- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
V současné době dochází k výraznému poklesu zájmu investorů, neboť není zřejmý dopad krize na estonské hospodářství. Výjimkou je trh s nemovitostmi. Stále ale platí, že podmínky pro vstup zahraničního kapitálu vytvářejí stejné konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce, domácí i zahraniční. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kursem domácí měny k EUR, poměrně vysokou vzdělaností a dobrou jazykovou vybaveností. Daňové prázdniny lze povolit v případě zvlášť odůvodněných případech a pro specifické oblasti podnikání a regiony. Riziko již nelze spatřovat v možné devalvaci měny jako tomu bylo ještě v průběhu roku 2009. Plánované přijetí eura od 1. ledna 2011 se pravděpodobně odehraje v blízkosti současného fixovaného kurzu 15,6466 EEK k EUR.
Adresa zastřešující jednotlivé estonské agentury pro investice i export je Enterprise Estonia, kde lze získat další informace:
Enterprise Estonia
Liivalaia 13/15
10118 Tallinn
tel. +372 6279700
fax +372 6279427
http://www.eas.ee/
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice v Estonsku dosáhly v roce 2009 kumulované hodnoty 11.268 milionů EUR, což znamená, že se již druhým rokem potvrzuje mírný odliv přímých investic z Estonska. Vrcholem byl rok 2007, kdy ke konci roku byla investiční pozice 11.433 milionů eur.
| země | miliony EUR | ( % ) |
|---|---|---|
| Švédsko | 4.471 | 39,7 |
| Finsko | 2.585 | 22,9 |
| Nizozemsko | 975 | 8,7 |
| Norsko | 363 | 3,2 |
| Rusko | 344 | 3,1 |
| Kypr | 262 | 2,3 |
| Dánsko | 228 | 2,0 |
| Ostatní | 2.040 | 18,1 |
Zdroj: Estonská národní banka
| odvětví | miliony EUR | ( % ) |
|---|---|---|
| finanční služby | 3.387 | 30,1 |
| nemovitosti | 3.438 | 30,5 |
| zpracovatelský průmysl | 1.619 | 14,4 |
| velko a maloobchod | 1.259 | 11,2 |
| doprava, komunikace | 607 | 5,4 |
| Ostatní | 958 | 8,4 |
Zdroj: Estonská národní banka
V porovnání s rokem 2008 došlo k přílivu investic v sektoru nemovitostí. Nemovitosti v Estonsku zlevnily v roce 2009 v průměru o 25 %, a to bylo impulzem k investicím vzdor pokračující hospodářské krizi.
9.3. České investice v teritoriu
České investice v teritoriu
Podle dostupných informací české firmy v minulém období do estonského průmyslu či služeb neinvestovaly. Estonský trh ovšem předpokládá aktivní přístup, přítomnost zástupce na místě (účast na veletrzích) a prostředky vložené do propagace. Svou roli sehrává vzdálenost (zvláště psychologická) mezi ČR a Estonskem. Výrazný pokles cen, například ve stavebnictví, však může sehrát positivní vliv při rozhodování o investicích.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Estonsko nezavedlo žádná restriktivní opatření, která by bránila přílivu zahraničních investic. Pouze u některých oblastí, jako je například těžba, správa veřejných prostředků, oprava drah, letišť, přístavů a přehrad, telekomunikací, prodej farmaceutik, výroba alkoholu, loterie a bankovnictví je třeba splnit požadavky tzv. vládního zákona o licencích.
Mezi největší rizika patří neznalost prostředí a partnera. Je žádoucí opatřit si co největší množství informací a zejména prověřit finanční sílu partnera, což vzhledem k uzavřenosti estonského prostředí nemusí být jednoduché. Rovněž porovnání úvěrových podmínek v ČR a Estonsku by mělo vést k úvaze, které finanční zdroje jsou výhodnější.
Pro investice je možné vidět nové obchodní příležitosti v oblasti zlepšování infrastruktury (silnice, železnice a energetické sítě) a životního prostředí (čističky, bioenergie). Perspektiva růstu existuje v turistice a dopravě (rozšiřování přístavu Muuga a Paldiski). Perspektivní platformou velkých mezinárodních investic by se mohla stát Strategie pro region Baltského moře (Baltic Sea Strategy), která by koordinovala projekty osmi států hraničících s Baltským mořem. Přijetí této Strategie v rámci EU proběhlo na říjnové Evropské radě. Estonsko je velkým zastáncem implementace Strategie a svůj příspěvek formulovalo v non paperu v lednu 2009 (viz příloha).
Zdrojem informací mohou být česká média (Hospodářské noviny, informační tituly CzechTrade). Měsíčník Estonské hospodářské komory je zasílán na naši Hospodářskou komoru. Nejspolehlivějším zdrojem je zastřešující organizace pro podnikání v Estonsku Enterprise Estonia. Webové stránky této organizace najdete v kapitole 1.18., kde jsou uvedeny další vhodné kontakty (např. Noman Consulting…..).
Souborové přílohy:
-
Strategie pro region Baltského moře
(90 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=51884
9.5. Rizika investování v teritoriu
Jedno z největších rizik je pomalé oživování hospodářství celého Pobaltí a s tím spojená nízká návratnost investic.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
