- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Finsko patří mezi tradiční a dlouhodobé obchodní partnery České republiky. Pro rozvoj této obchodní relace byla podstatná zejména Dohoda o odstranění obchodních překážek ve vzájemném obchodě platná od roku 1974 až do roku 1995. Vstupem Finska do EU byla pak tato bilaterální smlouva překonána tzv. Evropskou dohodou, která svou dimenzí rovněž upravila další možnosti expanze obchodní spolupráce. Od 1. 5. 2004 je v platnosti Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Přestože v objemovém srovnání Finsko nepatří mezi nejdůležitější obchodní partnery ČR, má svým postavením i charakterem významnou pozici v rámci našeho zahraničního obchodu.
Finsko a ČR mají propracované strategie podpory exportu, protože to jsou země silně závislé na zahraničním obchodě. Finsko je zemí s poměrně malou absorbční schopností a dovoz je podmíněn nabídkou konkurenceschopné produkce a služeb. Budoucí vývoj česko-finských obchodních vztahů je závislý na udržení současného zájmu o automobily Škoda a získání významných zakázek, například v energetice a strojírenství.
Pomalé oživení finské ekonomiky bude mít vliv na česko-finské obchodní vztahy. Finská vláda se bude snažit maximálně podpořit exportující firmy a obchodní vztahy s Ruskem a Čínou.
7.1. Smluvní základna
V obchodní oblasti platí v současné době tyto smlouvy a dohody:
- Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstup v platnost 1. 5. 2004
- Dohoda o ochraně a podpoře investic, podepsána 6. 11. 1990, vstup v platnost od 23. 10. 1991 (zákon č. 478/91)
- Dohoda o zabránění dvojímu zdanění, podepsána 2. 12. 1994, vstup v platnost od 12. 12. 1995 (zákon č. 43/96)
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Vývoz | Dovoz | Obrat | Saldo | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | EUR | pořadí | index | EUR | pořadí | index | EUR | pořadí | index | EUR |
| 2005 | 348 377 | 22. | 159,5 | 288 383 | 29. | 105,5 | 636 760 | 24. | 129,5 | 59 994 |
| 2006 | 436 492 | 19. | 125,3 | 424 560 | 26. | 147,2 | 861 052 | 23. | 135,2 | 11 932 |
| 2007 | 508 653 | 20. | 116,5 | 464 269 | 27. | 109.4 | 972 922 | 22. | 113,0 | 44 384 |
| 2008 | 604 118 | 19. | 118,8 | 430 556 | 31. | 92,7 | 1034 674 | 24. | 106,3 | 202 524 |
| 2009 | 490 317 | 21. | 81,2 | 298 704 | 33. | 69,4 | 789 021 | 26. | 76,3 | 191 613 |
| 2010 | 572 822 | 22. | 124,6 | 340 619 | 33. | 108,6 | 914 441 | 30. | 118,1 | 233 203 |
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Základem našeho vývozu je třída 7 SITC, což jsou stroje a dopravní prostředky. Tato skupina výrobků se vyznačuje vyšším podílem přidané hodnoty, což je pro české exportující firmy předpoklad pro udržení konkurenceschopnosti. Třída 7 zahrnuje osobní automobily Škoda, s nimiž je podle dovozce firmy Helkama mezi finskou veřejností spokojenost a pokud dojde k oživení na trhu, bude i do budoucna o škodovky (doufejme zvýšený) zájem. Podařilo se udržet poptávku veřejného sektoru (například poštovních služeb) a o vůz je zájem i mezi řidiči taxislužby (například onový superb). Podíl skupiny 7 SITC činí cca 70%. Další skupiny zaostávají, druhou významnou položkou je třída 6 SITC (průmyslové zboží) a třetí v pořadí třída 8 (různé hotové výrobky). Obě posledně jmenované třídy SITC zahrnutí stovky různých výrobků a drobných položek. Pod třídou 6 SITC jsou i televizory Panasonic, které patří mezi 3 nejprodávanější značky.
Ve finském dovozu dominují třídy 7 a 6 (v tomto pořadí), které se podílejí na exportu do ČR přibližně 85%. Rovněž třída 5 SITC (chemikálie) stojí za zmínku.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Export do Finska lze zvýšit za předpokladu, že naše firmy přijdou na trh z konkurenceschopným výrobkem a cenou. Trh má všechny znaky obtížného a málo propustného teritoria, Finsko - podobně jako ČR - podporuje export a prioritní trhy, jako např. Čínu a Rusko. Je malý (5 mil. obyvatel), saturovaný (Finové se snaží vyrábět vše), konzervativní (pronikání nového výrobku či služby trvá léta) a země leží na okraji Evropy. Subjektivně je pak příliš "vázáno" na ruský trh, na jehož absorbci finské firmy až příliš spoléhají. Rovněž je třeba připustit, že zprávy se šíří ve Finsku velmi rychle a proto je třeba dbát na to, aby to byly převážně zprávy pozitivní (dobré reference o firmách, úspěchy našich firem v ve Skandinávii, neexistence korupce, atd.)
Příležitosti pro naše firmy vidí OEÚ ve dvou rovinách:
- zvýšení exportu zavedných výrobků (automobily Škoda, televizní přijímače Panasonic, obráběcí stroje TOS, nápoje)
- účast ve výběrových řízeních na velké projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, subdodávky pro finální výrobce, služby
- z nově se rozvíjejích sektorů lze jmenovat těžební průmysl (OEÚ o situaci podá podrobnější informaci)
Kromě uvedených hodnotově významných obchodních případů, lze obrat zvýšit vývozem komponentů a služeb. Poptávka po subdodávkách poroste, což je pro české firmy výhodné z hlediska nemožnosti zajistit kompletní investici. OEÚ si uvědomuje, že některé subdodávky pro finské odběratele jsou realizovány před Německo a další evropské země (zejména pro energetický sektor).
Je třeba, aby české subjekty více využívaly specializovaných veletrhů a výstav. Společná účast firem, zapojení kanceláře CzechTrade ve Stockholmu (CT má v tomto směru dobrou zkušenost) nebo katalogová prezentace je vhodnou formou prvotních kontaktů.
Z obtížně prosaditelných komodit jmenujeme například potravinářské (kromě piva) a spotřební zboží. Hlavní překážkou je konzervativní přístup nákupních organizací.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Dle dostupných informací lze z pohledu obchodně-ekonomického úseku zařadit mezi nejvýznamnější níže uvedené firmy a společnosti, které se významnou měrou podílely na rozvoji česko-finských obchodních vztahů:
Český vývoz
- ŠKODA AUTO, a.s.
- PANASONIC CZECH REPUBLIC, s.r.o.
- VÍTKOVICE STEEL, a.s.
- KONE, s.r.o.
- PHILIP MORRIS ČR, a.s.
- CELESTIKA RÁJEČKO, s.r.o.
- MITAS, a.s.
- MITTAL STEEL OSTRAVA, a.s.
- TOS VARNDSDORF, a.s.
- ŠKODA POWER, a.s.
Český dovoz
- UNILEVER ČR, s.r.o.
- OP PAPÍRNA, s.r.o.
- FERONA, a.s.
- PROCTER & GAMBLE
- KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY, a.s.
- NOKIAN TYRES, s.r.o.
- MERIMEX, s.r.o.
- NOKIA CZ, s.r.o.
- OUTOKUMPU, s.r.o.
- RUUKI CZ, s.r.o.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Intenzita poptávek po českém zboží i nabídek českých firem zajímajících se o finský trh pokračovala v roce 2009 přibližně na stejné úrovni jako v roce předchozím. Nabídky českých firem kvantitativně převyšovaly poptávky ze strany finských firem. Zároveň bylo možno zaregistrovat množství dotazů informačního charakteru (daně, dotazy ohledně konání veletržních akcí atd.), což svědčí o možnostech dalšího rozšíření vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Finskem.
Poptávky finských firem v roce 2009 prostřednictvím zastupitelského úřadu:
malé vodní turbíny
dřevoobráběcí stroje (frézky, pily)
ocelové plechy, trubky apod.
ocelové nerez trubky
děrované plechy
spojovací materiál (šrouby apod.)
služby strojíren (řezání, ohýbání, svařování apod.) kovů
aluminiové profily
plastové materiály
nábytek
osvětlení
textilie pro interiéry
koberce
rámy a potřeby pro umělecké malíře
skleněné korálky
bižutérie
křišťálové ověsy k lustrům
křišťálové vázy
sklo
cestovní ruch
Nabídky z České republiky prostřednictvím ZÚ v roce 2009:
kompozitní dílce pro automobilový průmysl, vlaky, lodě apod.
kontejnerové systémy pro rychlé stavby
kovové skladovací kontejnery
odvodňování mostů
čističky odpadních vod
strojírenská výroba, pracovní síly
služby v jaderném odvětví, nakládání s radioaktivními odpady, dekontaminace, likvidace nebezpečného odpadu
stroje pro produkci nanovláken
spolupráce v technologii zpracování dřeva
flexibilní obaly na nápoje, tekutiny a práškové potraviny
optické bezpečnostní prvky (hologramy)
membrány a elektroforézní boxy pro lakování
mycí zařízení na kola nákladních vozů a stavebních strojů
krbová kamna
dřevěný nábytek
kuchyňské zařízení (konvektomaty)
svítidla a osvětlovací systémy
zdravotní prostředky a metody
zdravotní obvazový materiál
kosmetický masážní přístroj
dárkové předměty z křišťálového skla (otisky rukou)
šperky - perle
reklamní předměty
sportovní oblečení
speciální počítačové programy, komunikační a informační systémy
cukrovinky
čaje
personalistické služby
Tendry:
autobusy
nákladní vozy
sanitky a záchranářské vozy
víceúčelové vozy pro údržbu komunikací
hasící zařízení pro požární vozy
vysokozdvižné vozíky
technické zařízení pro výzkumný ústav
vakcíny pro dobytek
obuv
varhany
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Bilaterální spolupráce v oblasti rozvojové pomoci se soustřeďuje pouze na vzájemnou výměnu zkušeností. V tomto směru jsou Finové velmi vstřícní a ochotně (na žádost české strany) organizují školení českých expertů na finských partnerských ministerstvech a technických centrech.
Internetové odkazy:
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
| rok | vývoz/příjmy | dovoz/výdaje | obrat | saldo |
|---|---|---|---|---|
| 2005 | 1 274,5 | 923,4 | 2 197,9 | 351,1 |
| 2006 | 1 824,4 | 1 232,3 | 3 056,7 | 592,1 |
| 2007 | 2 026,7 | 1 150,5 | 3 177,2 | 876,2 |
| 2008 | 2 258,9 | 912,5 | 3 171,4 | 1 346,4 |
| 2009 | 2 906,0 | 2 238,2 | 5 144,2 | 667,8 |
| 2010 | 2 341,5 | 1 067,3 | 3 408,8 | 1 274,2 |
Zdroj: ČNB, statistika platební bilance, struktura b.ú.
Od roku 2009 působí pro oblasti Skandinávie kancelář CzechTourism se sídlem ve Stockholmu. Ředitelkou kanceláře je paní Lucie Vallin (kontakty viz 1.16.). ZÚ společně s kanceláří zajišťuje propagaci a prezentaci ČR na veletrhu cestovního ruchu MATKA a podle potřeb podporuje incomingovou turistiku.
Od 1. ledna 2010 přestala být OK MATKAT českou firmou, byla převzata norskou společností Nordic Ferries Center Oy . Firma nicméně stále působí na finském trhu jako největší prodejce pobytů v ČR a střední Evropě.
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Mezi nejvíce vyvážené patří služby z oblasti dopravy, cestovního ruchu a informačních služeb.
Služby v oblasti spojů tvoři největší podíl na celkovém dovozu služeb z Finska - cca 50%.
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium
Nejvýznamnější vývozci služeb v oblasti cestovního ruchu a dopravy:
- ČSA
- ČEDOK
- BVV FAIR TRAVEL
- BLUE SKY TRAVEL
- LAST MINUTE CENTRUM
- EXCALIBUR TOURS PRAHA
- H + HOTELS INC.
- JEROME TRAVEL
- STELLA
- CESTOVNÍ KANCELÁŘ RUEFA REISEN
Nejvýznamnější vývozci ostatních služeb (služby obchodní povahy, služby z oblasti financí, výpočetní techniky, stavebnictví, spojů a pojišťovací služby):
- ŠKODA POWER, s.r.o.
- Metrostav, a.s.
- EUROTEL PRAHA, s. r.o.
- EWALS CARGO CARE, s. r.o.
- M-REAL CZ, s.r.o.
- SCHENKER, s.r.o.
- AQUATIS, a.s.
- INTERNATIONAL SOS, s.r.o.
- NOKIA CZEC REPUBLIC, s.r.o.
- CELESTICA KLADNO, s.r.o.
- 3TS, s.r.o.
Nejvýznamnější dovozci služeb v oblasti cestovního ruchu a dopravy:
- ČSA
- ČEDOK
- BVV FAIR TRAVEL
- BLUE SKY TRAVEL
- AUTOTURIST
- CONGRESS BUSINESS TRAVEL
- OK MATKAT
- DAEN INTERNATIONAL
- JEROME TRAVEL
- SCANTRAVEL
Nejvýznamnější dovozci ostatních služeb (služby obchodní povahy, služby z oblasti financí, výpočetní techniky, stavebnictví, spojů a pojišťovací služby):
- NOKIA CZECH REPUBLIC, s.r.o.
- SCHENKER, s.r.o.
- STORA ENSO TIMBER ŽĎÍREC, s.r.o.
- EUROTEL PRAHA, s.r.o.
- STORA ENSO TIMBER PLANÁ, s.r.o.
- EURO BAGGING, s.r.o.
- ŠKODA AUTO, a.s.
- MORAVIA STEEL, a.s.
- LOGICA CMG, s.r.o.
- CELESTICA KLADNO, s.r.o.
Pozn.: Největší zájem o vývoz služeb projevují české firmy působící v oblasti cestovního ruchu, informačních technologií a obchodu (služby obchodní povahy).
Vyhodnocení poptávky po českých službách
Finské firmy se na obchodně-ekonomický úsek ZÚ Helsinky obracejí především se žádostmi o kontakty na české výrobní organizace se zájmem o dovoz konkrétních výrobků. O informace z oblasti služeb je poměrně malý zájem, nicméně ze statistiky obchodně-ekonomického úseku vyplývá, že v minulosti poptávaly finské firmy služby z oblasti obchodu, stavebnictví, informačních technologií apod.
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
V současné době nemá ZÚ informaci o tom, že by v oblasti služeb byla uplatňována omezení či stavěny obchodní překážky.
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Jako nejperspektivnější pro vývoz do Finska se jeví služby z oblasti cestovního ruchu, dále pak služby z oblasti informačních a komunikačních technologií a služby z oblasti dopravy. Za perspektivní lze považovat též služby z oblasti stavebnictví a s tím související projekční služby. Rovněž geologické a těžební práce (metro a povrchové doly) mají šanci na uplatnění.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Pracovními podmínkami a povinnostmi a právy pracovníků se zabývá tzv. Posted Wokers Act (1146/1999) ve znění pozdějších úprav a zákon 1198/2005.
Notifikační povinnost
není
Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit
není
Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní
Vyslaní pracovníci musí být zaregistrováni u Úřadu práce (Employment and Economic Development Office, finsky: TE –toimisto ). Seznam místních úřadů práce ve Finsku je k dispozici na webových stránkách www.mol.fi/mol/fi/toimistot/jsp, anglická verze: www.mol.fi/mol/en/offices.jsp
Pro daňové záležitosti je třeba kontaktovat Daňovou správu (Finnish Tax Administration, finsky: Verohallinto), www.vero.fi. Na uvedených webových stránkách, které jsou též v anglickém jazyce, jsou v oddíle „Contacts“ uvedeny též kontakty na regionální a místní daňové kanceláře. Na telefonické dotazy ohledně zdanění ve Finsku odpovídá i v anglickém jazyce služba na čísle +358-20 697050 (při volání z Finska 020 697050), v pracovních dnech 9-15 hodin.
Lhůta pro oznámení vyslání
není
Sankce při nedodržení notifikační povinnosti
nejsou
Notifikační formulář
není
Údaje, které je třeba oznámit
nejsou
Maximální délka pracovní doby
Délka pravidelné pracovní doby je max. 8 hodin denně a 40 hodin týdně.
Minimální doba odpočinku
V případě pracovní doby trvající přes 6 hodin je stanovena 1 hodina odpočinku, podle dohody může být zkrácena minimálně na půl hodiny.
Minimální délka dovolené
Délka dovolené je v závislosti na délce pracovního poměru 2-2,5 dne za každý odpracovaný měsíc (podmínka odpracování min. 14 dní nebo 35 hodin v měsíci)
Minimální mzda
Minimální mzda je stanovena na základě všeobecně závazné kolektivní smlouvy v daném sektoru. Odkazy na kolektivní smlouvy jsou uvedeny na stránkách největší finské odborové centrály SAK (www.sak.fi), kde je u jednotlivých odborových svazů propojení na příslušné kolektivní smlouvy. V anglické verzi www.sak.fi/english jsou obecné informace o kolektivních smlouvách v části „This is SAK – Labour market system – Agreements“, kde je uvedeno, že některé odborové svazy a zaměstnavatelské organizace mohou poskytnout překlad svých kolektivních smluv do angličtiny. Většina ostatních svazů má mimo jiné i v angličtině obecnou informaci o kolektivních smlouvách v příslušných oborech. Kolektivní smlouvy jednotlivých odvětví průmyslu a služeb je možno vyhledávat též na internetové adrese www.finlex.fi/en – odstavec “Secondary legislation“ a dále pak v oddíle „Collective Agreements“. Vyhledávání je možno provádět podle abecedního pořádku jejich názvů nebo podle roku jejich uzavření.
Práce přesčas honorována tak, že první dvě hodiny práce přesčas jsou honorovány 50-ti procentním příplatkem, přičemž základem pro výpočet příplatku je brána standardní hodinová sazba. Každá další přesčasová hodina je honorována příplatkem ve výši 100 % hodinové sazby.
Doklady, které musí být k dispozici v místě výkonu činnosti
Zástupce vysílajícího podniku musí mít před zahájením práce vyslaných pracovníků písemně tyto údaje:
- formulář E 101 resp. E 102
- EHIC – evropská karta zdravotního pojištění
- identifikační doklad
- identifikační údaje o vysílajícím podniku a údaje o odpovědné osobě ve státě, kde má vysílající podnik sídlo
- informace o pracovních podmínkách uplatňovaných v pracovní smlouvě vyslaného pracovníka
- objasnění práva na vykonávání činnosti (služby) vyslaného pracovníka
Nutnost překladu dokladů
Překlad není nutný, ale zástupce vysílajícího podniku musí v případě nesrozumitelného jazyka umět obsah dokladů vysvětlit .
Povinnost archivace dokladů
Vysílající podnik musí před zahájením práce vyslaných pracovníků oznámit subjektu, pro který je práce vykonávána, kdo (zpravidla zástupce vysílajícího podniku) bude mít u sebe uvedené doklady po celou dobu vyslání pracovníků. Údaje musí být uschovány dva roky po ukončení práce vyslaných pracovníků ve Finsku.
Jestliže vyslaní pracovníků trvá déle ne 8 dní, zaměstnavatel nebo zástupce vysílajícího podniku musí evidovat pracovní dobu a údaje o zaplacení mezd vyslaných pracovníků.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce
Jestliže zaměstnavatel vyslaného pracovníka nemá ve Finsku obchodní zastoupení, musí vysílající podnik ustanovit ve Finsku zástupce, který je zplnomocněný jednat za vysílající podnik u soudu a přebírat jeho písemnosti. Zástupce musí být ustanoven nejpozději při zahájení práce vyslaného pracovníka a jeho pověření musí trvat minimálně 12 měsíců po skončení práce ve Finsku. Zástupce nemusí být ustanoven, jestliže vyslání trvá max. 14 dní.
Zástupce musí mít sídlo, resp. musí být usazen ve Finsku.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností
není
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)