- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Finská ekonomika má v současné době (1. čtvrtletí roku 2010) velké problémy s nalezením cest, které by vedly k oživení ekonomiky. Všechny ekonomické instituce o odborné kruhy se shodují v tom, že finské hospodářství se bude vzpamatovávat z krize velmi dlouho. Nejbolestivějším místem je rostoucí nezaměstnanost, která má strukturální kořeny a bude trvat řadu let než se dostane pod 10% (podle odhadů má tuto hranici překročit v roce 2010). Deficit státního rozpočtu povede k vyššímu zadlužení země. Na straně příjmů bude třeba sáhnout k úpravě daní a rovněž snížit výdaje na chod státní správy. Vláda přijala v srpnu 2009 opatření, podle kterého nesmí vládní výdaje překročit EUR 37 mld., což je o 13 mld. méně než počítal rozpočet na rok 2010. Provním krokem bylo propojování některých vládních agentur a účadů na místní úrovni. Některé položky ve státním rozpočtu budou posíleny, jako například podpora rekvalifikací a vzdělání.
Zvýšení míry nezaměstnanost způsobilo pokles příjmů do rozpočtu o EUR 6 mld. (ve srovníní s rokem 2008) a očekává se, že státní kasa přijde o dalších EUR 200 mil. v roce 2010. Vláda také přijala opatření, kterým se zvyšuje limit pro základní daň z příjmu (v roce 2010 to bude EUR 2200). Hospodaření místních vlád bylo v minulých letech velmi disciplinované a příjem z výběru daní a poplatků.
Z uvedeného a dalších kroků finské vlády vyplývá, že domácí opatření mohou (politická vůle existuje) postupně narovnat 7,8% propad HDP. Tím, co skutečně ohrožuje chod hospodářství je špatná odbytová situace na zahraničních trzích a strukturální problémy soukromého sektoru. Zahraniční obchod byl v roce 2009 zcela paralyzován a propad ve vývozu (a dovozu) o 30% ukazuje na hlubší potíže finské ekonomiky a podnikatelského prostředí. Tradiční a konkurenceschopná odvětví, jako například IT sektor, loďařský a dřevozpracující průmysl, se potýkají s nedostatkem zakázek. Finské loděnice v Turku dokončily dvě výletní lodě (Oasis of the Seas byla největším kontraktem svého druhu) a další objednávky STX Europe nezískala. Již tak velké potíže papírenského průmyslu znásobila stávka přístavních dělníků a tak vázly dodávky dřevní suroviny.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
V roce 2010 se Finsko bude nadále potýkat s následky celosvětové hospodářské krize, obdobně jako všechny ČS EU. Právě ekonomická krize bude hlavní dlouhodobou událostí, která ovlivní chod ekonomiky a výkonnost obchodní sféry. Finsko ale předpokládá, že v roce 2010 by mělo dojít k výraznému odražení se ode dna, ale jen za podmínek příznivého vývoje v celé vyspělé Evropě (finská ekonomika je podobně jako česká poměrně silně vázána mj. na ekonomiku německou). Podle sdělení guvernéra Bank of Finland Erkkiho Liikanena (Economic Outlook of Finland 2010 – 2012) existují již nyní (březen 2010) signály postupného ekonomického oživení.
Velkým tématem finské vnitropolitické scény se čím dál více stává otázka imigrace, která má silně ekonomický podtext. Závislost výkonu finského hospodářství (s ohledem na křivku stárnutí finské populace) na schopnosti zaměstnat cizí pracovní sílu je dnes důležitou součástí výhledů ekonomického rozvoje Finska v dalších desetiletích. Dosažení konsenzu politických stran v této věci se přímo odrazí ve schopnosti efektivně využít pracovní potenciál imigrantů.
Blížící se parlamentní volby (březen 2011) se postupně budou stávat klíčovým tématem především ve druhé polovině roku 2010 a počátkem roku 2011.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Z hlediska bilaterálního obchodu se v roce 2010 nepředpokládají významnější změny, nicméně globální ekonomická krize se významně projevuje i ve finské ekonomice. Finská vláda přijala opatření, která by měla zastavit pokles, oživit finskou ekonomiku a nastartovat nový růst. Nejvýznamnějším podnětem k oživení by měly být dodatečné investice do dopravních komunikací, bytové výstavby a stavebních rekonstrukcí.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Dostat na finský trh nový výrobek v podstatě znamená „vytlačit“ z něj jiný – konkurenční. V tomto směru existuje pro české dodavatele šance vzhledem k tomu, že finské firmy mají zájem o vysokou kvalitu a samozřejmě také o cenu, kterou české firmy mají většinou výhodnější než srovnatelné výrobky západních výrobců. Z korespondence směrované v roce 2006, 2007 a 2008 na zastupitelský úřad ČR v Helsinkách a ze zkušeností obchodně-ekonomického úseku je zřejmé, že finské firmy mají mj. zájem především o dovozy komponentů strojírenské povahy. Podle názoru obchodně-ekonomického úseku existuje prostor pro spolupráci ve výrobní kooperaci např. při výrobě strojů a vybavení továren, zaoceánských lodí, kolových dopravních prostředků, speciální techniky pro dřevařský a těžební průmysl atd. Toto potvrzuje i statistika poptávek a tendrů na obchodně ekonomickém úseku. Určitým problémem v účasti na výběrových řízeních je skutečnost, že řada z nich je vypsána ve finštině, což často zahraniční výrobní a obchodní firmy odrazuje. Z konkrétních příkladů poptávek a tendrů za poslední tři roky, které signalizují finský zájem o spolupráci s českými firmami, je možno jmenovat dále zájem např. o konstrukční materiál, odlitky z oceli a hliníku, výkovky, lesní stroje pro opracovávání kulatiny, vybavení autoservisů, ocelové trubky, transformátory, těžké a lehké nákladní vozy, komponenty (např. podvozky) pro speciální a užitkové nákladní automobily, tramvajové kolejnice, spojky pro železniční vagóny, vodiče, invalidní vozíky, spací pytle, uniformy a ochranné oděvy, svítidla, keramické dlaždice, hračky, sportovní potřeby a služby (opravy a úpravy finských energetických zařízení, projekční služby, služby z oblasti stavebnictví, dopravy aj.).
Mimo to existuje i možnost společné spolupráce při realizaci projektů na třetích trzích, podobně jako tomu bylo v minulosti například v oblasti energetiky (elektrárna Soma v Turecku, aj.).
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
