Finsko: Investiční klima

© Zastupitelský úřad Helsinki (Finsko)

I v roce 2010 byly finské investice do zahraničí vyšší než zahraniční ve Finsku. Bilance  PZI byla záporná o 3,5 mld. EUR. Více než dvojnásobný propad bilance zaznamenaly i portfoliové investice. Lákání investorů je jedním z hlavních úkolů finské vlády, je již tradiční otázkou, zda Finsko dokáže snížit daňovou kvótu a připravit příznivé investiční klima.   

 

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Finská vláda motivuje zahraniční investory k investování celou řadou daňových a lokálních pobídek. Podnikatelské prostředí se řídí zásadou rovnoprávného přístupu domácích a zahraničních investorů. V hranicích EU je volný pohyb kapitálu zaručen jednotnými pravidly vnitřního trhu, s většinou ostatních zemí (vč. ČR) má Finsko uzavřené dohody o podpoře investic a zabránění dvojímu zdanění.

Vláda podporuje program regionálního rozvoje, jehož nositelem jsou speciální organizace. Například KERA, regionální rozvojový fond, financuje a podporuje zakládání firem formou grantů, půjček a garancí. Podpora zahrnuje celý výrobní řetězec - od výzkumu a rozvoje (R&D) a školení až po marketing výrobků a služeb. Daňové úlevy platí 3 roky.

Zahraniční firmy působící ve zpracovatelském sektoru, které napomáhají snižovat nezaměstnanost a zavádějí výrobu náročnou na výzkum a rozvoj, mohou požádat o podporu z fondu TEKES - technologického rozvojového centra. V různých oblastech Finska bylo zřízeno 14 poboček.

Koordinace aktivit v rámci podpory přílivu zahraničních investic je ve Finsku řízena organizací Invest in Finland, jejíž experti spolupracují s finskými ministerstvy a dalšími institucemi státní správy na propagaci Finska jako ideální země pro zahraniční investory. Jedním z dalších úkolů organizace Invest in Finland je i pomoc při výběru vhodných lokalit na výstavbu objektů nových výrobních provozoven, či při hledání strategických partnerů a subdodavatelů. Podrobné informace o činnosti Invest in Finland včetně kontaktních údajů jsou též v anglickém jazyce na níže uvedené internetové adrese: www.investinfinland.fi.

 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Mezinárodní investiční pozice Finska za posledních 5 let (mld. EUR)
Aktiva  
 20062007200820092010
- přímé investice do zahraničí71,878,782,387,394,4
- portfoliové investice162,5173,9130,8166,9207,0
- ostatní investice77,684,493,886,494,3
- finanční deriváty27,836,394,381,1108,3
- rezervy5,75,76,07,97,1
Celkem345,4379,0407,2440,1534,9
Závazky   
- přímé investice do Finska51,662,663,161,458,3
- portfoliové investice219,9257,9173,5203,4224,6
- ostatní investice68,373,985,294,5115,6
- finanční deriváty27,134,793,478,9103,3
Celkem366,9429,1415,2451,6552,6
čistá mezinárodní investiční pozice   
- přímé investice20,216,119,225,936,1
- portfoliové investice-57,4-84,0-42,7-36,5-17,6
- ostatní investice9,310.58,6-13,2-21,3
- finanční deriváty0,81,60,92,25,0
- rezervy5,75,76,07,97,1
Celkem-21,4-50,1-8,0-11,5-17,7

Zdroj: Bank of Finland

 

Pořadí zemí, kam investovaly finské firmy (FDI) v roce 2009
zeměobjem v mil. EUR v roce 2010
Švédsko25 857
Belgie20 018
Nizozemí12 907
USA7 541
Německo4 168
Čína3 750
Rusko2 327
Lucembursko2 117

Zdroj: BOF, Statistics Department

 

Z tabulky oproti roku 2009 vypadlo Dánsko a Rakousko  


Pořadí zemí, které investovaly (FDI) do Finska v roce 2010
zeměobjem v mil. EUR
Švédsko319
Nizozemí263
Německo227
Velká Británie113
Dánsko73
Francie63
Japonsko52
Švýcarsko40

Zdroj: BOF, Statistics Department

Detailní údaje o struktuře přímých zahraničních investic lze vyhledat na internetových stránkách Bank of Finland:  www.bof.fi/eng.

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Podle statistiky Finské banky jsou finské investice v ČR a českých firem ve Finsku zanedbatelné. Uvádíme úspěšné finské firmy, které už v minulosti v ČR investovaly a rozvíjejí svojí činnost.    

Kone Corporation

Finská společnost vyrábějící výtahy a eskalátory otevřela v prosinci 2004 v průmyslové zóně Severní Předlice v Ústí nad Labem továrnu na výrobu komponentů k výtahům. KONE je čtvrtá největší výtahová společnost a jedna z největších eskalátorových společností na světě. Současně ve výtahovém a eskalátorovém průmyslu je i technologickým lídrem s nejnovějšími výrobky a servisními službami. V ČR zaměstnává společnost cca 400 vysoce kvalifikovaných pracovních sil.

Tietoenator

Finská společnost Tietoenator je dalším příkladem úspěšné finské investice v ČR. Společnost, která přesunula část svých aktivit do Ostravy, podniká v oblasti IT služeb. Zaměstnanci pobočky v Ostravě zajišťují IT služby především pro finské zákazníky – opravují poruchy serverů, vyvíjejí a testují programy pro účetnictví, evidenci zákazníků a hospodářskou administrativu podniků. V současné době zaměstnává společnost Tietoenator v ČR více jak 1 000 pracovníků a předpokládá se, že i v budoucích letech se jejich počet zvýší.

YIT

Jedna z nejvýznamnějších finských firem – stavební společnost YIT – vstoupila v roce 2008 na český trh. YIT odkoupila 85 % akcií od české společnosti Euro Stavokonsult, přičemž zbývajících 15 % zůstane stávajícímu vedení české společnosti. Nová česko-finská společnost, která hodlá podnikat především v oblasti bytové výstavby, se jmenuje YIT Stavo.

Finská kapitálová účast v ČR je reprezentována následujícími firmami:

  • NOKIA Telecommunications, s.r.o.
  • KONE Lifts, a.s. (výtahy)
  • ALKOMETA, s.r.o. (vodka)
  • BERGER, spol. s r.o. (stavební stroje)
  • RANNILA Velvary, s.r.o. (střešní krytiny)
  • FINNAIR (letecká společnost)
  • FINNTHERM Praha - KWH Pipe, a.s. (roury)
  • HELKAMA, s.r.o. (chladící zařízení a stroje)
  • IMCO, s.r.o. (zprostředkovatelské služby)
  • IVO Power Engineering
  • KONECRANES CZ, s.r.o. (jeřáby)
  • LINDSTRÖM, s.r.o. (pracovní oděvy)
  • M-REAL (výroba papíru)
  • OK-TOURS, a.s. (cestovní kancelář)

V roce 2009 vytvořily joint- venture česká firma Metrosta a finská firma Destia a společně se ucházejí o dílčí výstavbu metra v Espoo.   

 

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Za prioritní jsou z hlediska zájmu Finska o investice považovány následující obory:

  • informační a komunikační technologie
  • ekologické technologie a služby
  • zdravotní péče
  • dřevozpracující průmysl
  • těžební průmysl
  • obchod a služby
  • energetika

Privatizační programy jako takové neexistují, vláda vyhlašuje a parlament schvaluje privatizaci případ od případu. O rozvojových programech, zastřešených KERA, viz výše.

Internetové odkazy:

 

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Z investičního hlediska je Finsko jednou z nejméně rizikových zemí na světě. Investiční restriktivní opatření byla změkčena nebo zrušena vstupem Finska do EU v roce 1995. Pouze některé speciální druhy výrob (např. vojenský průmysl, jaderná energetika) podléhají kontrole. Byla zrušena devizová kontrola, přesto firmy jsou povinny - na požádání bankovního dohledu - prokázat způsob nabytí a zdroj peněz.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne