Estonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Tallinn (Estonsko)

7.1. Smluvní základna

K 1. 5. 2004 přestala platit Dohoda o volném obchodu uzavřená v dubnu 1996.

Probíhá ukončení platnosti dohody o ochraně investic a dále bude tato oblast podléhat komunitárnímu právu.

 

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Česká republika nepatří mezi hlavní partnerské země. Z hlediska exportu do ČR je na 25. místě a z hlediska importu z ČR je na 18. místě. Estonsko má s ČR trvale záporné saldo zahraničního obchodu, dlouhodobě dováží minimálně třikrát více než vyváží. Konkrétní čísla uvádí následující tabulka, ve které se však údaje o dovozu roku 2009 liší od údajů uveřejněných estonským Statistickým úřadem (viz tabulka 12: Teritoriální struktura vývozu a dovozu v roce 2009). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvádí hodnotu dovozu 28,22 milionů EUR, zatímco estonský Statistický úřad uvádí 31,1 milionů EUR.

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (v milionech EUR)
  2004 20052006200720082009
vývoz 67,9584,75116,33146,37138,7884,41
dovoz 23,3522,5026,6132,2939,1228,22
bilance 44,6062,2589,72114,0899,6656,19
obrat 91,30107,25142,94178,66177,90112,63

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Hlavní položky českého vývozu v roce 2009 (v tis. EUR)
Kód  SITCNázevHodnotaPodíl v %
8703motorová vozidla k dopravě osob11.45113,57
3402prací, čisticí prostředky3.3703,99
3917předměty z hmot plastických2.5693,04
8702vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory)2.4122,86
8471stroje na zpracování dat1.6031,90
8419stroje ke zpracování materiálu změnou teplot1.5011,78
3923výrobky pro přepravu a balení zboží1.4441,71
8308spony a přezky1.3671,62
8414čerpadla, vývěvy, kompresory1.3161,56
8517telefony, telegrafy1.2751,51
6910sanitární technika1.2181,44
2309přípravky používané k výživě zvířat1.2041,43
 ostatní53.68363,59
 celkem84.413100,00

 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Hlavní položky českého dovozu v roce 2009 (v tis. EUR)
Kód  SITCNázevHodnotaPodíl v %
7210Ploché válcované výrobky pokovené zinkem2.5879,17
5703Koberce a další podlahové krytiny2.3748,42
8544Kabely, optické kabely1.7546,22
4409Dřevo jednoduše opracované1.5905,64
4407Dřevo neopracované1.4745,22
9404Matrace1.2264,35
0304Ryby čerstvé, chlazené nebo zmrazené1.2134,30
9406Prafabrikované stavby1.1854,20
4408Dýhy, překližky1.0633,77
1604Zpracované ryby, kaviár1.0013,55
3214Plnidla do barev8673,07
4016Materiály na vulkanizyci gumy8402,98
8708Části motorových vozidel7042,49
 Ostatní10.33636,62
 Celkem28.216100,00

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Estonský trh se liší od většiny středo- a východoevropských zemí a také od Litvy a Lotyšska značnou tržní liberalizaci, velmi omezeným zasahováním vlády (např. garance a úvěry) a rovnoprávným konkurenčním prostředím pro domácí a zahraniční firmy. Absorpce estonského trhu je však omezená a kupní síla obyvatelstva v současné době klesá . Silná je přítomnost firem zejména ze Skandinávie, které do značné míry ovládají trh. 

Viditelným českým výrobkem jsou v Estonsku osobní automobily Škoda. Prodává je autorizovaný dealer „Auto 100“ a několik neautorizovaných dealerů, kteří mají cca 10 % trhu vozů Škoda. Škodovky zde často fungují jako firemní auta a v roce 2007 i 2008 se uplatnily v tendru na policejní vozidla. Osobní auto je předmětem prezentace v daleko větší míře než v ČR a Estonci proto často kupují drahé, silné vozy vyšší třídy.

Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, rozšiřuje se sortiment potravinářských výrobků z ČR, na trhu je české sklo.

Perspektivní oblasti pro české exportéry jsou výroba energie, dopravní prostředky, životní prostředí a služby (viz kapitola 10.3.). Konkrétním příkladem je příležitost pro výrobce tramvají, kterou je plánovaná výstavba nových tramvajových linek a obměna tramvajového parku v Tallinnu. Experti z francouzské mezinárodní konzultační firmy SYSTRA doporučili tallinnské radnici, aby pro spojení s obytnými čtvrtěmi Lasnamäe a Mustamäe zřídila novou tramvajovou linku. Jde o samostatná sídliště ze sovětské éry a posílení spojení s nimi je největším budoucím dopravním projektem Tallinnu, o němž se již roky hovoří. (Dosud je zajišťují autobusy a trolejbusy.)

Dalším konkrétním příkladem je účast na vybudování kombinovaných elektráren formou dodávky a instalace turbín.

Investice jsou zpracované v kapitole 9.2.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Úspěšnými distributory českého zboží je např. firma KRK Moigu (prodej českých obráběcích a dalších strojů) a firma M.K.T. (prodej nářadí a elektrických zařízení).

Česko-estonské joint-ventures v Estonsku nepůsobí.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

ZÚ vyhledává kontakty pro české i estonské zájemce o vzájemný obchod, případně jim poskytuje limitovanou asistenci. Estonskými subjekty je však ZÚ oslovováno velice zřídka. Poptávky jsou z oblasti potravinářství, chemického průmyslu a strojírenství. Obecně je poptávka po českém zboží nevýrazná s výjimkou tradičních českých výrobků jako jsou pivo, sklo a automobily Škoda. O estonského zákazníka se musí dlouho a trpělivě bojovat, neboť vliv skandinávských zemí je značný a spoléhání se na dobré obchodní vztahy z dob sovětské minulosti je nedostatečné. Při zakázkách většího rozsahu je nesporná přednost, pokud český subjekt nabídne výrobní kooperaci, třeba i v nevelkém rozsahu.  

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Česká republika neposkytuje v daném teritoriu rozvojovou pomoc.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb (v miliónech EUR)
 200420052006200720082009
vývoz z ČR6,26,79,211,419,712,5
dovoz do ČR6,89,26,25,56,72,7
obrat13,015,915,416,926,415,2
saldo-0,6-2,53,05,913,09,8

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Pro zájemce o oblast služeb byla vydána příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", která obsahuje speciální kapitolu o Estonsku. Příručka je dostupná na CD (Velvyslanectví ČR v Tallinnu ji na požádání odešle) anebo je volně k dispozici na webových stránkách MPO - EU a Vnitřní trh http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/, kde by měla být aktualizována cca každý měsíc.

Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

Z hlediska exportu služeb mají rozhodující podíl doprava a cestovní ruch, které stabilně representují více jak 80 % služeb. Převážný podíl importu reprezentují blíže neurčené obchodní služby v celkové hodnotě přes 75 %.

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium

Dominantní postavení mezi českými firmami v dopravě má dlouhodobě firma ČSA, která tvoří rozhodující část obchodů (cca 90 %, tj. cca 150 milionů EEK v roce 2009). Kromě letecké dopravy jsou v teritoriu poskytovány logistické služby formou kamionové přepravy a služby cestovních kanceláří.

Vyhodnocení poptávky po českých službách

Poptávky po českých službách směrované přímo na ZÚ jsou v podstatě nulové. To ovšem neznamená, že není zájem o tyto služby. Úspěšným příkladem žádané služby je přítomnost ČSA na estonském trhu. ČSA obstojí v konkurenci jak cenově tak i rozsahem a kvalitou nabízené služby. Například s Českou republikou je díky ČSA letecké spojení jednou za den. Poptávka po kamionové přepravě je poměrně značná, ovšem ceny českých dopravců jsou většinou vyšší než západoevropských, zejména německých dopravců. Svou roli hraje i problém vytížení kamionů vzhledem k převisu importu do Estonska nad exportem z Estonska. V poslední době bylo možné zaznamenat zvýšený zájem o služby v oblasti výpočetní techniky, zejména softwaru. Na estonském trhu se projevuje výrazný nedostatek vzdělaných pracovníků v IT, což vedlo například firmu Skype k založení dceřiné firmy v České republice v roce 2007.

Záporné saldo v oblasti služeb se změnilo na kladné v roce 2006, a to zejména díky zvýšení exportu v dopravě. Nejmarkantnější nárůst byl v osobní letecké dopravě a dále v silniční nákladové dopravě.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh

Estonský trh je obecně hodnocen nejrůznějšími agenturami jako výrazně liberální a toto hodnocení platí samozřejmě i pro služby. Umělé překážky a bariéry zde neexistují. Nicméně trh je relativně malý a existuje určité informační vakuum, protože estonské firmy se přirozeně orientují i při poptávce po službách na ostatní baltské či severské země.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

V současné době  končí v Estonsku stavební boom a z tohoto hlediska je obtížné uspět se stavebními pracemi. Za perspektivní oblast lze považovat turistiku a informační technologie. 

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Praktické informace pro zájemce o práci v Estonsku:

Od 1. srpna 2006 platí nová pravidla pro občany ze zemí EU, kteří chtějí žít a pracovat v Estonsku. Pracovní povolení a povolení k pobytu se již nevyžaduje. Je pouze nutné se do tří měsíců od příjezdu do Estonska zaregistrovat v rejstříku obyvatel (Rahvastiku Register, tel.: +372 626 91 79). Žádná další omezení nejsou pro občany zemí EU stanovena.

Bližší informace lze získat v angličtině na stránkách Úřadu pro občanství a migraci (Kodakondsus ja migratsiooniamet, tel.: +372 612 69 79) www.mig.ee/eng/

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne