Estonsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

K charakteristikám estonského hospodářství patřilo do roku 2007, že státní rozpočet byl sestavován jako vyrovnaný,  případně přebytkový. Rokem 2008 se však situace mění, deficit státního rozpočtu dosáhl 5,2 miliardy EEK (0,33 miliardy EUR) a je nutné počítat s několikaletým obdobím, kdy státní rozpočet bude deficitní. Díky rozvážnému chování vlády v dobách konjunktury bylo koncem roku 2008 na účtu státních rezerv 25 miliard EEK (1,6 miliard EUR), a stát se tedy nedostává do neřešitelných problémů s placením svých dluhů, protože deficity se pohybují o řád níže než jsou rezervy. Pokud se bude vycházet z historických údajů, tak ani do budoucna není nebezpečí, že se deficity státního rozpočtu dostanou mimo kontrolu. Estonsko je v tomto smyslu výjimečné. Od roku 1999 ani jednou nepřesáhl deficit rozpočtu hranici 3 % HDP, což je maastrichtské kriterium pro přijetí eura. V loňském roce bylo spolu s Bulharskem jedinou zemí mimo eurozónu, které toto kriterium splnilo. Navíc státní dluh se stabilně pohybuje v jednotkách procent HDP. V roce 2008 byl estonský státní dluh nejmenší v EU a činil 4,6 % HDP. Druhé Lucembursko mělo tentýž rok státní dluh 13,5 % HDP. V roce 2009 sice dluh stoupl na 7,2 % HDP, ale stále ještě zůstává nejnižší v EU.

Zdroj: Estonská národní banka

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance roku 2009 má výrazně odlišný charakter, než předcházející čtyři roky.

Radikálně se změnil stav běžného účtu. V letech 2005-2008 platilo, že pasívum bilance zahraničního obchodu bylo v rámci běžného účtu platební bilance z části vyvažováno aktivním saldem bilance služeb, ale na druhé straně prohlubováno pasivním saldem výnosů . Výsledkem bylo, že běžný účet tak byl do konce roku 2008 trvale pasivní. V roce 2009 došlo k zásadní změně. Bilance zahraničního obchodu se stává díky poklesu importu v tomto období téměř vyrovnanou, a to má vliv na běžný účet, který vykazuje přebytek téměř ve všech měsících prvního půlroku 2009.

Radikálně se změnil stav kapitálového a finančního účtu. Do konce roku 2008 platilo, že pasivní běžný účet  byl více než vyrovnáván přílivem zahraničních investic (na kapitálovém a finančním účtu platební bilance). V roce 2009 nastal citelný odliv investic, zejména portfoliových, takže kapitálový a finanční účet se změnil z aktivního na pasivní. Nová situace v roce 2009 je tedy přesně opačná té, která byla do roku 2008. Běžný účet vyrovnává účet kapitálový a finanční. Celková bilance zůstává v plusových hodnotách.

Deficit běžného účtu dosáhl v roce 2009 hodnoty 4,6 % HDP zatímco v roce 2008 byl -9,2 % HDP.

 Zdroj:Estonská národní banka

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Estonský hrubý zahraniční dluh se za rok  2009 snížil o 9 %  a představoval 272 miliard EEK (19,1 miliardy EUR), tj. 127 %  HDP. Čistý zahraniční dluh se v roce 2009 snížil  o cca 20 % a představoval 79 miliard EEK (6,3 miliardy EUR), tj. 37 % HDP. Vzhledem k poklesu HDP  hrubý zahraniční dluh v roce 2009 stoupnul relativně k HDP avšak čistý zahraniční dluh klesnul.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor Estonska je stabilizovaný, tvoří ho především 5 bank, které jsou z větší části ve skandinávských rukou. Největší estonskou bankou je Swedbank (je součástí stejnojmenné švédské bankovní skupiny), druhá největší banka Ühispank patří švédské SEB, třetí v pořadí je Sampo pank vlastněná Finy.

Pro estonské banky je charakteristické masivní využívání internetového bankovnictví. Celkem má estonské internetové bankovnictví cca 780 000 klientů. Telefonní bankovnictví používalo 250.000 klientů. Množství debetních a kreditních karet dosáhlo 1,600.000 přičemž 62 % obyvatel spravuje své účty prostřednictvím elektronického bankovnictví. Z klientů největší estonské banky Swedbank jich spravuje svůj účet on-line cca 470.000. Banky pracují rychle a v zásadě spolehlivě.

Pořadí bank podle podílu půjček na estonském trhu včetně leasingu a faktoringu:

SWEDBANK (47,9 %)
Liivalaia 8
15040 Tallinn
tel. +372 631 03 10
fax. +372 631 04 10

SEB EESTI UHISPANK (30,8 %)
(Union Bank of Estonia)
Tornimae 2
15010 Tallinn
tel. +372 665 51 00
fax. +372 665 51 02

NORDEA (10,0 %)
Hobujaama 4
15068 Tallinn
tel. +372 6283200
fax. +372 6283201

SAMPO PANK (8,3 %)
Narva mnt 11
10151 Tallinn
tel. +372 6302230
fax. +372 6302200

KREDIIDIPANK (0,8 %)
(Estonian Credit Bank)
Narva mnt 4
10117 Tallinn
tel. +372 669 09 00
fax. +372 661 60 37

Méně významné banky: Tallinna Aripanka, Preatoni Pank, Parex Bank, SBM Bank

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Estonsko zavedlo v roce 1994 rovnou daň, což znamená, že fyzické i právnické osoby platí daň z příjmu ve stejné výši, a bez ohledu na to, jak je jejich příjem vysoký. V roce 1994 byla rovná daň 26 %, avšak od roku 2005 začal proces postupného snižování této daně tak, že byla stanovena na 24 %. Každý další rok je uzákoněno snížení o 1 % (v roce 2008 to bylo 21 %), ovšem pro rok 2009 nebylo snížení o 1 % potvrzené. Je to reakce na probíhající hospodářskou krizi a tímto krokem se sledovalo zvýšení příjmů do státního rozpočtu o cca 100 milionů eur. Snižování o 1% by mělo končit 18 %, ovšem i v roce 2010 nebylo snížení potvrzeno a platí sazba 21 %.. Rovněž další roční úprava, kterou je zvyšování nezdanitelného základu o 3 000 EEK, nebyla uzákoněna. Z toho důvodu zůstává nezdanitelný základ 27 000 EEK i pro rok 2010. Navíc se neuplatní odpočitatelná položka ze základu daně při narození 1. dítěte.

O změně principu rovné daně v Estonsku se nepolemizuje. Systém je jednoduchý (dovoluje vyplnit daňové přiznání přes internet v průměru za 15 minut) a transparentní (omezený počet výjimek a odpočitatelných položek). Relativní sociální spravedlivosti a solidarity je dosahováno odváděním 33 % sociální daně bez omezení konečné nominální výše daně, což pro lidi s vysokým příjmem znamená, že odvádějí více než spotřebovávají.

Rovná daň je pro obchodní společnosti doplněna výhodným principem, který podporuje investice a rozvoj podniků v Estonsku tím, že reinvestovaný a ve firmách jinak zadržený zisk se nezdaňuje. Daní se pouze rozdělovaný zisk (například dividendy) formou daně, která má charakter daně z příjmu. Jinými slovy, zisk není zdaňován v okamžiku jeho vzniku, ale v okamžiku jeho distribuce. Význam reinvestování zisku bez zdanění dokládá fakt, že v roce 2007 reinvestovaný zisk představoval 35 % z celkových zahraničních investic.Princip danění až v okamžiku distribuce zisku se uplatňuje bezproblémově díky existenci přechodného období, které do 1. ledna 2009 umožňuje mít pro Estonsko výjimky ze směrnice 2003/123/ES o mateřských a dceřiných společnostech. Existovaly však pochybnosti, zda od ledna 2009 bude možné zachovat výhodu nezdaňování reinvestovaného zisku. Ve snaze vyhovět evropské legislativě i po 1. lednu 2009, a zároveň zachovat výhodu nulového zdanění zadrženého zisku, byla 26. března schválena novelizace zákona o dani z příjmu. Schválená novelizace v sobě zahrnuje rozhodnutí, že zdanění distribuovaného zisku bude zálohové. Záloha se bude vypočítávat na základě průměru distribuovaného zisku z předchozích tří let a odečte se od vzniklé daňové povinnosti stávajícího roku. Nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora potvrzuje, že tato novelizace není v rozporu s pravidly EU a výhoda nulového zdanění zisku v Estonsku tedy trvá dále.  Positivní vyjádření Evropského soudního dvora dokonce umožňuje odložit platnost novelizace zákona, což se vláda rozhodla učinit a navrhla odložení platnosti o jeden rok.

Daň z příjmu v případě fyzických osob platí jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel platí za fyzické osoby sociální daň ve výši 29 % z daňového základu (16 % plyne do mimorozpočtového Fondu sociálního zabezpečení a 13 % do Fondu zdravotního pojištění) a pojištění na podporu v nezaměstnanosti 1,4 % z hrubé mzdy (dalších 2,8 % platí zaměstnanec). V rámci druhého pilíře penzijního systému platí estonští zaměstnanci 2 % a 4 % dodá ještě zaměstnavatel počínaje rokem 2011 (jako součást příspěvku do Fondu sociálního zabezpečení). Účast na tomto penzijním pojištění je však dobrovolná a podléhá zvláštním pravidlům. Zaměstnanci si mohou vybrat z 15 penzijních fondů zaregistrovaných na finančním inspektorátu.

Daň z přidané hodnoty je unifikovaná: od 1. července 2009 činí 20 % ad valorem. Zákon počítá s výjimkou pro předplatitele periodik, vývozce časopisů a knih (9 %).

Pozemková daň: 3x ročně v rozmezí 0,1 až 2,5 % z hodnoty pozemku vybírá stát a je určená municipálním rozpočtům

Herny a loterie jsou zatěžovány daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.

Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, alkoholu, pohonných hmot, aut, motocyklů, jachet a obalů. (Další informace lze získat na www.emta.ee)

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu