- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Ministerstvo financí předložilo Evropské komisi v lednu 2010 novelizaci Konvergenčního programu, na základě které se bude rozhodovat o přijetí jednotné měny euro v Estonsku od 1. ledna 2011. Podle předložené novelizace Konvergenčního programu splnilo Estonsko všechna maastrichtská kritéria, což je zejména díky dosažení míry inflace -0,2 % a deficitu státního rozpočtu 2,6 % HDP v roce 2009. Předpokládá se, že se k programu vyjádří Komise spolu s Evropskou centrální bankou do konce května 2010, a že součást vyjádření bude doporučení k přijetí eura v Estonsku od 1. ledna 2011. Tato optimistická předpověď vychází ze současných pozitivních komentářů jak Evropského parlamentu (Edward Scicluna) tak i bankovního sektoru (Nordea, Hansapank). Příznivou atmosféru podtrhuje nejnovější údaj ohledně deficitu státního rozpočtu roku 2009. Estonský statistický úřad snižuje tento údaj z 2,6 na 1,7 % HDP. Pro přijetí eura je důležitá udržitelnost plnění kritérií, a tedy součástí posuzování bude věrohodnost údajů o předpokládaném vývoji hospodářství. Konvergenční program obsahuje širokou škálu údajů až do roku 2013. Vybrané údaje v časovém intervalu od 2010 do 2011 obsahuje následující tabulka.
| 2010 | 2011 | |
|---|---|---|
| HDP | -0,1 | 3,3 |
| index spotřebitelských cen | 0,4 | 1,9 |
| spotřeba domácností | -5,2 | 2,5 |
| domácí poptávka | -4,8 | 3,0 |
| export | 2,0 | 4,8 |
| import | -1,3 | 6,5 |
| nezaměstnanost | 14,8 | 13,1 |
| běžný účet (% HDP) | 5,9 | 4,1 |
Zdroj: Ministerstvo financí, 27. srpna 2009
Pokud dojde k přijetí eura od 1. ledna 2011, pak Estonsko získá lepší mezinárodní pozici zejména ve srovnání s ostatními pobaltskými státy. Doposud bylo Estonsko často brané jako součást malého pobaltského trhu. Pro zahraniční investory bude jistě zajímavé, že se v Estonsku platí v eurech, a může to mít za následek přesouvání aktivit právě do tohoto teritoria. S příchodem eura se však nevyřeší probíhající krize, a tak bude třeba překonat sebeuspokojení způsobené úspěchem přijetí jednotné měny a pokračovat s restrukturalizací a zvyšováním produktivity práce. Do úvah o dalším vývoji je také nutné započítat vliv změn ve světovém hospodářství.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Estonsko bylo ještě donedávna vnímáno v zahraničí jako úspěšná země, ale jeho image se počátkem roku 2009 zhoršila stejně tak jako image celého Pobaltí. Agentura Fitch snížila v dubnu 2009 dlouhodobý rating v cizí měně pro Litvu (na stupeň BBB), Lotyšsko (na stupeň BB+) a Estonsko (na stupeň BBB+). Pro Estonsko nastal obrat v únoru 2010, kdy agentura Standard & Poor’s potvrdila rating na stupeň A- přičemž změnila výhled z negativního na stabilní.
Estonsko má přijetí jednotné měny euro jako jednu ze svých priorit. K její realizaci je vypracován Národní plán pro přechod k měně euro. Vstup do eurozóny od 1. ledna 2011 začíná být pravděpodobný.,
Pro zmírnění následků hospodářské krize byla schválena horní hranice půjček od mezinárodních institucí ve výši 9 miliard EEK (575 milionů EUR). Tyto peníze poskytnou mezinárodní finanční instituce za nízký úrok, pokud budou použity na konkrétní projekty. Parlament se tedy bude bránit tomu, aby byly použity na krytí deficitu státního rozpočtu .Největší naději na získání půjčky budou mít projekty spolufinancované EU. Z tohoto důvodu je součástí doplňkového rozpočtu opatření, které dává za povinnost místním zastupitelstvím žádat o půjčky pouze na projekty spolufinancované EU. Toto opatření platí pouze v době recese.
Od 1. července 2009 platí novelizace Zákoníku práce. Hlavní změny jsou následující:
- Pracovní smlouva se uzavírá písemně, s výjimkou pracovního poměru do 2 týdnů. Porušení formálních požadavků k uzavření pracovní smlouvy však neznamená, že by byla smlouva neplatná.
- Zkušební doba je automaticky 4 měsíce. Po dohodě je možné nestanovit zkušební dobu vůbec anebo se dohodnout na kratší zkušební době.
- Zaměstnavatel musí platit průměrný plat i v případě, když zaměstnanec nepracuje a zaměstnavatel mu to neumožnil.
- Základní dovolená je placená a musí trvat nejméně 28 kalendářních dnů.
- Nárok na nevybranou dovolenou platí jeden rok (dosud 4 roky).
- Propuštěný zaměstnanec dostává méně: při odpracovaných letech 5-10 – plat 2 měsíce (1 měsíc od zaměstnavatele + 1 od pojišťovny, dosud 3 měsíce); při odpracovaných letech nad 10 - plat 3 měsíce (1 + 2, dosud 4). Když zaměstnanec pracoval u stejného zaměstnavatele více než 20 let, dostává v případě propuštění před začátkem roku 2015 celkem 1 + 3 platy.
- Při propuštění zaměstnance musí zaměstnavatel informovat ho předem:
v rámci zkušební doby nebo při odpracování do jednoho roku – 15 dnů,
při odpracovaných letech 1 – 5 -30 dnů,
při odpracovaných letech 5 – 10 - 60 dnů,
nad 10 let - 90 kalendářních dnů.
- Pracovní doba 8 hodin denně a 40 hodin týdně je plný úvazek, při kratší pracovní době je to částečný úvazek. Přesčasy (dohromady s normální pracovní dobou) nesmí převýšit 48 hodin během 7 dnů. Podle zákona bude přesčasová práce kompenzována volným časem, ale v případě dosažení dohody může zaměstnavatel přesčasy kompenzovat peněžitě 1,5-násobným platem.
- Daň pojištění nezaměstnanosti se zvýšila z 3 % na 4,2 %.
Na podporu příjmové stránky rozpočtu byla posunuta účinnost novelizace zákona o dani z příjmu, ve které se stanovuje každoroční snižování daně o 1 % až do úrovně 18 %. Pozastavení účinnosti je zatím na jeden rok, ale je pravděpodobné, že bude na několik let. V roce 2009 se díky tomuto opatření plánuje zvýšení příjmu o cca 100 milionů eur. Stejně tak bylo pozastaveno zvyšování nezdanitelného základu, který i pro rok 2009 je 27 000 EEK a nebude se uplatňovat odpočitatelná položka při narození prvního dítěte.
Zástupce generálního tajemníka OECD, pan Kiyotaka Akasaka, prohlásil, že Estonsko je jedním z vážných kandidátů na členství v OECD. Přístupové rozhovory byly zahájeny v prosinci 2007 a plné členství Estonska se očekává ještě v roce 2010.
Byla schválena garance vkladů a investic do 90 % jejich výše avšak ne více než 20 000 EUR. To je dobrá zpráva hlavně pro malé vkladatele a investory, kteří tak dostali jistotu kompenzace v souladu s předpisy EU. Uvedená úprava se týká 27,5 % součtu všech vkladů a 98,1 % počtu všech vkladů.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
V bezprostředním a střednědobém výhledu doporučuje ZÚ Tallinn zaměřit pozornost zejména na tyto oblasti: potravinářské výrobky, dopravní prostředky, energetická zařízení, služby a technologie pro životní prostředí.
Geografická poloha Estonska na severu Evropy předurčuje jeho nedostatečnou produkci potravinářských výrobků. České výrobky se jednotlivě prosazují, stále však existují rezervy. Specifické, silné postavení mají české pivovary, které by v budoucnu mohly asi své pozice posílit na úkor méně kvalitních severských, východoevropských a německých piv.
Mezi dopravními prostředky začíná posilovat svoje postavení automobilka Škoda, zejména díky modelu Octavia a Superb. Z dlouhodobého hlediska je nutné sledovat vývoj záměru tallinnské radnice vybudovat dvě nové tramvajové linky a s tím související obnovu vozového parku dopravního podniku v Tallinnu. Za perspektivní pozornost stojí projekt železničního propojení Pobaltí se západní Evropou Rail Baltika. Tato trať by měla spojovat pobaltská měst Tallinn, Rigu a Kaunas s Waršavou a Berlínem ve směru do střední Evropy a s Helsinkami ve směru do severní Evropy. Více informací na http://www.rail-baltica.net/pub/ Zde by mohly být šance jak při výstavbě tratí, tak i v dodávkách vlakových souprav.
Ve výrobě energie se očekávají technologické inovace. Dojde zřejmě na realizace elektráren s kombinovanou výrobou el. energie i spotřebního tepla, využívání biomasy, výstavbu větrných elektráren, zlepšení technologie spalování živičné břidlice a podstatnou rekonstrukci elektrických rozvodných sítí. České podniky jsou již v této oblasti aktivní. Příkladem je Siemens Industrial Turbomachinery s.r.o., která zvítězila v tendrech na dodávku turbíny na kombinovanou elektrárnu v Tallinnu a Tartu. Velkým tématem je i účast Estonska na projektu jaderné elektrárny v Ignalině (Litva), popřípadě výstavba vlastní jaderné elektrárny.
Ve službách je pozoruhodné mimořádně silné postavení Českých aerolinií na estonském trhu. Jejich činnost nabízí možnosti pro rozvoj dalších služeb, zejména turistiky po celé České republice. Doposud převládají krátkodobé pobyty, které jsou navíc často situované do Prahy. Je třeba využít marketingových postupů na změnu tohoto stavu a přesunout pozornost turistického ruchu na regiony a výhody dlouhodobějšího pobytu. Atraktivní oblastí jsou rovněž informačních technologie, v nichž se Estonsko považuje za velmoc.
Do životního prostředí bude investováno velké množství finančních prostředků, a to jak z evropských fondů, tak i z národních zdrojů. Z celkové částky 3,4 miliardy eur ze strukturálních fondů EU v období 2007-2013 bude alokováno 850 milionů eur právě do životního prostředí. Konkrétně by se mohly uplatnit technologie na úpravu vody a likvidaci odpadů.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
