- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Bilance estonského zahraničního obchodu je dlouhodobě nepřetržitě pasivní. Celkový objem pasivního salda se do roku 2008 zvětšoval, ale v roce 2008 nastal obrat, když celkový objem pasivního salda se snížil o cca 30 %. Tento trend se ještě zvýraznil v roce 2009, kdy se saldo snížilo meziročně o 66 %. Výrazné snížení salda obchodní bilance v době krize, kdy klesá jak vývoz tak i dovoz, je způsobeno rychlejším poklesem dovozu. Import do Estonska klesl v roce 2009 o 33 %, naproti tomu export z Estonska klesl jen o 24 %. Obrat zahraničního obchodu se tak dostal na úroveň před 5 lety.
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| vývoz | 3,1 | 3,6 | 3,9 | 4,8 | 6,2 | 7,6 | 8,0 | 8,5 | 6,5 |
| dovoz | 4,0 | 5,1 | 5,7 | 6,7 | 8,2 | 10,6 | 11,4 | 10,9 | 7,3 |
| obrat | 7,1 | 8,7 | 9,6 | 11,5 | 14,4 | 18,2 | 19,4 | 19,4 | 13,8 |
| saldo | -0,9 | -1,5 | -1,8 | -1,9 | -2,0 | -3,0 | -3,4 | -2,4 | -0,8 |
Zdroj: estonský Statistický úřad
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Zahraniční obchod se převážně orientuje na trhy Evropské unie. Podíl ČS EU na vývozech byl 69 % (v r. 2008 dosáhl 70 %). Vývozy do SNS tvořily 12,0 % z celkových vývozů (v r. 2008 dosáhly 13,0 %). Podíl EU zemí na dovozech byl 80 % (stejně tak v r. 2008). Dovozy ze zemí SNS vytvořily 11 % z celkových dovozů (12 % v r. 2008). Hlavními obchodními partnery Estonska jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko. Ve srovnání s rokem 2008 se pořadí změnilo na třetím místě, kde Lotyšsko vystřídalo Německo. Česká republika se z 20. místa se posunula na 21. pokud se bere v úvahu obrat zahraničního obchodu. Česká republika mezi dovozci do Estonska klesla ze 16. na 18. místo. Objem tohoto importu je 84,3 milionů EUR. Ještě výraznější změnou je, že export z Estonska do České republiky klesnul tak, že se ČR posunula z 22. místa na 25. místo. Objem tohoto exportu za rok 2009 je 31,1 milionů EUR.
| Země (vývoz) | miliony EUR | % | Země (dovoz) | miliony EUR | (%) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. Finsko | 1.190 | 18 | 1. Finsko | 1.053 | 14 |
| 2. Švédsko | 810 | 13 | 2. Litva | 796 | 11 |
| 3. Lotyšsko | 627 | 10 | 3. Německo | 761 | 10 |
| 4. Rusko | 602 | 9 | 4. Lotyšsko | 741 | 10 |
| 5. Německo | 390 | 6 | 5. Rusko | 640 | 9 |
| 6. Litva | 316 | 5 | 6. Švédsko | 610 | 8 |
| 7. USA | 274 | 4 | 7. Polsko | 401 | 6 |
| 8. Dánsko | 221 | 3 | 8. Holandsko | 269 | 4 |
| 9. Norsko | 206 | 3 | 9. Francie | 186 | 3 |
| 10.Nigérie | 189 | 3 | 10.Dánsko | 171 | 2 |
| 25.ČR | 31 | 0,5 | 18.ČR | 84 | 1 |
| Ostatní | 1.619 | 25,5 | Ostatní | 1.579 | 21 |
Zdroj: estonský Statistický úřad
Z prvních deseti nejdůležitějších států z hlediska obratu má Estonsko aktivní saldo zahraničního obchodu s Finskem, Švédskem, Dánskem a USA a pasivní saldo s Lotyšskem, Ruskem, Německem, Litvou, Polskem a Holandskem. Estonsko v r. 2009 vyvezlo zboží do 163 zemí a přivezlo je ze 116 zemí. Dosáhlo pozitivní obchodní bilance se 116 zeměmi.
6.3. Komoditní struktura
| skupina zboží | Vývoz (miliony EUR) | % | Dovoz ( miliony EUR) | % |
|---|---|---|---|---|
| zemědělské výrobky | 652 | 10 | 926 | 13 |
| minerální produkty | 1.088 | 17 | 1.469 | 20 |
| suroviny a chem. výrobky | 357 | 6 | 687 | 9 |
| výrobky z plastů a pryže | 203 | 3 | 390 | 5 |
| dřevo a výrobky z něj | 556 | 9 | 187 | 3 |
| papír a výrobky z něj | 212 | 3 | 196 | 3 |
| textil a výrobky z něj | 263 | 4 | 389 | 5 |
| kovovýrobky | 566 | 9 | 565 | 8 |
| stroje a zařízení | 1.270 | 20 | 1.402 | 19 |
| dopravní zařízení | 423 | 7 | 458 | 6 |
| drobné průmyslové výrobky | 536 | 8 | 181 | 2 |
| ostatní | 350 | 5 | 440 | 6 |
Zdroj: estonský Statistický úřad
V roce 2009 klesly všechny komodity ve vývozu i dovozu s jedinou výjimkou, kterou byl vývoz minerálních produktů. Vývoz této komodity stoupnul oproti roku 2008 o 6 %. Největší propad zaznamenal export kovovýrobků (-45 %) a dopravních zařízení (-36 %). Výrazný pokles importu se uvádí pro komodity dopravní zařízení (-62 %), kovovýrobky (51 %) a pro stroje a zařízení (40 %).
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Estonsko zaujímá v žebříčku obchodní svobody (The Wall Street Journal, 2010) 16. místo ,. Umístění Estonska se postupně zhoršuje, vloni to bylo 13. místo, v roce 2006 to bylo 7. místo) Přesto mezi novými členskými zeměmi má nejlepší umístění (Česká republika je na 34. místě). Estonsko uplatňuje minimální stupeň protekcionismu, vytvořilo příznivé prostředí pro zahraniční investice a dává velký důraz na vlastnická práva. Nicméně občas lze narazit na byrokratické zábrany, zejména na předpisy přístupné pouze v estonštině.
Po vstupu země do EU jsou pro dovozy z EU uplatňovány běžné celní postupy.
V případě dovozu zboží, o kterém existují pochybnosti o jeho zařazení mezi běžně dovážené položky, doporučujeme obrátit se na Celní správu, tel. +372 696 7722, fax 696 7727, e-mail: info@customs.ee, celní informace +372-696 74 35. Užitečné informace lze nalézt na http://www.customs.ee/.
6.5. Ochrana domácího trhu
Liberální obchodní politika tvoří jeden z hlavních rysů estonského hospodářství. Po vstupu Estonska do EU nebyl zaznamenán žádný případ ochranářských opatření.
6.6. Zóny volného obchodu
Zóna volného obchodu v přístavu Muuga u Tallinnu.
Podle rozhodnutí vlády bude tato zóna fungovat ve stávající podobě nejméně do r. 2011. Většina výhod plyne při tranzitu v relaci moře-moře a Muuga je proto využívána zeměmi, ležícími při pobřeží Baltského moře.
Další informace o zóně Muuga lze získat na adrese:
Mr. Raivo Plumer
Chief expert
Warehousing, Customs Dept.
Estonian National Customs Board
Lökke 5
EE 0100 Tallinn
e-mail raivo@keskus.costoms.ee
tel. +372.696 77 22
fax +372 .696 77 27
Zóna volného obchodu v přístavu Sillamäe.
Jedná se o nově budovaný přístav na severovýchodě poblíž města Narva. Zóna je na pozemku o rozloze 600 ha se zajištěnou infrastrukturou a 100% celní a daňovou úlevou při importu a exportu zboží.
Další informace lze získat na adrese:
AS Sillamäe Sadam
Kesk Str. 2
Sillamäe 40231
e-mail silport@silport.ee
tel. +372 640 5267
tel. +372 392 9416
fax +372 640 5261
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
