- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Finsko jako člen eurozóny se podílelo na záchraných opatřeních pro Řecko a další země. Finsko také požadovalo větší záruky zemí, které pomoc potřebovaly (větší spoluúčast bank a velkých korporací). Problematika "eurovalu" rozdělila domácí scénu, výhradně proti pomoci byla strana Praví Finové. Finsko se také jednoznačně staví za působení účinných kontrolních a sankčních mechanizmů, které by v budoucnu zabránily opakování situace, která oslabuje společnou měnu a činí EU méně věrohodnou. Finsko bylo vždy rozpočtově velmi disciplinované a kritizovalo větší partnery v EU za nedodržování Maastrichtských kritérií.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulé období a předpověď na další
Podle předběžných výsledků roku 2011 (duben 2012) dosáhl růst HDP 2.9%. Toto je, s ohledem na přetrvávající ekonomické potíže v EU a zejména zemí eurozóny, významný růst, i když je porovnáván k nízkému základu roku 2009. Růst ekonomiky byl v průběhu roku 2011 velmi nerovnoměrný. Ve 2. čtvrtletí dokonce oproti stejnému období 2010 poklesl, v následujícím čtvrtroku naopak podstatně vzrostl (y/y) o 4%.
Na straně poptávky byl růst tažen především soukromou spotřebou, investicemi a zvýšenými zásobami v důsledku větší zásoby zakázek. Zahraniční obchod zaznamenal nejhorší výsledek za několik desítek let (prakticky od velké ropné krize v 70. letech minulého století), deficit dosáhl EUR 3,6 mld. Ten poprvé od roku 1993 způsobil, že bilance běžného účtu skončila v červených číslech. Finské zboží a služby ztrácely na konkurenceschopnosti. Za očekáváním zůstal i výkon tzv. „zelených“ sektorů, do kterých byly v posledních letech investovány značné prostředky. S cílem napravit tento stav, ustanovil ministr zahraničního obchodu 3 pracovní skupiny, které mají přeložit návrhy na zlepšení exportní výkonnosti Finska.
Podobně jako v roce 2010 skončil v deficitu rozpočet centrální vlády. Propad ve výši EUR 6 mld. zhoršil strukturu dluhu – dluhová pozice Finska (čisté půjčky) je deficitní ve výši EUR 1,5 mld. Výše dluhu centrální vlády k HDP přesáhla 41% a do budoucna zřejmě poroste. Zlepšit stav státní poklady je hlavním úkolem současné finské vlády, která předložila balíček opatření na příjmové i výdajové straně.
Po relativně dobrém růstu národní ekonomiky v roce 2011, bude stávající rok v mnoha ohledech složitý. Odhady růstu HDP se značně liší – od optimističtějších, jako například Ústav zaměstnanců předvídá růst 1,9%, až po velmi pesimistické, se kterým přišel Výzkumný ekonomický ústav: -0,9%. Ministerstvo financí, na základě jehož odhadu byl sestaven rozpočet, zveřejnil odhad 0,8%.
Pokračování nevalného výkonu finského exportu, který zatím trpí nedostatkem konkurenceschopného zboží a ztrátou trhů, lze očekávat i v tomto roce. Tradiční obchodní partneři, Německo a Švédsko, ztrácejí dech a tak se finští exportéři musejí soustředit na země, které si udržují růst a poptávku. Potencionálními odbytišti mohou být Čína, Indie, země Jižní Ameriky a severní Afriky.
Průměrný růst průmyslové výroby v roce 2011 dosáhl 1,9%. V polovině roku byl nižší v důsledku vyššího základu roku předcházejícího, ve 2. pololetí se podařilo udržet více než 2%ní růst náběhem nových zakázek, zejména ve stavebnictví. Výhledově se finský průmysl bude potýkat s nedostatkem zakázek pro velké firmy. Očekává se také, že krizí budou postiženy i malé a střední firmy, které budou buď zaměstnávat levnější pracovní sílu ze zahraničí (Estonsko, Litva, Rusko) nebo zkrachují.
Pokračující restrukturalizace elektrotechnického, elektrického a dřevozpracujícího průmyslu, která započala v roce 2009, sníží poptávku po finském zboží. Zpoždění náběhu jaderné elektrárny Olkiluoto III, způsobené skluzem v kompletaci stavební části, má a bude mít i dalších letech negativní vliv na ceny vstupů energeticky náročných odvětví. Celkový obrázek finského průmyslu vylepšují dva sektory: strojírenský a chemický. Podařilo se snížit náklady a inovovat sortiment.
V roce 2011 vzrostly celkové investice o 4,6%. Privátní investice vzrostly o 5%. Nejvyšší růst byl zaznamenán ve strojírenském a dopravním průmyslu – cca 12%. Právě v době nejistoty na trzích a další hrozící krize se podíl investic k HDP ustálil kolem 20%, což je velmi dobrý výsledek. Investice rovněž „zdržely“ nástup růstu nezaměstnanosti. Tato situace se však nemusí opakovat v dalších letech. Zaměstnanost se v roce 2011 zvýšila o 1,1% a míra nezaměstnanosti se zastavila na 7,8%.
K dlouhodobým cílům současné vlády je zvýšit zaměstnanost na 72% a míru nezaměstnanosti stlačit na 5% do roku 2015. Podle Ministerstva financí je cíl nereálný, protože projekce ekonomického růstu tento cíl pravděpodobně nepodpoří.
Spotřební ceny (CPI) byly v roce 2011 vyšší o 3,4% než v roce předešlém. V loňském roce se zvýšily některé nepřímé daně (daň ze spotřeby elektřiny pro domácnosti, spotřební daně z pohonných hmot, cukrovinek a nealkoholických nápojů). Vyšší daně se na celkové inflaci podílely polovinou procentního bodu. V dalších dvou letech budou mít, v rámci dalších daňových opatření, daně silnější vliv na růst inflace. Odhad se pohybuje kolem 3%.
Mzdová otázka je řešena v rámci kolektivních dohod mezi vládou, zaměstnaneckými svazy a odbory. V letech 2011 – 2012 se na základě dohod zvýšily mzdy o 2%.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
| Indikátor | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| HDP v trž. Cenách v EUR mil. | 179 659 | 186 164 | 170 971 | 180 000 | 192 000 |
| HDP na obyvatele (EUR) v tržních cenách | 33 970 | 35 041 | 32 025 | 29 237 | 33 700 |
| HDP změna v % v tržních cenách | 4,2 | 0,9 | -8,2 | 3,1 | 2,9 |
| Index spotř. cen - změna v % | 2,5 | 4,1 | 0,0 | 1,2 | 3,4 |
| Míra nezaměstnanosti v % (sezónně upraveno) | 6,9 | 6,4 | 8,3 | 8,4 | 7,8 |
| Míra zaměstnanosti v % | 69,9 | 70,6 | 68,9 | 67,8 | 68,6 |
| Běžný účet v EUR mil. | 7 849 | 3 789 | 5 108 | 5 520 | - 0,800 |
| Běžný účet v % k HDP | 4,4 | 2,1 | 3,5 | 1,4 -0,4 |
Zdroj: Ministerstvo financí Finska /Statistický úřad
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Struktura průmyslu
Pozn.: V tabulce je uveden podíl průmyslu i ostatních sektorů na tvorbě HDP. Od roku 2009 se nesleduje primární produkce.
| odvětví | podíl v % | tempa růstu v % | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| zemědělství | 0,7 | 3,0 | 29,5 | -6,1 | n/a | |
| lesnictví | n/a | 2,9 | 14,1 | -10,6 | n/a | |
|
průmysl celkem z toho zpracovatelský průmysl |
22,3 18,8 |
10,5 11,3 |
5,4 6,0 |
-0,3 -0,1 |
-20,0 -21,3 |
6,3 5,4 |
| stavebnictví | 6,6 | 4,3 | 7,5 | -0,2 | -13,2 | 5,0 |
| obchod | 10,3 | 7,9 | 5,1 | -1,0 | -11,2 | 5,9 |
| doprava a komunikace | 8,0 | 3,3 | 2,6 | 1,5 | -6,8 | 5,5 |
| nemovitosti a další služby pro podnikatele | 21,3 | 3,2 | 5,7 | 3,8 | -3,3 | 0,6 |
| ostatní odvětví | 31,5 | 1,2 | 1,7 | -0,3 | -0,2 | 0,2 |
|
2,7 | 2,9 | 16,9 | n/a | n/a | n/a |
|
32,4 | 9,4 | 5,8 | -0,3 | -18,5 | 5,9 |
|
64,9 | 3,2 | 3,5 | 1,1 | -3,7 | 1,8 |
| HDP v základních hodnotách | 5,0 | 4,6 | 0,8 | -8,5 | 3,1 | |
| HDP v tržních cenách | 4.9 | 4,4 | 0,9 | -7,8 | 3,1 | |
| zaměstnanost (v prac. hod.) | 1,5 | 1,3 | 1,4 | -5,9 | 1,1 | |
| produktivita práce v celé ekonomice | 3,4 | 3,3 | -0,6 | -2,8 | 2,0 | |
Zdroj: Ministerstvo financí Finska
4.4. Stavebnictví
Stavebnictví bylo v roce 2011 nejsilnějším sektorem finské ekonomiky. Přidaná hodnota odvětví (čistý růst) v daném období vzrostla o 3%. Pokud porovnáme s předchozím nejvyšším růstem před krizí, t.j. v roce 2007, byl loňský výkon stavebnictví o 4% vyšší.
V roce 2010 rozhodl Finský parlament o výstavbě 2 bloků jaderných elektráren (firmy TVO a Fennovoima). Výstavba přinese řadu pracovních příležitostí. Dále budou pokračovat stavební práce na rekonstrukci a výstavbě infrastruktury (propojení úseků Okruhu III). Zpoždění na Olkiluoto III je již značné, termín uvedení do provozu je stanoven na rok 2014/15 (původně 2010). V přípravě je čtvrtý blok JE Olkiluoto a JE v oblasti Oulu s investorem Fennovoima.
Dále pokračují významné projekty v dopravě - západní část metra v Helsinkách a dostavba dálnic a rychlostních komunikací ve středním Finsku.
Náklady na stavební činnost klesají v důsledku příchodu zahraniční pracovní síly, především z Estonska a dalších zemí Pobaltí. Na východě Finska jsou činné stavební firmy z Ruska.
Výhled do budoucna je značně nejistý. Poptávka po nových rodinných domech prudce klesá, obyvatelé preferují rekonstrukce stávající bytového fondu. Pokles lze očekávat i u průmyslových staveb a skladovacích prostor. O něco lepší vyhlídky jsou pro roky 2013 a 2014.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Podíl zemědělství na tvorbě HDP činil v roce 2011 pouhých 0,7%. Hlavními zemědělskými produkty jsou maso, mléko, vejce, obilí a brambory.
Na půdě EU Finsko prosazuje diferencovaný přístup k členským zemím s ohledem na půdní a klimatické podmínky. Bonita zemědělské půdy je nízká a k udržení zemědělství jsou potřeba masivní dotace. Finsko si vyjednalo výjimku a podporuje zedělce z vlastních zdrojů.
Kultivované, orné plochy ve Finsku ubývá. V roce 2000 činila rozloha 79 783 ha o 10 let pozdějí již 64 050 ha. Největší obdělávanou plochu spravují malé firmy (10-30 ha), nejmenší farmy o rozloze 100 ha a výše.
Od roku 2000 do roku 2011 ubylo přes 15 tisíc farem. Ve Finsku dochází k postupnému snižování počtu farem již čtyři desetiletí. V roce 1960 bylo ve Finsku 331 000 farem, o deset let později tento počet klesl na 297 000. V roce 1990 činil počet farem již jen 129 000. Tento trend pokračoval dále po vstupu Finska do EU. Od roku 1995 do roku 2000 došlo ke snížení o dalších 44 % a v roce 2008 bylo ve Finsku již jen 65 802 farem, což bylo o zhruba 1100 farem méně než v roce 2007. Snižuje se počet farem s malou rozlohou orné půdy a naopak přibývá farem o rozloze přes 200 hektarů. Průměrná hektarová výměra finské farmy v roce 2008 činila 35 ha (oproti 34,4 ha v roce 2007), zatímco v roce 1990 byl průměr pouze 10 ha.
Finské zemědělství je do značné míry závislé na finanční podpoře z fondů EU. V roce 2010 získalo Finsko 767 mil. EUR, domácí podpora činila 1,139 mil. EUR. Finsko trvá na tom, aby CAP rozlišovala mezi zeměmi na jihu a severu Evropy. Přes trvalé změny klimatu není Finsko schopné zajistit soběstačnost v produkci zeleniny a ovoce, i když se situace zlepšila v důsleku rozvoje hortikulturního pěstování zeleniny.
Problémem tradičního zemědělství je - přes masivní subvence - pokles kupní síly zemědělců. Nominální i reálné příjmy poklesly zhruba 40, rep. 50% (základ roku 1990).
V roce 2009 bylo registrováno 918 tisíc kusů hovězího dobytka a jeho počet každoročně mírně klesá. Naproti tomu roste počet prasat, v roce 2008 bylo registrováno 1 381 tisíc kusů. Zajímavým údajem je velikost sobích stád, od roku 1930 se počet zvířat prakticky nezměnil a osciluje kolem 200 tisíc. Nosných slepic bylo cca 4 milióny kusů. Jejich počet je ustálený, protože je nejoblíběnějším masem na stolech fiských strávníků.
Hlavní obilninou pěstovanou ve Finsku je ječmen (2 171 mil. kg, výnos 3 860 kg/ha), který se používá jako krmivo. Druhou nejvíce pěstovanou plodinou je oves (1 115 mil. kg, výnos 3 460 kg/ha), následuje pšenice (887 mil. kg, výnos 4 100 kg/ha), brambory (755 mil. kg, výnos 28 610 kg/ha), cukrová řepa (559 mil. kg, výnos 37 710 kg/ha) a žito (42 mil. kg, výnos 2 550 kg/ha). Rok 2009 byl příznivý pro celkovou sklizeň - kromě žita bylo dodáno do skladů rekordní množství obilí, brambor a cukrovky.
Finsko bylo v roce 2008 soběstačné ve výrobě cereálií (114%), tekutých mléčných výrobků (100%), mléčných výrobků obsahující tuky (121%) , vepřového masa (116%), kuřecího (103%), vajec (117%). Naopak musí dovážet cca 74% a 15% spotřeby cukru, resp. hovězího masa. Pohled na dlouhodobý vývoj soběstačnosti ukazuje, že Finsko bylo téměř nezávislé na dovozu cukru v roce 1990 (91%). Rovněž klesá výroba mléka (jako důsledek SZP), když v roce 1980 mělo cca 30% nadbytku mléka a v roce 2002 ještě 15%. Podle informace Ministerstva zemědělství jsou finští farmáři nespokojeni s prováděním SZP v oblasti mléčných kvót a politikou tvorby tržních cen.
Finsko vidí v udržení tradičního zemědělství (rodinné farmy) základ protekce krajinného rázu země a obhajuje koncept zdravých potravin v celé šíři řetězce. Finské potraviny jsou zdravé, výrobci berou ohled na spotřebitele se sníženou imunitou a trávícími potížemi.
Významným zemědělským podsektorem je pěstování zeleniny a květin ve sklenících, které jsou vytápěné z městských zdrojů. Finský spotřebitel tak dostává celoročně na stůl čerstvou zeleninu (převážně rajčata, okurky a kořenovou zeleninu), ovšem v cenách, které vysoce překračují ceny dovážených produktů.
4.6. Služby
V roce 2010 se sektor služeb obdivuhodně zotavil z krice let 2008 - 2009. Průměrný růst se zastavil na hodnotě 1,8% (rok před tím byl pokles 5,5%. Společně s exportem se služby (výjimku tvoří pohostinství) řadí mezi ty faktory, který nejvíce ovlivnily propad finského hospodářství.
Nejrychlejší růst zaznamenala doprava a maloobchod. Zásadním impulzem bylo nabytí důvěry v budoucí vývoj a oživení domácí spotřeby. "Zlaté" časy zažil automobilový průmysl, počet registrovaných vozidel se oproti roku 2009 zvýšil o 25%.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Statistika Energy Market Authority bude vydána koncem května 2011 a STI v této části bude aktualizována po jejím vydání..
Ve Finsku je cca 78 000 km silnic, 13 000 km hlavních silnic a 700 km dálnic. Finské je známé podporou cyklisticky; ke konci roku 2009 bylo v provozu 4 900 km cyklistických stezek. Bylo postaveno přes 14 000 mostů. Hodnota majetku se odhaduje na 15 mld. EUR. 69% zboží a 93% veřejné a soukromé dopravy je vedena po silnicích. V zemi je v provozu celkem 5920 km železničních tratí.
V roce 2009 byla cena elektrické energie konstantní. Průměrná cena v tzv. Nord Pool Spot ("trading" na severském trhu) činila EUR 36.98/MWh. Tato cena byla o 27,5% nižší než v roce 2008 - důvodem byla snížení poptávky po energii. Vzhledem k hluboké recesi a mírné zimě, klesla spotřeba energie druhý rok po sobě. Nejvyšší denní poptávka v roce 2009 byla 13 920 MW.
Finsko není 100% soběstačné ve výrobě energie; část energie dováží ze severských zemí, Ruska a Estonska. Kapacita vzroste po dokončení nového bloku v Olkiluoto (odhad 2013).
V roce 2010 vydala finská vláda 2 tzv. " principiální rozhodnutí" na výstavbu dvou jaderných elektráren a v květnu rozhodnutí "posvětil" finský parlament. Licenci získaly dvě firmy: TV0 a Fennovoima. Výstavba začne v roce 2011 a první energie do sítě poteče v roce 2020. Události v Japonsku výstavbu údajně neohrozí.
Trh se zemním plynem je méně liberalizován a méně konkurenceschopný. Veškerý plyn se dováží z Ruska.
Internetové odkazy:
Ministerstvo financí http://www.vm.fi
Ministerstvo zemědělství a lesnictví http://www.mmm.fi
Centrální svaz zemědělských producentů http://www.mtk.fi|
Ministerstvo dopravy http://www.mintr.fi
Úřad pro mediální komunikaci http://viestintavirasto.fi
Svaz energetického průmyslu: http://www.energia.fi
Energy Market Authority : www.energiamarkkinavirasto.fi
Souborové přílohy:
-
Zpráva o energetické situaci
(78 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=72472
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Finská rozvojová pomoc se soustřeďuje na bilaterální spolupráci s rozvojovými zeměmi se zaměřením na bezpečnost, lidská práva, obchod, zemědělství a lesnictví, vzdělání, zdravotnictví a sociální politiku, životní prostředí a přistěhovalectví.
Z celkové historie poskytování zahraniční rozvojové pomoci Finskou republikou možno zmínit následující momenty:
- v roce 1961 finská vláda schválila první grant pro multilaterální rozvojový projekt;
- v roce 1965 Finsko zahájilo realizaci prvního bilaterálního projektu rozvojové pomoci, ve stejném roce byl založena organizační jednotka („Development Cooperation Unit"), které později v roce 1972 expandovala do podoby Divize pro mezinárodní rozvojovou spolupráci;
- v roce 1996 vláda přijala „principiální rozhodnutí" o zajišťování rozvojové spolupráce, která by měla vytvářet jednu z hlavních rolí finské zahraniční politiky. Hlavní orientace byla zaměřena na snižování chudoby ve světě, ochranu životního prostředí, rozvoj demokracie a základních lidských práv;
- v roce 1998 Finsko schválilo strategii vůči rozvojovým zemím, která respektuje finské národní zájmy společně s globální zodpovědností v liberálním pojetí.
Finsko postupně navyšuje výdaje na rozvojovou pomoc. V roce 2004 činily tyto výdaje EUR 545,6 mil. (0,36 % HDP), v roce 2005 EUR 600,1 mil. (0,38 % HDP), v roce 2006 EUR 670,8 (0,40 % HDP), v roce 2007 EUR 746,1 (0,41 % HDP). V roce 2008 se částka na rozvojovou pomoc opět zvýšila a dosáhla hodnoty EUR 831,0 (0,44 % HDP). Podle předběžných údajů dosáhla rozvojová pomoc v roce 2009 EUR 1111,- mil. (0,51 % HDP).
Vzhledem k nižšímu hodnotovém HDP, byla (odhadem) rozvojová pomoc v roce 2010 EUR 965,6 mil. Z kapitoly MZV bylo vyčleněno na přímou pomoc EUR 734,7 mil., zbytek tvořily výdaje na administrativu, náklady na azylanty a převody mezinárodním organizacím.
Internetové odkazy:
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
