokuta za další zemědělské produkty ve výši 374 milionů EEK. Tato pokuta však byla po jednání s Komisí snížena na 105 milionů EEK.

Evropská komise však podporuje zemědělství a rozvoj venkova a v porovnání s rokem 2008 zvýšila finanční pomoc o 24 %. Celkově dostal tento sektor 260 milionů euro formou přímých plateb, podpory pěstování energetických plodin a v neposlední řadě formou opatření na rozvoj venkova.

Estonské území je přibližně z poloviny pokryto lesy. Těžba a zpracování dřeva představují v zemi perspektivní a sociálně významné odvětví. Dřevo se vyváží, na čemž participuje řada zahraničních firem. V Estonsku existuje také vlastní zpracovatelský průmysl, který však vyžaduje i dovoz dřeva ze zahraničí, zejména z Ruska. Bohužel vzájemný obchod mezi Estonskem a Ruskem se z politických důvodů komplikuje a často i redukuje. Omezování vývozu ze strany Ruska je formou zvýšení exportního cla. Zvyšování těžby dřeva v Estonsku ze současných 6 milionů kubických metrů je podle ochránců životního prostředí neúnosné. Praktické důsledky jsou takové, že již existují dřevařské podniky, na které je vyhlášeno konkurzní řízení.

Rybolov byl zdevastován během sovětských časů, také kvůli poloze Estonska na hranici SSSR a uzavřenému vodnímu prostoru. Nyní již existují prosperující rybolovné podniky, i když řada rybích výrobků je dovážena z Litvy, Lotyšska a Norska. V blízkosti města Parnu (lokalita Audru) se plánuje velký projekt rybí farmy na odchov štik a okounů. Investice má mít hodnotu 96 milionů EUR.

 Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby byly nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem estonského hospodářství, ale předpovědi pro nadcházející léta jsou v některých segmentech pesimistické. Důležitost  tranzitu zboží již byla zmíněna v kapitole 4.1. v odstavci Hrubý domácí produkt. Další možnost rozvoje dopravních služeb závisí na pokračující obnově Via Baltica - hlavního silničního tahu Pobaltím do Ruska. Na obnovu této silnice Estonsko dostává podporu z prostředků EU. Železniční doprava sice prožívá útlum, ale v blízké budoucnosti se uskuteční velké investice do nákupu nových vlakových souprav a budou dokončeny rozsáhlé opravy železniční sítě.

Perspektivní je odvětví cestovního ruchu. Většina turistů přijíždí z Finska, také kvůli ekonomické výhodnosti plynoucí z podstatně vyšších cen ve Finsku. Bohužel v současné době je meziroční pokles turistů ze zahraničí 15 %.

Trvale dynamicky rozvíjejícím se odvětvím jsou informační technologie. Estonsko v nich využilo výhod startu z „bodu nula” a nechalo se inspirovat Skandinávií. Výsledkem je široká dostupnost informačních technologií včetně mobilního telefonického spojení, WiFi,  internetového bankovnictví a ADSL. Podle statistických údajů mělo koncem roku 2008  přístup k internetu 79 % obyvatel (ve věku 16-74 let) , respektive 58 % domácností. Čtyři pětiny připojení jsou širokopásmová (broadband). Přes 80 % bankovních operací se děje přes internet.

Příkladem úspěšné firmy je Playtech (vyvíjí SW pro počítačové hry), která zaměstnává přes 700 lidí a dál zvyšuje stav zaměstnanců. Existují i opačné příklady jako například firma Olympic Entertainment Group (provozování kasin, SW pro sázení po internetu), která zažívá stabilní odliv zákazníků a byla nucena propustit 9 % zaměstnanců (cca 350 lidí).

 Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Počet cestujících, kteří využívali veřejnou dopravu, se oproti roku 2008 v podstatě nezměnil. Změny nastaly ve struktuře používání veřejné dopravy. Počet cestujících na železnici klesl o 10 % a v námořní přepravě naopak stoupnul o 15 Pro cestující je zdaleka nejatraktivnější silniční doprava (63 %), následována námořní dopravou (13 %), leteckou dopravou ( 11%) a železniční dopravou (3 %). %.  Znatelný pokles byl při přepravě zboží, a sice o 16 %.

Hlavní železniční přepravce Eesti Raudtee (reprezentuje 62.8 % objemu přepravy v Estonsku) pokračuje v propouštění, které začalo již v roce 2007. Dříve signalizované investiční záměry se přehodnocují. Eesti Raudtee přesouvá těžiště své činnosti z transportu surovin z Ruska na transport kontejnerů se zbožím z Evropy do Ruska. Změna je daná tím, že Rusko začíná orientovat přepravu nafty, uhlí a dřeva do svých přístavů v Baltickém moři, které budou postupně zvyšovat přepravní kapacitu. Příčinou poklesu přepravy surovin (zejména ropy a ropných produktů) je záměrná izolace ze strany Ruska, které tak zareagovalo na nepokoje v Tallinnu v květnu 2007 vyvolané při přesunu sochy rudoarmějce z centra Tallinnu na vojenský hřbitov mimo centrum. Pokles veškeré nákladní dopravy po železnici je cca o 13 % oproti přepravě roku 2008. Tento pokles se měl vyrovnávat transitem čínského zboží, které by se dopravovalo ve velkém množství loděmi přes estonské přístavy a dále železnicí do evropské části Ruska a ostatních sousedních států. Základní smlouva mezi přístavy Muuga (Estonsko) a Ningbo (Čína) však nebyla podepsána a projekt je odložen. Po velkém propadu nákladní železniční dopravy z roku 2008 (32 %) a následně roku 2009 přesto dochází postupně k oživení počátkem roku 2010.

Železniční doprava je kromě tranzitu zboží a ropy z RF do estonských přístavů doposud využívána málo. Zdůrazňována je potřeba obnovit železniční spojení mezi Tallinnem a Rigou a dále Kaunasem a Varšavou prostřednictvím Rail Baltica - analogického projektu k silničnímu tahu Pobaltím od ruských hranic Via Baltica. V současné době se opravuje trať mezi Tartu a hraničním městem s Lotyšskem – Valgou. Po dokončení této opravy a zprovoznění navazujícího úseku v Lotyšsku budou moci jezdit vlaky z Tallinnu do Rigy rychlostí 140 km/hod.

V námořní dopravě je pokles množství přepravovaného zboží o více jak 25 % v roce 2008 oproti roku 2007 zažehnán a zcela vyrovnán 25% nárůstem v roce 2009.

Bohužel současná krize se projevuje i v letecké přepravě a letecké společnosti obsluhující Estonsko mají problémy. Pokles počtu cestujících byl v 1. čtvrtletí 2009 25 % a ve druhém, čtvrtletí 30 %. V dalších čtvrtletích byl pokles mírnější, ale celkově za rok 2009 oproti roku 2008 klesnul počet cestujících o 25 %. Estonským národním leteckým dopravcem je Estonian Air. Stát vlastní 34 % akcií Estonian Air, soukromá společnost Cresco 17 % a zbytek patří letecké společnosti SAS. Majetkové poměry se však mohou změnit vzhledem k velkým existenčním potížím tohoto přepravce.

Letecké spojení Tallinnu s Helsinkami s využitím helikoptér bylo zrušeno.

 Zdroj: estonský Statistický úřad

Telekomunikace

Rozhodujícími operátory v telekomunikacích jsou firmy EMT (mobilní síť) a ELION (pevná síť). Mezi mobilní operátory patří dále Elisa Eesti, Tele2 a Bravocom. Všichni čtyři operátoři nabízejí i sítě 3G. Elion nabízí kromě pevného telefonního spojení také digitální příjem TV signálu. V používání internetu je Estonsko na předních místech mezi státy EU. Dostupnost WiFi je vysoká, koncem roku 2009 bylo dostupných 2 000 veřejných oblastí WiFi.

Energetika

Ve smyslu energetických zdrojů je Estonsko unikátní zemí. Hlavním zdrojem energie je živičná břidlice, což je domácí zdroj, který pokrývá více jak 80 % domácích zdrojů primární energie. Dalšími domácími zdroji je rašelina a dřevo. Hlavními importovanými zdroji energie je motorové palivo a plyn. Naproti tomu předmětem exportu je elektřina, zpracovaná břidlice, brikety z rašeliny a dřevěné pelety.

Tento stav se však v dohledné budoucnosti změní. Oporou pro chystané změny je dokument Strategie rozvoje energetiky do roku 2020, který schválil parlament v červnu 2009. Strategie si vytkla tři cíle:

1.      Dostatečné a bezpečné zásobování energií.

Opatření, která povedou k dosažení tohoto cíle, jsou

·        Zvýšení diverzifikace zdrojů a jejich lepší vyváženost. To znamená využití jaderné energie a posílení obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie a biomasy. Důsledkem tohoto opatření bude snížení podílu živičné břidlice, která je zdrojem 45 % veškeré využívané primární energie, tj. včetně energie dovážené. Do konce roku 2020 by tento podíl měl být pod 30 %. O využití jaderné energie a obnovitelných zdrojích viz dále informace o Strategii rozvoje sektoru elektrické energie.

·        Spolupráce s ostatními členy EU na vypracování společné energetické koncepce.

·        Propojení energetických sítí, zejména elektrické soustavy, která je doposud izolována od západní Evropy. Estonsko je zcela kompatibilní z ruskou soustavou, ale od ledna 2007 již využívá propojení s Finskem prostřednictvím podmořského kabelu o výkonu 350 MW. V srpnu 2009 byl schválen další podobný kabel, který bude moci přenášet mezi Estonskem a Finskem až 650 MW. Plánovaný termín zahájení provozu je rok 2013. Projekt má hodnutu 300 milionů eur. Ve stádiu analýz je další propojování elektrických sítí Pobaltí s okolními státy jako je Švédsko (opět podmořský kabel) a Polsko (pozemní síť).

·        Zvýšení krizových zásob paliva.

2.      Zvýšení efektivity ve výrobě a spotřebě energie

Opatření, která povedou k dosažení tohoto cíle, jsou

·        Zavedení nových technologií na zpracování břidlice. Doposud se využívá technologie vyvinutá před 40 lety. Z primární energie (včetně započítaného importu a exportu primární energie) v roční sumě cca 180 tisíc terajoulů se vyrobí konvertovaná energie (elektřina, teplo, koks, svítiplyn, brikety z rašeliny) cca 100 tisíc terajoulů, tj. s účinností 55%. Tato nízká účinnost je ovlivněna zejména nízkou účinností výroby elektrické energie ze živičné břidlice, která je pouze 30%. Nyní se předpokládá široké využití fluidního spalování a další inovace. Estonsko ve spolupráci s mezinárodní společností Outotec postaví do konce roku 2011 průmyslový komplex, který bude zpracovávat břidlici novou technologií na topný olej, plyn a tepelnou energii. Souběžně s tím se připravuje projekt na vybudování dvou nových elektrárenských bloků.

·        Snížení tepelných ztrát. Bude vypracována Strategie pro sektor tepla.

·        Výstavba kombinovaných elektráren, produkujících jak elektrickou energii tak i teplo pro dálkové vytápění. Koncem roku 2008 byla  spuštěna elektrárna ve Vao a v testovacím režimu je obdobná elektrárna v Tartu. Obě elektrárny spalují dřevní hmotu a rašelinu a jsou vybaveny turbínami vyrobenými v ČR.  Další projekty se chystají v Kuresaare, Parnu a Ahtme. Uvažuje se o rozšíření již fungující elektrárny Iru v Tallinnu o 15+60 MW blok, ve kterém by se spaloval domovní odpad. 

·        Propojení energetických sítí. Vyšším zastoupením větrných elektráren se zvyšují nároky i na jejich zálohování v situacích, když vítr není dostatečně intenzivní. Propojením elektrické soustavy s okolními státy se dosáhne racionálnějšího provozu. Současný výkon větrných elektráren v Estonsku je 80 MW, do roku 2012 bude 200 MW a plánuje se, že do roku 2018 stoupne na 900 MW.

·        Udržování růstu spotřeby elektřiny pod tempem růstu HDP.

·        Vypracování Akčního plánu pro obnovitelnou energii.

3.      Zajištění dostatečné a racionální podpory Strategie rozvoje energetiky

·        Vybudování Úřadu pro energii v termínu do konce roku 2010.

·        Příprava legislativy a rozvoj know-how v oblasti jaderné energie.

·        Zamezení manipulací na trhu s energií.

·        Analýza zdaňování energie v návaznosti na obchodování s emisními povolenkami.

Strategie rozvoje energetiky do roku 2020 bere v úvahu specifika elektrické energie. Tuto část schválila vláda a již nepodléhá schvalování parlamentem. Specifika elektrické energie jsou zejména

·        Liberalizace trhu s elektřinou v Estonsku v roce 2013.

·        Uzavření jaderné elektrárny Ignalina v Litvě koncem roku 2009.

·        Ukončení činnosti některých bloků elektrárny v Narvě.

·        Potřeba vybudování nových elektráren.

Částečná (cca 35 %) liberalizace trhu bude funkční od 1. dubna roku 2010. Ještě však není vyřešeno využití levné elektřiny z Ruska, která by mohla narušit konkurenční prostředí účastníků aukcí z EU, kteří budou zatíženi ekologickými předpisy. Plná liberalizace od roku 2013 bude vyžadovat, aby se zvýšil počet dodavatelů. Po plynové krizi z počátku roku 2009 je naštěstí velký zájem investorů. Od roku 2013 bude rovněž povinnost nakupovat emisní povolenky v aukci. Strategie rozvoje energetiky počítá s cenou v rozmezí 25 – 50 EUR/t.

Uzavření jaderné elektrárny Ignalina zvýší zájem o export elektřiny do Litvy a zároveň ovlivní rozhodování o využívání jaderné energie v Estonsku, které zvažuje výstavbu vlastní jaderné elektrárny. Teoretické spuštění této elektrárny o výkonu 600 MW se navrhuje v roce 2023. Orientace na jadernou energii vychází z pozice, že Estonsko nechce být závislé na dovozu elektřiny, a že na základě energeticko-klimatického balíčku Evropské komise bude nevyhnutelné opouštět spalování živičné břidlice. Konečnému rozhodnutí však musí předcházet důkladná analýza včetně přípravy legislativy. Tento proces se odhaduje na tři roky, během kterých se může ukázat jako lepší řešení využití jaderné elektrárny buď ve Finsku anebo nově zbudované v Litvě.

Více jak 95% elektrické energie produkují tepelné elektrárny, které spalují břidlici. Ostatní elektrárny včetně vodních a větrných mají marginální roli. Hlavní tepelnou elektrárnou je 9 energetických bloků v Narvě, kde dojde k velkým změnám. První reálná změna se týká stávajících čtyř bloků, kde dojde k odsíření a odstranění NO_x plynů. Kontrakt je již podepsán s firmou Alstom Sweden AB v hodnotě 100 milionů EUR. Dalším krokem je vybudování dvou nových bloků po 300 MW výkonu a s fluidním spalováním břidlice. Cena se pohybuje okolo 800 milionů EUR. Na tuto zakázku bude vypsán tendr koncem roku 2010 s cílem uvedení obou bloků do provozu v roce 2016. V bezprostřední návaznosti na provoz nových bloků budou v témže roce odstaveny nevyhovující bloky o výkonu 800 MW. Na tak velký pokles ve výkonu se chce Estonsko připravit instalací větrných elektráren, jejichž výkon by měl postupně narůstat tak, že do roku 2018 by měl dosáhnout 900MW, což je včetně 300 MW získaných propojením se zahraničím. V současné době se ve větrných elektrárnách generuje 1-2 % veškeré elektrické energie. Vedle stávajících větrných parků v blízkosti Pakri, Paldisky, Viru-Nigula, Kohtla Jarve a u jezera Peipsi se plánuje výstavba u Vanakula, Hanila, Virtsu, Kunda, Narva  a u ostrova Hiiumaa.

Další pojistkou proti nedostatku elektrické energie po roce 2016 je zvýšení počtu kombinovaných elektráren o celkovém výkonu 200 MW spalujících biomasu. Pokrytí odběrových špiček budou pravděpodobně zajišťovat plynové elektrárny. Zemní plynje dovážen z Ruska prostřednictvím privátní firmy Eesti Gaas, která však ve skutečnosti není estonská. Eesti Gaas je vlastněn firmami Gazprom (RF), Fortum (FI), Ruhrgas (DE) a Itera (LV). V Estonsku nejsou  zásobníky plynu, a tak závislost systému na dodavateli je vysoká. V případě nebezpečí nedostatku plynu je možné využít zásobníků plynu v Lotyšsku.

Čistá výroba elektrické energie je 9,5 tisíc gigawatthodin. Estonsko je zemí, která je dlouhodobě čistým exportérem elektrické energie, a na příklad v roce 2008 vyvezla do Lotyšska a Finska elektřinu v hodnotě 2.310 gigawatthodin (podle údajů z léta roku 2009).

Celková spotřeba energie měla  v letech 2000 až 2007 výrazně rostoucí tendenci, kdy byl nárůst 40 %. Nárůst se projevoval zejména v tekutých palivech (za stejné období 109 %) a elektřině (za stejné období 36 %). Vysvětlením je rychlý hospodářský růst a zvyšující se počet osobních automobilů. Růstu spotřeby energie se však rokem 2008 mění na pokles, který je 5,25 % vůči roku 2007.

Z výše uvedených informací vyplývá, že se v Estonsku uzavírá etapa strategických rozhodnutí a začíná období konkrétních rozhodnutí v oblasti energetiky. Z hlediska zdrojů energie lze v souladu s Národním rozvojovým plánem očekávat, že podíl těžené břidlice klesne do roku 2020 pod 30 % ve struktuře domácích zdrojů primární energie. Pohonné hmoty, zemní plyn a dřevní hmota se budou jednotlivě pohybovat pod 20 %. Zvýší se podíly obnovitelných zdrojů energie (konkrétní hodnoty uvede Akční plán pro obnovitelnou energii, který bude schvalován v květnu 2010) a zvýší se výkon kogeneračních jednotek vyrábějících elektřinu a teplo (z 10 % v roce 2007 na 20 % z celkové spotřeby elektrické energie do roku 2020). Velkou neznámou je, zda se bude využívat jaderná energie z Litvy nebo Finska anebo se přistoupí k vybudování vlastní jaderné elektrárny. Navržená Strategie rozvoje energetiky do roku 2020 má širokou podporu ve vládě a kupodivu i v opozici. Jediným velkým sporným bodem je podpora jaderné energetiky, jejímž odpůrcem je Strana zelených. Všechna rozhodnutí, která mají i návaznosti na investice, musí být učiněna do konce roku 2010. To se však netýká jaderné energetiky. V příštích 16 letech by se mělo proinvestovat prostřednictvím energetických projektů 6,5 miliardy EUR, z toho jen pro výrobu elektrické energie se počítá s částkou 3,3 miliardy EUR. To je jistě i výzva pro české podnikatelské subjekty.

 Zdroj: estonský Statistický úřad

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Podle MZV Estonska je jedinou přijímanou pomocí účast na projektech EBRD a SB a dále pomoc z programů PHARE, TACIS a SAPARD. EBRD dosud investovala v Estonsku nejvíc ze tří pobaltských států. Angažovala se zejména v půjčkách estonských bankám, při obnově tallinnského letiště a budování nových podniků jako např. celulózka u města Kunda.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu